| Ráchel, 3 děti | 
 |
(26.2.2010 8:48:02)
za vaše příběhy, se studenty určitě některé využiju, moc jste my pomohly 
|
| Johanka | •
|
(26.2.2010 9:48:32)
Mám taky pár zkušeností. Tchán byl s rakovinou slinivky v nemocnici, odebírali mu vzorky a pak se dost dlouho čekalo na výsledky(ještě nebylo jisté, co mu je) . Mezitím ho pustili domů, pak zas přijali a jednoho dne k němu nakráčela na návštěvu paní v civilu(z onkologie na karláku), přišla k jeho posteli se slovy "tak co, pane xy, co uděláme s tou rakovinou?" Chudák vůbec nevěděl,že má raka, myslel,že ho zlobí žlučník. Ač byl věřící,okamžitě začal shánět aby mu přinesli pistoli z trezoru,že to skončí :-( Byla jsem u něj celý dny a poslední den - večer - nás sestra vyhnala v šest hodin pryč, že prý rušíme spolupacienta. nevím čím, tchán byl už v komatu, jen jsme u něj seděli a drželi ho za ruku.pak už jsme ho neviděli :-(
Pak mi ve stejné nemocnici umíral otec. Neměl žádnou šanci, přesto bylo kolem něj asi 5 kapajících flaštiček, kyslík, dva pytlíky..zbytečný proslužování konce..Řekla jsem doktorovi,jestli to je fakt nutný, že ho jen trápěj a měli by ho nechat důstojně odejít a o samotě jsem mu důrazně řekla,a´t špatnou zprávu volá mě, že dojedu za máti domů jí to sdělit osobně. Druhý den ráno mi volal a omlouval se za špatnou zprávu..v podstatě jsem ho já utěšovala,že jsem ráda,že to tak dopadlo.. Tak ten byl fajn..
No a z jiného soudku..chodila jsem s exmanželem do rodinné poradny. mlátil mě, chlastal atd.ale nechtěl se rozejít,tak nás objednal do poradny. tím pasoval sama sebe do role toho "hodného". měla jsem s psycholožkou (tak 60ti letou) sezení a povídala jsem jí,že jen sedí u PC třeba 12hodin denně a zničehonic vstane a začne mě mlátit a obna mi na to řekla, že holt můj muž je hrozně inteligentní no a vítě, oni tihle plešatí chlapi mají víc testosteronu a občas ho potřebují vybít.. Tak jsem na ní tak koukala a byla jsem ráda, že povahou nejsem ublížená chudinka aže jsem si byla sakra dobře vědoma toho, že on je magor, protože být ustrašená puťka,tak jdu ven a oběsím se na nejbližším stromě..
|
| Begonie | 
|
(26.2.2010 11:06:58)
prave proto, ze jsme kazdy jiny.
Me napr. vyhovuje sdeleni spatny zpravy stylem: Mate to a to, budeme s tim delat tohle (nebo jeste je takovahle moznost) a prognoza je takova a zacneme za tyden. Tady mate informace, prectete si je a kdyz vam neco nebude jasny, priste to probereme.
Ale o my segre vim, ze ona to vedet nechce. Ochotne se podvoli vsem proceduram, ve stylu, vy jste doktori, vy vite, co mate delat, tak delejte a nic mi nerikejte.
A ono se asi spatne odhaduje, kdo je zrovna jaky typ, kdyz si dovedu predstavit, ze to sam ani nevi ten, koho se to tyka.
Asi jsem to napsala zmatene, ale snad pochopitelne.
Napis sem, jak to probihalo, to by me docela zajimalo, jak se na to mladez kouka.
|
| Zazi (1+1+1) | 
|
(26.2.2010 17:35:09)
Radši vím všechno, ale slušnou formou.
A naše historka:
Když se narodila naše dcera, nejprve se celý barák dozvěděl, že má zřejmě Downův syndrom, ale my ne. Manžel tam se mnou byl po porodu několik hodin, pak i další den.
No a když tam nebyl, za dva dny, probíhala vizita, mimina se nosily do sesterny. Tak jsem, jak na nás vyšla řada, sbalila dceru, odnesla ji do sesterny a položila ji tam na stůl. Sesterna měla otevřené dveře na chodbu a byly tam minimálně další dvě sestry, které si dělaly svoji práci.
Dceru prohlídl jeden doktor a pak druhý. A ten druhý se na mě otočil a říká: "Máme podezření na genetickou vadu. Nebo jde taky možná o kosmetickou vadu. Vy jste z X? Dobře, tak až vás pustíme, tak si dojdete na genetiku v X. Tam se dozvíte víc." Dvakrát jsem polkla a řekla: "Myslíte Downův syndrom?" (sama jsem si už některých nesrovnalostí všimla předtím). A on: "Ano."
Tím skončila vizita, já sbalila dceru, odnesla ji na pokoj (kde byly další dvě matky s dětmi), poprosila je o pohlídání dcery a šla vedle do sprchy (aspoň malý kousek soukromí) zoufale brečící telefonovat manželovi.
|
|
| Mrej | 
|
(17.3.2010 11:21:51)
já taky radši nejsem moc informovaná, ale to neznamená, že informace nechci. Loni jsem šla na operaci, pan primář mi začal vysvětlovat, co bude dělat, když jsem měla pocit, že je ve zbytečném detailu, řekla jsem mu: "Tyhle detaily já vědět nechci, děkuji, mě stačí jen rámcová informace. Nebo se poplaším a ještě uteču." Pan primář se usmál, řekla "aha" a vzal to hopem. Narkóza byla nejlepší 
Špatné zprávy .. před 25 lety si moje kamarádka, zdravotní sestra, nechala dělat krevní testy jesli je těhotná. Pak si šla za doktorem pro výsledek a on jí řekl: těhotná nejsi, jo ale podle výsledků máš asi rakovinu. Bohužel měla a bohužel do roka zemřela.
|
|
|
|
|
.A ošetřující lékařka jedním dechem oznámila úmrtí a plynule pokračovala tím,kde je třeba zaplatit poplatek za pobyt v nemocnici
.Pro ségru s mamkou tam pak jel můj tchán,protože byly na pokraji kolapsu.
, když jsou děti trestány za rodiče a společnost to dopustí.
. Já určitě souhlasím s tím, že i ti "grázlové" mají často velmi špatné rodinné zázemí. Myslela jsem to spíš tak, že někdo je pravidelně při "průseru" informován, co se může v budoucnu stát, ale někdo třeba vůbec, pokud mu to nesdělí rodiče.
, my sjme tam pak extra jeli a bylo nam receno, ze omylem povesili zimni bundu, zupan do sesterny, retizek zustal na stolecku
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)