"Hlas v romské písni není primárně koncipován tak, aby zněl uhlazeně. Může a nemusí být líbivý, ale rozhodně měl vyjádřit nějakou estetickou hodnotu a aktuální duševní stav svého majitele. Slova jako „temperamentní" nebo „ohnivý" v souvislosti s romskou hudbou slouží pouze jako neurčité, často nic neříkající zkratky. Romské hudební styly jsou ve skutečnosti velmi různorodé a pracují nejen s emocemi, ale i s umělěckou a životní filozofií stejně jako s propracovanou technikou. I člověk bez oslňujících dovedností však může být autentickým interpretem romských písní. Stačí, aby věděl, co chce svým zpěvem říct, ke komu chce proniknout (třeba sám k sobě) nebo jakou pozici v kolektivu chce zaujmout.
V této dílně se seznámíme s jednoduchými i poněkud složitějšími písněmi českých, slovenských a ruských Romů. Budeme vycházet z romské praxe, tj. zůčastnit se můžou a mají všichni, kdo mají k hudbě vztah a není třeba se stydět. Důraz bude kladen na procítěnost a dramatický projev, ale i na rytmicko-melodické prvky které dokazují, že nás baví s hudbou pracovat. Použijeme různé základní techniky - hlas "na dechu," hlas hluboký a "starší," pronikavý zpěv "nosem" apod. Budeme se snažit obohatit základní melodii rytmickou vynalézavostí a ozdobami. Můžeme se přiklonit i k "jazzovější" improvizaci. Ke zpěvu patří i pohyb - přinejmenším luskání nebo tleskání a u pomalých písní také mimika obličeje, která nás s hudbou hlouběji spojuje. V neposlední řadě se účastníci naučí ovládat základní stylistická pravidla zejména středoevropské romské hudby, například zrychlování tempa nebo vokální perkuse."
Lektorka Petra Gelbart se ve své romské rodině naučila, že v životě má člověka neustále provázet muzika, humor nebo obojí. Přestože hudbou žije a bez váhání při ní zaslzí, nejradši vyučuje zábavným stylem a pomáhá ostatním, aby nic nebrali příliš vážně a aby se do hudby ponořili takoví, jací jsou.
