Deník Projekt Evropa
Pokusím se sem vložit informace o našem letošním projektu -evropských státech.

1. den:

Zadáváme si název Švýcarsko do vyhledávače a prohlížíme si obrázky. Jaké to Švýcarsko asi je? Děti usoudily, že tam budou asi hodně hory, zahlédly vlaky, takže si povídáme, jakým způsobem se staví železnice v horských oblastech. Dále zahlédly vlajku a zaujalo je, že je čtvercová, nikoliv obdélníková. Usuzujeme, že tam není moře.

Následně nad mapou konrolujeme, zda byly naše úsudky správné. Ano, je to hornatý stát, vnitrozemský. Zjišťujeme hlavní město, další velká města, sousedy, velikost porovnáváme s ČR.

Mám připravenou písanku na téma Švýcarsko, opisují pojmy, které se této země týkají. Nad mnohými se diví (hodinky, kapesní nůž, francouzština, němčina, italština, čokoláda....), takže vysvětlujeme, zjišťujeme, povídáme si.

Dále mám v češtině nachystané texty s vynechanými předložkami, které se právě učíme. Mají za úkol je do textu doplnit. M. má text o bernardýnech, J. o první pomoci při podchlazení. Následně si povídáme o přečteném,o činnosti horské služby, atd.

V AJ hrajeme hru na procvičení paměti. I will travel to Switzerland and I am packing....... každý zopakuje co říkal ten před ním + přidá své vlasntí slovo.

2. den:

Na nástěnce jsou pověšeny hodinky (obrázek). Holky vzpomínají, že včera již o nich byla řeč u písanky. Jsou opravdu švýcarské? (Mají na sobě bílý kříž na červeném podkladu).

Povídáme si jak fungují hodinky, ukazujeme si hodinový strojek.

Dále se věnujeme poznávání času, slovním úlohám na téma hodiny, čas

3. den:

Na nástěnce je červený kříž na bílém podkladě a fotografie muže. Připomíná vám ten kříž něco? Ano- připomíná jednak nemocnici  a jednak švýcarskou vlajku. Povídáme si o historii organizace Červený kříž, o jejím zakladateli, o jejím rozšíření a o jejím fungování dnes, mj. v České republice.

Písanka je dnes s tématem 1.pomoc.

Povídáme si o zásadách první pomoci. Nápomocná nám je mimo jiné tato příručka : http://www.zachranny-kruh.cz/flash/prirucka/ , některé formy pomoci si zkoušíme

K večeři děláme sýrové fondue.

4.den:

Na nástěnce je nápis DADA. Povídáme si o vzniku dadaismu ve Švýcarsku za první světové války. Zkoušíme tvořit dadaistickou báseň. Holky si najdou ve vybrané knížce článek, báseň, kus pohádky, opíší a rozstříhají na jednotlivá slova. Poté losujeme slova z pytlíku a lepíme na papír. Vznikne dadaistická báseň. Tato akce měla úspěch nevídaný a vznikla opravdu krásná díla :-).

5.den:

Povídáme si o Švýcarském umělci Alberto Giacomettim,  vytvářel soubory různých bronzových soch, představujících vyhublé kráčející lidské postavy. My jsme napadobovali jeho dílo pomocí drátků a alobalu, kterým jsme drátěné postavičky obalili.

Daší témata související se Švýcarskem: mléčná čokoláda, knížka Heidi, děvčátko z hor, neutralita, zajímavé je, že v této zemi bylo uzákoněno volební právo žen až v roce 1971, v jednotlivých kantonech i později, v posledním v roce 1990.

5. den

Děti si najdou státy býv. Jugoslávie v atlasu. Mají (napsala jsem jim to do sešitu) zjistit:

1)V které zemi leží Alpy?

2)Která země má velký kus moře?

3)Která země leží nejjižněji?

4)Která změ má hory (i) v názvu?

5)Která země, kterou jsi zatím nedoplnila, sousedí s Albánií?

6)Která země je největší?

7)Která země Ti zbyla? Najdi, jaká jsou tam města.

V ČJ dostanou vějířřky ze slov, ze kterých mají poskládat 8 vět.

Věty:

Jugoslávie se rozpadla na sedm samostatných států.

Makedonie sousedí s Řeckem.

V Kosovu žije hodně Albánců.

K chorvatskému moři jezdí mnoho českých turistů.

V Černé Hoře jezdí vlaky přes mnoho mostů a mnoha tunely.

Čevapčiči je tradiční srbské jídlo z mletého masa.

V Bosně a Hercegovině leží starobylý Mostar.

Ve Slovinsku jsou vysoké hory a krásné jeskyně.

Zajímavý je taky původ slova Jugoslávie :-)

Fatale psala, že se tam vyrábějí dýmky z kořene vřesovce, ale nic bližšího jsem o tom nenašla.

1.den

Ráno jsou různě po zdech a nábytku nalepeny názvy států: Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina,Černá Hora, Kosovo a jejich vlajky. Děti to velmi zajímalo, ani nemohly dosnídat, už vymýšlely, která vlajka patří k jakému státu. Zajímavé je, že zjistily, že dva z těch států a jejich vlajek není možné dohledat v atlase. Povídáme si o tom, jestli ještě dnes vznikají nové země, docházíme k závěru, že máme starý atlas a vlajky Černé Hory a Kosova musíme identifikovat pomocí internetu.

Státy pak hledáme na mapě (opět stará), vytiskla jsem slepou mapu této oblasti a děti si na ni lepily názvy jednotlivých zemí tak, jak se nám je podařilo dohledat. Povídáme si o nich- většina je hornatá, hlavně Černá Hora a Slovinsko,zajímavé je, že většina pobřeží patří Chorvatsku. Koukáme se na fotografie, zběžně zmiňuji občanskou válku. Pouštíme si hudbu od Gorana Bregovice.

2.den

Vylepuji obrázky římskokatolického kostale, pravoslavného kostela a mešity + názvy. Děti vymýšlí co patří k čemu (římskokatolické kostely jsou v naší zemi nejběžnější, mešitu znají z například z pohádky Lotrando a Zubejda). Povídáme si o tom, že v zemích bývalé Jugoslávie najdeme všechny tyto tři typy staveb, povídání o různých náboženstvích. Zajímavé svátky pravoslavných křesťanů (např. Slava) a muslimů. Dám jim další obrázky (i několik interiérových) a snaží se je roztřídit na tři hromádky. Poté vymýšlíme typické znaky římskokatolického kostela, pravoslavného kostela a mešity. Co mají společného, co jiného, podle čeho je rozeznáme. Na co přijdeme si zapíšeme do sešitu. Všechny tři stavby si holky po té postavily ze stavebnicových kostek (viz foto).

3.den

Máme za sousedy Francouze, a tak si povídáme, co bychom udělali, kdyby mezi námi a jimi tekla velká řeka- postavili bychom most. Uděláme na zemi z kartonů jejich a naše území a ze stavebnice děti staví most.

Pak pouštím video o mostarském mostu - http://www.youtube.com/watch?v=QS-nGvv63wE , u toho si trošku povídáme co je na fotografiích. Upozorňujeme na to, když vidíme mešitu/kostel.

Pak jim povídám pohádku o jednom městě:

Bylo jedno město, jehož prostředkem tekla řeka a přes ni stál starobylý most. Byl to krásný most, na který se jezdili koukat turisté z celého světa.

Na jedné straně mostu žili lidé, kteří stavěli mešity a chodili se do nich modlit. Na druhé straně mostu žili lidé, kteří stavěli a navštěvovali kostely. Měli různé předky, kteří v průběhu staletí postupně zapomněli, že všichni lidé jsou si navzájem příbuzní a tak podobní.... Žili tu vedle sebe, ale navzájem se nevyhledávali.

Jednou zemřel vládce celé jejich země. Lidé různých národů (tedy s různými předky), kteří do té doby společně v zemi žili, si chtěli založit své vlastní státy. Jenže mnohde to bylo těžké, protože lidé byli vzájemně pomíchaní, lidé patřící k různým národům mnohde žili i v jednom městě. Přesně tak jako to bylo v tom městě našem. A tak se nemohli dohodnout, kde jaké státy vlastně budou. Ti lidé se měli rádi čím dál tím míň, až se začali opravdu nenávidět. Tak nenávidět, že po sobě začali střílet, ničit si navzájem domy, začala válka. Válka sousedů se sousedy. Probíhala na mnoha místech a naše město nebylo výjimkou. Byli v něm zničeny postupně všechny mosty spojující obě poloviny města, byl zničen i ten krásný, starý most. Kromě toho přišlo o život mnoho lidí, někteří se odstěhovali.

Pak válka utichla. Mnozí v ní ztratili své blízké, celá zem a všichni lidé v ní byli unavení. Začali se stavět nové domy, kostely a mešity, postaven byl i nový most, který vypadá přesně jako ten, který tam stával už kdysi dávno. Zase tam jezdí turisté a fotografují krásy města. A co místní lidé? Mají odvahu přecházet z jednoho břehu na druhý? Nebojí se žít ve městě? Poučili se? Zjistili, že mešita i kostel slouží ke stejnému účelu- tedy obracet se k Bohu? Vždyť ti i ti hlásají, že Bůh je jen jeden.... jeden společný.

U čtení si prohlížíme mapu býv. Jugoslávie s jednotlivými státy. Pomocí barevných céček/korálků ukazuji, kde žijí jaké národy, jak jsou navzájem promíchané, jak se nemohou dohodnout. Nakonec si povídáme o celé situaci, co si o ní myslíme, jak se asi ti lidé cítí, atd.

4. den

Pouštíme si na youtube tradiční jihoslovanské kolektivní tance (kolo) i moderní hudbu (Goran Bregovic)

Spousta zajímavostí o lidech žijích v zemích bývalé Jugoslávie (ale i v dalších zemích), o tradičních pokrmech, o památkách a přírodním bohatství, viz stránky CK Mundo : http://www.mundo.cz/srbsko. Všelicos z toho jsme využili a ještě využijeme.

Na úvod jsem do češtiny připravila text na čtení s porozuměním- o Skandinávském poloostrově- že na něm leží Norsko, Švédsko a část Finska a že ten polostrov vypadá jako zvíře, které chce sníst nějaké menší zvíře, kterým je Jutský polostrov, na kterém leží Dánsko. A že poloostrov sahá až za polární kruh. Pak následovaly otázky- které státy leží na Skandinávském poloostrově? Kde leží Dánsko? Následně hledaly poloostrov na mapě, zhodnotily jsme jestli opravdu vypadá jako zvíře, které chce sežrat menší, co je to polární kruh...

V atlasu hledáme vlajky zemí ze Skand.poloostrova. Děti si samy všimnou, že jsou podobné. Otázka: "Najdeš ještě další podobné vlajky?" Děti najdou ještě Dánsko (takže se k němu vracíme od úvodního textu) a Island. Vlajky si namalujeme a s názvy států dáme na nástěnku. Povídání o vlajce a jejím původu- dánská vlajka je považovaná za nejstarší dodnes používanou vlajku světa, skandinávském kříži, který přejali další skandinávské země. Skandinávie.

Práce s atlasem- jak jsou jednotlivé země velké v poměru k zemím, které už známe, v poměru k ČR? Jsou tam hory/nížiny?
Co se tam pěstuje, jaká se chovají zvířata (vypisují z atlasu)

Ve Skandinávii, díky její severní poloze, žijí některé druhy zvířat, které jinde v Evropě nenajdeme. Některá z těchto zvířat jsem napsala po písmenkách na barevné papírky- každé zvíře na jednu barvu, písmena očíslovaná podle pořadí a rozmístila po místnosti (po domě, venku). Děti chodí, hledají papírky, které nechávají na svých místech, ale pomocí zvoleného systému zapisování zjišťují názvy jednotlivých zvířat (my jsme tam měli- plejtváka, papuchalka, tuleně, polární lišku, rosomáka, kosatku a poletuchu). Když názvy zjistily, povídaly jsme si o tom, jestli nějaká z těch zvířat znají a co o nich vědí. Pak dostaly za úkol najít na internetu jejich fotografie a překopírovat je do Wordu, odkud jsem je vytiskla.
Na další den jsem připravila texty k jednotlivým zvířatům, původně jsem myslela, že je budou samy číst, ale bylo to moc náročné, tak jsem je četla já a děti měly za úkol nejdůležitější informace vybrat a zaznamenat je vedle fotografie do sešitu.

Ledové hotely- skandinávská specialitka- děti jeden (spíš sněhový) stavěly venku, následně si technikou koláže z barevných papírů a "bublin" vyrobily jeden i doma (to jsme okoukaly v Evropském pexesu na ČT- díl o Finsku).

Slavní spisovatelé- Astrid Lindgrenová, Tove Janssonová, H.CH. Andersen. My jsme četli Ronju, dceru loupežníka (já ji miluju a tak nějak mi k té Skandinávii sedí) a pohádky od Andersena (socha malé mořské víly v Kodani)

V ČJ děti skládaly věty rozstříhnuté na poloviny. Věty se týkají toho co už víme o Skandinávii, mj. je tam i věta, že Lego pochází z Dánska, což jsme si do té doby neříkaly.
Následuje povídání o původu Lega i jeho názvu. Pouštím reportáž z Legolandu v Objektivu z archívu ČT. Poté se snažíme z Lega vyrobit napodobeniny různých světových staveb (jako v legolandu). Výtvory si vystavíme s nápisem Legoland.

Pouštíme si reportáž z Objektivu (archív ČT) o Norsku a rybolovu. Povídáme si o tom. V matice pak zařadíme "lov ryb". Děti chytají na pruty zakončené magnetem papírové rybky, ke kterým je svorkou připevněn příklad. Rybu uloví, ale smí si ji nechat až když příklad vypočítají.

Skandinávská jídla- ryby, ryby, ryby, švédksé stoly, dánské chlebíčkové hody, pečeme knackebrot.

Návštěva sauny.

Další tipy (které jsme nezrealizovali - páté přes deváté)- sport (hlavně lední hokej), svátek svaté Lucie, norské vzory na svetrech a dalších pletených výrobcích (určitě má každý něco doma)- najít si třeba některé vzory a namalovat na čtverečkovaný papír, případně navrhnout vlastní vzor. Nakonec nalepit na svetr vystřižený z papíru a vystavit. Nějaká větší péče polární oblasti, polární kruh, polární záře, vyspělé školství (Finsko), lesní školky, Tycho de Brahe, obrazy od Muncha, hudba- ABBA, vztah a úcta k přírodě, lesy (asi by šlo probrat téma stromy, lesnictví), Island- gejzíry, vytápění pomocí horkých pramenů, sopky. Zajímavá je taky tvorba příjmení na Islandu- dívka dostává jako příjmení jméno svého otce + dóttir, chlapec jméno svého otce +son, dívka pak při svatbě nepřejímá jméno manžela, takže se v rodině běžně jmenuje jinak otec, matka a děti :-).