| Broňa + 2 | 
 |
(1.2.2010 13:34:06)
Mám myšlenky na třetí dítko, manžel ale nechce, stačí mu dvě, co máme. Nevím, jak moc násilím ho lámat.
Myslím si, že pokud třetí nebude, později mi to bude líto.
Vy, matky tří a více dětí, litovaly jste někdy, že jich máte tolik? Nemyslím to jako rouhání nad lidským životem, ale spíše ve smyslu praktickém... dovolené, velikost auta, peníze (na studia, kroužky a tak), menší pracovní seberealizace a příjmy rodiny v době mateřské...
Podotýkám, manžel se mezi děti nepočítá!
|
| stekna+ smečka | 
|
(1.2.2010 13:37:19)
Mám 4 děti. Třetí dítě je nejhodnější, nejpohodovější. I těhotenství i porod byly krásné. Byla jsem už vyrovnaná, neřešila každé uprdnutí...prostě jsem si to užila. Všechny naše děti jsou moc chtěné a miluju je, ale ten třetí je fakt asi za odměnu.
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 13:39:12)
A manžel vždy tolik dětí chtěl?
|
| Marol + 5 rarášků | 
|
(1.2.2010 13:52:39)
Mám doma děti 4 a neměnila bych - rozhodně ne směrem dolů:)) Al s manželem se na počtu dětí shodujeme, vyloženě na sílu bych to nelámala, spíš bych zkoušela víc o tom mluvit a probírat to a uvidíš, třeba se to někam posune.
Ale co se týká financí nejsem moc zastáncem názoru, že jeden talíř navíc se ztratí..on je dost rozdíl talíř předškoláka a talíř puberťáka:)) a hlavně talíř většinou není ta největší položka..s větším dítětem stoupají fin. nároky ve všem..kroužky, škola, pomůcky, oblečení, spor. vybavení, atd. I když u starších dětí už zase můžou chodit oba rodiče do práce, jsou zase dva platy, a vždycky samozřejmě záleží co která rodina považuje za tzv. standart. Ne že bych chtěla všechno přepočítávat na peníze, ale trošku plánování asi nezaškodí.
|
|
|
| stekna+ smečka |
|
(1.2.2010 13:39:37)
Jo a finance...kde se nají 4 nají se i 5.
|
| stekna+ smečka |
|
(1.2.2010 13:40:37)
Ne manžel chtěl jen 2. Na ty další jsem ho musela uhoupat. Ale teˇdje rád a kolikrát mluví i o 5-tém. Ale to mě určitě jen škádlí 
|
|
| Mamča + 4 ♥ | 
|
(1.2.2010 13:40:46)
Tak tak, ten 1 talíř navíc jaksi 2x neublíží a ani nechybí
|
|
|
| jandi, 2holky-03,07/kluk-12/09 | 
|
(1.2.2010 13:41:47)
Tak já to mám podobně, taky mám třetí nejhodnější a nejpohodovější, taky člověk už spoustu věcí ví, takže si to fakt vychutnávám No a hlavně mám po dvouch holkách kluka, takže jsme nejštastnější, máme 3 krásné zdravé děti a nikdy nelituji ani nebudu. Je to náročnější, to nepopírám, ale i přesto si to užívám a je to fakt super
|
| zuzkahrn |
|
(1.2.2010 20:23:15)
Tak my máme po dvou klucích holku a jsem ráda, že jsou 3. A ta malá je opravdu za odměnu, je moc hodná, i když kluci byli taky hodní. Ale při tom 3. už si to opravdu užívám, i když je tu ještě dům, pes, dokonč. úpravy kolem domu... Plánovali jsme klasiku 2+2, trochu nás to překvapilo a muž to rozdýchával, ale teď se na malou jenom třepe. Jestli jsou 2 nebo 3 mi přijde skoro jedno (zatím, malá má 9 měs.). Podle mě je největší skok z 1 na 2, člověěk se musí naučit dělit pozornost, děti se dělit mezi sebou a občas se uskrovnit. Paradoxně tím, že jsem doma, byť je víc práce v domácnosti, mám víc času na děti, než když bylo 2. mimi. Asi jsem se nějak naučila plánovat a rozlišovat nezbytné, nutné, běžné a zbytečné . Třetí dítě byl ale náš poslední hrdinský čin. Víc dětí už nebude, počkám si pár let na vnoučata.
|
| zuzkahrn |
|
(1.2.2010 20:25:11)
A mám pocit úplné rodiny.
|
|
|
|
|
| Mamča + 4 ♥ |
|
(1.2.2010 13:39:12)
Zatím nelituju a vím, že litovat nebudu...
Auto nevlastníme-pro nás zbytečnost, chodíme pěšmo nebo v nejhorším případě budem(MHD), dovolené máme, lae né u moře a na 4**** to taky nejní, stačí nám nějaký malý prostor a je to, kroužky defakto mají/nemají, onop jak kdy a co je hlavně baví, že?.....
Výhoda.....velká rodina, na kterou se kykoliv můžeš obrátit a sourozenci budou sami sobě oporou
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(1.2.2010 13:41:14)
nebudu tvrdit, že jsem si nikdy nepovzdechla, že by to se dvěma bylo jednodušší, a to přesto, že je třetí dítě vymodlené. Ale nelitovala jsem a litovat nebudu, je to fakt miláček 
|
|
| Kahlan+5 | 
|
(1.2.2010 13:42:54)
OME, jestli manzel nechce, tak to je dost zasadni vec. U nas chce manzel 4 deti, mame tri - skoro 6 mesicu, a samozrejme nelituju. Treti je opravdu za odmenu, jak uz tady nekdo psal. Ale zapojeni tatinka je treba, vecer pri koupani, ukladani, mazani ekzemu, apod. Proste dalsi dve ruce se opravdu hodi a v tve situaci bych mela strach, ze by manzel nespolupracoval - on prece treti dite nechtel! Tak na to bych si dala pozor.
|
| Míša a kluci 05/02,7.1.05 | 
|
(1.2.2010 13:56:16)
Asi dám manželovi přečíst tuto diskuzi
Já bych si přála třetí taky, uznávám, že i proto,že mám dva kluky a co kdyby to vyšlo a byla to holka.Ale samo že i 3 kluk by byl milován.Manžel taky nechce.Než jsem předloni nastoupila do práce už to s penězma bylo jen tak,tak a přeci jen se nám teď lépe dýchá,hlavně kvůli hypotéce.Já chápu,že jsou finance důležité,ale myslím,ž bychom to 3 ještě zvládli.Nechci na něj tlačit,občas o tom mluvíme,tak třeba ho přemluvím,další věc je věk, mě je 35,manželovi 42,zase bych nechtěla aby mělo 3 dítě spíš dědečka,než tatítnkaTím nechci říct že 42 je moc,ale když ještě budeme pár let čekat a než mimčo povyroste,mohl by být.
|
| metty, 3 kluci |
|
(1.2.2010 14:20:26)
To jsme na tom podobně- myslím věkově, jen s tím rozdílem, že třetí mimčo se nám tak nějak neplánovaně přihodilo. Manžel ze začátku tvrdil, že se na to necítí, že je strarý (bylo mu 41, mě 34). Sice jsme si finančně pohoršili, ale zato daleko líp teď zvládáme logistiku - příjezdy a odjezdy dětí do školy a školky, prázdniny atd., takže na druhou stranu máme paradoxně na sebe víc času, než když jsem chodila do práce. Souhlasím, že třetí dítě je za odměnu. Nelituju i proto, když vidím, jak jsou kluci na malýho natěšený a jak hezky si s ním hrají. Přitom spolu se rvou jak koně (je jim skoro 6 a 8 let). Možná, že se to změní, až bude větší a bude jim víc škodit (teď je mu 9 měsíců), ale zatím nestačím zírat, jak se o něj starají.
|
|
|
|
| Hudba Ainur | 
|
(1.2.2010 13:45:07)
Nelituju, ale nejmladší je zatím teprve 16měsíční. Jediné, v čem nás třetí dítě limituje, jsou společné dovolené, se staršími dětmi (4 a 6) už se dá leccos podnikat, ale s píďou všechno nejde. A spíš někdy lituju jeho, protože tráví hodně času v kočárku - jezdíme MHD do školky, ze školky, se staršími na kroužky, kde se čeká, až jim to skočí, a tak podobně. Takže zvlášť teď v zimě bývá chudák i 8 hodin v kočárku (ne úplně kuse, vyndavám ho, kdykoli jsme v teple, ale to je vždy jen na chvíli).
A s tím souvisí i pobyt venku teď v zimě - děti by vydržely bobovat půl dne, ale malého to pochopitelně tak dlouho na místě nebaví, sedět v kočáře - v takových chvílích bych ocenila mít dvojnici, která by šla s malým domů.
Jinak je třetí dítě super, a neboj, třeba na něj dojde. Pokud máte mít tři děti, budete je mít Můj muž po něm v jednu dobu vysloveně toužil, tak jsem se chopila příležitoti
|
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 13:46:15)
To je právě to, že já za sebe mám celkem jasno, že chci, ale manžel má taky celkem jasno... že nechce Vím, že by nakonec byl rád a v pohodě by malé přijal. Jenže... to by se musela stát "nehoda" a na to já nemám žaludek.
|
|
| amanvireja | 
|
(1.2.2010 13:47:30)
Nelitovala jsem nikdy a jsem hroooozně ráda, že je mám I když je to na úkor mého seberealizování ,ale vše jde skloubit chovám psy , kočky ,už jsem i vyjela na výstavu s mladou 3měsíce Takže za mě ,kdybych měla klidné a bezproblémové další těhu ,jdu do čtvrtého
|
| MM, 2 kluci |
|
(1.2.2010 14:09:12)
... do Vaší diskuse, děti mám "jen" dvě a tak to s nějvětší pravděpodobností zůstaně .
Chtěla jsem říct jen toto:
Myslím že není příliš směrodatné, jak moc si tu jiné maminky pochvalují, jak je skvělé mít 3, 4, 5 dětí... S nimi je přece nebudeš mít ! Tudíž směrodatný je postoj Tvého životního partnera, manžela - prostě toho člověka, se kterým tu rodinu máš a se kterým bys ji chtěla ještě rozšířit! Takovöu závažnou věc musí podle mě chtít oba partneři - a NE aby jeden druhého nějak "násilím lámal"  . Vím že to je řečeno spíš obrazně, ale přesto - nezdá se mi to úplně OK. Jasně, diskutovat, přesvědčovat argumenty... jo, ale když nechce, tak nechce. Myslím že to manželský vztah může dost narušit, když jeden tomu druhému něco takhle vnucuje, je tím "posedlý" (vím o podobném případě)... Koneckonců s rozhodnutím mít 3 a víc dětí většinou souvisí řada nutných změn v rodinném životě a zpravidla i v rozpočtu rodiny: Je často nutno řesit větší byt, jiné auto, jak skloubit všechny aktivity dětí a do toho miminko... Tím neříkám že to nejde, nýbrž jen že se to týká obou/všech a partner by měl za takovýmto rozhodnutím stát spolu s Tebou, abyste mohli spolupracovat, pomáhat si, spolu to zvládat.
Takže já bych asi zkusila zjistit, jak moc zásadní jeho odpor je. Pokud by šlo o dílčí, řešitelné věci, OK - pokud by to bylo zásadnější, tak se smířit s tím, že holt ne¨- a to víc si vážit toho, co máš .
Jo a zkusila bych asi trochu zpytovat sama sebe, proč to vlastně tak moc chci... Já jsem třeba měla krátkou fázi s podobným přáním, ale zjistila, že to vlastně souvisí hlavně s takovou tou melancholiií, že je vše neposled - kojení atd. Pak představuje vize 3.dítěte východisko, možnist si to přece jen zopakovat. Ale v reálu bych to vlastně řece jen nechtěla, jen mi to pomáhala s něčím se vyrovnat. Nevím samozřejmě, jak to más Ty...
Nebo znám také případy, kdy si ženy tím kompenzují nějakou nespokojenost ve vztahu či jinde, prostě je to taková projekce "3.dítě jako spása/řešení". To si myslím že také není dobré.
|
| Jablicko (z knihovny) | •
|
(1.2.2010 14:20:29)
Moc pěkně a vyváženě napsané, MM.
|
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 14:44:06)
V principu velmi souhlasím. Myslím, že manželův odpor až tak zásadní není, měl by nás rád všechny a třeba s 3. i sám přijde, nevím. Ale ty naše "ženské kompenzační mechanismy"... určitě jde taky o strach, že mi něco uteče, že by se některému z našich dětí mohlo něco stát (tak ať nezůstane samo), zároveň vím, že by mne mateřská více bavila než před lety... také považuji za nefér ženské biologické hodiny, ten tlak je nepříjemný.. Rozhodně vím, že by třetí dítě "kompenzovalo" mnohé. A nemění to ale nic na tom, že by bylo chtěné a milované, jak mnohé zde zmínily.
|
|
|
|
| Janynka+M/98+A/05+O/09 | 
|
(1.2.2010 13:49:08)
mám taky tři děti, první bylo neplánované, další dvě už jo (s ohledem na prášky na vys.tlak co beru). Jak už se tady psalo výše, třetí dítě je za odměnu. a to, že mé druhé dítě do 3let skoro nespalo, pak jsme řešili autismus ano/ne takže neurologie psychiatrie atd, do toho nechtěl mluvit.. vztekal se, řval, často brečel.. tak ted si užívám miminka, které je hodnoučké, spí a krásně se směje, prostě odměna za všechno. s manželem máme další líbánky, a to letos v dubnu oslavíme 12let od svatby.
Jen je otázka, jestli tvůj mužský je hodně zatvrzelý, nebo jestli se s ním dá rozumně "pracovat". Držím palce
|
|
| Maky, Maťo,Víťa,Štěpi,Emma,Lui | 
|
(1.2.2010 13:49:35)
Máme jich pět. Nikdy jsem nelitovala. Akorát naše nejmenší je nemocná a věděli jsme to, než se narodila. Pořád se dozvídám nové a nové nemoci a nové a nové skutečnosti. Někdy si trochu vyčítám, že se kvůli ní nestačím věnovat tolik ostaním, protože jsou taky ještě malí, kromě nejstaršího. Na dovolenou jezdíme normálně, kroužky nejstaršímu platíme, pro druhého nejstaršího stojí jeho dva kroužky pakatel a jeden je zadarmo. Další kroužky neplatím, snad to do budoucna zvládneme, tohle bych dětem odepírat nechtěla.
Stejně tak se nechci odepírat vlastní seberealizaci kvůli tomu, že mám 5 dětí. Nejsem typ, co brečí v koutě, protože děti špatně spí, nejedí nebo že máme málo peněz. Jsem naladěná od přírody a od života tak, že pro mě není nic problém.
Za sebe osobně - z mojí rodiny mi už zůstal jen bratr. Nedovedu si představit, že bych ho neměla. Možná i kvůli tomu mám tolik dětí, protože sourozenec mi vždycky byl nade vše
|
| Hudba Ainur |
|
(1.2.2010 13:58:05)
Maky, vidíš, to další zajímavý rozměr, jak nahlížet na vícero dětí - až my tu nebudeme, kdo jim zůstane? Budou mít jen sami sebe navzájem. Pak stačí jediná nehoda, a bohužel se stávají, a člověk z dvojdětné rodiny může zůstat úplně sám. Přišla jsem takhle o přítelkyni (zemřela při autonehodě i s 2letým synkem) . Byla ze dvou dětí, její bratr je zdravotně postižený. Až jeho rodiče umřou, zůstane sám, bohužel.
|
|
| & |
|
(1.2.2010 13:59:28)
Maky, muj manzel, je nejmladsi z peti deti. Je to fakt bezva, mit takhkle velkou rodinu.. maji se radi, rada je vidim pohormade. Syn ma 14 sestrenic a bratrancu..
|
|
|
| Bára+3♀ | 
|
(1.2.2010 13:50:10)
Ani na minutu, je to někdy záhul, bo je mam blízko po sobě, ale ani tak bych neměnila
|
|
| Róza | 
|
(1.2.2010 13:52:26)
Tahle diskuse mě vyloženě potěšila. Také uvažujeme o třetím, respektive už jsme se asi rozhodli. Já mám naštěstí i manželovu podporu.
Strach mám spíš z toho, že bych nedejbože zůstala se třemi sama. To bych pak asi i litovala .
|
| If & 3♥ | 
|
(1.2.2010 13:55:19)
Rózo to je dost divná úvaha.. a kdybys zůstala se dvěma sama tak bys nelitovala???
|
| Róza |
|
(1.2.2010 13:58:53)
Nějak beru dvě jako nutnost. Ale to třetí jako bonus, který může být a nemusí. (vím, nic nemusí být a když to nejde, nedá se nic dělat, ale takhle to vnitřně cítím)
Podotýkám, že sama jsme ze třech dětí a jsem za to moooc ráda.
|
|
| Jablicko (z knihovny) | •
|
(1.2.2010 14:02:28)
Úvaha není divná. Taky mě to pudí mít děti tři, manžel se se dvěma cítí naplněný.
Vím, že jsem s našima dvěma červíkama naprosto sehraná, na ulici držím každého za jednu ruku, když se potřebují přitulit, mám pro každého půlku klína. A vím, že bych to ani se třetím nijak nedramatizovala a sehráli bysme se. Ale kdyby se manželovi něco stalo, tak prostě nějak cítím, že bych se sama více dětem možná neuměla tak věnovat, že bych je neuměla tak vychovat, já nevím, já si to sama bez manžela neumím představit. Je to zmatený příspěvek. Snad jen stačilo napsat, že Rózu úplně chápu, mám to někde vzadu v hlavě stejně, ale jak je vidět, neumím to rozumně vysvětlit.
|
| If & 3♥ |
|
(1.2.2010 14:08:09)
Jablíčko no jo... jasně.. tři ruce nemá nikdo.... ale třeba švagrový se nikdo neptal jestli chce nebo nechce tři děti... má kluka a rok a půl po něm dvojčata... No a když bylo dvojčatům pět tak si pořídili ještě holčičku
Vůbec to není o tom kolik máš rukou... a pro mě osobně je "ztráta manžela" stejně katastrofální ať bych zůstala sama se dvěma nebo se třema dětma.. Já v tom prostě rozdíl nevidím
|
|
| Maky, Maťo,Víťa,Štěpi,Emma,Lui |
|
(1.2.2010 14:08:09)
Mě teda v životě nenapadlo přemýšlet nad tím, že by se mohlo něco stát manželovi. Mohlo. A mohlo by se taky stát úplně klidně něco mě. Ale proč nad tím přemýšlet, když se aktuálně nic neděje?
42 let mně nepřijde vůbec dědečkovský věk na dítě, spíš naopak a dnes je to docela trend.
H&M, vidíš, 14 sestřenic a bratranců, to musí být bezva! Moje děti bratrance ani sestřenice nemají, bratr je bezdětný a ani děti nechce a manžel sourozence nemá. Takže tohle vůbec neznáme.
|
| Jablicko (z knihovny) | •
|
(1.2.2010 14:13:28)
Já to taky nemám jako životní program, ale loňský rok vzal muže/tatínky dvěma kamarádkám, podotýkám čerstvým třicátnicím, tak to mám prostě aktuálně takhle. Koukám i "za roh".
Jinak si ale se dvěma dětma připadám taková neúplná, přiznávám a fandím vám.
|
| Maky, Maťo,Víťa,Štěpi,Emma,Lui |
|
(1.2.2010 14:17:49)
If, já Jablíčko trochu chápu, navíc pokud to vidí u kamarádek. Znám tohle z vlastního života coby dítě a fakt je ten pohled jiný. Ono když pak nemáš prachy nejen na sebe, ale taky na děti, tak je to Samozřejmě o to víc, čím víc dětí máš. Ale nad tímhle absolutně odmítám uvažovat.
MM, dobře napsané. Nebudu lhát, naše děti víceméně nejsou plánované. Nicméně manžel byl vždycky rád a na potrat bych v životě nešla a ani nemyslela. Ale kdybychom další dítě plánovali, jedině s jeho jasným souhlasem, nelámala bych ho, dítě bych mu nevnucovala, ani bych mu nedala číst diskuse, kde je "desáté dítě v pořadí" tím nejlepším ze všech. Prostě buď bysme chtěli oba nebo by miminko nebylo.
|
| If & 3♥ |
|
(1.2.2010 14:28:38)
Maky jist.. já jen prostě nevidím tak zásadní rozdíl ... a to kolik mám rukou pro svoje děti na tom nic nemění....
Každý má tu hranici někde jinde.. mám kamarádky které nechtějí děti vůbec (protože by se musely omezovat), mám takové kterým stačí "jedináček" a mám i kamarádky se třema čtyřma dětma-včetně švagrové, které by za nic na světě neměnily...
Je to samozřejmě interní dohoda těch kterých partnerů, a bylo by asi úplně jedno kdyby jim zástup diskutujících plácal po rameni že "tohle je jediné správné" nebo naopak huboval že jsou cvoci protože mají tolik dětí... rozhodnout a uživit je musí oni dva.. každý žije v jiných podmínkách, s jiným zázemím a finančními jistotami...
Ale pokud se mě někdo zeptá zda jsem někdy litovala toho že mám tři děti MUSÍM odpovědět že NE... jsou chtěné a milované...
|
| Blanče | 
|
(1.2.2010 16:07:49)
Děti máme tři a jestli jsem něčeho litovala, tak toho, že jsme si pořídili jako posledního "jedináčka" Nejmladší se narodil po 10-ti, resp. 6,5 letech. S dnešním rozumem bych ho vybavila sourozencem věkově přiměřeným).
Ale s tím co kdybych se všemi zůstala sama se víc, než ztotožňuju - dokud byli dva, věděla jsem, že bychom se dokázali uživit i sami. Všechny tři bych neutáhla a chvíli mi trvalo i to, než jsem se zbavila jakési psychické závislosti na MM - do té doby jsem s ním byla JEN proto, že jsem chtěla, pak jsem měla pocit, že trochu s ním "musím" zůstat - nevím, jestli to píšu srozumitelně. A tomu o talíři navíc nevěřím - znám dost lidí, kteým děti nejdou studovat proto, že by to rodiče netáhli (nebo alespoň dělají kompromisy typu škola v místě bydliště) - ano, když se chce, všechno jde, brigády, studium při zaměstnání, ale to je svým způsobem krizový scénář - budu ráda, když budu moci své děti podporovat ve standardní době studia s tím, že přivýdělek bude na nadstandard a ne, že by bez něj byli hlady či pod mostem.
|
| maminka-martinka | 
|
(1.2.2010 16:12:03)
Blanče souhlasím s tebou. O ten talíř fakt nejde. Ale to není jen ten talíř, dítko potřebuje víc a pak chci také dětem pomoci do jejich startu do života. O studiu nemluvě. Tatam je doba kdy byla škola zadarmo, to už dnes neplatí je to pěkně drahá záležitost
|
|
|
|
|
|
| borovice + 5 | 
|
(1.2.2010 20:10:23)
manžel chtěl 3 na 4. jsem ho musela přemlouvat, pak řekl kategorické ne a po dvou letech mluví o 5. nebo dokonce 6.
S více dětmi jsme počítali, takže máme auto pro 6 lidí, kdyby jsme neměli dostatečný příjem tak si jich tolik nepořizujeme. U nás jsou na odměnu všichni  třetí je klidný, introvert a čtvrtá je neposedný ale velmi šikovný a vždy stále dobře naladěný čertík.
|
|
|
| Róza |
|
(1.2.2010 14:32:31)
Vím, že spousta lidí tak jako já nebo Jablíčko neuvažuje. Já ale prostě potřebuji myslet alespoň o takt dopředu. Když se pro něco rozhoduji, abych měla rámcovou představu, co mě taky může potkat.
Já uvažuji i o našem věku. Dítě je závazek minimálně na 20-25 let. A že je pozdní rodičovství teď v módě mi přijde příliš krátkozraké.
Samozřejmě nikomu svoje úvahy nevnucuji. Ale od toho je tahle diskuse, abychom se o ně podělili .
|
|
|
|
|
| If & 3♥ |
|
(1.2.2010 13:53:31)
Zatím ani na minutu... jestli to někdy přijde se uvidí...
|
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 13:54:10)
A vnímáte velký rozdíl mezi tím, když jsou děti "jen" dvě nebo tři? Nežárlí na sebe o to víc? Anebo naopak o to míň?
|
| If & 3♥ |
|
(1.2.2010 13:56:34)
Ome to jestli na sebe děti žárlí nebo nežárlí nezávisí na jejich počtu ale na jejich povaze....
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 14:01:39)
Souhlas, u nás mladší holčička by miminko moc chtěla, ale starší kluk ani náhodou, že se nebude dělit o dinosaury, stačí mu Eminka! Spolu jsou v pohodě.
|
|
|
|
| Ralelo+4 | 
|
(1.2.2010 13:58:05)
Mám 4 děti a nikdy jsem nelitovala, o čtyřech dětech jsme mluvili už když jsme se brali
|
|
| sextánka | 
|
(1.2.2010 14:12:28)
Ahoj, máme zatím 3 děti a čekáme čtvrté. Já jsem vždycky chtěla 3, manželovi "stačily" dvě. Po narození třetí dcery jsem vždycky tvrdila, že "3 je lepší než 2". No a protože nás život v pěti fakt nijak neomezoval, (šlo spíš o to sladit potřeby všech v rodině) a mně začaly tikat biologické hodiny, tak jsem nakonec "ukecala" MM i na čtvrté. To už šlo teda podstatně hůř (to ukecávání..)
Teď jsem samozřejmě zvědavá, jaké to bude s dalším dítětem, ale asi se bojím míň, než přechodu ze dvou dětí na tři. Babičky ani nikoho na hlídání blízko nemáme, takže zvládám(e) všechno sami. Jen mám velkou výhodu a štěstí v práci, že mohu chodit na pidiúvazek i při RP. Jednak je to dobré pro mě a taky se hodí peníze, to nepopírám.
Tak držím palce!
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(1.2.2010 14:14:55)
Ne, zatím rozhodně ne, a myslím, že nebudu.
|
|
| Ren + 3V | 
|
(1.2.2010 14:25:42)
Já mám zatím 2,a čekáme třetí. Manžel byl hodně dlouho dost zásadně proti....nic jsem nelámala, občas naťukla, hodila dotaz na to třetí, ale fakt nenásilně (žádný nátlak-sama jsem taky nebyla na 100% přesvědčená)....a pak jednoho dne mi řekl "tak jo"
Ono i záleží jak stré máte děti-pokud je mladší ještě hodně malý a dává třeba zabrat, tak se nedivím, že nechce další.....
|
|
| Králíček4 | 
|
(1.2.2010 15:24:50)
Taky mám 4 děti,sice tři už jsou velké,ale zato byli po sobě.Dcery 26,25 a syny 22 a 4roky.Akorát jsem litovala,že v naší velké pauze nebylo ještě další.Kde je lásky na rozdávání,tak se uživí klidně i víc dětí.
|
|
| Verísek+VELAMATO |
|
(1.2.2010 15:26:49)
A to mám zatím jen dvěJá za sebe vím, že bych víc časem litovala, že jsme třetí neměli než měli. Prostě by mi to třetí chybělo...
|
|
| *Niki* | 
|
(1.2.2010 15:37:52)
Ne, nelitovala:)
|
|
| maminka-martinka |
|
(1.2.2010 16:04:39)
No tak já mám ted třetí dítko roční holčičku ale o tom že třetí je nejhodnější tak to u nás neplatí. Naštěstí ta nejstarší je už dospělá ale další bych už nechtěla. Né že děti nemám ráda ba naopak ale jak to tak vidím kolem sebe tak dát dětem to co do dnešního standartu patří je celkem už drahá záležitost. Když jsou malinké tak to jde ale až začnou chápat a nebo dokážou i porovnávat tak je to už problém. Vysvětlovat že máme děti rádi a tak má tolik sourozenců že se musí o vše dělit, nosit věci po starším a že koupit všem kolo je prostě drahé ..... Jistě můžete namítnout že to jde, ale myslím že nemusím mít dětí jako smetí abych byla štastná. 1,2 a 3 jsou taky děti a nemusím jich mít víc abych byla štastnější.
Ale to je můj názor mě to prostě tak stačí. Tak že když na to někdo má at jich má třeba deset
|
| MISKYNK | 
|
(1.2.2010 18:56:08)
JE PRAVDA, ŽE TAKY NELITUJI ŽE MÁM 4 DĚTI, MĚLA JSEM ADOPT.DCERU A PAK PO 6 LETECH,DCEŘI 10 LET TAK SE NÁM POVEDLI DVOJČATA KLUCI, V 34 L,ALE ODROSTLI A JÁ POCÍTILA ŽE CHCI DALŠÍ A TAK 39 L BYLA HOLČIČKA, NO NÁDHERA POHODA, KLÍDEK. NYNI VYCHOVÁVÁM JEŠTĚ VNOUČKA A JE TO PLNO PRÁCE A DOKTOŘI, NEBOT JE POSTIŽ.ALE JSME VELKÁ RODINA A SLUNÍČKA JE UNÁS KAŽDÝ DEN DOST.
|
|
|
| lenka | •
|
(1.2.2010 16:31:05)
My planujeme ted treti, ale tem vetsim uz je 8 a 6 a tak prave nevim, jestli pak hned nemame naplanovat i ctvrte, aby to treti nebylo jedinacek. Jenomze me je 38 a manzelovi 41, a tak mi na ctvrte prijde trochu pozde. Jake mate zkusenosti s kombinaci 2 velke deti a jedno male?
|
| Králíček4 |
|
(1.2.2010 17:26:00)
Lenko,dnes je to běžné mít děti v pozdějším věku.Já mám i s manžel 45 let a máme 4 letého syna a starší děti 26,25 a 22let.Taky vyrůstá jako jedináček a pokud by býval byl dřív,at určitě měl i sourozence.Ale to už by bylo moc pozdě,ale ve vašem věku bych to ještě zkusila.
|
|
| Tenna /2 | 
|
(1.2.2010 17:49:02)
Lenko, máme to věkově přesně jako u vás (děti i dospělí ) a řeším i stejný problém ohledně třetího. Ti dva byli tak krásně k sobě, neumím si teď představit "plonkové" dítě, které by nemělo parťáka. (A čtvrté už by nebylo stoprocentně, to bych už nechtěla.) Ani už nemáme žádná miminka ve svém okolí. Přitom mám pořád takový nějaký nutkavý pocit, že by dětí mělo být víc než rodičů, abychom byli "skutečná" rodina
|
|
| Blanče |
|
(1.2.2010 17:53:19)
psala jsem víš - máme děti 19, 16 a 9 a kdyby to šlo "vrátit", nejmladší by měl sourozence věkem přiměřeného. Máme navíc nevýhodu, že bydlíme "na samotě u lesa" a pokud mu nedovezeme kamarády, je sám. Starší už jsou úplně jinde, mě zábavy devítileťáka krom deskovek taky nějak neberou, když jdeme do bazénu, jedem lyžovat...vždy se snažíme přibrat nějakého kamaráda. Když byl menší, nebylo to tak znát.
|
| Andreya &Domi99,Pati07,Adeli10 | 
|
(1.2.2010 18:25:56)
U nás to bude právě naopak,plonkovní bude chudák ten první. Třetí jsme neplánovali,prostě přišlo. Od druhého bude mít odstup necelý 3 roky,takže parťáci a prvorozený zůstane tak jaksi sám. Změnit to už nejde,tak snad se děti nějak srovnají.
|
|
|
|
| M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) | 
|
(1.2.2010 16:43:27)
zdarec mame doma dve holky a dva kluky 11/00 -11/02 -10/04 a 4/09 miluju a nikdy by me nenapadlo litovat to čtrte po nem toužil tatinek tak ma doma dalsího sviště.
co se tyče kroužku je zde vetsina zdarma jedine co plati je angličtina ale to je jednou za ctvrt roku 500kč
maj stejneho lektora ale ti dva v skole a mlada ve školce nejmensi neumi krom br mamaa a par breptavejch skřeku nic takže to je okej takej sladkej pidihajzlik 8mi měsíční....
dalsi neplanujeme nechci ja ani muj chlap ale pry kdyby se stala nehoda tak rozhodne by mi nedovolil to dat pryč a ja sama bych na potrat nešla....auto sme ted kupovali nove prodali puvodni nissan a šli do 6ti mistneho hyundai H1.finančne sice nekrademe ale nouzí take netrpíme...hej omlouvam se za nejake kraviny hrubky atd ten nejmensi se mi snaži sebrat klavesnici desne ho zajima pc teda myš na slintani a klavesnice na cvakani a fakt se snim piše uchvatně
|
|
| ronniev | 
|
(1.2.2010 17:28:20)
Mám tři děti a lituju toho jen, když spočítám cenu za letní dovolenou, protože běžné dětské slevy jsou počítané na čtyřčlennou rodinu a taky větší pokoje obvykle neseženeš. Takže dovolená a pak "rodinné vstupné" na různé akce a atrakce. Jinak nevidím žádný důvod litovat. Naše děti jsou smečka a navzájem se podrží (samozřejmě ne že by se nepraly). Kdybych nezačala s plozením dětí trochu pozdě, mám jich možná ještě víc. Jo, a manžel třetí dítě taky nechtěl, ukecávala jsem ho rok, a ještě se pak přiznal, že kývl, jen aby měl pokoj, protože si myslel, že už do jináče nepřijdu (předtím jsme dost dlouho čekali). A dneska tu mrňavou sedmiletou potvůrku miluje a je strašně rád, že ji má.
Tedy je fakt, že mně se to asi dobře kecá, protože manžel slušně vydělává a já jsem OSVČ, což mi zas umožňuje pečovat o děti, aniž bychom museli obětovat jeden výdělek, a to značně usnadňuje situaci.
|
|
| Mrej | 
|
(1.2.2010 17:31:43)
Nelitovala jsem, ale:
Čím jsou děti větší, tím je to na finace složitější, "talíř" je ten nejmenší problém. Nejstarší dokončuje VŠ, prostřední jí začal, nejmladší začal střední. Všechno stojí fůru peněz.
Na druhou stranu mě děsí, že za 3 roky, až odmaturuje, budeme doma sami. Budu moct/muset žít sama za sebe, to jsem nikdy neděla, co si s tím počnu?
|
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 17:53:42)
Děkuji MOC všem za reakce!
Říkala jsem si, jestli se taky ozvou ženy, které mají dvě, tři se z různých důvodů nezadařily, a je jim či není to líto. Nic takového se nekonalo, což mne taky uklidnilo, kdybych muže neukecala
|
|
| Kohnova | •
|
(1.2.2010 18:23:08)
Ne, nikdy. Ani si vlastne neumim predstavit, jak by to litovani melo vypadat?
Pokud mate s muzem jinak pekny vztah, tak i kdyz ted nechce, nakonec by zrejme byl rad. Zkus ho premluvit, resp. vysvetlit mu, jak moc to pro tebe je dulezite.
Podle matky meho muze ma kazda zena neco jako "osobni pocet deti", stav potomstva, pri kterem citi, ze "ma dost" a tolik deti by mela mit.
Nemit chtene dite je stejne zle jako mit nechtene, jen si to lidi dneska moc neuvedomuji.
Krome toho je otcovska hrdost i laska uplne zdegradovana velicina, a tak se muzsti casto radsi staraji o auta nebo shaneni zabav, nez o vlastni deti.
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 18:38:37)
Osobní počet dětí, to je krásný termín! Přesně to je to nevysvětlitelné, proč svému (zlatému) muži teď často říkám, že mám POCIT, že náš počet dětí má být tři (a ne čtyři ani dvě). Ale on mi na to říká, že on má "POCIT", že mu stačí dvě
|
| Tenna /2 |
|
(1.2.2010 18:48:01)
Přesně tak i já! Odjakživa jsem "věděla", že mám mít tři děti. Přestože mám kluka i holku, tedy vlastně "ideální" stav, oba zdraví, skvělí ... mám pořád pocit nějaké neúplnosti. A protože okolo toho potencionálního třetího jsou zatím otazníky a možná na něj nedojde, budu mít ten pocit neúplnosti už napořád. Nemyslím tím žádné deprese nebo užírání se, to určitě ne, ale pořád budu čas od času myslet na to, co by - kdyby ...
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 18:55:43)
Přesně, mám to úplně stejně (i s tím klukem a holkou). Takový pocit lehké neúplnosti. Přitom se nechci rouhat, protože mám krásnou rodinu a důvod k naprosté spokojenosti (teda až na to, že žena snad ani kompletně spokojená být nemůže, nebo jo?)
|
| Kohnova | •
|
(1.2.2010 19:10:15)
Tak to nevim, asi zalezi, co vlastne clovek za tu uplnou spokojenost povazuje, ale nemit dite, ktere chci, kdyz ho mit muzu, jen kvuli pseudoduvodum partnera, by mi asi bylo lito. To, ze mas tu potrebu, je dostatecny a padny duvod, je to zakladni lidska potreba a mely by byt splnena, pokud tomu neco skutecne duleziteho nebrani.
Duvod "nevejdeme se do auta" a spol mi prijde jako megpakarna. Auto se porizuje podle rodiny a ne rodina podle auta. Jenze tahle naruby logika je dneska uz tak zabehla, ze zenska, ktere chce mit tri deti (coz neni zadny extrem, to je nejnizsi mozny pocet pro udrzeni populace), je pomalu za exota.
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 19:27:53)
V něčem je to fakt pravda, vybavuji si pohledy lidí, když jsme čekali druhé nedlouho po tom prvním. Zkušenosti kamarádek kolem taky byly, že když máte více dětí a ještě po sobě, jste vlastně taková "socka". Anebo křesťan (nemíním to nijak pejorativně). Divná logika, opravdu.
|
|
| Broňa + 2 |
|
(1.2.2010 19:28:54)
V něčem je to fakt pravda, vybavuji si pohledy lidí, když jsme čekali druhé nedlouho po tom prvním. Zkušenosti kamarádek kolem taky byly, že když máte více dětí a ještě po sobě, jste vlastně taková "socka". Anebo křesťan (nemíním to nijak pejorativně). Divná logika, opravdu.
|
|
|
|
|
| Kohnova | •
|
(1.2.2010 18:53:58)
Vi prt :D. Ale takhle mu to nerikej, nejspis by pak nebyl moc vstricny :D.
IMHO chlap tenhle druh pocitu mit z principu nemuze. Pokud ma rad svou zenu a neni nejaka objektivni prekazka typu nemoc, valka, skutecna bida.. cojavim, mel by ji v techhle vecec duverovat.
V jinych je to zase opacne (pro uplnost).
PS Nekteri chlapi maji strach ze zmen a dite je velka a NEVRATNA (oo hruuzo!! :D ) zmena. Nejde o to, ze nechteji dite, nechteji spis byt aktivni a poustet se do akci, ktere nekontroluji (tehotenstvi, porod), tak brzdi patami. Kdyz pak je dite na svete, jsou stastni jak blechy a mohou se z nej po.. . To, ze puvodne meli milion definitivnich duvodu, proc to nejde, zapomenou, takovy muzsky Alzheimer produktivniho veku :D.
|
|
|
| Róza |
|
(1.2.2010 18:54:45)
Osobní počet dětí je úžasný termín. Také si to myslím, jen jsem to nedokázala takhle pojmenovat. Myslí, že je často (ne vždy) odvozen od množství sourozenců té ženy.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(1.2.2010 23:18:15)
Rózo, myslíš? Já měla bráchu jednoho, děti mám tři a ráda bych ještě čtvrté ... Někdy váhám, jestli moje osobní je tři nebo čtyři, takj sem zvědavá, kam dováhám :)))
|
| Tenna /2 |
|
(2.2.2010 12:01:10)
Markéto, já mám také jen jednoho sourozence, navíc věkově vzdáleného, a chtěla bych velkou rodinu. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale mám prostě utkvělou představu, že rodina rovná se táta, máma a smečka dětí Dvě děti považuji za nejzákladnější základ, to už mám a dál také váhám a vzhledem ke svému pokročilému věku už dováhám maximálně k tomu třetímu
|
| borovice + 5 |
|
(2.2.2010 12:07:38)
tenno taky to tak cítim
mám bratra o 2 roky mladšího a nevlastní sestru z tátova prvního manželství o 14 let starší.
|
|
|
| any+7 | 
|
(2.2.2010 14:11:53)
Markéto, mám to stejně. Mám jen jednoho bratra a dětí 5 . A konečně cítím, že je to akorát. Tedy ráno, když je vypravuji do školy a školky, tak mi to přijde i trošku hodně  (3. a 2.třída, dvojčata předškoláci a 20měs. premie). Ale u nás je manžel z více dětí (z 8), tak možná je to tím.
|
| Lenka | 
|
(2.2.2010 16:18:18)
Ono je to s tím materiálním zabezpečením totiž složité..ano, jsem hooodně velký idealista na dnešní dobu, myslím, že děti nemám neskromné, ale, když 16ti letá atletka potřebuje na běhání na slušné úrovni slušné tretry, je to 1800, když 13letá tanečnice potřebuje na tančení tak dvoje až čtvery šaty, z nichž každé přijdou na 2-5tis, tak se to holt taky musí někde vydělat, boty 2x á 1200 totéž..když jedou všechny 3 starší na lyžák á 4000kč..atd atd...ano, je jasné, že to dělat nemusí, ale....já to taky dělala, naši mně takto dopřáli na slušné úrovni tenis a myslím, e to bylo pro můj život dobře..uvidíme, třeba to takto dlouho a u všech utáhnout nepůjde, tak budem muset někde ubrat..
|
|
|
|
|
|
| borovice + 5 |
|
(1.2.2010 20:04:42)
Ne
|
| Oggová | 
|
(1.2.2010 20:12:01)
Ne. Měla jsem nedávno "krizi mateřství", kdy jsem opravdu měla dost a hodně mi chyběl Ogg, který v té době hodně pracoval.
Ale nelitovala jsem. Naopak..skoro každý den si říkám, jak jsou naše děti skvělé...a jak jsem ráda, že máme i miminko, které jsme už neplánovali.
Vím, že bych litovala, pokud bychom je neměli.
|
|
|
| Helin+4lístek | 
|
(1.2.2010 20:08:08)
Měli jsme dvě holčičky, druhou s Downovým syndromem a tak jsme počali ještě jedno dítko. "Podařil se" překrásný, zdravý a naprosto pohodový chlapeček, který holčičí team skvěle doplnil. Takže NELITUJI! 
|
|
| Tvoje horší já |
|
(1.2.2010 20:51:11)
Nikdy, spíš přemýšlím, jestli jdeme do dalšího (čtvrtého atd.), abychom někdy nelitovali, až už to nepůjde. Manžel je tedy pro všemi deseti.
|
| Cow :-) | 
|
(1.2.2010 21:00:11)
Ne, nikdy jsem nelitovala. Všechny jsem moc chtěla. Klidně bych chtěla další, jen tak umět normálně porodit.
|
| Lenka |
|
(1.2.2010 21:36:35)
Mám 5 holek (16,13,10,3 a 1,5roku)..jsou úžasné, ale je to "záhul", makačka, dřina a pak zase nádhera..Někdy si říkám:jo, jsem dobrá, jak to zvládám a druhý den si říkám -ne, nějak jsem to přepískla, padám na ústa, neměla bych jim dávat víc - pozornost, času, probrat s některou ten den víc ten problém nebo úspěch ze školy či z tréninku, neměla jsem některé více vysvětlit kontext toho shlédnutého dokumentu z bývalého režimu...atd..ne, nebojte, nechci se rouhat, jsem šťastná, že je mám, všech pět, ale neříkejte, že občas se občas z toho náporu nelámete..."plán", pokud se dá tento termín v mateřství ženy mého typu použít byly tři děti -vzor z naší rodiny, byli jsme tři..ale pak přišel rozvod, po 2,5letech nové manželství a další dvě děti..a všem na dotaz jak zvládám, odpovídám: to vám řeknu až tak za 20 let, pokud to ve zdraví přežiju..a co bude dál? když vidím miminečko v kočárku nebo v TV, tak bych do toho hned šla dál..ale když jsem včera viděla, jak se brácha s celou rodinou (kluci už mají 16, 15 a 13let), vrátili z běžek,tak jsem si řekla, hmm, ještě tak 10let a taky si tak všichni vyjedem..a to mi bude skoro 50..kdybych přidala další a další, určit by byly také úžasné, ale na ty běžky bych se asi nedostala dřív než v 70ti a to pak už za sebe neručím)
|
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(1.2.2010 23:09:00)
Já mám sice 3, ale z praktického hlediska spíš 2+1(velký věkový odstup), takže odpadlo řešení, jak dostat 3 autosedačky do auta.
Nikdy jsem samozřejmě nelitovala.
|
|
| Lvice+lvíčata |
|
(1.2.2010 23:58:02)
Jedním slovem NIKDY. Moje maminka vždy říkala, že když se chce vždycky se to nějak udělá a myslím, že má v tomto svytou pravdu.....jen se musí chtít a slova jako my na to nemáme, aby jsme měli 1,2,3 xté dítě beru jako sobeckost.
Znám lidi co mají jedno dítě a neví co by mu dopřáli a nikdy to nikam to dítě pořádně ani nedotáhlo, rodičů si neváží a znám lidi co vychovali děti o vodě a chlebu a jejich děti sou dnes někdo a s rodiči mají úžasný vztah, takže v tom materiálním zabezpečení bych to štěstí nehledala.
|
| Lvice+lvíčata |
|
(2.2.2010 0:05:59)
U nás 3 konečná ted už jedině nějaký zázrak
Ale moje kamarádka má dětí 8, všechny milované a chtěné, už před 10 lety měla 4 a já 2 a já se tehdy divila jak to zvládá, když mě přijde už těch 2 dost a ted už jen skláním poklonu matkám více dětí jak 3! Jste super, že to zvládáte.
|
| Lenka |
|
(2.2.2010 9:00:38)
Souhlasím s tím, že většinou děti z X četných rodin jsou velmi šikovné, citově dobře vybavené, ctižádostivé, mají se navzájem rády a rády opět zakládají své X četné rodiny..znám kolem sebe děti z 8, 7 a 6ti sourozenců...materiálně není až tak problém nakrmit a obléci, jako škola a mimoškol aktivita..jsem ¨celkem ráda za skladbu 3+2, neboŤ kdyby bylo všech 5 zároveň na VŠ, tak nevím..už teĎ - 3jely na lyžák, tak to je síla
|
| ALianan | 
|
(2.2.2010 17:32:45)
Lenko to si vedle.
Já mám 4 sourozence, můj muž má 6 sourozenců. Oba dva šťastný dětství, ale stejně víc dětí nechceme. Hýčkáme si svého jedináčka.
Já mám ze sourozencema vztahy nicmoc. Nerozuměli jsme si ani jako děti, každý jsme upřednostnovali svoje kamarády před sourozencem. Jsme až moc odlišný, ale třeba to přijde časem. Rozený jsme po roce, věkovým rozdílem to nebude.
|
| Lenka |
|
(2.2.2010 18:12:46)
Je to asi hodně individuální..jsem ze tří dětí, bráši o hodně starší, vztahy takové normální, nic extra vřelého, ani odcizeného, ..nevím..mamka byla jedináček (matku ji odstřelili při odsunu Němců u Brna,tak zůstala s otcem sama) a proto chtěla víc dětí, že jí bylo za dětství smutno...nám, jak teĎ stárnou rodiče, tak jsme si zase o něco blíž, dělíme se se starostmi o jejich zdraví, naše děti (je jich dohromady 10) jsou rády, že se mají bratranci-sestřenice, vzájemně se motivují - když starší studují, považují to ti mladší za samozřejmost..je to opravdu věc každého, hlavně se jak říkám snažím, aby kvantita nebyla na úkor kvality a aby si s toho svého ¨více počtu víc brali než aby strádali...nechci,aby to vyznělo nějak vulgárně
|
| damaris+4 | 
|
(3.2.2010 21:10:08)
Mám 3 děti a nelitovala jsem nikdy. Vždyť je máme jenom na pár let půjčené, tak si jich musíme užívat.
Mé osobní číslo je někde mezi 3 a 4. Manželovi 3 stačí. Má vysněného syna, tak je spokojený.
Manžel má o rok maldší sestru a nerozumí si. Já mám 4 sourozence, ale žádného parťáka. Sourozenci jsou mladší o 17, 15, 13 a 10 let. Nejmladší sestra je jen o rok starší, než má nejstarší dcera.
Ti mladší mě berou spíš jako tetu, ke které jezdí od mala na prázdniny.
|
|
|
| Jiřka a 4děti | 
|
(10.2.2010 20:03:47)
Já nikdy nelitovala a kdyby situace dala,šla bych do dalšího
|
|
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(2.2.2010 12:12:15)
Leo, hledat štěstí v materiálním zabezpečení určitě ne, ale přeci jenom ... Ona je to taková ušlechtilá teorie, ale nejsem si jistá, jestli to v praxi skutečně tak beze zbytku funguje. Je spousta "běžných" věcí, bez kterých se člověk pohodlně obejde, ale můžou být situace, kdy už např.napjatý rozpočet může kazit rodinnou pohodu a radost ze života. Člověk by si měl asi velmi pečlivě stanovit tu individuální hranici, za kterou už by se mu nechtělo zajít. A nikoho bych nevinila, že ji má jinde než já - je to poctivé si přiznat, že na něco nemám a skutečně pak je lepší si větší rodinu nepořizovat.
|
| Lenka |
|
(2.2.2010 17:20:48)
Souhlasím s gigou..také nelituji..nic nestojí za to tolik ,jako děti..vše, co do nich člověk dá, se vrátí a má to cenu.
|
|
|
|
|
)
určitě bude líp!! Promiň vypadlo mě jak jsou kluci starý?
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)