Přátelství může získat jen ten, kdo je v seznámku a aktivně a "pravidelně" (což rozhodně nemusí být každý den, ale na druhou stranu taky ne jednou za uherský rok) přispívá na diskusi, v tom případě dostává přátelství jakmile o něj požádá ;-) stačí přihlásit se do alba pod svým jménem a dole na liště kliknout na "staňte se přítelem" ;-) obratem, jakmile si toho všimnu ;-), přátelství udělím...

Pokud nesplníte výše uvedené podmínky přátelství vám nebude uděleno!!!!, respektive bude odmítnuto!; jakmile výše uvedené podmínky splníte můžete o přátelství znovu požádat.

Jak splnit podmínky:
do seznámku se dostanete jednoduše - pošlete mi údaje vašeho miminka (jméno, datum narození, délku a váhu, způsob porodu, předpokládaný TP, očekávané pohlaví), popřípadě váš věk, další děti, atd. na mail hrosik.marietta@centrum.cz a já vás do seznámku přidám, no a na diskusi se prostě občas ukažte...

Zkopírováno z MMB

Opravdu to funguje - moooc jsme si pošmákli

GULÁŠ BEZ MÍCHÁNÍ - OPRAVDU, SKVĚLÝ !!!!!!!!

POTŘEBNÉ PŘÍSADY

1 kg vepř. masa - nejlepší je z plecka, 3 větší cibule, 5 stroužků česneku, 2 čaj. lžičky guláš koření (může být i kari), 3 čaj. lžičky sladké ml. papriky, 3 polévkové lžíce solamylu, sůl, pepř, 2 masoxy , feferonka, 0,75-1 l vody - DĚKUJI Marcelce (sarrafince) - OPRAVENO solamyl !!!!!

POSTUP PŘÍPRAVY

tento receptík není můj, ale objevila jsem ho na babinetu, takže si ho dovoluji tady zveřejnit, protože je opravdu skvělý a ohlasy měl obrovské, nejdříve jsem měla strach "nekoukat" pod alobal, ale vydržela jsem a povedlo se. doporučuji vyzkoušet, nenáročné na čas !!!! a je úplně jiný než klasický guláš.

maso a cibuli nakrájet, smíchat ostatní suroviny, pořádně promíchat (masoxy rozpustím v malém hrníčku a pak doliju do 1 l vodu), dát vše do pekáče, je lepší do simaxové misky, přikrýt alobalem a péct na 250 st. asi 1,5 hodiny. NEDOLÍVAT VODU, NEMÍCHAT, NESUNDÁVAT ALOBAL. Výborné s chlebem, těstovinama, rýží, knedlíkem.

Ještě jeden z MMB

ještě jsem nezkoušela, ale mám v nejbližší době v plánu

krůtí masíčko na smetanové zelenině

POTŘEBNÉ PŘÍSADY

kunovjanka/moravanka, krůtí maso, sůl, smetana, knedlíky nejlépe drbáčky

POSTUP PŘÍPRAVY

do skleněné zapékací mísy dáme naklepané masíčko(nesolíme), prskneme na něj celou skleničku kunovjanky nebo moravanky nebo podobné nakládané zeleniny i s nálevem, já jsme se nejdřív bála, aby nebyla omáčka moc kyselá tak jsme ho dávala jen půlku, ale opravdu můžete dát s klidným srdcem celou skleničku, zakryjeme maličko podlejem ještě vodou a dáme péct, když je masíčko měkké, vyjmeme ho, do zeleniny a výpeku nalejeme 30% smetanu a ponorným mixérem rozmixujeme, podle chuti dosolíme, obvykle není třeba ani soli ani omáčku hustit, je to opravdu skvělý recept ochutnejte :-)

Jak se nezbláznit z rad o příkrmech a přechodu na pevnou stravu

(Sepsáno kojící matkou pro kojící maminky z naší skupinky. Snad tu ale najdou užitečné informace i ty z Vás co kojit nemohly.)

Připadá nám to jako včera, kdy jsme se v kojení konečně tak pěkně sehráli. A už nám život připravil další zkoušku. Den se se dnem sešel a je na čase aby náš kojeneček ochutnal (mnohdy úplně poprvé) i něco jiného než to nejlepší jídlo na celičkém světě. Je čas na první příkrm.

Daly jsme svým dětem z hlediska výživy to nejlepší a tak začneme pátrat po informacích na toto téma. A zjistíme, že rad od našich nejbližších a od pediatrů a článků a knížek je sice spousta, ale nějak nám to nepasuje dohromady a informace se různí a rozcházejí…

Byla jsem v úplně stejné situaci, měla jsem pocit, že se v tom snad ani vyznat nedá a mnohdy jsem se v případě naprosto rozdílných přístupů musela nakonec řídit jen vlastním srdcem a věřit, že dělám správně. Berte prosím následující řádky jako doporučení a doufám, že Vám snad trošičku ulehčí situaci.

KDY ZAČÍT???
U kojených dětí bez atopické anamnézy: od ukončeného 6. měsíce

(ne dříve, použijte rad na zvýšení tvorby mléka, obraťte se na laktačního poradce)

U kojených dětí s atopickou anamnézou (sourozenec, jeden nebo oba rodiče alergici):

od ukončeného 7. měsíce

Děti krmené náhradou mateřského mléka: od ukončeného 6.měsíce.

Jen pokud je dítě mladší půl roku hladové přestože vypije 900-1000 ml náhrad denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nikdy nepodávejte příkrm ba ani čaj dítěti mladšímu 4 měsíce!!!

Nedoporučuje se začátek podávání příkrmů déle oddalovat, např. i z důvodu, že v období po půl roce věku se dítě nachází v tzv. senzitivním období, periodě, nejoptimálnějším čase pro učení se přijímat jinou než tekutou stravu.

ČÍM ZAČÍT?

U nás je obvyklé začínat jednosložkovým zeleninovým pyré – zelenina je stejně jako mateřské mléko zásadotvorná (u ovoce se názory odborníků na jednotlivé druhy značně rozcházejí). Zásadotvorné potraviny by měly tvořit cca 80% naší stravy. A také je zelenina méně sladká než ovoce a tak je lepší začít s ní, než jí do jídelníčku později pracně vpravovat.

Začněte tedy jedním druhem zeleniny a teprve po cca třech dnech přidejte další druh, pokud by dítě na nějakou potravinu zareagovalo, snadněji poznáte, která to byla. Maminkám alergických dětí a nebo dětí se sklonem k alergiím doporučuji zapsat si každou nově zaváděnou potravinu do kalendáře, ulehčí Vám to případné vzpomínání si.

Přidávejte nové chutě do těch již známých.

JAK ZAČÍT???
- Čas není rozhodující, zkuste 1-2x denně, před, po nebo i během kojení nabídnout dítěti lžičku jednodruhového zeleninového pyré. Vyberte si okamžik kdy je prcek i Vy v dobré náladě a nikam nespěcháte, berte to jako hru.

- Vyberte mělkou malou lžičku s oblými okraji.

- Na dítě mluvte a povzbuzujte ho, nabídněte mu příkrm tak, aby na něj vidělo, pomoci Vám upoutat dětskou pozornost může i zaťukání lžičky o okraj mističky či skleničky. Sluch i zrak je potřeba také zapojit, vždyť jídlo má být potěšení.

- Nedávejte lžičku dítěti příliš hluboko do úst, mohli byste vyvolat dávivý reflex a následnou nechuť k dalším pokusům.

Existují doporučení položit dítěti lžičku na střed jazyka a lehce zatlačit. Neexistují doporučení jak přimět některé děti otevřít pusu natolik, aby byl tento manévr proveditelný:-).

Každopádně dítěti by měla být nabízena možnost aktivně se krmení zúčastnit, nikoliv být krmeno. Některé děti nejprve pyré ze lžičky sají a až později zapojí horní ret, přijímání potravy jde ruku v ruce s nervosvalovým vývojem, nic se prostě nedá urychlit. Během cca prvních 2 týdnů se dítě již většinou naučí používat rty k sebrání jídla ze lžičky a to jak si kašovitou stravu v ústech posunout dozadu, aby jí mohlo spolknout.

- Dávku postupně zvyšujte (první den jedna lžička, druhý den dvě…), což je taky jen pouhé doporučení, neřiďte se jím doslova:-)

- Některá literatura uvádí, že nakonec děťátko spapá tolik zeleniny, že už kojení odmítne (a nebo se jen krátce napije) a nahradí tak svou dávku mléka zeleninou. Praxe však ukazuje, že tento model není u kojených dětí zas až tak obvyklý, je potřeba pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

- Pokud nekojíte, postupně zvyšujte množství příkrmu až cca po 14 dnech nahradí jednu celou mléčnou porci. Stejným způsobem pak nahrazujeme ostatní mléčné porce, ale stále máme na paměti, že dítě i nadále potřebuje cca půl litru pokračovacího mléka (dokud toto množství nezačneme částečně nahrazovat mléčnými výrobky).

- Po zavedení zeleniny do jídelníčku, můžeme jako druhý druh příkrmu zařadit ovoce.

Obvyklý postup bývá zeleninový oběd, ovocná odpolední svačinka a jako poslední krok večerní kaše. Některé publikace však uvádějí - oběd, pak večerní kaše a pak teprve odpolední ovoce.

- Nepospícháme, pokud nám jde o bezproblémové pokračování v kojení.

- Veškeré potraviny zaváděné do jídelníčku předložíme dítěti nejprve tepelně upravené (lépe stravitelné) a pokud je snáší, můžeme později podat i v syrovém stavu (cca od 9. měsíce).

- Průměrně a orientačně by kojené dítě mělo dostávat příkrm ve věku 6-8 měsíců 2-3x denně a ve věku 9-11 měsíců 3-4x denně, později můžeme navíc přidat 1-2 výživné svačinky.

- Nekojené děti průměrně potřebují 4-5 jídel denně (myšleno příkrm nebo mléko, případně jejich kombinace) s 1-2 svačinkami.

ČÍM ZAPÍJET?

Kojené děti maminkou - dítě dokonce nemusí v průběhu prvních 2 let poznat jiný nápoj než mateřské mléko, ovšem za předpokladu, že by mu byla maminka stále a často k dispozici na uhašení žízně. Ale cca od 10. měsíce může dítě začít zapíjet jídlo kojeneckou vodou (do 1 roku převářet – né dlouho vařit, pak už se převářet nemusí).

Pokud chceme mermomocí dát šťávičku, což je sice zbytečné a naučí to dítě na sladkou chuť nápojů, použijeme jen tehdy jestliže dítě snáší celé ovoce ze kterého je připravena.

Pro běžné pití lze doporučit i čaj/nečaj roiboos.

Opravdu se snažíme nepřehánět to s podáváním šťáv či džusů, tyto nápoje mohou vyvolat pocit sytosti (neposkytují dítěti vlastně nic jiného než energii), což vede k nahrazování výživnějších a prospěšnějších potravin.

Nekojené děti starší půl roku potřebují k denní stravě přídavek nejméně 400-600 ml tekutin denně, nejlépe samozřejmě kojenecké vody.

UCHOVÁVÁNÍ POTRAVIN:

Pro naše drobečky je samozřejmě nejlepší čerstvě připravovaná strava, někdy mi to ale připadá jako nedosažitelný ideál – jen ať si to páni výživáři pár dní za sebou zkusí. Zvláště začátky přikrmování bývají krušné. Půl hodiny připravujete 2 lžičky pyré, které Vám pak mrňous - s noblesou sobě vlastní – ve vteřině nahází na hlavu. A tak zbytek pyré rychle zchladíme (hrnec frkneme do většího se studenou vodou) a buď uchováme v lednici a spotřebujeme do 2 dnů (což ale WHO u dětí kojeneckého věku příliš nedoporučuje) a nebo zmrazíme v tácku na led. Můžeme pak rozmrazit jen dávku, kterou zrovna potřebujeme (nejprve jednu kostku, potom dvě…). Zamrazovat můžeme i větší porce ve skleničkách od Hippíků a Hamíků (nebojte se, neprasknou, jen je neplňte až po okraj).

Pozn. k otázce ZAMRAŽOVÁNÍ: Hluboké zmrazení (při –18°C) trvající 1 měsíc uchová v potravinách více vitaminů než jednodenní skladování v lednici.

POZOR!!! Používáte-li kupované výživy a pokud ji miminko ještě nesní celou, příslušnou dávku (kterou stejně nikdy neodhadnete:-)) přendejte před krmením do jiné nádobky. Otevřená lahvička se může skladovat v ledničce 48 hod..

Stejně tak pokud příkrm uvaříme a nepředpokládáme, že by dítě snědlo celou dávku, oddělíme potřebné množství a dítě krmíme ze zvláštní nádoby, aby se zbývající část určená k dalšímu skladování nedostala do kontaktu se slinami. Enzymy obsažené ve slinách totiž mění složení potravy a zkracují její trvanlivost.

Pozn.: ČR má z evropských zemí nejvyšší hlášený výskyt bakteriálních nákaz potravinami!!!

Je velice důležité dodržovat při přípravě, ohřívání i servírování hygienické zásady.

Používání čistého náčiní i nádobí, mytí rukou sobě i dítěti…

JAK PŘEŽÍT ZIMU?

Od jara do podzimu je čerstvé zeleniny dostatek, ale co si počít během zimních měsíců?

Teorie č.1.: V prvé řadě volíme zeleninu, která tzv. přezimovává (můžeme si jí uskladnit i ve vlastním sklepě). Další doporučený způsob uchovávání potravin je sušení a třetí místo obsadily potraviny mražené.

Teorie č.2.: Tvrdí, že skladování ovoce a zeleniny (a zvláště jejich sušení) snižuje obsah některých vitamínů a jako nejšetrnější se tedy jeví mražení. Mražená zelenina (ihned po sklizni) je prý dokonce lepší než ta "čerstvá nesezónní" - kdoví odkud dovezená a kdoví kdy sklizená.

Můžete si zamrazit i zeleninu vlastní, pak se doporučuje pokrájet ji na kostičky a před zamražením kratičce podusit v páře.

Vaříte-li z mražené zeleniny, hoďte ji rovnou z mrazáku do vroucí vody – při tomto postupu dochází k nejmenší ztrátě vitamínů.

Těžko se rozhodnout, já osobně přes zimu (pro klid duše) zvolím kombinaci všech nabízených možností – vařit ze zeleniny uskladněné, mražené, „čerstvé“ a sáhnout i po skleničkách.

OHŘÍVÁNÍ:

Zamražená hotová jídla vyndaná z mrazáku co nejrychleji rozmrazíme a ohřejeme. Nedoporučuje se pozvolné rozmrazování, znovu přihřívání. Pokrm by měl být po ohřátí zkonzumován co nejdříve (zkuste to zdůraznit Vašim malým strávníkům:-)).

Pokud ohříváte jídlo v mikrovlnce – zakryjte ho plastovou pokličkou či poklicí, obsah je třeba pořádně promíchat, pokrm se prohřívá nerovnoměrně. Mezi vypnutím mikrovlnné trouby a podáváním pokrmu dodržujte doporučenou dobu stání jež činí cca 1/3 doby vaření, jinak by mohlo dojít k opaření strávníka, pokrm se totiž ještě „dovařuje“, molekuly kmitají:-)

Já osobně se přimlouvám za starou dobrou vodní lázeň.

Při ohřívání zahřejte pokrm na bod varu a řádně promíchejte, aby se celý důkladně prohřál.

- Začínat se obecně doporučuje těmi, které jsem označila hvězdičkou.

Které zeleniny by se v prvním roce  mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Bazalka, celer, cibule, chřest, křen, paprika, pórek, rajčata, ředkvičky, řeřicha, sušené luštěniny,

kyselé zelí

OVOCE

- obvykle nevyvolávající alergické reakce:

Hrušky(!čerstvá nadýmá!), sladká jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, vodní meloun (před rozkrojením pořádně odrbejte pod vodou a nikdy nekupujte rozkrájené,), banán (odkrojit 1cm z obou konců), avokádo, borůvky

Kterého ovoce by se v prvním roce  mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Citrusové plody, kiwi, ananas, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, jahody)

POZN.: Teorie o používání potravin z našeho podnebného pásma není zcestná – jsou na ně zvyklé už generace našich předků a obvykle tak nejsou příčinou alergií. Někdy je to ale věda … viz rajče, kdo by už dnes řekl, že je původem ouplně odjinud.

Malý TIP: Hruškové pyré, případně švestková šťáva Vám může pomoci v případě, že má Vaše malé při přechodu na tuhou stravu problémy se zácpou.

ADD. DUSIČNANY:

Zelenina bohatá na dusík – mrkev (nejvíce ve střední části), špenát, červená řepa, hlávkový salát, zelí, celer, fenykl, cukety. Nejvíce ho nalezneme v té rychlené (skleníkové), pozor ale i např. na zmrazený špenát.

Máte-li obavu, můžete z opatrnosti přidat k této zelenině ovoce, například jemně nastrouhané jablko. Vitamín C zabraňuje „přeměně dusíku na dusičnany“ a zároveň podporuje vstřebávání železa.

Existuje však i teorie, že by se zelenina neměla s ovocem kombinovat, to už ale pak opravdu nevím co si máme počít a jak se rozhodnout a čemu věřit.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Mateřské mléko zůstává při začátku zavádění příkrmů stále tím nejdůležitějším pokrmem, pokrývá také největším podílem energii, kterou děťátko potřebuje. Ještě kolem desátého měsíce představuje kojení přes polovinu příjmu energie. Tou nejlepší radou tak může být … pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

I u nekojených dětí pozor, nemléčná strava je pouhým doplňkem kojeneckého mléka, které miminko potřebuje pro svůj vývin až do 2 let života. Nahradit kojenecké mléko kravským se nedoporučuje před jedním rokem věku, protože kravské mléko obsahuje příliš  mnoho proteinu (který zatěžuje miminčí ledviny) a příliš málo železa (což může vést k chudokrevnosti a špatnému vývinu kostí). Až do 2 let potřebuje mrňousek minimálně 500ml mléka (nebo mléčných výrobků) denně! (Pro srovnání: aby mrňous získal železo obsažené v 500ml fortifikovaného kojeneckého mléka, musel by vypít 9 litrů kravského!!!).

Za zmínku stojí i to, že ač mateřské mléko sice papírově neobsahuje tolik železa jako umělá výživa, je  železo z mateřiny pro miminka mnohem lépe vstřebatelné. Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu přestane kojit před druhým rokem dítěte, je třeba její mlíčko nahradit umělým (u atopiků volíme H.A. mléka, pokud bude tedy dítě ochotno jeho mírně nahořklou chuť přijmout). I během třetího roku dítěte se vyplatí používat tzv. Junior mléka.  

 Kromě rizika vzniku alergií v prvním roce života je podle určitých zdrojů kravské mléko nevhodné, protože:
- v druhém půlroce života kojence způsobuje mléko asi u třetiny kojenců nepozorovatelné střevní krvácení, které vede ke ztrátám železa. Přesná příčina není známa, ale předpokládá se souvislost s vývojem imunitního systému.
- kysané mléčné výrobky (jogurt...) obsahují mléčné kyseliny, které přetěžují dětský organismus

-  tvaroh a výrobky z něj navíc obsahují příliš mnoho bílkovin zatěžujících nedovyvinuté ledviny dětí
- existuje podezření, že kravské mléko podávané v prvním roce života může způsobit dětskou cukrovku (v případě zděděné dispozice).

Kravské mléko tedy raději v prvním roce vynecháme, „obyčejné“ plnotučné kravské mléko můžeme koncem prvního roku tak maximálně použít při vaření, nikoliv však jako nápoj.

JOGURTY

U atopiků v prvním roce nepodáváme. Pro ostatní děti platí, že jogurty sice  obsahuji kravské mléko, ale mohou se podávat  ve velmi malém množství – tj. cca půl kelímku denně asi od 8.-9. měsíce. Bílkovina kravského mléka je v jogurtech přeci jen lépe stravitelná než v nekysaném mléce. Je dobré kupovat jogurty bílé, neslazené a obsahující živé jogurtové kultury (Madeta, Klasik, Hollandia atd.). Poznáte to hlavně podle trvanlivost – je-li dlouhá, je tam živých kultur minimum. Jogurty vybíráme pouze ty plnotučné, nikdy nepodáváme dítěti výrobky se sníženým obsahem tuku, ten v prvních dvou letech nikterak neomezujeme.
Pro zjemnění chuti (a lepší přijetí miminkem) můžeme přidat ovocné pyré.

RÝŽE

Doporučován je druh basmati či natural – dá se koupit i z BIO produkce.

Rýže je vlastně, dalo by se říci, ekvivalent brambory – pro děti se sklonem k alergiím dokonce vhodnější. Můžeme uvařit, rozmixovat a zamrazit stejně jako zeleninové pyré v ledovacích táccích.

KUKUŘICE

Kukuřičná krupice je v dostání v prodejnách zdravé výživy.

Někdy jsem líná a  řeším to přidáním kukuřičných křupek (kukuřičná krupice + voda, nic víc v tom není) do hotového jídla.

JÁHLY

2 hrnky vody na hrnek spařených jahel. Vaří se cca 20 minut, voda se vsákne a vyvaří.

LUŠTĚNINY

Jako nejpřijatelnější luštěnina první volby se mi jeví červená čočka, zbavena slupky se nejen rychle vaří, ale hlavně nenadýmá. Luštěniny by se obecně neměly kombinovat s živočišnými bílkovinami, podávejte proto raději se zeleninou a mastěte rostlinnými oleji.

TĚSTOVINY

Po zavedení lepku do stravy se nám otvírá nabídka nepřeberného množství a druhů, zapátrejte i v prodejnách zdravé výživy, uvidíte samy… takový kuskus či bulgur se jistě stane oblíbenou součástí jídelníčku nejen našich ratolestí.

PEČIVO

Ač se stále hovoří o prospěšnosti celozrnných výrobků, nebývají výživáři pro děti ve velké míře doporučovány až do šesti let věku dětí. Velké množství nestravitelné vlákniny jež obsahují, může vést až k problémům s prospíváním. Současný „módní trend“ tmavého pečiva bývá bohužel i zneužíván výrobci potravin a právě do celozrnných výrobků se přidávají různorodé přídatné látky, ať již za účelem přidat hotovému výrobku na barvě, chuti či trvanlivosti.

Obyčejné bílé pečivo tak nemusí být tak úplně špatný nápad a samozřejmě nesmíme zapomenout na osvědčený a Éček prostý obyčejný chléb.

Dětem můžeme pečivo nahradit i různými druhy kukuřičných či rýžových křupek. Po jednom roce věku, kdy již můžeme tolerovat mírný přídavek soli do potravin se nám repertoár ještě mnohem zpestří.