| Jana Nová |
 |
(27.8.2009 9:18:26)
Narazila jsem na moc hezký popis vlivu hormonů na porod a poporodní období od psychiatra, pana doktora Radkina Honzáka. Tak mě napadá, taky jste cítily, jak s vámi při a po porodu hormony mávají, nebo to šlo spíš mimo vás?
citace z článku Radkina Honzáka:
Novorozenec je sice naprosto plně odkázán na péči matky, nicméně není tak úplně bezmocný, protože je biologicky vybaven, stejně jako jeho matka, celou řadou mechanismů, především neuroendokrinních, které mu zajišťují nejen přežití, ale i potřebnou láskyplnou pozornost.
Klíčovou roli má hormon oxytocin, který bývá též označován jako „hormon důvěry“, vyplavuje se ve větší míře v harmonických mezilidských vztazích (ale nejen v těch, např. kontakt s vlastním psem zvyšuje jeho koncentrace v plazmě) a na konci těhotenství působením hormonu estrogenu stoupá dramaticky počet receptorů (tedy „přijímačů“, které na něj budou reagovat) v mozku budoucí maminky, a to především na místech, které budou mít vliv na její budoucí mateřské chování.
Doslovný překlad řeckého termínu oxytocin je „rychlý porod“ a dlouho bylo známé jen to, že se v enormně zvýšeném množství vyplavuje při porodu, který urychluje, a to víc při standardním, kdy novorozenec prochází porodními cestami, než např. při porodu císařským řezem, jak u maminky, tak u plodu. Oxytocin působí také na skutečnost, že matka vnímá vůni svého děťátka velmi intenzivně a rozezná ji od vůně děťátek jiných. Také novorozenec má vyvinutý čich a podle vůně plodové vody bezpečně poznává svoji matku.
Kontakt se mnohonásobně zpevňuje prvním dotekem rtů novorozence s prsní bradavkou matky. Tento mechanismus je odpovědný za unikátní blízkost a těsnost vztahu mezi matkou a jejím děťátkem v prvních hodinách a dnech po porodu. Ve vývojové psychologii je mechanismus známý pod pojmem attachment, převáděným do češtiny jako „připoutávací vazba“; autorem myšlenky je psycholog John Bowlby. Čím déle kontakt trvá, tím mocněji se upevňuje, matka rozpoznává stále přesněji potřeby svého dítěte, přičemž oxytocin snižuje i hladinu stresů vyplývajících z nadměrných požadavků náročné poporodní situace jak u matky, tak u dítěte.
Při porušení procesů připoutávací vazby, stoupá naopak u dítěte hladina stresového hormonu kortizolu, což se nepříznivě odráží jak na aktuálním stavu, tak na dalším vývoji jedince, protože dochází k chronickým a někdy nezvratným změnám ve funkci i struktuře mozku. Psychiatři zpětně zjišťují narušení připoutávací vazby u mnoha psychických poruch, zejména u takzvaných poruch osobnosti, kdy dítě nevstoupilo do „bezpečného světa“.
Dalším hormonem účastnícím se na složité orchestraci stavů po porodu je prolaktin, vyvolávající jednak produkci mateřského mléka, ale také trochu utlumující matku, což má rozumný cíl: omezit její aktivity na péči o miminko. Maminky nastupující do práce po šestinedělí nelze považovat za statečné, ale za nerozumné a vzpírající se silnějšímu zákonu přírody, na což doplácejí jak ony samy, tak jejich děti. Prolaktin funguje jinak u matek, kde je pokládán spíše za hormon uklidňující, než u bezdětných žen, kde je vnímán více jako hormon stresový.
Opioidy - chemie proti bolesti a současně „molekuly odměny“ tečou při porodu (kdyby ne, tak každá porodivší žena půjde minimálně vykastrovat, spíše však pozabíjet všechny muže = potenciální otce dalšího dítěte a z jeho porodu vyplývajícího utrpení). Opioidní mechanismy jsou odpovědné za ten typ lásky (na rozdíl od „zamilovanosti“, která je řízená především fenylethylaminem), která se obává ztráty milované bytosti. Spolu s oxytocinem tak upevňují připoutávací vazbu, jejich produkce je podporována sekrecí prolaktinu a přispívá k vytváření dobrého prostředí pro růst nového jedince.
|
| Insula | 
|
(27.8.2009 9:22:58)
Tak bez hormonů by to nešlo. To je jasné. Ale jinak si myslím, že většina porodů (tedy hlavně těch dřívějších) neprobíhala tak, jak dnes a přesto je populace psychicky zdravá. Alespoň většinou.  Navíc psychické poruchy způsobuje i stres a toho máme všichni kolem spoustu.
|
| Jana Nová |
|
(27.8.2009 9:40:08)
jasně, že bez hormonů to nejde  . co se týče psychického zdraví různých generací, to si vážně netroufám hodnotit. jinak jsem měla na mysli spíš, jestli jsi ty a ostatní maminky cítila, že se s tebou něco děje... např. já jsem po porodu měla spoustu energie a nemohla jsem spát - předpokládám, že vlivem hormonů. nebo jsem celé hodiny dokázala zírat na ten zázrak - mé dítě - a skutečně jsem cítila, jak jsem víc a víc zamilovaná. nedokážu to líp popsat  .
|
| Insula |
|
(27.8.2009 9:42:30)
Já nevím, po porodu jsem se cítila jako bych se vznášela (a to zdaleka nešlo o přirozený porod), ale tvrdit, že když porod neproběhne ideálně bude mít člověk poruchu osobnosti a že to souvisí přímo s porodem, mi prostě přijde přehnané. To bysme poruchu osobnosti museli mít všichni (myslím mojí generaci). 
|
| Vrtulka* | 
|
(27.8.2009 9:48:00)
Insulo, ale v tom co vložila boleslavka nebylo nic o tom, že všichni, kdo neměli z nějakého důvodu v pořádku start do života, budou psychicky narušení. Jen že u lidí kteří nějakou poruchu měli, bylo vysledováno, že na začátku neběželo vše OK. To je rozdíl.
Už se to tu řešilo hodněkrát, že některé děti snesou po porodu separaci relativně snadno a bez následků, a jiné se z toho sbírají dlouhou dobu.
|
| Insula |
|
(27.8.2009 9:54:41)
Ano, ale některé citlivé maminky to tak mohou chápat. Mohou vydedukovat, že jejich dítě má zvýšené riziko psychické poruchy. Navíc když to vezmu na naší lokalitu a naší generaci, tak asi budeš jen těžko hledat někoho, kdo se narodil přirozeně a vše proběhlo, jak má. Většina z nás se narodila v porodnici, odnesli nás a nosili na kojení atd. Takže když pak najdeš někoho psychicky narušeného, tak jaká je pravděpodobnost, že se nenarodil v porodnici????? Asi velmi malá. Ale tento psycholog asi pochází z jiné země.
Jinak kdyby tohle četla moje kamarádka, tak bude minimálně půl roku vystresovaná, že její dcera (narozená předčasně císařem) bude mí psychickou poruchu. Možná by s ní začala i lítat po doktorech.
|
| Insula |
|
(27.8.2009 9:58:45)
Pardon, pan doktor zřejmě pochází z našeho prostředí, podle jména.
|
| Mediana | 
|
(27.8.2009 11:12:30)
Skutečně. Je to český Žid jako poleno. :) Léčila jsem se u něj s depresí a panickou poruchou. Což jsou stavy, které mají samozřejmě multikauzální vazbu, v níž predispozice hrají taky obrovskou roli. Nicméně já sama jsem přesvědčená, že katastrofální způsob porodu mojí matky se v mém případě na mojí celoživotní úzkosti spolupodepsal. (Spolu = nešťastně se sešel s dalšími ovlivňujícími faktory.)
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(27.8.2009 10:07:46)
Insulo, ale ta dedukce by byla správná. Zřejmě bude opravdu mít zvýšené riziko psychické poruchy, ovšem to zvýšení může být třeba z 0.2% na 0.4%. To je zdvojnsásobení, ale stále je to riziko malé.
Mimochodem, včera jsem zaslechla kus rozhovoru s předsedou české pscyhiatrické společnosti a pravděpodobnost, že člověk ve věku od novorozence po věk nad hrobem onemocní nějakou psychickou poruchou (počítají se i deprese, demence, ADHD atd) je 50%.
|
| Insula |
|
(27.8.2009 10:32:01)
Takže jsem to pochopila správně. Díky, že jsi napsala ta procenta, to totiž lecos mění. 
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(27.8.2009 10:48:45)
Ta procenta jsou jen ilustrační příklad, ale vzhledem k četnosti vážných psychických poruch v populaci to snad není úplně mimo. Jo, koukám, že schizofrenie má četnost asi 3-7 promile, takže kdyby bylo riziko dvojnásobné, je to asi 1.5%, to vážně ještě není na nespaní po nocích. Nicméně je dobré vědět, že respektující porodní a poporodní péčí se i tomu zvýšení dá předejít.
|
|
|
|
| Vrtulka* |
|
(27.8.2009 10:15:37)
Ano, Insulo, jak píšeš- zvýšené riziko. To je něco jiného než všichni.
Jinak s nedonošenou holčičkou- snad každému je jasné, že když jde o holý život, tak se věci jako bonding musí oželet. Ale odnášet zdravé děti od zdravých matek je zvěrstvo. A i když je nějaký problém, ať u matky, nebo u miminka, tak se mají všichni smekat aby jim umožnili co největší kontakt.
|
| Insula |
|
(27.8.2009 10:30:18)
Já souhlasím, dítě má zůstat s matkou, pokud to okolnosti dovolují.
Ale jinak jsme všichni (naše generace) ohroženi psychickou poruchou, tedy podle onoho pana doktora. Jen pořád nechápu, jak to může být směrodatný výsledek, když v minulých několika generacích se striktně rodilo v porodnici. Takže když najdeš někoho, kdo má psychickou poruchu, tak se na 99% prostě narodil v porodnici za podmínek, která byla dříve standardem.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(27.8.2009 10:49:59)
No třeba v US se miminka přestala rutinně separovat už v 70. letech, takže materiál by byl ...
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(27.8.2009 11:00:18)
Markét, to ano, ale těch psychických vlivů je tolik, že říct přesně, ano, máte poruchu díky nedostatečnému bondingu, je trochu sci-fi. A třeba konkrétně ta Amerika, mateřská je tam tak krátká, že se na tom zrovna tak může podepsat pobyt v jeslích od tří měsíců, kdy dojde k narušení pocitu jistoty, bezpečí, nebo taky osobnost matky atd, atd.
Tím nechci zpochybňovat bonding, považuju ho za hodně důležitý.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(27.8.2009 11:31:08)
To nepopírám. Ale dobře udělaná studie to umí jakžtakž odfiltrovat.
|
|
| Insula |
|
(27.8.2009 11:32:14)
Přesně tak. Svádět to jenom na poporodní separaci při přijde přitažené za vlasy. Jinak u spousty psychických poruch se ještě ani neví, jak vznikají a proč.
|
| Kohnova | •
|
(27.8.2009 14:36:25)
Insulo, tenhle nazor s tebou sdili hodne lidi.
Jak je to presne, to fakt uplne jiste neni. Ale tyhle vyzkumy probihaji snad asi dvacet let (nebo kolik, nekdo me kdyztak opravte) a tak nejak "divne" a neocekavane vedou vsechny k jednomu momentu.
Nase ocekavani jsou vzdycky kulturne silne podminena, viz vcera probirany Semelweiss: akceptovat, ze horecce omladnic bezpecne zabrani omyti rukou, tenkrat smrdelo magii na kilometr daleko. Ale je to tak a dneska uzu tom nepochybujes.
Problem je, ze ranou separaci jsme zazily snad vsechny, co tu spolu diskutujeme a drtiva vetsina nasi deti. Je tezke pripustit si, ze jsme prosli necim, co nas definitivne invalidizovalo a nejak se s tim vyrovnat, ale neni to nemozne a hlavne neni treba to brat tragicky, takovy je zivot. Zcela ho v rukach a pod kontrolou nikdy nemame.
|
| Insula |
|
(28.8.2009 8:48:50)
Ale já jsem přece už napsala, že jsem proti separaci.
|
|
|
| Liška s banem :) | 
|
(27.8.2009 14:41:32)
Spousta poruch vzniká hlavně proto, že je někdo hledá a diagnostikuje. Jak se říká, nikdo není zdravý, jen nebyl pořádně vyšetřen.
|
| Kohnova | •
|
(27.8.2009 15:01:54)
Jj, i takhle se na to da divat. Krome toho, ze to je, bohuzel, casto pravda, tak jeste existuji hluboke deprese povazovane rodinou za lenost a sobectvi (sebevrazda se pak taji a o dotycnem se nemluvi), bipolarni porucha hodnocena jako dynamicky pristup a loajalita firme, laktacni psychoza pojata jako selhani charakteru atdatp ad libitum.
Bohuzel malo veci jde uderne shrnout pod jeden nadpis.
Ja docela "kopu za separaci", protoze se mi jevi jako hodne podcenovany fenomen.
Nasledky poruseni vazby vetsibou nejsou markantni, tragicke, vetsinou nezpusobi "diagnozu", ale tezko diagnostikovatelne, komplexni a SKRYTE hranicni problemy... Dobre o tom pise papa Koukolik. Fakt doporucuju.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Vrtulka* |
|
(27.8.2009 9:43:53)
Ano, měla jsem to jako ty- spousta síly, nic nebyl problém, všechno šlo nějak samo od sebe. Má to ta příroda chytře zařízené
|
| a+b+c+d |
|
(27.8.2009 10:26:53)
Zajímavé čtení!! Já jsem určitě po porodu cítila euforii, žádnou potřebu spánku atd. Když mě převezli na šestinedělí, řekla mi sestra, že mám 2 hodiny ležet, že mi bude chodit měřit tlak a mě pak dovede do sprchy. To jsem nevydržela, cítila jsem nějaký neklid, nemohla jsem ani ležet, sama jsem vstala, osprchovala se a měla jsem pocit, že prostě musím okamžitě "fungovat". Pocit únavy a nevyspání se dostavil až po návratu z porodnice.
|
|
|
| Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 | 
|
(27.8.2009 10:18:46)
Taky jsem vůbec neusnula - a to jsem porodila 12 minut po půlnoci po předchozím 32hod. porodu. Byla jsem v takové euforii, že se to nedá vůbec popsat A ráno jsem byla fit, nejraději bych šla domů...
|
| Luckaaa | 
|
(27.8.2009 11:03:59)
no po prvním porodu ta okamžitá připravenost,pohotovost v noci....po třetím jsem nechala mimino co nejdéle u sestřiček a využívala jediné větší šance se vyspat. kupodivu toto dítko je v největší pohodě co se týče postrádání matky a tak. s těmi dvěma prvními jsem opravdu měla problémy jít na záchod a i měla pocity že je nějak ochuzuji když s nimi nejsem stoprocentně.např dcerka byla poprvé beze mne až někdy v roce, myslím třeba na dopoledne.synek byl takhle s tatínkem jen co se dalo nehradit kojení něčím jiným. u třetího to ani nijak nejde než že musí někdy trochu počkat a i já to nenesu nějak hořce na duši když občas zabrečí. vidím totiž že se pak nic neděje. je asi nejméně stresované mou péčí .-) tím chci říct, že se to možná na druhou stranu truchu přehání s tou absolutní péčí, která nedovolí dětem ani si pobrečet (i miminko má právo cítit se zle)a maminky jsou pak nervní a následně je nervní i to děcko......
|
| Kohnova | •
|
(27.8.2009 15:05:09)
Lucko, to ne, to je jen spatne pochopeno, jak to s tou vazbou vlastne je. Tohle krome Bowlbyho snad jeste (pro laika) lip vysvetluje Liedloff v Konceptu kontiua a samozrejme Prekopova.
Tva zkusenost, kterou popisujes, neni s teorii vazby vubec v rozporu.
|
|
|
|
|
|
| holka anonymka | 
|
(27.8.2009 11:35:43)
Tak rozhodně - hormony ovlivňují. Už před porodem. Sotva jsem řídila auto - nemohla jsem se pořádně soustředit na víc věcí najednou - semafory, značky, lidi na přechodech..
Při porodu - určitě tlumily bolest. Nevnímala jsem okolí - jen minimálně - byla jsem jak v transu. Nedokázala bych se přít s lékaři, kdyby bylo třeba.
Po porodu - vůni děťátka si nepamatuji - jen mi ho ukázali a honem pryč.. navíc zbytečně :-(( Mne si ale synové pamatovali - velmi dobře.. Dodnes mne 9tiletý syn objímá a strká si svou hlavu na mé břicho a mezi prsy.. Sama si ve vzpomínkách pamatuji vůni své matky.
Mateřský cit vnímám hlavně jako ochranitelský pud. Při jakémkoliv problému s mým dítětem (i cizím) se mi chtělo brečet - nejsem brečící typ ani na pohřbech. Jednou (ještě jsem kojila)z venku zakokrhal kohout, připomnělo mi to pláč dítěte a z mých prsou proudem vystříklo mléko.
Dodnes - i když nechávám dětem (9 a 15let)opravdu velkou samostatnost - při zaregistrování jakéhokoliv podezřelého zvuku v noci z dětského pokojíku zděšeně vyskakuji.
|
| Kohnova | •
|
(27.8.2009 14:39:26)
Mne se vetsinou v nejmene vhodne chvili sposti mliko, kdyz (klidne uplne cizi) mimino i jen vidim. Plac novorozenete je tutovka. Obcas zabere i zklamane batole. Moje nejmladsi dite je rok odstavene.
Nastesti zvirata mi sposteci reflex nevyvolavaji, to bych uz asi nedala :).
|
|
|
| Kohnova | •
|
(27.8.2009 14:29:35)
Jasne, ze jsem to citila, vcetne popisovanych deficitu a prusvihu, protoze moje deti se vsechny narodily v ceskych porodncich.
To, co Honzak pise, jsou spoustu let zname veci, ktere ignoruji uz jen plnokrevni ignoranti, cast ceskych pediatru a CGPS chlapci.
Vic se da precist primo v publikacich od Bowlbyho, u Odenta (samozrejme), Leboyera, cesky to hezky vysvetluje Koukolik ve Vzpoure deprivantu, coz je cteni ktere vrele doporucuji, vysvetluje mnohe, kdyz dojde napr. na pokus o diskusi s ceskymi porodniky, ale i spoustu jinych situaci s rozenim nesouvisejicich.
Honzak je chytry a vyzdelany clovek, skoda, ze se verejne angazuje dost malo.
|
|
| Liška s banem :) |
|
(27.8.2009 14:39:52)
No během těhotenství taková ta ubrečenost, člověk je ze všeho dojatý, apod., při samotném porodu (2.fáze) je všechno zase jako v tranzu a po porození vlna euforie, několik hodin. A poté velká vlna lásky k dítěti. A pak už jen strach a strach až do konce života, aby se těm našim prďouskům něco špatného nestalo (za to o manžela mám strach již podstatně nižší než dříve).
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)