Re: Obezni deti

Zetko, měl bys ty teorie přednášet někde ve škole...zvládnutý to máš celkem dobře.

Mi to připomíná moje mladá léta, měla jsem sourozence o dost mladší, vodila jsem je do školky, ze školky, hlídala o prázdninách a "vychovávala" - tvrdila jsem našim, že AŽ já budu mít děti, vychovám si je líp .
No jasně...jestli mi na něčem fakt kdy záleželo, byl to domov, rodina, děti...a na ně jsem si vždycky našla dostatek času a dostatečně jsem se angažovala v jejich výchově, pochybení bych určitě našla, ale určitě ne nijak zásadní.
Až na nejmladšího kluka (a ten už taky začíná), si ovšem "svým" obdobím prošly všechny.

Dokonce jsem se leccos i dozvídala od nich, když byly s něčím v koncích nebo v průšvihu nebo si nevěděly rady, ale VŠECHNY, pokud se pro něco ony samy rozhodly, si za tím taky šly...přestože věděly, že to není "dobře".
Některé to chtěly jen zkusit, některé chtěly zkušenost, některé prostě měly jiné vlastnosti než my rodiče...jiné zájmy, jiné preference a priority...a taky se pak (z velké části samy) potýkaly s důsledky svého jednání a rozhodnutí.
Jediné tabu se u nás týkalo případných kriminálních činů a drog a třeba prostituce...tam bych byla naprosto nekompromisní...jenže stejně jen do té doby, dokud (by) nedovršily plnoletosti...a pak? Leda odlifrovat z domu, aby se šly ničit někam jinam.

Nakonec mohu zpětně zhodnotit své dvě starší děti - mají svoje rodiny a děti a jsou fajn, samostatní, zodpovědní, prostě normální, ale taky jsou oba strašně sví a sami sebou. Ale to dospívání!!!!

Chtěla jsem prostě napsat, že moje naivní představa z mládí se mi zhroutila jak domeček z karet. Bylo to jinak, než jsem si představovala...a než to vypadalo přibližně do jejich 14 let, 15 let .

Stejné řeči o zvládnutí/nezvládnutí výchovy měl i náš kamarád, dlouho neměl děti, a tak komentoval výchovu těch našich (dost drsně) a plánoval, jak ON, AŽ...no, za nějakých pár let se nám "omluvil"...jeho holčičky předčily ve své svébytnosti naše děcka o dobrých pár levelů ....že se mu z toho protáčely oči.

Takže - uvidíš... - třeba to bude opravdu ideál...a třeba budeš jen valit oči, co se ti to jednu ráno probudilo za "neznámého" tvora.