| Laleida |
 |
(12.8.2009 17:12:38) Ahoj maminky, dlouho jsem zvazovala, zda sem napsat, neb na to moc nejsem, ale nakonec jak je videt jsem se rozhodla za ano. Jsem mesic po porodu, ktery probehl uz ve 34+2. Mozna k tomu trocha historie. Ve 32+2 jsme prodelala akutni slepak, takze me museli operovat, pak jsem lezela na Bulovce na gynde pak zase na chirurgii, kde mi do zaludku zavedli nosem hadicku, neb byly komplikace. Lezela jsem tam JIP a okolo me nic moc pohled na ostatni pripady (pan s uriznutou nohou, pani co umirala - proste depka). Pak me nastesti vratili na gyndu, kde jsem stravila jeste asi tyden, pece vyborna. No ale umite si asi predstavit, ze na psychiku to bylo nic moc. No v nedeli 5.7. me pustili dom a hned ve ctvrtek 9.7. mi praskla voda, takze znovu smer Bulovka. I kdyz jsem byla registrovana v Podoli, tak jsem jela tam vzhledem k tomu, ze jsem tam lezela po tom slepaku. K me smule akorat od pondeli zavirali neonatologickou JIP, takze hledali nemocnici, kde by me vzali. Podoli melo plno a jedina nemocnice, kde bylo volno byla Krc, takze jsem zamirila sanitkou s houkackou tam Porod probehl v pohode v sobotu 11.7., o peci se nebudu asi moc rozepisovat, to je kapitola sama pro sebe. Ale musim zminit, ze na oddeleni sestinedeli nadstandardu vyborne sestricky jak gynekologicke tak detske. Horsi uz to bylo s doktory gynekology, kteri nejak zanedbali peci o mou jizvu po slepaku. Nakonec jsem se nechala odvezt ke svemu znamemu, aby mi to dolecil. Takze i v tomto ohledu lecba trvala asi dele, nez musela. No konecne jsme doma a co je ten hlavni problem je, ze zazivam hrozne pocity uzkosti nebo jak to nazvat, smutku a tak. Cetla jsem, ze se nemam znepokojovat, ze je to normalni, to co me na tom znepokojuje jsou psychosomaticke projevy. Kdyz si lehnu a chci spat, tak se objevuje buseni srdce, nebo se nemuzu dodychnout ted nove je to pocit, jak kdyby me nekdo chytil za srdce, takove zvlastni sevreni na hrudi, neumim si s tim nejak poradit. Dnes se to treba objevilo i venku na prochazce, ale ne v tak silne podobe jako pred tim spanim. No takze jsem pak nevyspala, dopredu se objevuje strach jit spat a z usinani a je to takovy bludny kruh. Poprve se to objevilo nekdy v noci, kdy Vojtisek vydava takove divne zvuky jako kdyz tlaci, coz on teda urcite tlaci, neb ho trapi prdiky. Takze jsem si tu uzkost spojila s tema zvukama, ale treba to tim vubec neni. Byla jsem i u psycholozky, ale jedna navsteva byla asi malo, ale jdu tam znovu. No to jsem pospala radku koukam, asi jsem se potrebovala vypovidat. Vim, ze je urcite spousta zen, ktere jsou na tom hure, ja mam obrovskou podporu sveho manzela, ktery se hodne stara a neb nekojim tak i treba v noci, ale ja stejne nespim Maminky nemate nekdo s podobnymi psychosomatickymi projevy zkusenost a nevite jak na to? Rada bych zacala nejak normalne fungovat, nechci mit strach z usinani a chci si materstvi konecne zacit uzivat a ne byt smutna s blbou depkou. Predem moc dekuji vsem za tipy a rady, za ktere budu moc rada. Katka
|
| Veverka | •
 |
(12.8.2009 17:31:00) Kup si Novopassit, je to bylinkovy sirup na uklidneni. Musis se dat co nejdriv do poradku kvuli diteti. Za nejakou dobu budes jeste k tomu nepredstavitelne unavena... zacni s tim radsi hned. Obcas jsem to brala i pri kojeni a prvni rok jsem prezila uplne v pohode i s dvojcaty.
Jo a taky jsem rodila v Krci, takze presne vim, o cem mluvis. Sestricky na sestinedeli i na neonatologii k nezaplaceni, gynekologove radsi nemluvit. Nastesti na me nemeli moc casu.
|
|
| Berka (Evka 04 + Filip 06) | 
 |
(12.8.2009 17:39:22) 99 % je to porucha štítné žlázy, dají ti prášky,které se mohou při kojení a do pár dnů se to upraví, po porodu jsou hormony rozhozené. tak za půl roku je vysadíš a bude to Ok (po dohodě s lékařkou) na endokrinologii se vždy strašně dlouho čeká jsou doby i 3 měsíce, chce to hned řešit, zavolat svému gynekologovi nebo obvodačce at tě na nějakou endokrinologii pošlou a zalarmují že je to akutní právě ještě že jsi v šestinedělí.
|
| Amálie P | 
 |
(12.8.2009 18:18:27) To, co popisuješ zní stejně jako před lety bylo mě.Nakonec z toho byla hyper funkce štítný žlázy.Neváhej a oběhni DR. Hodně štěstí
|
|
|
| Limai | 
 |
(12.8.2009 17:56:08) trochu tady poopravím to co psaly holky-takže na 99% to vůbec nemusí štítná žláza být,nicméně pro jistotu by jsi toto vyšetření podstoupit měla.Ovšem vůbec není nutné objednávat se na endokrinologii,úplně k tomu postačí obvodní lékař který ti odebere krev a z té se vyšetření udělá.Ovšem podle toho co popisuješ zde se bude s velikou pravděpodobností jednat o psychosomatické projevy které souvisí s tím jak se cítíš,kdysi jsem to také měla,takže něco o tom vím.Pokud jde o to bušení srdce,lékař mi doporučil v takovém případě tlačit prstama na oči,nebo ponořit obličej do studené vody,pomáhá obojí.A jinak celkově myslet na nějaké hezké věci,být v klídečku,snažit se co nejvíce relaxovat,hlavně se snaž pozitivně myslet a přejde to samo,i když to bude nějakou chvilečku trvat(taky jsem po prvním porodu měla depku).
|
|
| Kohnova | •
 |
(12.8.2009 18:10:56) Bez urcite k lekari. Psycholozka ti muze pomoct, kdyz bude dobra, ale je mozne, ze by na miste byly nejake leky a ty ti psycholozka nemuze predepsat. Bez k obvodakovi, pokud mas dobreho, nebo rovnou na psychiatrii (ambulantne na poliklinice apod.). Po tom, co popisujes, je dost pravdepodobne, ze by bylo vic nez dobre tvuj stav reit. Nenechavala bych to "ulezet". Drzim palce, Sara
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(12.8.2009 18:18:32) Káťo, poslední dobou sis teda užila, k tomu ještě hormonální houpačka, máš fakt vybráno, je mi tě líto. Bylo by divu, kdyby ses teď cítila dobře po tom všem. Buď na sebe hodná, šetři se, zkus odpočívat během dne. Zajdi si k doktorovi ať ti udělá testy na tu štítnici, ty se dělají z krve, jak psaly holky, udělají ti EKG a zkontrolují tě celkově, je to na prevenci, takže nebudeš muset snad ani platit těch 30,- Kč, ale i kdyby jo, že jo. Dobrý je hořčík, buď pít magnezii nebo v tabletách, nedá se předávkovat. Chodit k psycholožce je fajn, taky je prima mít nějakou dobrou kamarádku, které se můžeš svěřit. Že ti pomáhá manžel, to je parádní. Poporodní blues je normální, ale u tebe už to je trochu víc, ale neboj, po šestinedělí, nebo dvou měsících to bude lepší. Rozhodně to řeš. Držím pěsti.
|
|
|
|