| Wiking | 
 |
(3.5.2010 10:59:57) Holky, potřebuju poradit. Mám pětiletého syna s ADHD a mám na vás dotaz ve dvou oblastech: 1) Poslední 3-4 měsíce je sprostý jak dlaždič. Projevuje se to hlavně, když se vzteká, že něco nesmí nebo naopak musí. To pak z něj padají výrazy jako hajzle, debila, sračko atd. A NIC, VŮBEC NIC nepomáhá. Domluvy - nulový výsledek, zákazy počítače, televize, sladkého - nulový výsledek, i jsem ho seřezala - nulový výsledek nebo se i víc rozjede. Když mu dávám poslední šanci na uklidnění větou "ještě jednou to řekneš, tak nebude to či ono", tak ještě než to dořeknu, vpálí mi to několikrát přímo do očí  . Psycholožka mi i poradila, abych ho za každé "ošklivé slovo" plácla přes pusu. No jo, ale to bych ho "umlátila" .Třeba za čtvrt hodiny mi toto řekne i 20x.!!! 2) Druhá věc je spaní. Chodí do školky, tam i odpoledne spí. Odpoledne chodíme ven. Ale večer mi před 22.hodinou neusne. Už několikrát jsem četla, že děti s ADHD mají co nejvíc odpočívat, ale jak jinak má hyperaktivní dítě odpočívat, když večer neusne. Když půjdeme po školce domů s úmyslem být v klidu, tak to ani jeden moc dlouho nevydržíme. Stačí, abych ho napomenula a ... viz bod 1. Třeba o víkendu po obědě neusne, a v tom případě mi kolem šesté únavou usne na gauči. Ale to taky není řešení . Od února užívá na zklidnění Tiapridal a zezačátku to na to usínání pomohlo (usínal kolem půl 9 ), ale jen tak 2 týdny, pak se vše vrátilo do starých kolejí. Možná to byla jen shoda náhod, nevím. Předem děkuji za jakékoli postřehy, zkušenosti i rady.
|
| Lassie66 | 
 |
(3.5.2010 11:02:01) Zkoušela jsi to ignorovat? On má viditelně rád tvé reakce, možná to přestane dělat, když reakce bude 0.
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:06:41) To bylo to první, co jsem zkoušela, ale přece nemůžu ignorovat, když mi pětileté dítě do očí říká, že jsem hajzl, když mu nedám bonbon.
|
| Dipsina | 
 |
(3.5.2010 11:10:08) Vendy věkem se to určitě zlepší , musíš vydržet, ale teda klobouk dolů , já bych na tohle nervy neměla
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:13:19) A navíc jsem na něj sama. Řeknu vám, že minulý týden už jsem byla na . Do práce si chodím odpočinout
|
|
|
| remus | 
 |
(3.5.2010 11:10:10) Vendy, ale on to tak prostě nebere, má tu hranici prostě posunutou, ignorovat to zkusit můžeš, ale z valstní zkušenosti musím napsat, že mi to nepomohlo, měla jsem takové děti v práci, naopka se jejich agrese etupňovala a začaly i házet věcmi -knížk, hračky,..po dětech i po mně, takže jsem stejně musela slovně zakročit, radu nemám, nezabíralo nic, postupně z toho vyrůstaly..
|
| Amálie00 |
 |
(3.5.2010 11:18:39) Vendy, mám v únoru pětiletého syna a také začal ze školky nosit sprostá slova, není to takový kalibr jako u vás, ani je nepoužívá jako nadávky ve vzteku, ale je vidět, že se mu takový "fekální" slovník líbí. Máme pravidlo - po každém takovém slovu si jde vypláchnout pusu vodou a nutno říct, že ho to přestává bavit, chodit stále do koupelny Se spaním radu moc nemám:-(
|
|
|
| Lassie66 | 
 |
(3.5.2010 11:12:08) Jasný. Dcera mi říká jen "prosimtě, co blázníš", nebo "Trumpetko", takže jsem na tom o něco líp.
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:15:51) Jasně. Já už třeba ignoruju slova jako ho..o a tak. To si říkám, že i my jsme to říkali a neumřeli na to  Myslím, že jsem dost trpělivá a tolerantní, ale čeho je moc ....
|
| MISKYNK | 
 |
(3.5.2010 15:05:29) AHOJ OZVI SE MI NA MEJLÍKA A DÁM TI MEJLÍK NA ZNÁMOU KTERÁ MÁ TEŽ CHLAPCE S AHD A TŘEBA PORADÍ LÉPE,
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 15:07:50) Nejde mi to. Napiš mi ten kontakt na 28amalka@seznam.cz. Díky moc
|
| MISKYNK | 
 |
(3.5.2010 15:10:03) JO NAPÍŠU, ZA 20 MIN AŽ NAKRMÍM ,
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 15:13:13) Jasně
|
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 15:41:13) Mail od tebe jsem dostala, ale není tam kontakt na tu maminku Dominika
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
 |
(3.5.2010 11:19:17) já mám doma tříletou ADHD a mě se osvědčilo, do ní nehučet. Prostě jsem ji dycky strčila do pokoje, teď stačí poslat, že todle prostě se neříká a já to poslouchat nebudu (týká se i vztekání) a až se vyvzteká ať přijde a můžem si o tom promluvit. Když je doma manžel a má snahu s ní v tom afektu mluvit, je to ještě horší. Včera si umanula, že prostě nechce obědvat a že chce bombom. Já řekla samozřejmě že ne, že prvně se objedvá. Začala scéna, vlezla pod stůl a řvala. Manžel přišel a co jí chudáčkovi je. Já že nic, že chce bonbon místo oběda a že jsem samozřejmě řekla, že ne, tak se snaží si to vyřvat. A on do ní se synem v dobrém začali hučet, říkám, nechce ji bejt, ona se vyvztekne a přijde. No za pět minut seděla u stolu a baštila jak milius, nejhodnější dítě na světě.
Mě na neurologii říkala, že hlavně on z tebe musí mít pocit, že ty víš, co je pro něj dobré a nenecháš se zvyklat. Takže prostě si trvej na svém. Takováhle slova se nepoužívají, není to hezké (vysvětli ve chvilce klidu - co bude následovat, pokud je bude používat) - tzn například - pokud je použije proti tobě a bude se vztekat, půjde do svého pokoje a tam může bouchat třeba do polštáře, nebo ty sprosté slova křičet do polštáře. AŽ se uklidní může přijít.
Asi to nepůjde hned hladce, ale uvidíš, že dlouho to trvat nebude. Hlavně musíš vydržet. Protože on ty hranice posouvá.
Mě osobně se nějaké domlouvání v tom afektu nedaří - malá naprosto nereaguje, prostě vypne.. a jen říve. Ale musím říct, že po roce, co to takto dělám (a to sem ani nevěděla, že nějaké ADHD má) se vztekání zdárně vyhýbáme. Taky nemá své dny, tudle jsem ji vřeštící vlekla z hřiště, kopla mě při tom do břicha, vysvětlování, že chápu, že je nazlobená, že ještě chtěla být venku, že na to má právo, ale já už prostě musím jít domů (jsem na rizikovém a mám omezené vycházky) stejně bylo k ničemu. Měla půl hodiny hysterii než přišel manžel. Pak už jen fňukala, že se na ni zlobím já, že mě kopla do bříška, když ví, že tam je bráška. Prostě některé věci netoleruju i přesto, že mě to třeba mrzí a někdy mi přijde, že ji tím trápím, třeba že se na ni zlboím, ale bohužel to jinak nejde. Pokud nechceš, aby děti s ADHD něco dělali, musíš být tak 50x vytrvalejší než u zdravých dětí.
|
| ..maya.. | 
 |
(3.5.2010 12:39:28) máme to doma stejně, syn teda sprostě nemluví, ale jakmile se začne vztekat-on teda se teda už nevzteká spíš začne natahovat že bude brečet ukážu mu pokojík a at si dojde jak se uklidní, zkoušel to tak dva týdny a už to vzdal, u nás to možná bylo i vynucování, mám před porodem tak emoce trošku víc pracují..
|
| Beruška+J02A07T10 | 
 |
(3.5.2010 15:21:23) no o tom mi něco povídej, dcera krom toho že má ADHD - tak je na mě příšerně závislá, má to ještě spojená s panickou úzkostí že o mě přijde. Já jsem 35.tt (neplánované), malá už to konečně vzala na vědomí. Ale občas si snaží ještě něco vynutit, tak pokud to nepovažuju za nějak zásadní třeba že chce odnést na pohádku, nebo za tátou a fyzicky to zvládnu, tak jí vyhovím, aby se necítila odstrčená, ale ocamcaď po camcaď.
|
| ..maya.. | 
 |
(3.5.2010 19:07:00) můj syn bude mít 6let v červnu, dítko čekáme taky neplánovaně ale on se těší..
|
| Beruška+J02A07T10 | 
 |
(4.5.2010 9:46:09) ona se taky těší... ale bojuje s tím v sobě... je ještě malá... tři roky.. emociálně tak dva.. tak si to dovedeš představit.. jinak se těší moc.. furt o miminku vykládá, chodí hladit bříško a poslouchat, žehlí se mnou a chystá oblečení pro malýho...
ale bojuje s tím
|
| ..maya.. | 
 |
(4.5.2010 9:56:42) Beruš, ona doroste a dozraje taky jsme tomu nechtěla věřit, syn se ve 3letech choval jako autista, dokonce jsme měli z ppp podezření na pas, a dnes? zlaté dítko, je blíženec tak občas je jak čertík ale je to kluk...
|
|
|
|
|
|
|
| Jyra | 
 |
(3.5.2010 11:23:46) A co mu to oplatit? Spustit na něj stejně sprostě, možná víc... když nic nepomáhá. Třeba si uvědomí jaké to je tohleto poslouchat. Ale v klidu, bez rozčilování. A tresty, zákazy- neplatí?
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:34:06) Bohužel nic neplatí. Měl celý týden zakázaný počítač, pohádky i sladkosti a když cokoliv z toh chtěl a já mu řekla proč nee, tak jel zase ty nadávky všeho druhu. A to ve většině případů přidává i bouchání a kopání
|
|
|
| Anni&Annika | 
 |
(3.5.2010 11:27:20) tak ja teda nemam dite s ADHD, ale co nam pomaha, kdyz se dite vzteka, ze reknu, ze ji vyfotim a vyvesim ve skolce na nastence, at se taky vsichni pobavi pohledem na ni...., ze zacatku neverila, tak jsem vytahla fotak...takze kdyz zacne, upozornim na fotku a je klid ...doplnila bych to jeste s nahranim zvuku
|
|
| irlev | 
 |
(3.5.2010 11:29:17) A dr. na to říká co? Možná ten lék není ten nejvhodnější  A jak se projevuje ve školce? Taky tam takhle mluví?
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:37:29) Ve školce taky, ale asi v menší míře. Většina těch výrazu je nejspíš původem ze školky. Učitelky jen stále opakují, že to se neříká. Já mám pocit, že ze sebe máme doma ponorkovou nemoc.
|
| irlev | 
 |
(3.5.2010 11:42:13) Vendy, musí to být velmi náročný. Já mám zkušenost s dětmi s ADHD jen pracovní, ve třídě zabíralo na ty největší vzteklouny a hromady sprostých slov vybití vzteku jinak, ale muselo se to chytnout včas - trhání papírů, bouchání do boxovacího pytle, házení molitanových věcí, zatloukání kladívkem. Pokud jsem to nestihla včas, pomáhalo počkat na chvilkový odpočinek, nádech mezi nadávkama a klidným hlasem opakovat "tak už to povolilo, to je dobře, zkus ... a nabídnout jinou činnost". Jenomže ve škole je tohle snažší, vím, že mi často říkaly maminky, že doma to neúčinkuje právě krz tu ponorku a nemožnost si oboustranně ulevit. Spaní bych řešila s dr., případně alernativní medikací. Pracuje s ním soustavně nějaký psycholog? Možná by to stálo za pokus v nějakém SVP nebo centru, jestli učí metody zvládání vzteku.
|
|
|
| Tuliša |
 |
(3.5.2010 11:37:34) Teda já žasnu, jak jste všichni tolerantní. Pětileté dítě si tohle přece nesmí dovolit, někde se stala chyba... Opravdu si myslíte, že z toho samo vyroste?
|
| remus | 
 |
(3.5.2010 11:38:56) Hele a víš vůbec, co je to ADHD a co s sebou přináší ?
|
| Tuliša |
 |
(3.5.2010 11:40:22) Ano, ale přesto bych takové chování neomlouvala. Já vím,že se do mě pustíte, to je mi jedno, byl to jen takový povzdech...
|
| remus | 
 |
(3.5.2010 12:12:56) Tady to ale nikdo neomlouvá, tady se snaží poradit, jenže s tímto postižením si to dítě neuvědomuje, že se to nesmí, to přijde až s věkem, nemůžeš srovnávat se zdravým dítětem, pokud nějaké máš, to fakt nelze
|
| Tuliša |
 |
(3.5.2010 12:20:21) Tinus, děti mám 3 a s nejstarším synem máme také hodně práce, ale tohle mi prostě přijde příliš.
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 12:24:55) A rozhodně ti neberu, že máš s dětma hodně práce, taky mám 3.....Ale někdy mám pocit, že bych jich klidně zvládla "normálních" 10....Opravdu kdo nezná, nepochopí.....
|
|
| remus | 
 |
(3.5.2010 12:25:31) Hele já tyhle děti měla v práci, samo záleží na tom, jak moc silné to ADHD je, ale měla jsem hlčičku s takovými záchvaty, že jí píchali i injekce na uklidnění, když dostala záchvat afektu, kdo nezažil ,ta k si nedovede představit , můj synek je taky hooodně živý, ale hlava mu bere moc dobře, takže si tohle nedovolí, pokud si to ale dítě není schopné uvědomit, tak nerozumím tomu, jak ti to přijde divné, že už je to moc a ty by jsi to netolerovala, to dítě tomu prostě nerozumí, to je jako by jsi netolerovala, že mimino čůrá do plíny.
|
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 12:25:48) No a příliš to zřejmě přijde každému, jen to nalezení řešení je těžké....
|
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
 |
(3.5.2010 13:08:38) A jak by jsi to řešila, když říkáš, že si to nesmí dovolit? Mám doma něco podobného? Prostě na tyhle děti ani ty nejtvrdší metody nemají žádný vliv. Budeš ho řezat 24 hodin denně? Zavřeš ho na celý den do pokoje? Nebo do polepšovny? Když řekneš že si to nesmí dovolit - to je taková fráze, to nesnáším. Někdy ani něco "co si nesmí" dovolit si prostě dovolí, protože není způsob jak mu v tom zabránit. Pokud by jsi svému dítěti nedala roubík.
|
|
|
|
|
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 12:23:12) Jo a ještě jedna velká rada - s takovýma maminkama jako je Tuliša, které fakt nechápou, o čem je řeč, se raději nestýkat (teda v přítomnosti dětí), bere to hrozně energie
|
|
| Myšutka* |
 |
(3.5.2010 14:17:36) Tulišo, je samozřejmé, že takové chování není správné a je potřeba to zastavit. Ale u těchto dětí nejde "prostě to endovolit". Oni mají jinou hranici a "fungují jinak". Je potřeba najít ten správný mechanismus, jak takovému chování zabránit. Já mám dítě nemocné jinak, ale propadalo záchvatům vzteku, při kterých si dokázalo rozbít hlavu štěrk na chodníku atp., dneska začne bušit pěstičkama do kolen nebo polštáře a jde někam bokem (přitom brčí vzteky až z toho dáví) a ještě ve věku 5,5 nezdraví nahlas, jenom šeptá když zdravím já... Hodně lidí mě už upozornilo, že "to by se mu trpět nemělo". Už to ani nevysvětluji, jenom říkám, že své dítě si vychovám sama. Nikdo neví, kolik práce nám oběma dalo, že DOKÁŽE odejít bokem a že si už neubližuje, že neničí věci kolem sebe. A nikdo kdo ho nezná netuší, jak veliké úsilí ze sebe vydává když zdraví tím šeptáním.
Je snadné říct "to se nedělá", ale je těžké poradit další, netradiční způsob, jak tomu zabránit.
|
|
|
|
| Králíček4 | 
 |
(3.5.2010 11:36:23) Vendy,taky mám doma syna 4 roky s ADHD.Sice se u něj sprostá slova nevyskytují (ještě nechodí do MŠ a tak je nená kde pochytit),ale také jak není po jeho se dost dokáže zlobit a odmlouvat.Už jsem také zažila jeho zlostné nadávání,ale prozatím slušnými slovy.Občas si dá hned říct,jindy to trvá,ale trvej si stále na svém a nepovoluj. Co se týká spaní,tak s ním máme problém od narození.Usínal mě tak v 23.30h a po obědě nespí od 1,5 roku.Vyzkoušela jsem různé,aby usínal dřív,ale marně.Není to dlouho co mi poradili čínskou medicinu lék Hbitost lučního štírka a je to mimo jiné na nespavost u dětí.Užívá to asi třetí týden a usne už kolem 21h a to je velký úspěch.Sice to chuťově není dobré je to z bylin a doba užívání je doporučená 3-5 měsíců,ale zřejmě to funguje.Maji tam i něco přímo na hyperaktivitu,ale nechci mu to kombinovat.Pokud by jsi měla zájem,písni mi na email,napíšu ti kde o tom něco více.
|
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:41:44) Ahoj, my teda nemáme diagnostikováno ADHD (byť jsem na něj měla před 2 lety dost podezžení, z psychologického vyšetření ale vyšlo jen mimořádné nadání.....no upřímně nevím, pořád jsem přesvědčená, že tam nějaká porucha je ), ale to, co popisuješ, zažívám v bledě modrým...A mám taky pocit, že když ten "amok" syna popadne, neplatí na něj vůbec nic, je jak v transu.....Zkoušela jsem vše: pleskání přes pusu, ignoranci, domlouvání, křik, poslat do pokoje - nepomáhá vcelku nic, prostě ten záchvat musí odeznít.....No, vlastně 1 věc zafungovala - asi před měsícem jsem zkusila metiodu pevného objetí a poprvé ji vydrželůa až do konce. Bylo to teda psycho - syn do mě mlátil, štípal, řval, že mě nenávidí a ať ho pustím, já jsem mu pořád dokola v klidu říkala, že ho pustím, až se uklidní, že ho mám ráda a že mě mrzí, že on mě ne, že jsme si ho moc řáli a byli jsme hrozně šťastní, když se nám narodil a že jsme pak nechtěli, aby byl sám, tak jsme mu pořídili brášky apod.....Najednou se v jednu chvíli v něm všechno povolilo, začal mě objímat, přišel mi najednou jak pod nějakýma uklidňujícíma práškama, zapomněl na to, kvůli čemu se původně vztekal, šli jsme obejmout i tátu a bráchy, přišel mi najednou hrozně šťastněj . A je fakt, že od té chvíle mi ty záchvaty přijdou zvládnutelnější (i když ne u každého metodu pevného objetí praktikuju, nedá se to vždy - je to dost dlouhé a emocionálně náročné)...Pro mě je ve chvíli záchvatu hrozně důležité si uvědomit, že za to vlastně asi úplně nemůžu a že nesmím vypěnit (což je teda pro mě mnohdy hooodně těžké), ale zachovat chladnou hlavu! Utěšuju se tím, že se to s věkem spraví. je teda ale fakt, že kdo nezná, nepochopí, spousta lidí nechápala, že se třeba bojím být s klukama několik dní sama
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 11:45:45) No já jsem rozvedená a vždy se těším, až kluk bude na víkend u táty. Spím do oběda
|
|
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:41:59) Ahoj, my teda nemáme diagnostikováno ADHD (byť jsem na něj měla před 2 lety dost podezžení, z psychologického vyšetření ale vyšlo jen mimořádné nadání.....no upřímně nevím, pořád jsem přesvědčená, že tam nějaká porucha je ), ale to, co popisuješ, zažívám v bledě modrým...A mám taky pocit, že když ten "amok" syna popadne, neplatí na něj vůbec nic, je jak v transu.....Zkoušela jsem vše: pleskání přes pusu, ignoranci, domlouvání, křik, poslat do pokoje - nepomáhá vcelku nic, prostě ten záchvat musí odeznít.....No, vlastně 1 věc zafungovala - asi před měsícem jsem zkusila metiodu pevného objetí a poprvé ji vydrželůa až do konce. Bylo to teda psycho - syn do mě mlátil, štípal, řval, že mě nenávidí a ať ho pustím, já jsem mu pořád dokola v klidu říkala, že ho pustím, až se uklidní, že ho mám ráda a že mě mrzí, že on mě ne, že jsme si ho moc řáli a byli jsme hrozně šťastní, když se nám narodil a že jsme pak nechtěli, aby byl sám, tak jsme mu pořídili brášky apod.....Najednou se v jednu chvíli v něm všechno povolilo, začal mě objímat, přišel mi najednou jak pod nějakýma uklidňujícíma práškama, zapomněl na to, kvůli čemu se původně vztekal, šli jsme obejmout i tátu a bráchy, přišel mi najednou hrozně šťastněj . A je fakt, že od té chvíle mi ty záchvaty přijdou zvládnutelnější (i když ne u každého metodu pevného objetí praktikuju, nedá se to vždy - je to dost dlouhé a emocionálně náročné)...Pro mě je ve chvíli záchvatu hrozně důležité si uvědomit, že za to vlastně asi úplně nemůžu a že nesmím vypěnit (což je teda pro mě mnohdy hooodně těžké), ale zachovat chladnou hlavu! Utěšuju se tím, že se to s věkem spraví. je teda ale fakt, že kdo nezná, nepochopí, spousta lidí nechápala, že se třeba bojím být s klukama několik dní sama
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:45:29) NEMŮŽE jsem chtěla napsat....Já se naopak obviňuju docela často (že jsem se honila v těhu a v prvních letech jeho života, že jsem absolvovala moc ultrazvuků apod.) , ale to už je jiná kapitola.....
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:51:42) Jo, stěma sprostýma slovama - syn minulý týden pochytil jedno opravdu hooodně sprosté (ani si netroufnu ho sem napsat ) od jednoho kluka venku (rodiče se o něj moc nestarají a celé dny se potuluje sám po vesnici)....Zavedla jsem teď, že za každé sprosté slovo nebo nadávku mě odebírám jednoho lego panáčka...Jenže stejně, pokud je v tom svém transu, nezabírá nic ...
|
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:51:43) Jo, stěma sprostýma slovama - syn minulý týden pochytil jedno opravdu hooodně sprosté (ani si netroufnu ho sem napsat ) od jednoho kluka venku (rodiče se o něj moc nestarají a celé dny se potuluje sám po vesnici)....Zavedla jsem teď, že za každé sprosté slovo nebo nadávku mě odebírám jednoho lego panáčka...Jenže stejně, pokud je v tom svém transu, nezabírá nic ...
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 11:52:49) omluva zua hrubky
|
|
| Jedůfka / 99,00 | 
 |
(3.5.2010 12:26:14) Lucul, u nás to samé. Nadprůměrné nadání, veškerá vyšetření poruchy chování vyloučila a reaguje přesně jak píšeš. Je mu devět, má problémy ve škole, protože když ho chytne amok, servítky si nebere ani před učitelkou. Nezabírá nic, snažím se volit spíš cestu "po dobrým", ale je to hrozně náročné a vždy se neudržím, v očích okolí je nevychovaný spratek a my neschopní rodiče.
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 12:33:50) Jé, ahoj Míšo, pamatuju si tě z diskuze o nadaňácích ! A jsi si fakt jistá, že to ADHD nemá? Já tomu totiž pořád nemohu uvěřit, když vidím, jak se syn při těch záchvatech chová
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 12:37:55) Jinak já když jsem s klukama sama, raději nikam mezi lidi nevyrážím, ikdyž je fakt, že mám vždycky nutkání a musím si dokola opakovat, že budu litovat.....Řešit jeho záchvaty před "diváky" je pro mě totiž neskutečně ubíjející! Teď mám za sebou víkend s klukama sama, nikam jsem nevyrazili, jen do lesa za domem a proběhlo to celkem v klidu . Teda pár zácgvatů bylo, ale ustáli jsme to celkem v pohodě .
|
| Jedůfka / 99,00 | 
 |
(3.5.2010 13:17:12) Byl na vyšetření u několika psychologů a ADHD vyloučili, prý je to u něj povahový rys. Jeden doktor mi řekl, že syn je prostě samonasírací, z absolutního klidu, všichni okolo něj jsou taky v klidu, se během vteřiny dostane do afektu. Stačí, že se mu třeba rozváže tkanička, nebo mu nejde ořezat tužka, prostě jakákoliv kravina ho rozhodí a začne zuřit. Naštěstí není agrasivní, teda pokud se mu někdo nezačne posmívat, útočí většinou ale jen slovně. Před měsícem jsme změnili školu, protože v klasické už to bylo opravdu neúnosé, poté co učitelce řekl, že žádné učitelky nebude respektovat, protože ony nerespektují jeho, ho z té školy téměř doslova vyštípaly, dojíždíme 30 km. Podle psycholožky této nové školy je takové chování častým jevem u nadaných dětí. Ono na něm bohužel to nadání ale na první pohled vidět není, ale to chování jo.
|
|
|
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 12:49:34) Tak to přesně ono. Vůbec nereaguju na maminky, které se na hřišti rozčilují, jak je syn nevychovaný, že oni by ho seřezaly ...atd. Naštěstí mám kamarádku, která má také hodně aktivního kluka (ne ADHD), takjsme aspoň na hřišti dvě blbky, co si neumí vychovat a ohlídat svoje dítě. Kluci si moc rozumí, nekdy se rvou jako koně, ale s kamarádkou na to máme stejný názor, tak dokud neteče krev, tak je necháváme.
|
|
|
|
|
|
| Eva + Klárka2/07 | 
 |
(3.5.2010 11:47:33) S tím spaním - Klárka nemá ADHD a když ve školce spí, tak nejde večer dřív jak v 22 h. A to má 3 roky. O víkendu po obědě nespí, ale zato ráno třeba do 8-9 h a večer chodí zase v 22 h.
A sprostá slova - já bych to ignorovala, max. bych pořád říkala, že tohle se neříká, že ty takhle taky nemluvíš a nepřeješ si, aby se u vás takhle mluvilo, že to není slušné.
|
|
| Jitusch* |
 |
(3.5.2010 11:50:59) Ve školce se kolikrát děti přiučí lecčemu,mám taky 5letého syna a občas z něj taky vypadne nějaký ten "nepublikovatelný" výraz,ale nenadává nám.Možná je to blbost,ale nedávno jsem v televizi viděla pořad o Touretteově syndromu (nevím,jestli to nekomolím),projevuje se někdy kolem 4-5 roku a jedním z příznaků může být i koprolálie - to je používání sprostých slov.Patří k tomu i tiky - různé. Ale tím nechci proboha strašit,jen mě to napadlo v souvislosti s těmi sprostými slovy.Přijde mi dost malý na to,aby takhle mluvil...Radu bohužel nemám,jen nevím,jestli plácání přes pusu pomůže.
|
|
| Gora | 
 |
(3.5.2010 11:53:39) Vendy, taky mám pětiletého syna s ADHD, a taky občas - poslední dobou až moc často - problémy se sprostou mluvou. Nepoužívá naštěstí nejsprostší výrazy, ale debil, hovno, prdel, prďák a podobně. A to ve třech letech přitáhl ze školky výraz ku.va. Stejně jako u vás moc u nás nefungují zákazy PC, TV, mlsání a podobně, ale hodně pomáhá, že mu řeknu, ty chceš takhle vážně mluvit? Víš, že tak mluví jen hloupí lidé, a když to budeš říkat, tak si to budou myslet i o tobě? Vždycky se zastydí, a mluví pár dní slušně, než to zase přitáhne ze školky. Ale alespoň pár dní je slušný. Na vztekání u nás pomáhá (a i na sprostou mluvu), že ho obejmu, řeknu, že se chci s ním potulit, a řeknu mu, že je mi hrozně líto, že se tak vzteká, že ho máme s tatínkem stále rádi, i když zlobí, ale že jsme z takového chování smutní. To zabere vždycky. A někdy ještě pooužíváme, když nadává škaredě a vzteká se: ty jsi nějaký hodně škaredý kluk, hned odejdi do pokoje, a vrať nám zpátky našeho hodného Tomáška.
|
| Gora | 
 |
(3.5.2010 11:56:45) Při tom posledním postupu, vždycky příjde s úsměvem, a chová se úplně jinak.
Ad spaní - nám taky moc dobře nespí, proto chodí do hokeje, a do atletiky, aby se pořádně unavil, to většinou opravdu v osm hodin usne, jinak usíná mezi devátou a desátou, ale musí ležet v posteli od osmi - má povolené dvě hračky, nesmí křičet, nebo si může číst. Nejdříve jsme mu nechtěli nic povolit, že musí jen ležet, ale s těma hračkama a časopisy a knížkama je fakt hodný.
|
|
|
| dadlenka |
 |
(3.5.2010 11:56:25) nemám sice děti s ADHD, ale kluci mají někdy neovladatelnou chuť mluvit kanálově, i když ví, že nesmí apod. Když jsou u mojí mamky tak ta jim ordinuje půl hodinu sprostého mluvení, taky pomáhá pořídit si nějaký pytel a do něj mu povolit všechny nadávky křičet, bez omezení. Asi v sobě cítí velké napětí a nevhodně ho uvolňuje
|
|
| jalinka | 
 |
(3.5.2010 11:56:56) Ahoj, neporadím, jen podpořím. Ono se to někomu řekne, že to si dítě nesmí dovolit Dítě s ADHD bývá neřízená střela, kterou je leckdy těžké uklidnit a usměrnit i na to, aby si vyposlechla, co mu chceš říct. Navít na tyto děti a především ve vašem mladším věku obvykle NEFUNGUJE vyhrožování následky ani slibování odměn. Jim je to v tom okamžiku jedno. Žijou v té konkrétní vteřině a nějaké životní zkušenosti se jim moc neukládají, ten afekt okamžiku jim prostě zatmí úplně mozeček.
Můj ADHĎák už má dnes 12 a celkem ok, ale cca od dvou do šesti sedmi, horor. Kamarádila jsem se s podobně "postiženýma" maminkama, takže jsem takových dětí poznala více. Například jeden klouček provozoval podobnou věc, jako tvůj syn. Z velkou radostí pokřikoval po každém, koho potkal na ulici "Čau krávo". Nic nepomáhalo, NIC. To by museli být prostě doma, nebo mu zalepit pusu. Za pár měsíců ho to přestalo bavit. Hrozně nepříjemný je, když se takový díťátko naučí, jak rodiče vytočit a pak to dělá schválně pořád dokola a klidně za to snese trest, zákaz i třeba výprask (i když dle mé osobní zkušenosti u takových dětí násilí fakt plodí násilí).
Jak jsem řekla, neporadím, ani si nemyslím, že je nějaká instantní rada. Jen si myslím, že tyhle děti se méně předvádějí, když nemají publikum - tj. ignorovat, jde-li to, zavřít do pokoje... A hlavně, co nejvíce se nechat vytáčet. V duchu si připomínat, že ho to jednou přejde. Snažit se zůstat důsledná a milující maminka.
|
|
| Wiking | 
 |
(3.5.2010 12:57:40) Holky díky moc za rady a postřehy . Co jsem ještě nevyzkoušela, určitě vyzkouším.
|
| Levandulka+3 | 
 |
(3.5.2010 13:19:58) No, hlavně asi v tom mě vytočit  ! Má prý výrazné matematicko-logické, ve 3 začal sčítat, má dost originální logické postupy apod...
|
|
|
|