| foxina | 
 |
(2.7.2009 14:29:42)
milé dámy, mám dvouletého syna, a ráda bych manžela přesvědčila, že je vhodné pořídit si druhé dítko  . pomozte mi sepsat argumenty (i vtipnou formou) že "dva je lepší než jeden" (samozřejmě že i jedináčkovství má svá plus, když já chci prostě další mimi )nechci samozřejmě manžela do ničeho nutit! ale jen ho tak jemně poňoukat . Pište prosím jen klady, zápory by ho mohly odradit
díkec
|
| Utopýr | 
|
(2.7.2009 14:34:16)
Až budete staří a nemohoucí, budou vás živit dva (tři, čtyři, ... dosaď dle libosti), místo jednoho 
|
|
| michaELAela | 
|
(2.7.2009 14:35:42)
Jéé,já to špatně přečetla,myslela,že chcete navnadit prcka a ono manžela
|
| foxina |
|
(2.7.2009 14:37:58)
syn je na děti i malé v kočárku jako litý - toho přesvědčovat nemusím
|
|
|
| Insula | 
|
(2.7.2009 14:41:41)
Jestli třeba někdy nadává na práci, tak bych mu řekla, že když si pořídíte druhé dítko, tak se bude do práce těšit.
|
| Utopýr |
|
(2.7.2009 14:47:48)
Anebo může on zůstat na rodičovské dovolené, kdyby ho ta práce opravdu štvala
|
|
|
| If & 3♥ | 
|
(2.7.2009 14:42:57)
Foxy a vy jste nikdy předtím nemluvili o možném počtu sourozenců??? 
Já ti nevím.. mě druhé dítě práci nedalo... fuška to byla se třetím protože všichi do manžela už předtím hučeli "jak je dobrej že máme páreček" a co jsme si vyslechli poté.. to si ani nepřej slyšet...
Ale jinak to šlo vcelku snadno.. bez většího přesvědčování... dvě děti jsme chtěli vždycky, takže nebyla o čem řeč, to třetí je taková třešnička na dortu
|
| foxina |
|
(2.7.2009 14:48:22)
if, manžel vždycky mluvil o tom že budeme mít první kluka a na to holčičku, tak jak to prý vychází v celé jejich rodině do xtého kolene. no a teď se nějak zasekl! doma je vše ok, finančně také nestrádáme. a já bych už další mimi fakt brala. syn je poklad-je moooc hodny. je fakt že jsme měli složitější začátek, prtože syn byl narozen o dva měsíce dříve a to zacloumalo asi i s manželem.
|
| If & 3♥ |
|
(2.7.2009 14:51:33)
jo a za sebe můžu říct že čím menší věkový rozestup tím lepší.... děti si suprově vyhrajou... (jak už tu psala Mona).. akorát je třeba občas dohlídnout jestli ten "klid v pokojíčku" není náhodou před bouří
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 | 
|
(2.7.2009 15:01:16)
Foxino, no my jsme vždycky chtěli dvě děti (třetí s otazníkem ) Naše dcera je docela divoška a tak když jsem v jejích asi 20 měsících začla mluvit o druhém moc nechtěl. No tak jsme další čtyři měsíce o tom občas debatili až nakonec kývl, že tedy jo. Dcera totiž kolem toho druhého roku začla být najednou docela samostatná, vyhraje si dost i sama, takže je to oproti dřívějšku rozdíl.
|
|
|
| Lenka +4 | 
|
(2.7.2009 14:54:10)
Jé, tak unás to bylo naprosto stejné A okolí reagovala taky podivně. Kdybychom první dvě měli dvě holky, nebo dva kluky, tak se snad ani nikdo nepozastaví nad tím, že chceme třetí, ale když jsem UŽ MĚLI PÁREČEK, TAK PROČ JAKO???
No někteří lidé asi nepochopí, že chce mít někdo prostě víc dětí a že se nežene za PÁREČKEM...
|
| If & 3♥ |
|
(2.7.2009 14:57:59)
Leni.. no asi tak.. já jsem v okolí za podivína a švagrové se teď v pondělí narodilo čtvrté dítě (holčička po třech klucích) a ta je narozdíl ode mě "normální" Lidi jsou divní
Foxi, já bych vodila manžela co nejvíc do společnosti "právěodětnělých" kamarádů/kamarádek... on se nakazí..zvlášť když je nalomenej
|
| wer | 
|
(2.7.2009 15:29:02)
If, to znám, tchýně z toho byla celá paf ,jak to že jme si pořídili třetí dítě ,když máme PÁREČEK  
|
|
|
|
|
| *Niki* | 
|
(2.7.2009 14:47:14)
Nebude se mu muset tolik věnovat, oni si většinou vyhrají sami. Musíš je ale víc kontolovat, zda ty hry neodporují požadavkům rodičů na klidnou a nedevastující zábavu.
Jo, a bude se těšit do práce  na to jsou dobré i děti 3.
Zlepší to partnerské vztahy, pže pokud by ho někdy byť jen napadlo, že být na RD je vlastně dovolená, po té, co je celodenně hlídá o víkendu, už ho to nikdy ani nenapadlo.
|
|
| Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(2.7.2009 14:56:20)
Já byla jedináček a dneska když vidím kluky jak spolu blbnou, jak spolu večer koukají na Tv nebo ten starší tomu mladšímu něco čte...hrozně jim to závidím. Já se skutečně hlavně večer cítila celkem osamělá.Te´d jsou třeba u babi na prázdninách a já vím, že když jim je smutno po mamce, že mají jeden druhého. Takhle to bude třeba i na táborech.Samozřejmě, že se někdy řežou...
A ještě jedna věc, co ale vůbec není veselé: když celkem nečekaně a brzo zemřel otec, moje mamina byla úplně v pr..i a já řešila úplně všechno - od pohřbu, pozůstalost,chatu, auto (máma si tou dobou neuměla ani natankovat), máminy deprese,mámin porouchaný záchod atd...co já bych za to dala, kdybysme na to tou dobou byly alespoň 2 ! prostě si myslím, že mít bráchu či ségru je dobrá věc.
|
| If & 3♥ |
|
(2.7.2009 15:08:54)
Katko, to jsem taky chtěla napsat že "pak... kdyby něco" budou mít jeden druhého.. a nezůstane na světě sám
|
| Lenka +4 |
|
(2.7.2009 15:11:45)
Souhlasím
|
|
| foxina |
|
(2.7.2009 15:17:47)
ano to si také myslím. mám segru a je to zároveň i moje nejlepší kamarádka - dá-li se to tak říct! moc si rozumíme a víme o sobě i to co kolikrát naši partneři nevědí
|
| Lenka +4 |
|
(2.7.2009 15:24:28)
Mám bráchu a je to podobné Rozhodně jsem byla první, kdo věděl spousty věcí. Před kámošema se to třeba styděl řešit, našim by se nesvěřil...
A navíc to byl takový můj rádce, co se mužského náhledu na svět týče. Trošku mi pomáhal zpracovat tu mužskou marťanskou logiku...
|
|
|
| Ivona,Klára02,Tereza06 | •
|
(2.7.2009 16:57:38)
to je podle mě ten nejlepší důvod,budou pak na všechno 2,jsem ráda,že mám bráchu-pomáháme rodičům a nejsme na to sami,postřídáme se dle možností.Lidi co mluví" o párečku"mě vždycky štvali,měla jsem nutkání se zeptat jestli s hořčicí.Když jsme čekali druhé ze všech stran jsme slyšeli-jen aby to byl páreček.Já chtěla 2 holky a to se mi splnilo-někdo to nechápe
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(2.7.2009 19:21:18)
Já chtěla dvě děti vždycky brzo po sobě a M mi to "povolil" asi až po 6 měsících překecání, pak jsem o tom přestala mluvit a teda že jo řek.nakone to skončilo potratem a pak chtěl další strašně on, víc jak já. když jsem viděla malou, jak se zstavuje u školek a divá se smutně na děti, nebo si hrála venku a nepřítomně házela kamínky , tak prostě vím, že to bylo mé nejlepší rozhodnutí.Moc netlač na pilu, prvně překecávej a pak o tom už nemluv, mě tohle vždycky zabralo.nebo když se někdo zeptal, jestli chcem další, tak jsem řekla, že já bych chtěla , ale M ne a ostatní se ho ptali jako proč? že dvě děti jsou super a říkal mu to hlavně kámoš, tak pak chtěl.ale fakt budu mít vždycky v paměti jak smutně koukala na ty děti u školky bobek
|
| 1.3Magráta13 | 
|
(2.7.2009 20:34:39)
Já vždycky nesnášela věty typu "Pořiďte mu sourozence". Vždycky jsem říkala, že chci děti pro ně samé, ne proto, aby si starší měl s kým hrát.
Nicméně, jak to cítím já:
Víc dětí je víc starostí, ale taky víc radostí.
Každé další dítě mě zocelí a omladí.
S dalším dítětem cítím, že tu toho po mě na světě zůstane víc.
A hlavně, sourozenci by si měly být oporou. A kdyby se se mnou a s manželem něco stalo, zůstanou tu dva, ne jeden. Pořád ještě budou i tak rodina. jeden by byl prostě jeden, sám.
Doporučuju nenápadně navštěvovat kamarády s dětma a poslouchat jejich důvody,jak je skvělé mít víc dětí.
A nebo počkat 1-2 roky a nenápadně oškovat starší dítě, že chce moooc sourozence
|
| Winky | •
|
(2.7.2009 21:08:23)
Asi to tak má být, pořizovat "SI DALŠÍ DÍTĚ" místo "SOUROZENCE PRO..." ale mě to tedy dost splývalo, resp. myslela jsem si, že budu mít děti s větším věkovým odstupem - abych to psychicky zvládla. No ale potom jak dcera rostla bylo jasné že to je "vedoucí" jak vyšitá, narozená ve Lvu, prostě jsem se začala obávat že z ní vyroste takový sebestředný jedinec že už to pak neukočírujem. Takže jsem početí druhého dítka přestala odkládat, prostě aby nás bylo víc a přestalo se vše točit pouze okolo dcery (byla i první vnučka na obou stranách atp.) Rozdíl mají mezi sebou necelé tři roky /chtěla jsem min. čtyři až pět/.
Synek je naprosto jiný, takže to je taky jeden z plusů - myslíš si že už máš jednu svou kopii ve starším dítku a najednou máš novou kopii - ale přitom naprosto jinou pro mě je to fascinující.
Nicméně to že se mordují mezi sebou to je fakt, a jestli dceřino hrdopýšství pominulo si nejsem zcela jistá, resp. v boji o pozice to není tak poznat a možné je že můj záměr se úplně nevydařil a spíš ji nasměroval do úzkoztlivosti o naši pozornost. Zato s druhým dítkem jsem zjistila že mé počáteční zoufalství z toho že sedím doma sama s nemluvnětem bylo vystřídáno pocitem "když si někdo vezme jedno dítko na hlídání - třeba muž, babičky apod - s POUZE jedním je to pohoda džez , taky jsem u druhého byla mnohem uvolněnější a víc jistá tím co a jak dělám, dala jsem mu víc blízkosti i víc volnosti - jak bylo zrovna potřeba a netrpěla jsem zmatenými pocity "co mám dělat když..." - prostě mi asi konečně sepnul mateřský instinkt
|
|
|
|
|
|
| zuzkahrn |
|
(3.7.2009 22:26:00)
Já jsem byla 10 let jedináček a s bráchou jsme každý jiná generace, nikdy jsem nechtěla, aby tak moje dítě vyrůstalo, ale 2. jsme hned nemohli-syn má vvv, má nohy po 3 operacích, takže to2. dítko jme načasovali o 4r a7 m, a bylo to fajn pže starší byl už odpiplaný a už bral batole trochu s rezervou-nervali se o každou hračku. A nějakse podařila ještě holčička o 4r a8 m po mladším synovi, má 2 měsíce a je to zlatíčko. Radši at je nás o jednoho víc než o jednoho míň. A až my tu nebudem, budou aspoň děti, nedovedu si představit, že bych byla sama jako jedináček na všechny starosti. A starší syn 9 let už dnes tátovi pomůže, mladší se přidá a mají zážitek rodinne sounáležitosti i z topení nebo sekání trávy...
|
|
|
| sally | 
|
(2.7.2009 22:07:47)
Manžel byl jedináček (bratr dvojče zemřel při porodu) a vždycky chtěl alespoň dvě děti. Měl péči rodičů a všechno - ale často byl prostě sám... říkal třeba vánoce že byly děs běs - všichni kamarádi někde na prázdninách, a on byl SÁM, neměl za kým zajít atd.
Na mých dětech vidím, jak je jednodušší je zabavit (v podstatě nedělám, zabaví se sami), jak lépe zvládají věci jako cesty autem, túry, dovolené - protože když už teda na místě nejsou žádní kamarádi, tak pořád mají jeden druhýho.
Já mám ségru s kterou se dost míjím (povahově, zájmama atd.) a vždycky jsme se míjely, ale stejně jsem ráda, že jí mám. Nějak mi přijde, že bez ní by to dětství bylo mnohem tišší, nudnější a smutnější.
|
|
| Samarlu |
|
(2.7.2009 22:17:23)
No já bych teda s manželem probrala, proč se jako zasekl, protože mi nepřijde jako taková blbost, že ho vzal ten obtížný start s prvním.
Jak jste se klepali, aby to přežilo a bylo aspoň drobet zdravé. Vzpomeň si, jaký to bylo, když jsi přišla z nemocnice - po jak dlouhé době?
Mé druhé dítě přišlo předčasně a musím říct, že je to fakt náročný - týdny před propuštěním ani kousek soukromí, žádný normální popovídání u večeře - furt tam byla ta další maminka, ač velmi taktní, na nadstandart jsme neměli prachy (další možnost nechat dítě v nemocnici, jít domů, odstříkávat mlíko a chodit na návštěvy - tak slušnej nápor, zase na vztah s tím novorozeným), plno doktorských doporučení, jaká je to chudinka choulostivá, co se musí všechno dezinfikovat (ještě že jsem nebyla prvorodička), jakej režim, jaký speciální potřeby, blablabla, jen si vzpomeň, odsávačky na mlíko,...vojtovka, alergie, ekzémy???
Jak to tehdy nes Tvůj muž? Víš to vůbec, jakej stres a strach (třeba taky o Tebe, nevím, jak se seběhl porod), oni to chlapi neventilujou, ale to neznamená, že to neni (můj mi některý věci svěřil až po roce a čtvrt a jen v náznacích)? Nemůžeš mít nějaké následky prvního porodu ohrožující další těhotenství?
Co kdybys musela do nemocnice už v těhotenství - nevyštípali by ho třeba za dlouhý paragraf na prvorozené z práce? Máte možnost výpomoci (příbuzenstvo atd.), jak jsou k té výpomoci svolní...
Jako já bych chtěla to ještě zkusit, i přes tu zkušenost, a doufat, ale až později.
Vem si, že bys třeba měla už první dítě ve školce - ty bys byla eventuálně v nemocnici, dítě s tátou, ráno by ho vzal do školky, šel do práce, pak pro dítě, pak oba za tebou do nemocnice... Kdybys měla problémy menší a měla doma ležet, taky by to šlo líp, furt bys fungovala jako maminka, vybírala si činnosti pro tebe zvládnutelné, rozdělili byste si to s mužem podle možností...je drobek už bez plen? Jak bys při nařízeném klidovém režimu přebalovala? Řekla by sis "musím"? Taky jsem si říkala a urvala se mi placenta...
Zkrátka, já bych do toho šla, ale po řádné "rodinné velké radě" a pouze v případě shody s mužem a jeho ochoty ta rizika přijmout a nést s tebou, a s bezplínovým dítětem umístěným ve školce, aby to bylo k životu a né depkám.
Nedivila bych se mu, kdyby se bál a čekal.
|
| foxina |
|
(2.7.2009 23:00:46)
samarlu když jsem si četla příspěvek od tebe, tak mi až zamrazilo, je to přesně jak píšeš. asi to bude opravdu tím "divokým začátkem" byl to šok pro celou rodinu. těhotenství bylo bez sebemenšího problému a pak ze dne na den porod - a to ke všemu v den plánované svatby (jako v zlém snu). Syn je naštěstí úplně zdráv a je moc hodný a bystrý. tak doufám že se z toho manžel co nejdříve oklepe. druhé mimi si opravdu moooc přeju! díky!
|
| Samarlu |
|
(2.7.2009 23:38:07)
Tak ať to vyjde! Jinak bych to fakt na férovku pořádně probrala.
|
|
|
|
| Helena, 3 dospělé děti | •
|
(26.10.2009 22:59:43)
Už tady chvilku diskutuju, tak se budu ještě jednou opakovat. Měla jsem dvě děti rok po sobě a další po 12-ti letech. Nikdy jsme neměli moc toho "hmotného", zato mám báječnou velkou rodinu, všichni tři sourozenci i se svými rodinami se mají stále moc rádi. Často se vídáme všichni dohromady a sami říkají, že si život jedináčka nedovedou vůbec představit. Samozřejmě, že třeba puberta probíhala tak, že jsem měla kolikrát chuť odejít někam hodně daleko a tam se zahrabat dva metry pod zem. Ale když vidím, jak si teď dovedou navzájem pomoct, podržet se v různých situacích, vůbec se nebojím stáří. Ať přijde co přijde - a že jsme už toho špatného prožili už taky hodně - tak vím, že se na ně mohu spolehnout.
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)