| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(22.11.2009 21:45:45) Mám všechno co jsem chtěla, miminko, skvělého manžela, který mi s malým moc pomáhá...vše co jsem si před 2 roky vytoužila, dnes mám...přesto mám pocit, že nejsem šťasná, mateřství mě velmi zaskočilo, nepřipouštěla jsem si, že je to až takle náročné. Možná se snažím být až příliš dokonalá, ale mě prostě rozhodí každá věc, která není podle mých představ...neumim se povznést nad nepořádek...Malej mi dost přes den kňourá, v noci nespí moc dobře...Vadí mi, že nemám na sebe moc času, že mám s některými lidmi konflikty...pořád se lituji a nevim, jak přestat... Poraďte, jak se mám hodit do pohody a být spokojená, i když ne vždy bude vše podle mých přestav..?DĚKUJI.
|
| sojka+07+09 | 
 |
(22.11.2009 21:58:02) hodně maminek to takhle má, jenom se o tom moc nemluví. Srovnávala jsi se někdy i s jinými maminkami ? Mají doma naklizeno ? Stíhají cvičit, starat se o sebe, studovat ? A když už tohle dělají zvládnou se zároveň kvalitně věnovat dítěti ? Já takové kamarádky nemám, prostě všechno najednou nejde. Já když někam jdu, tak mi domácnost stojí, věčně je doma bordel a to uklízím pořád a jednou týdně mám paní na úklid. Nestíhám chodit cvičit a i když se o sebe snažím starat, tak stihnu tak polovinu co jsem chtěla. Chlapeček je teď ve stejném věku jako ten tvůj, v noci nespí, celý den kňourá a do toho starší dítě. Jsou chvíle, kdy se cítím grogy a mám chuť dát výpověď. Poradila bych ti malilinko se věnovat svému oboru pokud můžeš, já třeba jednou měsíčně přednáším a na to musím hodně nastudovat. To mě udržuje v obraze a mám pocit, že úplně neshniju. Určitě taky návštěvy maminek u vás doma, nebo mateřských center. Prostě pokec, to pomáhá mě. I když jsou maminky, které tvrdí, že všechno stíhají a ještě jsou krásně namalované a vůbec dokonalé- ono to není vždycky tak jak to vypadá, někde je pokaždé drobný háček. Tohle je věk miminka, kdy toho tolik spolu ještě neuděláte- třeba můj se teprve nedávno začal plazit, až bude dítě starší uvidíš jaká to bude sranda, až si i s polu pokecáte, budete se učit a tak. Roli mámi se každý musí učit, málokdo je dokonalá matka od přírody. Jinak tě moc chápu a držím palce ať se brzy cítíš šťastná.
|
| sojka+07+09 | 
 |
(22.11.2009 22:00:12) fuj, za ty hrubky se upřímně stydím
|
| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(22.11.2009 22:13:20) Věř, že jsem hrubky fakt nehledala A děkuji, napsala jsi to moc pěkně... sama cítím, že mám doma moc velký streotyp, musím dělat ty dny pestřejší, i když ono to jde těžko, když byl syn nemocný a teď já..no můžem na nějaké návštěvy zapomenout...
|
|
| Lucinah | 
 |
(22.11.2009 22:18:08) Možná je to tím, že i přesto, že jsi určitě svým způsobem "šťastná", tak ti chybí ten dřívější způsob žití "bez" dítěte. S miminkem se všechno mění a pokud jsi byla dřív zvyklá si uspořádat věci tak, abys všechno stíhala vše bylo podle plánu, tak teď se všechno podřizuje tomu malému. Pokud máš malé miminko, buď v poho. Až budeš mít tříleťáka, teprve poznáš co je to mít doma bordel
Buď v klidu, na úklid se vykašli a zajdi s kamarádkou na kafčo, miminko dej tatínkovi a domů se vrať v pohodě, uvidíš, že budeš mít síly ještě uklidit a něco dobrého ukuchtit.
|
| Zd a tři |
 |
(22.11.2009 22:56:58) ...diky, ze jste to tak krasne napsali. Na me to opet dnaska odpol. padlo, ale hned se citim lip...
|
|
| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(22.11.2009 23:00:06) Asi mi fakt chybí život ,,bez´´ dítěte, vyčítám si to, ale prostě si nemůžu pomoct, často v myšlenkách brousím, jaké by to bylo..Měli bychom víc peněz, více času na vše, měla bych práci, která mě bavila a teď mi fakt chybí...je to sobecké, že??
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(22.11.2009 23:02:58) tak sedívám, malý je ještě opravdu maličký, za pár měsíců s ním bude lepší domluva a všechno bude jiný, vydrž
|
|
| sojka+07+09 | 
 |
(22.11.2009 23:13:02) není to sobecké, je to normální. Koukám, že tohle slovo tady dnes používám často. Tím tě chci uklidnit. Nepíšeš nic, co bych sama neznala já nebo moje kamarádky.
|
|
|
| Dojanka | 
 |
(22.11.2009 23:02:53) Já musím říct, že když jsem měla holky v tomhle věku, tak jsem na návštěvy kamarádek fakt neměla náladu a hlavně čas. Obě holky mi jako malé taky dost kňouraly, navíc nelezly (nenaučily se to, pořád chtěly chovat, bylo to šílený období) a představa,že sedím doma nad kávičkou s kamarádkou a v ruce uřvaný mimino mě tak děsila, že jsem komunikovala jen venku, když jsem malou měla v kočárku, to jakžtakž šlo, že pozorovala okolí a nechala mě taky trošku promluvit s někým jiným než s ní. Když už jsem se při kočárku bavila moc dlouho (10 minut), tak se malá začala prohýbat v kočárku a soukala se ven. No, bylo to období dost náročný. Doma jsem uklízela, když malá spala v kočárku venku, do toho úkoly se starší dcerou, manžel v zahraničí. Pomáhala mi ale maminka, která si brala malou ven, abychom se starší aspoň v klidu udělaly domácí úkoly. Připadala jsem si jak chodící robot, na nic jsem neměla čas. Postupem času se to lepšilo a jak pak holky začaly chodit a komunikovat, tak to už bylo úplně o něčem jiném. Užily jsme spolu spoutu legrace, krásné procházky, dovádění na hřišti, dodnes se s nima tak vyblbnu a užívám si je na 100 %.
|
|
|
|
|
| E1188 | 
 |
(22.11.2009 22:14:08) Nesmíš se litovat, pak je všechno jen horší. Znám to, není den, kdy se neužírám..doma bordel, kočka škodí,poházené hračky a kdyby jen to..jsem na všechno sama, pořád dřeme kolem domu, dřevo, rekonstruujeme, od výplaty k výplatě, ale pak se podívám na malou, na náš dům, zvířata a řeknu si: tohle jsem chtěla. Dřela jsem a mám to a jsem šťastná. Taky mám konflikty s lidmi, nejsi sama. Snaž se to srovnat v sobě. Zkus jít do práce, třeba brigádně, pár hodin týdně.Mě to pomáhá...a co Ti můžu doporučit...udělej si čas jen sama na sebe..hodinu denně..hoď si nohy nahoru a bordel za hlavu..on ho nikdo za Tebe neuklidí..
|
| sojka+07+09 | 
 |
(22.11.2009 22:20:08) ještě jsem ti chtěla napsat, že já nesnáším konflikty s lidmi a to ani anonymně tady na rodince. Jsem strašně bezkonflitní typ, i když uvnitř se vztekám, navenek se snaším být snášenlivá. Přesto konflikty mám. je to normální. Trápí mě to ano, nejsme přeci asociálové, ale je to normálka. Takhle na podzim mi hodně pomáhá organizovat vánoce, dárky, krásně je zabalit, vymýšlet co by komu udělalo radost. Večer hodím nohy nahoru, jsem tady na rodince, nebo čtu absolutní braky s romantickým koncem. Již potisící se koukám na přátele, nebo brouzdám na MMB a přemýšlím čím komu udělat radost.
|
| daba+holčička | 
 |
(22.11.2009 22:25:34) neboj, mám vymodlené dítě - po IVF, děsně jsem po něm toužila. Ale být doma jen s ním je prostě na palici, kor teď v zimě, když navíc furt marodí. Ven se dá jít jen na chvíli. K nikomu na návštěvu nemůžem, nikdo nemůže k nám. Nejsem hravá, abych jí zabavila, musím se nutit. Domácí práce mě taky nebaví, nic se s ní nedá udělat pořádně, večer když spí už na to nemám sílu. Někdy mám pocit, že jen přežívám.
|
|
| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(22.11.2009 22:26:19) Taky nesnáším konflikty, vždycky jsem si myslela, že jsem bezkonfliktní, ale zjišťuji. že to tak asi není.Mrzí mě to, o to víc, když je to v rodině...se švagrovou se moc nemusíme a manželova babička mě nemá ráda(do dnes má vystavenou fotku manželovo bývalé přítelkyně ), s kýmkoli se bavím, kdo ty dvě zná, tak mi potvrdí, že není chyba na mé straně, že ony jsou prostě strašně nesnášenlivé a pesimistické, ale ipřes to mě to hrozně mrzí...
|
| sojka+07+09 | 
 |
(22.11.2009 22:35:25) hele být úplně nekonfliktní znamená být submisivní závislý střevo. uRČITÁ míra konfliktnosti je normální. A bohužel příbuzný si nevybíráme. Musíš prostě změnit postoj "musí mě mít každý rád" není normální aby tě měl každý rád. Přesto ti rozumím, já si tohle říkám neustále a funguje to jen částečně.
|
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 9:19:24) neco jinyho je konflikt a neco jinyho snaha vsem se zalibit nemusis se snazit aby tze meli radi a zaroven s nimi nemusis mit konflikt holt to bude korektni trochu sterilni atmosfera ale hadat se nebo si neco dokahovat nebo nedejbuh si delat naschvali to taky nemusite neni na svete slovek ten.....kdo se snazi se kazdymu zalibit ten prijde o pocit vlastni osobitosti je jen kam vitr tam plast. NEDEPKUJ:  
|
|
|
|
|
| Lucinah | 
 |
(22.11.2009 22:22:21) A hlavně se musíš obrnit spoustou trpělivosti. Pokud malej často pobrekává, zkrátka si zvyknout a brát to s nadhledem, být nad věcí. Nenechat se z toho zviklat nebo rozhodit. Nemělo by to ovlivnit tvojí náladu.
Rozhodně nezapomínat na sebe a neobětovat mateřství celé svoje JÁ. Jsi nejen matka, ale pořád žena a máš svoje zájmy, svoje představy, svůj prostor...
|
|
| hrúda |
 |
(22.11.2009 22:26:29) Přejdi od modelu Bree ze Zoufalých manželek k modelu Peggy Bundová a bude ti hned lépe.
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
 |
(22.11.2009 22:50:21) Pokud bych to měla vzít s humorem, tak ti napíšu pořiď si druhé dítě a hned ti současné trápení přijde malicherné 
A pokud tě to uklidnmí u nás doma bordel jak v tanku, děti chodí v zapatlaných tričkách, všehcno máme počmárané, dnes po baráku napatlaly modelínu... a já obtloustlá modelka s odrostlým střihem vlasů xichtem volajím po kosmetice... A bože jak já miluju svoje vytahaný tepláky.... je ti líp 
Kač.
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 9:21:02) muzu k tobe do klubu? sice nejsem odtloustla ale zbytek sedi ale hubena taky nejsem
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(22.11.2009 23:01:46) pořiď si ještě dvě děti, pokud možno brzo po sobě, a uvidíš, že ti nějaký nepořádek ani nenapadne řešit, že oceníš jak je báječný manžel, když pomůže a vystřídá tě, uvidíš, jak se děti spolu zabaví a ty najednou budeš mít i pro sebe nějaký čas, kupodivu se třema je ho falt víc, ale chce to počkat, až bude tomu nejmldšímu aspoň tak rok a půl, aby ho ti starší už zvládli aspoň na pár minut mezi sbou, a aby ses nemusela bát, že ho někdo zašlápne nebo zalehne, shodí a podobně a taky okolí ti občas dá nejavo, že je všechno jak má být, že zvládáš, manžel nebude mít pocit, že jsi na dovolené
|
|
| marketa | •
 |
(22.11.2009 23:08:52) nevim, co ti kdo radil, ale me moc pomohlo, ze jsem se s manzelem domluvila na jednom veceru v tydnu, ktery je jen muj. prijde domu dokonce driv, abych stihla kurs jogy a potom jdu do kavarny nebo do kina, proste mam volno. nekdy jim uvarim nekdy ne, oni si poradi. vracim se vetsinou kdyz uz vsichni spi. manzel si to pochvaluje, protoze se navzajem uzivaji a je to jen jejich cas. stejne tak jedno odpoledne tak na 3 hodinky odkladam dite k babicce, vzdy stejne odpoledne, ta pravidelnost je opravdu dobra vec a dite i babi se radi vidi. takze bych radila jeden tvuj vecer (+ odpoledne jestli mas babi po ruce). a pokud se s tvym muzem da mluvit, tak bych si naplanovala vikend s kamaradkou, treba nekde na hory, nebo do prahy na divadlo nebo muzikal, levne ubytovani pres internet urcite najdes. odjet v patek, vratit se v nedeli. rodina si poradi, pri nejhorsim jim trochu navaris a pripravis obleceni do kominku, ale stoji to za to ;-) i kdybys musel pak tyden uklizet. ono se to ted zda tezke, ale bude porad lip, opravdu, s ditetem bude porad lepsi domluva a ty se naucis lepe a lepe organizovat cas a nachazet chvilky pro sebe. drzim palce
|
| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(22.11.2009 23:11:31) Děkuju, moc hezky si to napsala...víkend bych si udělala moc ráda, teď ale nejsou finance, ale něco vymyslím, tohle by mi mohlo dodat trošku optimismu do života...DÍKY
|
| Andrea + 2 holky | 
 |
(22.11.2009 23:37:26) Ja bych ze zkusennosti reklaa, ze to chce nejaky program (jo pri nemoci to moc nejde) - pravidelne schazeni s kamaradkama, nekam do MC v nejhorsim klidne sama s ditetem nekam do mesta, kouknout po vylohach, dat si kafco. Mne vzdycky prislo, ze musim nekam vypadnout, nekam kde jsou i jiny lidi (i kdyz s nima nemluvis...). Neporadek neutece a kdyz par dni nevyluxujes tak nemusis luxovat tak casto... uklid bych presmerovala na vikend, kdy si muze vzit ditko manzel a proste dej se co dej luxuju jen v sobotu! A min. jedno spani ditete denne je muj cas, ktery si proflakam jak chci
|
| tule | 
 |
(23.11.2009 0:03:19) Taky jsem po narozeni prvni dcerky byla porad "napruzena", v jejich 7 mesicich jsem se ale opet mohla vratit ke svemu konicku a mela pravidelne jeden vecer v tydnu jen pro sebe. Uzasne to pomohlo,uz jen tim, ze jsem se na to mohla tesit. Ta pravidelnost je urcite dulezita. Ted mam deticky dve, uz trochu povyrostly. Uzivam si, kdyz si spolu hrajeme a taky uz si hraji spolu samy a treba v pohode uvarim obed.
|
|
|
| Adámkovci | 
 |
(22.11.2009 23:54:22) Tak tyhle pocity si moc dobře pamatuju.Uklízela jsem pořád doblba,později když malej lezl jsem dvakrát za den vytírala...přece nepoleze v prachu...vánoční cukroví ,nebo cokoliv na víc jsem byla schopná dělat v noci- jen aby bylo.Prostě všechno jsem chtěla "tak jak to má být".Chtěla jsem být asi sama pro sebe dokonalá matka,manželka.Chtěla jsem všechno zvládnout.Byla jsem na jednu stranu uhoněná jak pes,na druhou stranu jsem neměla pocit naplnění a byla taková - jak to napsat? Prázdná?Chyběl mi bezstarostný život,chyběla mi moje práce a jít si kdy chci kam chci...najednou tu ráno malej bulel a já v neděli nemohla spát do desíti...Tenkrát mi moc pomohlo jít na jeden den v týdnu do práce.Těšila jsem se jak malá jak za mnou ráno zapadnou dveře.A večer jsem se těšila domů na prcka nabitá energií a v podstatě odpočatá,odreagovaná.Ale kdybych to mohla vrátit určitě bych už tolik neřešila uklízení,vaření a takovou tu mojí rádoby dokonalost.Spoustu věcí už dneska vidím jinak.Radím Ti fakt někam vyrazit,aspon na kafe,nebo prostě někam sama...odreagovat se.A naklízeno mít pořád nemusíš - fakt se nic nestane...
|
| Adámkovci | 
 |
(23.11.2009 0:04:44) Vzpomínám si jak jsem vytřela a za chvíli našla na zemi drobek a byla jsem rozčilená že to snad není možný kde se tam vzal...zhruba za dvě hodky po vytření jsem měla pocit že je podlaha zase plná prachu...no blázen. Jinak mi moc pomohlo mít každej den nějakej cíl.Naplánovala jsem si týden,14 dní dopředu abych měla pořád nějakou "akci s cílem".Držím Ti palce,tyhle pocity určitě brzo přejdou a jednou na ně budeš s úsměvem vzpomínat...
|
|
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 9:24:35) NIKDY nemysli na to co NEmas a na to co NEmuzes taky to nekdy deůlam a taky mam pak depku vymyslet co ,muzu a ocenit co mam je tezsi taky mi to nekdy nejde ale kdyz se to povedede tak to pomuze  
|
|
|
|
| Andrea + 2 holky | 
 |
(23.11.2009 0:00:38) A ja teda jeste doporucuju - nedavat spat dite v 20hod (ne-li driv) do postele - ale pekne pozde, at si ho tu dobu uziva tatinek... o to dyl bude spat rano a ty muzes s nim a nebo pres den 
|
| Tygří oko | 
 |
(23.11.2009 1:44:11) Tak já už mám za sebou miminkovství hodně dlouho, ale to co popisuješ Ty, si budu hodně dlouho pamatovat. Já jsem prosím byla v poho až když jsem šla do práce. Jinak během mateřské jsem shodila 7kg a byla jsem úplně vyřízená. Ale to přejde. Postupem času si zvykneš na rituál.
|
|
|
| Merylin5 | 
 |
(23.11.2009 6:39:40) Hlavně se přestaň litovat, to je cesta do pekel.
Jak se říká myšlenka na nejhorší vyléčí zlé, možná ňáká situace, která by ti ukázala, co všechno máš a že to tak být nemusí, by tě vyléčila.
|
|
| smisulenka,M03/05 + A01/08 | 
 |
(23.11.2009 7:39:34) Neboj je to normální Taky mám dny, kdy bych to zabalila a šla do prace nebo odjela na 14 dní hodně daleko, sama:-D Chytlo mě to tenhle pátek byl to šílený stav... Děti miluju, mám milujiciho manžela, ktery pomáhá jak může
|
|
| -petra- | 
 |
(23.11.2009 8:21:56) Můžeš být ráda, že ti manžel pomáhá. Můj manžel vidí všude jen chyby, i když je uklizeno, uvařeno atd., nikdy nic nepochválí, jen kdyby něco nesedělo do puntíku, ozval by se, kdyby u dvouletého syna uviděl auto, které podle jeho slov, jde rozebrat na kousky, hned by mi vynadal, že by mohl něco spolknout atd. Všechno je špatně, barák je blbý (je můj-možná proto). Na návštěvy kamarádek nějak není čas, nebo když je něco dojednáno, sejde z toho třeba kvůli nemoci atd. Poslední dobou mě to všechno hrozně deptá.
|
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 9:06:55) a jsi v klidu.
|
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 9:15:27) Hlavně nečti ŽADNÉ časiposy pro ženy, matky, šťasné rodiny, o bydlení, o vaření kde ukazkove nalicena stuhla krasne ucesana zena serviruje tri ukazlpove chody na ukazkove prostreny stul v moderni vkusne a ukazkove uklizene kychyni a v pozadi si klidne hrajeciste usmevave batole hahaha
|
| Petulqa a Martínek 03/09 | 
 |
(23.11.2009 11:11:41) Pravda!! čtu Maminku, alespoň na chvíli mám u toho časopisu pocit, že to může být dokonalé...Mám ráda články s celebritami a nechápu, jak třeba Andrea Verešová všechno zvládá(kariéra, nádherná postava po dvou dětech a kojení, peče, vaří...) A hlavně(asi to mám fakt z toho časopisu)si vyčítám, že necítím ten pocit, který tam všechny celebrity i jiné maminky popisují, totiž, že dosáhli pocitu naplnění, úplného štěstí... Mám příjemné pocity, když vím, že jsem porodila zdravého syna, ale prostě to není pocit naplnění až pookraj... jelikož mi to syn milerád každý den znepříjemňuje...
|
| Teraza Horáková |
 |
(23.11.2009 11:43:30) Petulqo, Verešová má dvě chůvy, to se obecně ví. A předpokládám, že na vše další support taky.... tohle prostě vypusť.
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(23.11.2009 11:45:16) a její studia?? o tom se taky dost psalo ))
|
|
| Pišpeta | 
 |
(23.11.2009 13:45:51) kecaj me sto staci jfdyz jdu jednou za uherskej rok ke kadernikovi a tam mi to daji do ruky abych mela co cist nez se m,i obarvi sediny.
|
|
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(23.11.2009 10:52:44) Petulqo, já tě tak chápu a nejen já ) tomuhle pocitu, že je doma s dětmi, tak MUSÍ BÝT vygruntováno, horké jídlo, sotva cvakne klika - ejhle - táta z roboty - propadne chvilkově snad každá, nebo většina.
Holky radí dobře. Mně pomohly samostatné ostré procházky se psem (na to tolik času netřeba a dá se jít i bez psa ), občas si urvat hodinu na cvičení (mám to blízko) a když tohle nešlo, našla jsem si domácí koníčky. To se dá cokoliv.
Taky plán: luxuju pondělí, středa, neděle- dál nezájem. Jestli se Vám to nelíbí, můžete to udělat ) atd.
Držím palce. p.s. dokonalost je taková nuda
|
|
| Šešule | 
 |
(23.11.2009 11:42:32) Nevím, co radí ostatní, tak budu možná jen opakovat, co už bylo řečeno. Mě by rozhodně to, že mám "šťastnou rodinku" taky neuspokojovalo. Naštěstí studuju, takže přicházím do kontaktu i s jinýma lidma, než jsou matky s dětma. Moc mi to pomáhá. Mám kliku, že mi občas někdo pohlídá (mám denní). Co zkusit něco dálkově, doučit se jazyk, nebo tak něco?
|
|
|