Re: Házení věcí

Nika má pravdu. Jídlo je životní nutnost, ale taky je to dar a není samozřejmé, že máme jídlo a ještě k tomu dost a dobré. Pokud si jídla neváží a hodí ho na zem, musí poznat trochu hladu. Můj strejda, co zažil válku, vždycky říkal, že hlady se ještě nikdo nepos**l. Promiň, ale nechat dvouleté vztekající se dítko jednou vyhládnout není vůbec špatné řešení. Jídla si má vážit, mohlo by se stát, že by nemuselo mít žádné. A pokud se pamatuju, tak malý Bobeš měl párek s rohlíkem jako pochoutku tak jednou za rok. Já bych to udělala stejně.

A s hračkama: já to kdysi vyřešla tak. Neuklidíš jednou, připomenu. Neuklidíš třikrát, hračky seberu a nejsou, odnesl je bubák. To jsem dělala přes půl roku. Hračky se hromadily na půdě v papírovém pytli. Na Štědrý den jsem je snesla a dala pod stromeček. Holky, to vám byl mazec!! Ještě nikdy nebyl žádný dárek tak vzácný jako starší a už skoro ohrané hračky. To bylo jen "moje veveřička", "můj medvídek, co jsem se vás nahledala!", dítě s tím spalo týden obložené ze všech stran, nové hračky ležely nepovšimnuté v koutě. Dceři byly v té době asi 4 roky. Když ji hraček neváží, neuklidí je. Důležité ale je nepovolit a honem nedat další. Zdá se to možná tvrdé, ale je to to nejlepší, co můžu pro dítě udělat. Vychovám z něj tak normální dítě, ne rozmazleného fakana.