| .Katka | 
 |
(12.4.2012 15:41:59)
No tak já už jsem toho, Fatale, zkazila spoustu, tak se to ztratí.
|
| Amazonka 4D | 
|
(12.4.2012 16:16:33)
Katko, ale tohle se dá ještě napravit, ne?
Přiznám se, že tohle vnímám stejně jako Fatale, pro mě je prioritní, aby se mohly vzdělávat tak, že je to bude bavit, že v nich neudupu tu touhu po vědění. Takže bych brala DŠ jako obrovskou příležitost napravit, co škola mohla pokazit (za rok a kus se toho dá ještě hromadu udělat.
|
| .Katka |
|
(12.4.2012 16:57:28)
Nemám pocit, že jsem to tak fatálně pokazila, jak myslíte. Víte jen to, co jsem vám napsala. Abych pravdu řekla, neumím si představit, jak by vypadalo naše portfolio. Děláme spoustu věcí ústně, dcera má velký problém se psaním, když jí to napíšu sama a třeba jen přiřazuje, tak to ano, ale nalepit to odmítá. A je velký chaotik, už vidím, jak ji nutím, ať si nalepí tohle, uspořádá tohle, zapíše tohle, "protože to potřebujem do portfolia". Ne, to by bylo moje portfolio.
|
| Helča + J+V+M |
|
(12.4.2012 17:20:36)
Ahoj. Tak jsem se snažila přelouskat celou verejší diskusi a neztratit se.
K nucení do učení (k učení) - nutím. Tím, že znáš dítko, tak víš "JAK" nutit a přitom netlačit na pilu. Já třeba musím pevně vést Jeníka k pravidelnosti, dotahování věcí do konce, nespěchání a preciznosti. Také se mu snažím vysvětlit, že zatím neví, c jednou bude dlat, tak semu může hodit vše a že základy mateřského jazyka, matematiky, AJ a všebecný přehled prostě mít musí, neb by neměl na čem v budoucnu stavět. A nepovolím, což on ví. Teď třeba bojujeme se psaním - na přezkoušení před ním bylo řečeno, že když se mu nechce psát psacím, tak ať píše tiskace - no tiskace píše ještě jako větší "prasátko", takže trvám na psacím (občas povolím, že to střídá). Ale nutím, protože se tím učí dělat věci pořádně. Vím, že sklon neřeším, ale nechci, aby mu to všude lítalo (vím, že to umí, když se snaží).
Učebnice - používáme zatím cvičné sešity - matematika a učebnici máme jen na ČJ a Prvouku. Teď mi to pomáhá se od toho odpíchnout a mít nějaký rámec, kam můžeme odlítávat. Např. v 1.pololetí jsme měli člověk a rodina a pak vše možné o lidském těla. to jsme dodělávali ještě teď a teď jedeme přírodu - zatím všeobecně a pak to hodíme podle biotopů = v tom čte, pracuje s informacema, počítá.
Portfolio - v klasickém smyslu nemáme, máme sešity na MA, čj, a prvouku. Do desek si dávál vyplněné testy, vstupenky, fotky, když jsme dělali něco extra.
Jinak kdyby bylo na Jeníkovi, tak si jenom čte. To se mi líbilo na stránkách mami v USA, co mají domškolu, kolik knížek pro děti (různých věkových kategorií), tam k jednotlivým tématům vydávají a mají z čeho vybírat. To by se Jeníkovi líbilo.
Jinak se snažím Jeníkovi vyhovět, ale ví, že konečné slovo mám já. Protože jednou bude ve škole. Také hodně nalepujeme, stříháme , doplňuje. Teď mu to píšu třeba na barevné papíry - n si něco doplní a nalepí. Někdy nalepuji já, ale on si ukazuje, kam to mám nalepit (bojujeme s motorikou).
Tak se omlouvám, za delší elaborát, snad to má hlavu a patu.
|
|
| Amazonka 4D |
|
(12.4.2012 18:16:04)
Katko, o pokažení jsi psala ty :), a taky jsi se ptala na ono školní nucení do učení = lpění na tom, aby se dítě naučilo to, co má v učebnici. Na to byla moje odpověď. Jasný, že o tobě nic netuším, takže těžko mohou být moje odpovědi přesnější.
|
| .Katka |
|
(12.4.2012 18:21:52)
Ale to byla reakce na Fatale:
Katko, predstava, ze jim i sobe zkazim cely jeden skolni rok DS jen proto, aby mohly jet na vylet se skolou, je pro me naprosto neprijatelna. To bych si sama pred sebou neobhajila.
|
|
| .Katka |
|
(12.4.2012 18:25:22)
Jenže mnohé přiznáváte, že nutíte (jmenovitě si to nepamatuju, ty možná ne, Amazonko). Možná ne na základě nějakých učebnic, ale na základě vlastního přesvědčení určitě. I o tom byl můj dotaz.
|
| Helča + J+V+M |
|
(12.4.2012 19:24:35)
Jo, jo, Katko , já nutím (s citem), jak už jsem níže psala. Ono totiž v životě vždy bude něco, co budeme muset dělat i když se nám nebude chtít a co nám bude "diktovat" někdo jiný. Ale myslím, že to NUCENÍ v domškole od mamin-učitelek - je laskavé a plynoucí z lásky a s tím cílem, aby jednou dítko obstálo.
|
|
| Amazonka 4D |
|
(12.4.2012 19:34:44)
Katko, jenže něco jiného je nutit s tím, že vím, že to bude potřebovat (můj případ) a mít na to 5 let s tím, že je na mně kda a jak to dítěti podám, než nutit s tím, že si myslím, že mu to k ničemu nebude, ale musím to do dítěte za 3 mesíce nahustit, protože mi to předepisuje moje škola (tvůj případ).
Takže jasně že nutíme, asi všechny, ale máme svobodu v tom, že se nemusíme držet učebnic (moje škola navíc žádné nepoužívá :)), a hlavně, máme na to 5 let s tím, že se držíme jen RVP. Takže nucení je spíš o tom, jak to udělat, aby dítě, co nerado píše, aspoň něco napsalo (Anča si místo diktátů a písanky píše deník, trénuje psaní, a zároveň i pravopis), dítě, co nerado čte, aspoň něco četlo (Jůla Čtyřlístek místo slabikáře :)), ale vůbec nezáleží na tom, jestli to zvládne v první, nebo až ve třetí třídě.
|
| Evís+3 ks | 
|
(12.4.2012 20:04:09)
Ahoj,
já jsem tak nějak pročetla a místy prolítla celou tu diskusi. Myslím si, že každý rodič musí dítě občas nutit, aby se naučilo to a to (a to i u běžných činností). Já kdybych netrvala na psaní, tak nepíšeme, na počítání, tak nepočítáme, ale zas by F. ležel celý dny v mapách, četl si (zejména v encyklopediích atd.) a samozřejmě seděl u počítače. Ale nutím ho způsobem, že je třeba tohle dělat, aby se mohl pak učit dál. On i u mě vidí, že psát potřebuju, počítat potřebujeme ke své práci oba s manželem, takže prostě chápe, že je to třeba. Snažím se mu to různě zpříjemňovat a vymýšlet formy, které ho baví.
Co se týče portfolia, tak my ho asi budeme mít hubené, ale nemyslím si, že by šlo o to mít toho co nejvíc. Spíš prostě učitelka potřebuje vidět, že dítě jde dopředu, že se doma učí. Nevím, nikdy jsme zatím hodnocení neabsolvovali, ale podle mě je to spíš o tom, aby se dítě samo pochlubilo a vlastně se může i trošku hodnotit samo, což mi přijde úžasný a hrozně moc přínosný.
|
|
| Evís+3 ks |
|
(12.4.2012 20:09:21)
Chtěla jsem vás poprosit, jestli byste mi stručně nepopsaly, jak si organizujete den s domškolou. Já si většinou večer dělám přípravy, aspoň trošku (né sice každý den, ale zase když už, tak tomu věnuju fůru času). Ráno vstanu, vedu prostřední dceru do školky, pak snídaně, učíme se, pak většinou musím chvilinku něco dělat pracovně, oběd, malého dám spát, pak často máme odpolední aktivity, když ne, tak něco hraju se synem nebo jdeme ven, pak pro dceru do školky, chvilku si hrajou, já to doma poklidím a je večer. Večer buď dělám přípravy nebo něco pracovně. Celkově se cítím hrozně vyčerpaná, i když mě domškola moc baví. Tak přemýšlím, jak si to lépe zorganizovat, aby to se mnou brzo neseklo
|
| Lubar | 
|
(12.4.2012 21:20:52)
My ten režim zatím hledáme a ladíme, ale zatím mi z toho pro mě vylezlo několik zásadních věcí: a) je naprosto nutný, abych tu měla ráno aspoň základně poklizeno,než začneme - vyndaná myčka, pověšený prádlo a tak... a mladej před devátou funguje velmi omezeně a vždycky vydrží jen chvíli, takže se nám ten začátek vykrystalizoval na půl desátou...
b) je lepší (pro všechny, nejen pro Maxíka, ale i pro mladší děti a pro mě), když to máme rozdělený do dvou hodinových bloků, než když jedem třeba dvě hodiny v kuse,
c) docela dost toho můžeme udělat o víkendu, kdy je tu manžel, který k němu přeci jen přistupuje jinak...
Takže nám z toho vyšla hodina až hodina a půl dopoledne a pak tak dvakrát až třikrát do týdne hodina někdy během odpoledne - většinou, když některý z mladších sourozenců usne. Kroužků nemá tolik a bydlíme v malém městě, takže se nám to snadno obíhá. Plus tomu většinou věnujeme tak tři hodiny v rámci víkendu, kdy se synovi povětšinou věnuje manžel a já si užívám s mladšíma. Ono je to taky hodně daný tím, že Maxík je hodně nesoustředěnej a velmi snadno unavitelnej, tak se mu takhle snažím vyjít vstříc.
Jo a pokud jde o začlenění práce, tak to je lahůdka :) Pokud to jen trochu jde, zvu si klienty na půl devátou až devátou, nebo pak kolem jedné, to jsou časy, kdy jsou naše děti v útlumu nebo snadno utlumitelný. Co já potřebuju napsat, tak píšu po večerech, nebo ráno, než začneme s "výukou". Přípravy si většinou dělám tak třikrát týdně - vytisknu si mraky materiálů, nějak si promyslím, co bych tak chtěla, zaúkoluju manžela, co potřebuju a pak z toho následující dny čerpám. A hodně používáme pomůcky, se kterými může pracovat sám...
|
| Evís+3 ks |
|
(12.4.2012 21:37:38)
My taky děláme bloky maximálně po hodině a to ještě ke konci tý hodiny už děláme jenom něco "lehčího". Delší doba se ukázala u nás jako neefektivní. F. už i sám hlásí, když je unavený. A já vyhlásím přestávku s tím, že řeknu přesně v kolik hodin se do toho zase pustíme.
|
|
|
| Žanika, Rony 03, Willy 05 | 
|
(13.4.2012 9:27:47)
Nám se denní režim vždy po určitém delší období mění od samého začátku. Už jen to, že třeba teď se dělá více na zahradě, starší syn se učí už čtvrtou třídu atd. Když si to celé promítnu, jak to bylo od začátku učení, tak opravdu je to jiné. Dříve si děti před školou hrávali, teď začnou už v osm a pak mají volný čas před obědem. Začínáme společným cvičením, pak spolu čteme poučný příběh budující charakter dětí - říkám tomu kamínky - píšem si to do sešitu a diskutujem o tom. Pak ROny do devíti čeština, do desítí matika, do jedenácti někdy půl na půl příroda historie, některé dny jen historie, některé dny jen příroda někdy něco mezi tím. Willy má od té půl deváté psaní, čtení, počítání, a pak taková jakože prvouka. Když si pohne, má to i do hodiny v pohodě hotové. Když se loudá, trvá mu to. U Ronyho jsem to také dřív tak dělala, že jsme se učili, až jsme zvládli učivo. Tento rok už to ale děláme po hodinách. Mezi tím se chodí napít, na záchod a proběhnout kolem domu, jak potřebují. Odpoledne (jakože každý den), ale většinou to je tak dvakrát týdně máme každý zvláˇt půl hodiny klavír a anglinu - nebo spolu to udělám, že třeba hrajeme pexeso či jiné naučné anglické hry. Učíme se pondělí až čtvrtek. Díky různým potřebným aktivitám nám téměř v každém týdnu ještě jeden den vypadne - tento týden třeba vypadli tři a příští týden také. ALe jinak poctivě jedem. Přípravu nedělám vesměs předem žádnou. Když už spolu sedíme u stolu, tak se tomu věnuji,ž e předepisuji, či koukám, co by se dalo dělat, a podle toho donáším a vytvářím věci na tu konkrétní danou aktivitu. Některé dny děláme speciální neškolní, že třeba se jen věnujeme učení o přírodě apod. A jinak režím se snažíme i v ostatních věcech mít pevný, protože to vyplynulo z dřívějších volných let, že je to opravdu tak lepší. Takže se vstává před šestou a chodí spát po sedmé a mezi tím má každý ví, kdy má co na starost a kdy má své volno. Samozřejmě musíme být dost flexibilní a přesto udržovat režim To jsem se rozepsala......
|
| Žanika, Rony 03, Willy 05 |
|
(13.4.2012 9:30:59)
A jak píše Fatale, také, když se do něčeho děti zakousnou, tak je nechám. To hlavně ten mladší klidně i při psaní či počítání. Starší už jede dle vlastního uvážení víc systematicky. Ale třeba v historii si pohraje s vykreslováním nadpisů a kreslením historických komisů i odpoledne ve svém volném čase - takže bych řekla, že škola je prostě taková součást celého dne a celkově naší domácnosti. Nějak to nehrotíme, ale máme se pevně o co opřít. Už se i stalo, že jsme nemohla z postele a děti prostě jely tak, jak byly naučené
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)