Re: noční můry

Já jsem spaní Markétky v postýlce nakonec vzdala, půlku noci spí sama v pohodě a druhou se pořád budí a pokud nejsem poblíž, tak pláče, jako kdyby jsme ji už nechtěli. Tak jsem po naprostém vyčerpání, rozhodla, že udělám megaletiště, jak jsme to nazvali a mám klid, malá se sice parkrát za noc zavrtí a přitulí, ale to nás už tolik neruší a konečně mám pocit, že se zase trochu vyspím, což se mi od porodu moc nedařilo. Markétce je 18. měsíců a když jí byly tři, odvezli mě na 14 dní do nemocnice a musela jsem přestat kojit a trauma z tohoto aktu je prostě pořád v ní a občas vyleze na povrch. Nevím jestli jsme neudělali chybu, ale vím, že budu mít víc síly to řešit až to bude třeba řešit...protože budu vyspaná :-)