Re: Etický kodex

Kdo to má v sobě, dodržuje bez cáru papíru. Kdo ne, bude si myslet, že to dodržuje. Např. úča, co má ve zvyku si najít pár oblíbenců, pár vyvrhelů a zbytek je šedá masa žactva. Ta si zajisté myslí, že spravedlivě jedná, protože ty hodné šprtky (stejné, jako byla kdysi ona, takže se s nimi dokáže ztotožnit) si lepší přístup zaslouží a občasné vybočení jim je nutno odpustit, zatímco Pepíček s Jiříčkem se furt vrtí, lezou jí na nervy, jsou to nevychovanci a jistě hlupáci. Je třeba z nich silou vykřesat aspoň něco, jednat systematicky a důsledně, když mu jednou polevíš, přeroste ti přes hlavu...
Kdyby bylo "na trhu" víc učitelů, něco by to jistě řešilo, ale moc ne, protože je tady zástup nekompetentních ředitelů, kterým je snad úplně jedno, jak se to u nich na škole vede. Kdyby byli co k čemu, byl by dávno vytvořen jakýsi vnitřní etický kodex. Školy, o kterých vím, že mají podobné vedení, nemají problém najít zaměstnance. A mladé učitele si "vychovat k obrazu svému". Ale tam, kde to takto nastaveno není, dělá si každý učitel co chce.

Příklad: V naší spádové škole učí tělocvik mladá učitelka. Podle mého názoru z ní mohla být skvělá učitelka, ale vedení je nekompetentní (neřeší se šikana mezi žáky ani ze strany učitele, na stížnost, že učitel žáky bije mi bylo řečeno, že to je tvrzení proti tvrzení, učitel říká, že nebije, celá třída říká, že bije). Tato mladá učitelka v úvodní hodině třeťákům sdělí, že si mají povinně nosit deodorant, protože "já nejsem placená za to, že tady budu čichat vaše smrady". Podle mého názoru si měla vybrat výuku jiného předmětu, protože při sportu se potí každý a puberťák 3x tolik. Takže za to čichání smradu placená je. Dále se žákům běžně vysmívá, např. nevysvětlí, jak udělat výmyk, a pak se těm, co to nezvládnou, směje, že neunese tu svoji prdel a pod. Na stížnost reagovala tak, že ona ví, jak učit a motivovat a bude žákům říkat, co uzná za vhodné. Takže byla jedním z dílků mozaiky, který moji dceru přivedl k anorexii (naštěstí je už skoro v pořádku). S ředitelem jednat je ztracený čas. Jeho výměna nehrozí, má politickou oporu. Takže nejjednodušší a nejúčinnější je nechat děcka dojíždět jinam.