Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Jak se Matýskovi nechtělo...

Autor: Kacii&Matýnci , 12.2.2007
Konec těhotenství jsem trávila v podolské porodnici. Ležela jsem na rizikovém P3 už od 29.12., trpěla jsem jak pes a sledovala jak na sál odvážejí mé gestačně mladší kolegyně. Na Silvestra mě pustili domů, ale v pátek 2.1. jsem zas měla nastoupit s tím, že v pondělí bude vyvolávačka a hurá - Matýsek bude na světě. To jsem si ještě myslela, že vzhledem k několikaměsíčnímu udržování těhotenství nebude problém porodit dřív a bez tabletek. Nicméně navzdory snahám se tak nestalo a já se v neděli večer nachystala, ve sprše strávila asi hodinu (Matýskem to nehnulo) a nemohla usnout. V noci mě opustila již několikátá spolubydlící, jak já se nemohla dočkat rána...

Ráno během vizity ale nepadlo ani slovo o nějakém rození dětí, na můj dotaz mi bylo řečeno, že se zázrak odkládá a to nejspíš na konec týdne!!! Jaké překvapení... Během dne mi chodily poněkud monotematické SMS...

Kolem mě se neustále nevesele a nechtěně rodilo, já podnikala tůry po schodištích, trávila hodiny ve sprše a ono pořád nic! (Proč já jen brala ty kila magnezia, nevíte?)

Ve středu 7.1. bílé pláště rozhodly, že nastal ten správný čas a že se jde na věc. Porodnice byla čerstvě vyprázdněná po silvestrovské a novoroční populační explozi, ideální čas (jaký omyl). Nikoho nenapadlo, že tuto noc je úplněk...
~ Ráno v 9:30 zavedena první tableta. Během půl hodiny nastupují kontrakce po 3 až 5 minutách. Na monitoru ukázkové velehory a jinak nic.

Chodím chodím chodím po chodbě, ignoruji SMS, zkouším sprchu...

Kolem poledne druhá tableta. Kontrakce zesilují.

Chodím klečím chodím po chodbě, ignoruji SMS, sprchu už nezkouším- moc pracné.

Stále se neotvírám.

Kolem 16 h mě přesouvají na předporodní pokoj, otevřená jsem na 2 prsty (konečně!), poslouchám hrůzostrašné historky spolurodících o zastavených kontrakcích. Přichází sestra s injekcí a utěšuje mě, že buď se to rozjede nebo zastaví, já se vyspím a zítra budem pokračovat. (Bože to má být útěcha?!?)

Stahy po 2 až 3 minutách, dost bolí, chápu proč je hekárna HEKÁRNA... Dostala jsem večeři, buřtguláš, ohřál se půl hodiny a zas šel...

K večeru přišel Martin, z jeho návštěvy si moc nepamatuju, jen to, že ho ve čtvrt na devět přišla vyhodit sestra...

Následuje další prohekané okno (ubohé pozastavené spolutrpící...)

Ve 23:53 SMS: Spíš? Už je líp? Budeš rodit ještě dnes v noci nebo už můžu jít spát? (To byl taťka Matýsku...)

V 0:05 mě odvádí na přípravnu, dostávám povolení povolat tatínka (Ale nemusí pospíchat, času je dost maminko...). Následuje telefon: Přijeď, rodíme, nepospíchej, ale dělej!!! (Občas nevím, co chci...)

Holení (Musí to být? Musí, při prvním se většinou stříhá!)

Yal (Přesvědčím sestru, aby se slitovala a dala mi jejich, svůj nemám).

Opravdu dlouhá sprcha, vyhání mě. (myšlenka: skutečně nemůžu rodit tady???)

Bude to dlouhá noc.....

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 772 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.