Re: Proč si (ne) pořídit pejska?

Nečetla jsem reakce všech, tak se možná budu opakovat.
Taky bydlíme na bytě, taky dcerka oroduje za pejska, ale mám s pejsky už z "dětství" zkušností dost na to, abych věděla, že teď zatím nevyhovím. Pro koho by to byla práce navíc vím dost přesně - hlavně pro mě! Venčit, krmit, lítat kolem něj onemocněl-li by, platit veterináře, což prý nejsou nijak malé položky a mimo jiné taky po něm uklízet! Když nebudeme mít štěstí a pejsek bude špindíra, tak budu muset lítat a prát koberce, když to bude trhač a likvidátor budeme mít z bytu "chlívek"... Jakmile někam, kamkoliv pojedeme na víkend, tak starost, co s psíkem, ne každá návštěva prahne po tom, abysme tam přijeli se psem a hlavně by se to dost dobře nedalo s malým nevychovaných štěňátkem, takže rok sedět doma na zadku + taky ne každý pes snáší dobře cestování autem a my babičky a většinu známých máme o 300 km dál Na jaře a v létě jezdíme rádi na výlety a často celodenní - do ZOO psíka s sebo vzít nemůžeme(aspoň do většiny); při výletu na kola by byl jen obtíž navíc a nechávat ho chudáka celodenně doma samotného? Momentálně je nevětší brzdou fakt, že ještě jsou děti malé a že s financemi vycházíme "jde to ale dře to" a hlavně pořídit bysme si ho chtěli až budu chodit do práce, holka do školy a uvidíme, jak by se to zvládalo s venčením. Rasu psa už vyhlídnutou máme /Pappion-snad to píšu dobře/- je to kompromis mých požadavků a manži požadavků.
Starší dcerka ale chce nějaké zvířátko, tak přiznávám, že ho zvažujeme. Křečka, myš, krysu, potkana, hada, strašilku doma nechci ani náhodou; rybičky by mi nevadily, ale zase není to zvířátko, které může pohladit... Možná morče, to bych možná zvládla Zatím nejlíp mi vychází papoušek či dva papoušci, které bysme nevypouštěli volně po bytě(jen jednoho bysme asi pouštěli), ale má taky svá nesporná proti Nevím, které zvíře vychází do bytu nejlíp - možná asi žádné, jak se tak čtu