| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 17:19:28) už 4.den leží na jipce víceméně v komatu a naděje na zlepšení moc není jenom čekám, kdy zavolají, ať se přijedeme rozloučit... a nejhorší je, že když jsem byla za ní, seděla jsem u postele, držela ji za ruku a necítila jsem nic... pravda, má už svůj věk, ale donedávna /než ji o Vánocích postihla mozková příhoda/ byla poměrně čilá, pomáhala mi hlídat děti... a teď je na tom takhle... Rozumem chápu, že to tak musí být, že nás to čeká jednou všechny... a i když jsme měly každá svůj svět a některé věci jí jen těžko odpouštím, pořád je to moje máma, jediná, kterou mi nikdo nenahradí... a obzvlášť se stydím za některé myšlenky, co mě po 2 měsících neustálého stresu, strachu a všeobecného nervování občas napadají  pardon, chci se jen trochu odreagovat...
|
| Tvoje horší já |
 |
(19.2.2010 17:21:11) Mulderko, to je mi moc líto. Posílám ti pohlazení.  Pomoci asi nemůžu. Kolik je mamince roků?
|
| Tvoje horší já |
 |
(19.2.2010 17:21:51) A chápu, co tě asi napadá. Když umírala babička, tak už jsem si ke konci přála, aby to měla radši za sebou.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 17:25:21) Jani, díky v březnu jí bude/?/ 82. A ano, napadá mě tohle a ještě i další, hnusnější a přízemnější.Fakt se za sebe stydím.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 17:27:54) Že mi zároveň jdou děti z nemoci do nemoci /dcerka dokonce skončila na 3 dny na kapačkách/, do toho jsme se mámě snažili předělat pokojík, aby se z nemocnice vrátila do hezkého prostředí a stálo nás to hodně organizačního stresu, to jistě není omluva.
|
| Petra Neomi | •
 |
(19.2.2010 18:20:38) TOhle čekání je nejhorší období a šok... ono to člověku dojde až počase, je to stejné jako poúrazové trauma, nejdřív nebolí nic, až časem se to rozleží.
|
|
|
| Tvoje horší já |
 |
(19.2.2010 17:28:18) Nestyď se. Nemáš proč. Babičce bylo 81 a dva dny, když umřela. Je to běh života, 82 je krásný věk. Poznala ještě vnoučátka.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 17:32:15) Jj, aspoň z tohoto mám radost. Oba je má moc ráda. Dcerka už trochu chápe, co se děje, a je z toho celá špatná. Nemá asi cenu jí něco nalhávat, tak se s ní bavím na toto téma otevřeně. Samozřejmě přiměřeně jejímu věku...
|
| helena | •
 |
(19.2.2010 17:40:05) ak sa neurazíš, poradila by som ti, aby si sa s ňou rozlúčila, poďakovala sa jej za všetko pekné a povedala jej, že ju máš rada
je možné, že sa k nej tvoje slová dostanú, aj keď to na nej nebude vidno
a (podľa mojej skúsenosti) by to mohlo "pomôcť" aj tebe vyrovanať sa s tým
|
| Tvoje horší já |
 |
(19.2.2010 17:43:14) To je pravda, co píše Helena. Zkus s maminkou být co nejvíce, dostat se na tu jipku za ní, jestli to jde.
|
| ZuziP | 
 |
(19.2.2010 18:05:55) Absolutna pravda.. mama to pocut bude, o tom som presvedcena. Mozno prave na to caka, aby v klude mohla odist.
|
|
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 17:49:39) Máš pravdu. Myslím na to taky. Zítra máme v plánu za ní zajet... snad nebude pozdě. Buhužel nemůžu být v nemocnici, kdy se mi zamane - je to 40 km a manžel směnuje.
|
|
| E1188 | 
 |
(19.2.2010 18:43:05) Také souhlasím...nezapomeň se s ní rozloučit..
|
|
|
|
|
| Ferdulka | 
 |
(19.2.2010 20:50:34) Mulderko,vím asi,co cítíš,loni jsem přišla o tatínka...také jsme byli ve stadiu,kdy jsem si říkala,že už aby to "nějak" skončilo a když se to pak stalo,strašně mě to sebralo.Prostě i když se to dá čekat,nikdy,nikdy na to není člověk připraven,to podle mě nejde . Držím palce,ať to zvládneš co nejlépe a máš oporu doma a v okolí .
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(19.2.2010 17:22:37) to je mi moc líto, musí to být fakt těžký... a jak moc, to se nadá asi úplně pochopit, dokud se s tím člověk nemusí poprat sám za sebe... přeju hodně sil
|
| Bochi,Davča+Verunka | 
 |
(20.2.2010 9:24:59) Chápu,že je to hrozné,vše co popisuješ,nesetkala jsem se s tím,nezažila a tudíž nemohu soudit. Ale kdyby Ti zemřela náhle,(jako mně moje milovaná babička)bylo by to určitě horší,na jednu stranu aspoň teda myslím. Já furt nemohu pochopit,vyrovnat se s tím,i když je to tak dlouho už,relativně,vlastně rok a půl..co odešla tak náhle. Nemohla jsem se s ní rozloučit a furt na ní myslím,jak by se těšila s vnučkou,je mi hrozně. Ty máš tu "výhodu",že se rozloučit můžeš,aspoň to..teda jestli víš,co tím chci říci.
|
|
|
| 10.3zlatoVLKáska12 | 
 |
(19.2.2010 17:23:23) Mulderko, to je mi líto.Já myslím, že to, že nic necítíš ted, je jen obrana..Myslím, že smutek přijde. Drž se
|
| MISKYNK | 
 |
(19.2.2010 18:17:17) MULDERKO VÍM CO CÍTÍŠ, KDYŽ MĚ ODCHÁZELA MAMKA TAK BYLO DCEŘI 2.5 A TAK MI NEZBYLO NEŽ JÍ TAHAT SEBOU KAŽDÝ DEN, ALE BYLA HODNÁ A JÁ SE MOHLA VĚNOVAT MAMCE,,JE FAKT, ŽE JSEM TO MĚLA V MÍSTĚ BYDLIUŠTĚ. ŠTĚSTÍ BYLO, ŽE DVOJČATA JELI ZROVNA DO LÁZNÍ/4 ROKY,TAK JSEM MĚLA VÍCE ČASU.JE TO MOC SMUTNÉ OBDOBÍ, ALE MLUV NANÍ ,POVÍDEJ SI SNÍ,ONA TĚ VNÍMÁ A JE MOC RÁDA,ŽE TAM SI, HODNĚ SÍLY,
|
|
|
| Liška s banem :) | 
 |
(19.2.2010 17:25:01) Mulderko, to nás čeká všechny. Všem jednoho dne umře maminka. I ta moje jednou umře a já doufám, že bude mít hezkou mírumilovnou smrt. Když umíral děda, tak to už pár posledních měsíců nebyl on, jen schránka. Děda už byl pryč. Hodně síly!
|
|
| šatranka | 
 |
(19.2.2010 17:30:21) To je mi moc lito. Prozila ale dlouhy zivot, hodne lidi takove stesti nema. Hodne sily 
|
|
| modrej obláček | 
 |
(19.2.2010 17:57:52) Mulderko,
je normální, že tě napadaj takový věci, i že ti je to třeba i občas jedno. Tělo se brání, musíš fungovat pro děti. Já to takhle taky mám, jak je stres moc velkej, mozek mi vypne a všechno je mi fuk, nic necítím...
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 18:10:10) Cimoril, dělám, co se dá, úsměv 16měsíčního synka mně vždycky dodá energii Dcerka, jak jsem psala níž, už prožívá to trápení se mnou a pořád se na babičku vyptává...
|
| Sengam | 
 |
(19.2.2010 18:50:21) Mulderko a pokud za ní pojedeš, mluv na ni.Zkus nahlas, ne jen v duchu. Já to taky nestihla, rozloučit se s taťkou, ale on umřel náhle a v 60ti Kdyby tak ležel v nemocnici,tak tam s ním jsem asi pořád a manžel si bude muset vzít volno.Jsou to asi poslední chvíle s ní, prosaď si chvilku volna.
|
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(19.2.2010 18:00:27) Boleslavko, to je mi líto a co se týče změti zvláštních myšlenek, zažila jsem to, když mi umíral táta. Tam to bylo ještě tak dvojaké, že on komunikoval a nechtěl zemřít do poslední chvíle, z druhé strany mě velké bolesti. Taky jsem se styděla a nevyznala se v tom.
Řeknu to hnusně, chce se to zabavit. Makat.
Pokud mohu ze své zkušenosti, tak ale je důležitý nepropást rozhodující chvíli a neodbýt rozloučení, mně se to nepovedlo a musím s tím žít
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(19.2.2010 18:01:48) Dost značný lapsus, milá Mulderko, promiň
|
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 18:04:13) Libiku, já jenom doufám, že máma žádnou bolest necítí... ale ani nekomunikuje. Sestřičky i doktoři mají ode mě instrukce zavolat v kteroukoliv dobu, kdyby se něco dělo... a já volám každý den a stále se dovídám jen to, že "stav se nezměnil a je hodně vážný"
|
| Sengam | 
 |
(19.2.2010 18:47:25) Mulderko je mně to moc líto, drž se holka Chápu,že tě napadají věci,které si říkáš, že by tě napadat neměly,ale jsme JEN lidé a máme myšlenky. Dovedeš si je přiznat, přemýšlet nad nima,ale neodsuzuj se za ně. Moc na tebe myslím
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 18:52:06) Deni, díky a všem, co napsaly a podpořily mě. Teď se jdu postarat o malého, vykoupat a dát mu večeři /dcerka je na víkend u druhé babičky/. Snad to rozloučení zítra ještě stihnu...
|
| Sengam | 
 |
(19.2.2010 18:54:12) Mulderko, já bych se tam snad vypravila i dnes:-( Ale pokud je manžel v práci,tak to asi nepůjde.
|
|
|
|
|
|
| DENISA |
 |
(19.2.2010 18:05:48) Mulderko, fakt se nemas za co stydet. Proste ten vyr pocitu a ty protichudne myslenky k tomu patri. Znam pripad, kdy takto po mrtvici zustala daleko mladsi zena, neco kolem 60ti a jak moc tim jeji deti trpeli. Nejen o to, ze ma smrt na jazyku, ale i ta masaz od doktoru, ze kdyz si ji (ve stavu zive mrtvoly), vezmou domu, tak se urcite zlepsi. Dost hrozne, kdyz obe deti meli doma sami svoje malicke deti. Mela se o ni postarat dcera, ktera mela 3lete a male miminko, ci snacha, protoze syn byl neustale na pracovne na cestach? Nemluvim o dalsim zazemi jako minibyt ci 4 patro bez vytahu atd. Jejich rozhodovani co dal bych nechtela zazit. Nakonec to dopadlo tak, ze matka uz par let lezi v ustavu, nelepsi se, oni jezdi kazdy tyden s detma asi 60 a 80 km na navstevy, sebeovinuji se, trapi se a taky je napadaji "nemistne" myslenky. Stari je hrozne, nejen pro toho dotycneho. Drz se, neseobvinuj se a netrap se. Moc se mi libila ta myslenka s rozloucenim.
|
|
| madlenka+2 | 
 |
(19.2.2010 18:36:52) Je mi to líto, tohohle já se moc bojím.
|
|
| RozárkaR | 
 |
(19.2.2010 18:57:09) Ahoj, naprosto přesně vím, co prožíváš...V něčem podobném jsem žila loni. Loni v srpnu měl můj taťka mrtvici (82let) a já do února pendlovala mezi prací, školkou a oddělením následné péče. Je fakt, že nebyl v komatu, celkem se snažil, ale od té mrtvice byl duchem o 50let zpět a měl jen málo chvilek, kdy byl v reálu...Snažila jsem se, jak to šlo. Do práce, z práce domů pro mamku (je na vozíku), do nemocnice, tam jsem mamku vyložila, jela do školky pro synka, s ním pak zase pro mamku, prohodila pár vět s tátou a fofrem domů, protože na NP pouštěli děti pouze vyjímečně...Někdy jsem toho měla plné zuby. Takhle to šlo do loňského února a pak mi jeden den volali, že je táta na tom špatně, ať se přijedeme rozloučit. Tak jsem svolala rodinu (mám ještě nevlastního bratra a sestru), vzala mamku a jeli jsme za tátou. Ležel, usmíval se, snažili jsme se na něho pořád mluvit, střídavě jsme ho drželi za ruku a tekly nám slzy. Večer jsme jeli domů s tím, že kdyby cokoliv, tak nám zavolají...Volali druhý den v 10.30, že zemřel...Drž se, není to lehké, i ty špatné myšlenky nás někdy přepadnou, ale nevyčítej si je, děláš, co můžeš...
|
|
| Hana, Pavlík8/04,Davídek3/07 | 
 |
(19.2.2010 19:06:26) Mulderko, drž se. A hlavně jak se psalo rozluč se s ní, poděkuj jí za všechno. Moje máma umřela před necelými pěti lety. Tenkrát bylo synovi 10 měsíců. Rodiče bydlí 200km ode mne. Když mi sestra zavolala, že je maminka v bezvědomí na ARU omdlela jsem. Ptala jsem se sama sebe, jak je to možné včera jsem si s ní přeci volala. Sedli jsme do auta a jeli, maminku nebýt táty bych nepoznala. Byla bledá, opuchlá, prostě jiná. Bojovala tři týdny, pak boj bohužel prohrála . Ještě podotknu, že měla nedožitých 52let. A diagnóza selhání organismu. To jediné nám lékaři řekli. Máma mi strašně moc chybí.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 20:58:20) Hanko, to je hrůza
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 21:03:45) Ještě dlužím odpověď tuším, že Denise, ohledně následné péče: po té CMP jsme měli mamku doma asi 10 dní, kdy byla ve všem závislá na nás a hlava jí už taky moc nesloužila, takže jakousi představu mám... Ale podle dr. by se možná dala dohromady, s podmínkou, že se nic "nepřidá. A ono se bohužel přidalo. V úterý začala špatně dýchat a teď je na té JIPce s vodou na plicích, možná prý tam byl i infarkt a navíc těžká chudokrevnost, takže dostala transfúze. Dr. mi vysvětlovala, že tahle kombinace je velice těžko léčitelná Ale stav je sice vážný, ale jakžtakž stabilizovaný. Kdyby zavolali, že jsou nějaké náznaky k horšímu, jasně že nechám všeho, manžel odjede z práce a jedeme do nemocnice. Zatím se snad drží...
|
|
|
|
| vebalka | 
 |
(19.2.2010 19:07:38) myslím,že by si zasloužila,aby si jí za všechno poděkovala a řekla jí,že jí máš ráda.Pak už jí to nikdy neřekneš.Přenes se přes všechny křivdy,které jste si udělaly a udělej tohle.
|
|
| Lucka, ročník 73 | 
 |
(19.2.2010 19:11:36) Mulderko,
nejsou asi slova, co by ti mohly pomoct, nebo tě nějak utěšit. Ale myslím na tebe, na maminku a přeju vám co nejklidnější dny a co nejvíc síly na vše, co vás čeká...
Kdybys chtěla, potřebovala - ozvi se, kdykoliv.
Držte se!!
|
|
| Kohnova | •
 |
(19.2.2010 19:30:46) Ale to je uplne normalni fyziologicka lidska reakce. Nemas si co vycitat. Znas film Cena za neznost?
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
 |
(19.2.2010 20:57:27) Nevzpomínám si. Připomeneš mi, o co šlo??
|
|
| Katla | 
 |
(19.2.2010 21:11:02) Proč jsi Afirmě psala, že je bezcitná, když necítila pohnutí nad stavem tchána, který se navíc pravděpdobně uzdraví?
|
| Tvoje horší já |
 |
(20.2.2010 10:27:39) Hroudo, špatně jsi to pochopila. Afima se ptala, jestli je normální. Kohnová odpověděla: jsi. Pak to ještě upřesnila.
|
|
|
|
| Paradox | 
 |
(19.2.2010 20:20:13) Mulderko, posílám virtuální pohlazení a přání hodně síly. Prožívala jsem totéž s tátou před rokem a čtvrt. Bolí to. Já jsem se s tatínkem stihla rozloučit. Teda spíš si mě zavolal. Byli jsme s malou zrovna na kontrole na kalmetizaci, když mi sestra volala, že tatínek už skutečně odchází. Jipka byla od té kalmetizace pár metrů...Byli jsme u něho chvilku, holčička potřebovala už nakojit, tak jsme odjeli domů a tatínek zemřel ve chvíli, kdy jsme nastupovali před nemocnicí do auta. Mulderko...
|
| Mex+2 | 
 |
(19.2.2010 20:37:29) Mulderko,
vše už asi bylo napsané - drž se, je to těžké období. Opravdu se snaž s maminkou rozloučit a pak ji pustit "dál".
Já jsem tohle zažila, mojí mamce bylo lehce přes 40let, zemřela na leukemii, až poslední 2týdny bylo jasné, že je konec. Já jsem tehdy byla mladá, nedokázala jsem to v tobě zpracovat, plácala jsem se v tom 10let, než jsem si nechala pomoct. Nicméně nikdy si neodpustím, že jsem jí ten poslední den neřekla, jak moc ji mám ráda, i když to určitě věděla, ale ...
Hodně síly!!!
|
|
| RozárkaR | 
 |
(19.2.2010 21:09:56) Také jsme se stihli rozloučit...Zdálo se Ti někdy o tatínkovi? Mně skoro 3/4 roku ne...Pak jsem měla sen, kde jsem ho viděla mladého, rozesmátého a v pohodě. Jen jsem ho chtěla vzít za ruku, on se mi jakoby vytrhnul a mizel....Nejdřív mi z toho bylo smutno, pak jsem si řekla, že mu teď je asi dobře a tak nějak mě to uklidnilo...Asi píšu blbiny, ale Mulderčin problém mi vyvolal ten můj.....Tím nemyslím nic špatného, asi je dobře, že konečně o tom můžu psát...
|
| Paradox | 
 |
(19.2.2010 21:52:35) Rózi, to bylo na mě? Zdává se mi málo, ale já si vůbec sny málo pamatuju. A vždycky je tam takový normální, jakého si ho pamatuji před nemocí.
|
|
|
|
| Sharon35 | 
 |
(19.2.2010 21:22:28) Ahojky,drž se,vůbec si nedovedu představit,že se musím rozloučit...s mamkou.Před 2lety mi zemřela sestra...leukemie,její dcerka má 6let.Ještě jsem se stím nesrovnala
|
|
| veverkaa | •
 |
(19.2.2010 22:17:11) musíš být silná. mě umřela maminka v září a doteď jsem neměla čas si pořádně poplakat. můj syn (9m) mi to ani neumožní. zrovna když mi je ouvej, tak si chce hrát a smát se. :-((( myslím na ní každý den. :-( držím ti palce, abys to zvládla.
|
| kremini | 
 |
(20.2.2010 11:13:27) milá Mulderko,víš že to prožíváme s Tebou od samého začátku,a když se budeš chtít vykecat,víš kde nás najděš,nebo jaké číslo vytočit..stačí přejít z kopce na kopec..drž se holka
|
|
|
| IvanaQ.,06,09 | 
 |
(20.2.2010 13:31:22) Mám za sebou čerstvou zkušenost. Před 14 dny zemřela manželovi maminka.Umírala doma,protože si to přála a my jsme ji to mohli umožnit. Napíšu to co už tu bylo.Rozluč se s maminkou,poděkuj ji,odpusť pokud je za co,popros za odpuštění,jestli máš tu potřebu.A hlavně jí řekni,že jí máš ráda.Já tohle pořád oddalovala a nakonec jsem to stihla poslední den,kdy ještě babička trochu vnímala.A hodně se mi ulevilo,že jsem jí to řekla. Věřím,že i lidé v bezvědomí,či komatu vnímají. A taky se říká,že někdy lidé čekají a dokáží svůj odchod oddálit,než se třeba někoho dočkají,nebo než si "vyřídí" co ještě chtějí. Jsem přesvědčená,že u nás to tak bylo.Babička se horšila z hodiny na hodinu a odešla ve chvíli,kdy se manžel (její syn) vrátil z práce.
Přeji hodně fyzické i duševní sily
|
|
|