Všechny naše deníky

Ač termín porodu mám až 6.8.2005, už jsem si stihla nakoupit a sbalit věci do porodnice. Samozřejmě, že tatínek se mi směje, ale já má pořád hrůzu z toho, že bych začala rodit předčasně a neměla nic sbaleno. Takhle se můžu aspoň utěšovat, že kdyby to na mě náhodou přišlo, nemusím se honit a děsit, že nic nemám. Přiznávám, už začínám z porodu trošku plašit :-)

Na třetí ultrazvuk jsme zašli taktéž k Apolináři. Zjistili, že už jsi pěkně velká a máš zhruba 2,5 kg, což mě docela vyděsilo. Někde jsem si našla, kolik průměrně miminko za den přibyde. Vyšlo mi, že bys mohla mít v době porodu až 4 kg, tak snad mi to nevyjde :-) Jinak to byl příjemný dáreček k zítřejším dvacetinám - to jen tak nikdo nemá! :-)

Svaťák byl pěkně náročnej. Bříško mi dost povyrostlo a musím přiznat, že si připadám jak velryba na suchu. Poslední týden jsem strávila díky nadprůměrným teplotám polonahá, s rozprašovačem vody po jedné a vybavená sladkostma po druhé straně. Byla jsem převážně v posteli, zavalená popsanými papíry s všemožnými maturitními otázkami. Podle ostatních jsem to měla dávno v kapse, protože přece nenechají rupnout těhuli. Jenže já to viděla tak, že jsem na tom hůř než ostatní. Nečekala jsem žádné zvláštní zacházení, a věděla, že jestliže rupne kdokoliv jiný, má celé prázdniny na to, aby se to naučil. Jenže já bych se to učila tak maximálně na porodním sále a už vidím, jak dělám repec maximálně měsíc po porodu. Takže naštěstí jsme to zvládli, a hurá pryč ze školy. I když uznávám, že se mi bude stýskat po několika lidech, i učitelích, které jsem si ve škole dobu tří let oblíbila. Tak a teď už se budu věnovat jen přípravě na tvůj příchod!

Dnes byl termín porodu stanoven na 6.8. 2005.

Dnes jsme byli na úřadě, kde tatínek podepsal otcovství. Po mém usilovném hloubání, jaké příjmení ti dát, jsem se rozhodla pro Petráňovou. Kdybychom se v budoucnu vzali, aby jsi nakonec neměla jiné příjmení než my. A aby jsi si pak nemusela zvykat, že se jmenuješ jinak v případě tvého přejmenování. Navíc to hrdému tatínkovi jistě udělalo radost. Vidíš, ještě ani nejsi na světě a už máš jméno.

Tak tenhle ultrazvuk nám 100% vynahradil ten první. Byli jsme s tatínkem společně u Apolináře. Pan doktor nám tě ukazoval na monitoru, kde jsi se v jednu chvíli dokonce škrabkala na hlavičce. Budoucí maminka byla pěkně dojatá (a tatínek taky :-). Pan doktor nám sdělil, že jsi na 95% holčička. Na závěr jsme ještě dostali tvůj snímeček. Bylo to opravdu nádherné, vidět tě aspoň takhle.

22.3. jsem volala pro výsledky krve, jsou v pořádku. Dnes jsem byla na poradně, podle paní doktorky máme nádherné výsledky!

Na ultrazvuku jsem byla u velmi nepříjemné doktorky, neukázala mi ani monitor, natož by mi dala snímeček na památku, takže jsem byla docela zklamaná. Na druhou stranu - vyvýjíš se tak jak máš, což je to nejdůležitější.

Už několik dní cítím pohyby, čímž si stále víc uvědomuji, že neustále rosteš, že tam jsi! Čím dál víc se do tebe zamilovávám.