| Kopretina černá | 
 |
(10.5.2010 16:28:15)
Ahoj, myslíte si, že dnes tak hojně rozšířené cvičení, tzv. Vojtova metoda, má jen samé pozitivní výsledky? Anebo jste se setkali i s nějakým vedlejším, negativním účinkem? Děkuji.
P.S. pro upřesnění - v žádném případě nejsem zarytý odpůrce tohoto cvičení /sama jsem s mimčem dlouho poctivě cvičila, bohužel si ale myslím, že to u nás moc ku prospěchu nebylo, někdy mám pocit, že spíše naopak, ne pohybově, ale psychicky.../, vím, že je hodně miminek /nejen/, kterým toto cvičení velice, velice pomohlo, ale ... podle mne není nic jen černé anebo bílé, tak mne zajímají vaše názory, popř. zkušenosti. Děkuji.
|
| malostranska | 
|
(10.5.2010 16:30:42)
tak ja osobne bohuzel zkusenost nemam...byla zde pred casem diskuze na stejne tema....holky tady psaly, ze v nekterych zemich je pry zakazana....
|
| x x |
|
(10.5.2010 16:40:23)
Ono totiž v mnoha vyspělých zemích se pediatři vůbec tak striktně neřídí tabulkami PMV jako u nás. Dává se víc prostor individualitě dítěte. Žádné dítě není přes kopírák a každé je jiné a to se týče i vývoje. Kdo má víc dětí, tak ví, že každé vyniká v jiných dovednostech, něco dělalo dříve a něco později. Někdo je tělesně zdatnější a někdo zase rozumově a to všechno se určitě projevuje už v útlém dětství. Moje obě děti např. zaostávaly v PMV o cca měsíc a co. Dcerka je odvždycky fyzicky méně zdatná (asi má po mě) ale o to víc toho má v hlavičce. Synek řekla bych to samé, ale je šikovnější v hrubé motorice, než dcerka.
|
| Balbína | 
|
(10.5.2010 16:41:19)
Žabátko, co je PMV?
|
| x x |
|
(10.5.2010 16:41:49)
psychomotorický vývoj 
|
| Balbína |
|
(10.5.2010 16:43:16)
aha  Moje dcera začala lézt v 10,5 měsících, ve stejné době si poprvé sama sedla.
|
| x x |
|
(10.5.2010 16:50:34)
Tak to je v pohodě, má čas. V roce taky chodit nemusí, stačí do roka a půl.
|
| Renda | •
|
(10.5.2010 16:58:19)
Tak na toto téma tady byla diskuze už několikrát, utkvěl mi v hlavě příspěvek jedné medičky, která psala, že při přednášce o Vojtově metodě jim profesor říkal, že při přemýšlení o tom, jestli cvičit Vojtovku nebo ne, je třeba zamyslet se nad tím, jestli chceme mít z dítěte psychicky vyrovnaného vozíčkáře nebo neurotického "chodiče". Myslím, že je to hodně výmluvné. Já jsem s dcerou taky asi rok cvičila, rozestup břišních svalů, přestala jsem v době , kdy u toho začala řvát a silne protestovala. Byla už větší, tak se jí to dalo vysvětlit, ale stejně jsem se řídila instinktem a nechali jsme toho. Největší problém je podle mě v tom, že metoda je nadužívána, profesor Vojta ji vyvinul pro děti nějakým způsobem postižené. Jinak my žijeme v zahraničí a je pravda, že tady se spousta věcí odpravdu neřeší, nechává se přirozenému vývoji, tabulky se tolik nesledujou jako v Čechách.
|
| mabela | 
|
(10.5.2010 22:07:43)
kamarádka žije v americe a holčička v 18m nechodila vůbec. přesně jak píšeš, nebylo to sice podle tabulek, ale neřešilo se to. a to je kamarádka doslova prosila, ať už s tím něco dělaj. pak přijela do čech, její máma vzala vnučku k doktorce a už to šlo rychle. zjistilo se, že holčička by vůbec nechodila nebo po špičkách. začala cvičit vojtovku a dnes holčička ve 4 letech normálně chodí a psychicky je na to taky normálně.
|
|
|
| Balbína |
|
(10.5.2010 16:58:23)
jasně, teď už je jí skoro šest a je normální. Je dost klidná. Naše doktorka byla v poho. Ale věřím, že jiná by jí možná v těch deseti měsících poslala na rehabilitaci.
|
|
|
|
|
|
|
|
| kattynka a 2 čertici | 
|
(10.5.2010 16:32:02)
ahoj, se starším jsem cvičila od 6 týdnů cca 10 měsíců, hypertonus šíjového svalstva. Co se týče psychiky, nevím, na stole vždy teda plakal, až se i manžel zavíral v koupelně, aby to neslyšel, pak se ale oklepal a v pohodě. Na moji psychiku to ale působí stále , pamatuji si jak jsem ho "mordovala" a snažila se nebrečet u toho.
|
|
| zerat | 
|
(10.5.2010 16:33:25)
Dcerka ji cvičila více jak rok. Zpočátku efekt suprový (začala lézt), postupně bez efektu (vtáčení nožičky a našlapování na vnitřní klenbu)... Z ničeho nic začala být dcerka hypík, roztěkaná, neposedná, jen mě viděla v dobu, kdy se cvičilo řvala... neuroložka odmítala fakt, že dcerka je předrážděná... skoro se se mnou pohádala, že vojtovku neukončíme ale naopak ji může cvičit až do dospělosti... Na radu jsem změnila neurologa, který dcerku vyšetřil a řekl mi, že je spíš případ pro ortopeda, že žádnou neurologickou vadu nenašel a že je evidentně vojtovkou předrážděná. Ortopedie nám pak konečně pomohla 
|
| Balbína |
|
(10.5.2010 16:38:05)
nejsem expert, osobně s touto metodou nemám ani zkušenost. Řekla bych, že se musí vybrat pro dítě to nejlepší, někdy zvolit menší zlo. Takže vojtova metoda ano v odůvodněných případech, ale ne třeba v případě, kdy dítě v 10 měsících neleze. Moc zajímavý je příspěvek Zerat.
|
|
| x x |
|
(10.5.2010 16:41:31)
Zerat to je přesné, přílišná stimulace může udělat také škodu, na to by se nemělo zapomínat.
|
|
|
| x x |
|
(10.5.2010 16:36:23)
Co je hlavním problémem je fakt, že se cvičí s hodně miminky, které reálně žádný problém nemají - dítě zaostává o 3 týdny a hned je indikovaná Vojtovka. Určitě má opodstatnění u vážných diagnóz typu DMO atd., ale u nás se z ní stala móda a praktikuje se zbytečně často. Kdo ji cvičil, tak ví, že je stresující pro celou rodinu, člověk je na nervy od rána do večera a krom cvičení a kojení nestíhá nic jiného. Psychické vypětí je pak cítit v ovzduší a přenáší se i na mimino. Navíc, většinou se cvičí dlouhodobě v řádech min. měsíců, což se určitě negativně projevit na psychické pohodě všech zúčastněných může. Takže cvičit ano, ale pouze tam, kde jsou vážné důvody. Existují i jiné cviky formou hry, které můžou pomoci a přitom nejsou tak stresující.
|
|
| KudlankaBezbožná |
|
(10.5.2010 16:37:48)
Já jsem s dcerou cvičila skoro celý rok a moc jí Vojtova metoda pomohla. Je pravda, že při cvičení brečela, já měla strach, že si ke mě neudělá ten pěkný vztah, když jí v podstatě trápím, mluvila jsem o tom i s rehabilitační pracovnicí, uklidňovala mě a musím zaťukat, že všechno dobrý. Ale věřím, že v určitém, byť malém, procentu může mít na dítě Vojtova metoda i negativní vliv. Občas se podívám na stránky Postižené děti.cz a tam některé maminky píšou, že metodu přestali cvičit a začali s jinou rehabilitací. Přesto ale věřím, že VM je pro hodně dětí prospěšná a díky ní, se jejich handycap sníží nebo úplně vymizí. Pokud neurolog a rodiče vnímají reakce dítěte, tak určitě včas přijdou na to, že je lépe cvičení ukončit.
|
|
| Kopretina černá |
|
(10.5.2010 16:43:08)
No, já už tu také několik diskuzí na toto téma měla, ale stále mi to nedá spát. My cvičili kvůli hypertonické poruše cca od 6ti týdnů do 7,5 měsíce /k neurologovi jsme se dostali kvůli malé velké fontanele po porodu/, ale ... všude čtu, že toto cvičení má děti zklidňovat, no u nás naopak... už jsme s cvičením skončili /podle neurologa se vše srovnalo, další cvičení není třeba, dokonce ani další návštěvy u něj, no nevím - zvažuji vyhledat jiného a zkonzultovat to/, ale - holčička je stále velice lekavá, předrážděná, uplakaná ... nemůžeme najít příčinu /v nemocnici jí dělali testy na alergie, reflux, EKG, EEG - nikde naštěstí nic/.... nemá ráda masáže a podobné věci /prostě takové, kde se jí dotýkáme na místech, kde jsou body, které se při cvičení stlačovaly, myslím, že ji to stále dráždí/ ... a hlavně velice špatně spí /hlavně usínání/ - přijde mi, že neumí vypnout, navíc i často dělá podobné pohyby jako při tom cvičení ... čím dál víc si myslím, že prostě byla přecvičená, jenže co teď s tím .... zda zatnout zuby a nechat tomu ještě čas /jedna maminka mi před časem napsala, že měli něco podobného a že trvalo skoro rok než se vše srovnalo - i její názor byl ten, že je to určitě přecvičením/....
Tak nevím - třeba se mýlím, jsem úplný laik ... navíc se i omlouvám, že kvůli stejné věci jsem už psala, ale.... snad mi rozumíte .... děkuju.
|
| Balbína |
|
(10.5.2010 16:46:20)
taky se dostáváte do věku, kdy se děti začínají bát cizích. Má ráda těsné objetí? Měla by ráda šátek? Když byl syn nemocný a byl hodně uplakaný a nemohl usnout, pomohl mu šátek, tam se přimáčkl, zahřál a usnul.
|
| Kopretina černá |
|
(10.5.2010 16:49:03)
Ano, vím, že se dostáváme do věku, kdy se děti bojí cizích lidí, ale ... u nás už s tímto problémem bohužel bojujeme několik měsíců.
|
|
| Kopretina černá |
|
(10.5.2010 16:50:18)
No a šátek - díky za tip, ale ten u nás bohužel nepřipadá v úvahu, já mám velice těžkou vadu páteře...
|
| Balbína |
|
(10.5.2010 17:02:05)
to je škoda. Já jsem měla strach, mám problém s krční, ale nakonec mi to spíš prospělo, ale to asi není tvůj případ. Já s ním nikam nechodila, jen jsem si ho zavázala, pohupovala a on usnul ve chvilce. Uspávala jsem ho takto pokud to jinak opravdu nešlo. Nebo pokud byly děti hodně utahané a potřebovaly si dáchnout a nešlo jim to.
Jinak kopretinko, já jsem laik, tak ber i mé rady. Myslím, že to spraví čas a určitě dej na své instinkty, co jí dělá dobře a co ne, ať se týká masáží, plavání, cvičení, nošení v šátku atd atd
|
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(10.5.2010 17:08:04)
Moje neteř byla ještě v 8-mi měsících hodné pohodové trpělivé dítě, byla spokojená, pokud ležela na zádech, mírně zvednutá a viděla do okolí. Neměla potřebu se otáčet, nic. Švagrová má silnou epilepsii, musela brát léky celé těhotenství. Pak s ní začali cvičit Vojtovku, rozpohybovala se, ale od té doby mají vzteklouna. 
|
|
| Balcirka+E+P+T | 
|
(10.5.2010 17:23:55)
Ahoj,u staršího syna jsem vojtovu metodu neznala-nepotřeboval ji,u druhého syna jsme chodili na rehabilitace od čtvrtého měsíce a pravidelně doma Vojtovku cvičili-cvičila jsem s ním pouze já,manžel to nemohl vidět natož s ním cvičit.Malý u toho neplakal,vždycky jsem se snažila na něho u toho mluvit,dělat všelijaké opičárničky a atd.Strašně mooc mu to pomohlo,v červnu mu budou tři roky,nikdo by na něm vůbec nic nepoznal-je šikulka,živý a normální kluk.Takže u nás vše pozitivní,nic negativního to na něm rozhodně nenechalo.
|
|
| Evís+3 ks | 
|
(10.5.2010 17:24:11)
U nás to mělo na psychiku vliv pozitivní. Od doby, co jsme začli cvičit, mnohem méně plakal (a že předtím plakal nonstop) a stávalo se z něj veselejší dítko. I u cvičení plakal stále míň, až ke konci neplakal skoro vůbec.
|
|
| arsiela, | 
|
(10.5.2010 18:56:04)
Ano vojtovka může mít negativní účinky,mrkni na www.postizenedeti.cz,někdo tam psal,jak jim vojtovka nesedla.
Pokud můžu mluvit za nás,určitě strašně moc pomohla co se týkalo zkrácených krčních svalů a těžké predikce halvičky,během dvou ěmsíců poctivého cvičení bylo vše srovnáno.A to první prognozy byli,že je indikace k operaci.
Ale co se týče těžkého centrálního hypotonického syndromu,tak si jistá nejsem.Jako určo Jíjovi neublížila.Ale když už jsem ho dostala na kolena a rozlezl se,tak bych řekla,že víc pomáhalo ,že se hýbal a cvičili sjme na míči plus reflexní terapie.Ted už vojtovku dobu encvičíme vůbec a vývoj u Jíji pokračuje svým tempem dál.Je opožděnej a o hodně,ale furt se zlepšuje.Pochybuju,že vojtovkou bychom dosáhli rychlejšího vývoje.Prostě ty dva roky musí pomalu a přirozeně dohnat.
Dle mého názoru,má vojtovka velký smysl tam,kde je potřeba mozek naučit ty vzorce pohybu, k tomu snad byla i primárně určena.Ale pokud to dítě ty vzorce má,jen je prostě z nějakého důvodu nepoužívá,tak bych už po zkušenostech volila vojtovku plus další možnosti.Hlavně dítě monitovovat k pohybu,hodně se mu věnovat.
Psychické dopady určitě má,minimálně krátkodobé,vždyť se pracuje s drahami v mozku,věřím,že tam může být pak hyperaktivita miminka,nebo přecitlivělost na něco.Ale že by dlouhodbě nechala na dítěti psychické následky jsme nijdy neslyšela.A že znám fakt hodně moc maminek co vojtovku cvičili roky.
|
|
| helena + veverčátka | 
|
(10.5.2010 19:21:19)
My začali s Vojtovkou v 8 měsících, kdy malá měla výraznou predelikci hlavičky. Cvičení byl děs běs už proto, že v té době už sama byla velmi pohyblivá, chodila okolo postýlky a prostě byla dost akční. Problém tedy bylo už to, že se jí nějak omezil pohyb. Další problém byl, že jak byla pohyblivá, dostat jí do správné polohy bylo téměř nadlidské úsilí - prala se s námi, ani dva jsme jí někdy neudrželi. Rehabka, co to se mnou cvičila mi pořád tvrdila, že důležité je zažít si s ní režim a ona pak i v tom řevu a bránění povolí, ale bohužel, bylo to jen horší, fyzicky jsem jí prostě neudržela tak jak měla být. Oni ale měli pořád pocit, že pro to dělám málo, že cvičím málo často a ne dobře a měla jsem pocit, že je to vlastně moje vina, že se tak vzpírá, že to dělám blbě. Byla jsem psychicky úplně vyřízená, občas na ní i křičela i na manžela potom.. a pak bulela v koupelně. Jinak byla vždycky veselá a hravá, žádný motorický ani jiný problém, krom té hlavičky. Pak jsem to vzdala. Začala jsem mít pocit, že takhle to prostě být nemá, ale trvalo pár měsíců, než jsem k tomu dospěla. Také jsem si jistá, že jí to téměř žádné změny neudělalo, spíš to, jak začala víc a víc hýbat všemi svaly. Bohužel v té době trpěla i nejhorším ekzémem, takže se i kvůli tomu strašně škrabala a já bych dnes zpětně velmi velmi zvažovala, jaké cvičení případně pro další dítě nasadit. Vrcholem bylo, že mi AŽ po několika týdnech cvičení teprve řekli, že cvičit se nemá před spaním, že má být nějakou dobu ještě vzhůru, aby se pohybovala a mohlo se po cvičení trošku to tělo "fixovat", že účinek nějakou dobu přetrvává a jak to vlastně funguje..
Predelikci má stále mírnou, ale časem se to nějak upravilo samo, pravděpodobně bude mít mírnou skoliózu páteře a já se teď odhodlávám jít jinam a zkusit něco jiného, spíše nějaké cvičení, rehabilitaci, ale ne vojtovku.
|
| arsiela, |
|
(10.5.2010 19:26:27)
Pokud je náznak skoliozy,prosaď si hyporehabilitaci,zabírá perfektně a k tomu cvičení na míči.Jíjuša měl záda fakt jak pragraf a koníci a míč udělal zázrak.
Jinask s tím bojem při cvíču to znám,my začali cvičit vojtovku pořádně až v 15 měsících.
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(10.5.2010 19:59:22)
já cvičila s nedonošenou dcerkou nar. ve 26.tt. také. vyloženě vojtovku pár měsíců,pak spíše rhb cvičení,trvalo to rok a čtvrt.
musím říct,že řev byl děsný vždy dva týdny cvičení,pak si na cvik zvykla a nebylo to tak hrozné. jediné,co jsem zaznamenala v určité době bylo to,že hrozně špatně spala přes den. na to,že byla vzhůru od 5.30 byl půl hod. spánek přes den výkon a to bylo v době tak od 10měsíců. v noci ale pak spala,to jo.
jinak byla dost roztěkaná,na nic se nesoustředila,žádnou činnost nedodělala..i psycholožka mi to potvrdila,že je třeba ji to učit..a dá to hodně práce!!!! teď je to pět měsíců,co necvičíme a zdá se mi,že se pomalu na něco dokáže více soustředit a činnosti tak nějak i dokončit,ale žádný zázrak..třeba hrát si moc nevydrží,spíše poletuje po bytě-tedy leze a všude dělá jen binec,ale vzít si hračku a hrát si..fakt ne. tak uvidíme..jinak nic nějak neschledávám.ale jsem ráda,že to je za mnou to cvičení..
a o té nožičce,co tu bylo..u nás to bylo též. zatím dcerka nechodí,tak snad začne. je jí nyní 22měsíců biologicky,takže korigovaně 19. sice udělá pár krůčků u nábytku,teď občas i pokus u aktivního chodítka,tak uvidíme.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(10.5.2010 20:00:34)
jinak u nás bylo cvičení fakt nutné. každý pohyb,co dítě dělá normálně máme vydřený cvičením. to pomohlo,to je fakt.nebýt toho,ani si to nepředstavuji..
ale náročné to bylo děsně skloubit to všechno s druhým dítětem
|
| Pája, A+A :o) |
|
(10.5.2010 20:03:34)
jo a ještě jsem zapomněla napsat to,že dcerka vůbec nějak nemá ráda se chovat,mazlit,tulit,vůbec! do ke mně doleze,že chce pochovat,jen ji zvednu,chce hned dolů,tak to mě dost mrzí . nevím,zda to s tím nějak souvisí..
přitom jako maličkou jsme ji klokánkovali,aby byla v kontaktu,tulila se,byla ráda a pak jak mávnutím proutku nic
|
|
|
|
|
|
| Hanka 75 | 
|
(10.5.2010 20:29:38)
no vidím to stejně, má to i svá negativa. Je to velká zátěž pro miminko. Cvičila jsem s oběma dvojčaty, s jedním mnohem méně a i méně boelstivě (já osobně si totiž myslím, že to bolí) a negativní důsledky nepozoruji. U druhého si myslím, že bez cvičení by byli některé věci jinak a mrzí mě to. Možná lze Vojtovce přicíst i to, že "více vydrží" je fakt "statečný", což není asi negativum, ale pozitivum, ale též mi přijde, že spolu jako máma a syn nemáme tak 100% vztah jako s tím druhým, je to problematičtější. Oční kontakt byl jednu dobu horší. Ale těžko kdo rozsoudí zda za to může Vojtovka. Nicméně já negativa vidím.
Ale rozhodla bych se stejně tj. poctivě cvičit, jen vím, že bych občas vynechala. Cvičili jsme tak poctivě, že jsme nevynechali téměř jediný den, téměř vždy 4x denně, a neměli jsme žádné nemoce, žádné očkování, takže opravdu bez předstávky cca 8-9 měsíců. Už bych to takhle neudělala a dala bych dítěti i trošilinku odpočinku, event. necvičila 4x denně, když už je opravdu nepříjemné pro něj cvičit (např. večer hodně unavené). Ale nechci nikoho nabádat,aby to flinkal, ono také hodně záleží na tom, s jak závažnou věcí cvičíte. A pak bych též dítě v tak náročné situaci rozmazlovala, např. lituji, že jsem si ho nevzala k sobě do postele a nechala ho spát v postýlce, jenže jsem si tehdy neuměla představit jak bych spala s dvojčaty v manželské psoteli a zase šidit toho druhého... no nevyčítám si nic, ale přeju lidem aby cvičit nemuseli, a hlavně těm dětem.
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(10.5.2010 20:44:52)
Vojtova metoda nás vytáhla z parádního průseru, kdyby pan profesor žil,tak mu pojedu políbit ruce. Že by měl syn psychické potíže nepozoruju.Jasně,že při ní řve,ale nemá ani slzu.Docvičím a oblíkám a on žvatlá a dělá "paci,paci". Myslím,že ho to nestresuje,to řvaní při cvičení je jeho forma protestu.
Jinak k tomu,že je Vojtovka v zahraničí zakázaná, tak třeba v USA je to tak,že pokud má dítě problém, nestresuje se s nějakou rehabilitací.DMO se tam ani nediagnostikuje.Až tak třeba ve 3 letech se začnou řešit pomůcky typu vozík a tak.Mám známou i ve Švýcarsku a její holčička se narodila postižená,taky jí Dr.pořád "dával čas".Nakonec když holčička v 11 měsících nedělala doslova nic (ani pasení koníčků),tak se známá sbalila a jela do Prahy k rodičům. A teď cvičí,holčička už leze.
Samozřejmě,že by ji neměly cvičit zdravé děti,ale já osobně nikoho zdravého,kdo by cvičil Vojtu, neznám. Naše rehabka cvičí zdravé děti,co zaostávají třeba Bobathem,nebo na gymnastickejch míčích,prostě nějakou šetrnou metodou...
|
| Levandulka+3 | 
|
(10.5.2010 21:46:27)
Dee Dee, díky moc za zajímavý příspěvek! Osobně ale začínám být k Vojtovce taky dost skeptická a pořád si říkám, jestli v našem případě je fakt opodstatněná ...Syn se narodil normálně v termínu a nezdál se mi v ničem nějak odlišný od předchozích 2. Ve 3 měsících nás však dr. po prohlídce v poradně poslala do Vojtova centra - zdálo se jí, že syn špatně pase koníčky a je trochu asymetrický. Koníčky opravdu moc púást nechtěl, ale to ani předchozí 2 ve 3 měsících. navíc měl zrovna po neštovicích (bohužel si je prodělal takto brzo spolu s bráchama), tak myslím, že byl celkově trošičku zpomalený. Od té doby cvičíme a já mám pocit, že dokud nebude syn 100procentní, nepustí nás....Přitom mi opravdu přijde, že je na tom ve vývoji úplně stejně jako bráchové. Přetáčet se začal včas, dávat si place u noh do pusy, koníčky už taky pase úplně v pohodě, otáčí se kolem osy a občas se i někam doplazí, zkouší zvedat zadek, žvatlá, směje se, reaguje na podněty...Je mu 7 a půl měsíce. Prý má trošku pupeční kýlu (sama bych to ani nepoznala, prostřední syn ji má daleko větší a na cvičení nás dr. nikdy neposlala, prý se to spraví samo) a trošku rozestouplé břišní svaly. Tu symetrii kontrolují podle záhybů (faldíků)pod zadkem, je fakt, že je má o pár milimetrů na každé straně jinak. Otázka ale je, kolik lidí má ty faldíky úplně na chlup stejně.
Tak fakt nevím, dost mě to cvičení drásá, mám pocit, že to náš vztah narušuje. Nedokážu ale vůbec posoudit, jestli je to opravdu nutné, přijde mi, že ne, ale nerada bych zas něco zanedbala. Fakt jsem v tom trošku bezradná...
Mysíte, že na synovy "nedostatky" by mohlo pomoci nějaké jiné cvičení? Nebo byste to nechali úplně být?
Děkuji moc a moc za názory !
|
| MISKYNK | 
|
(10.5.2010 23:19:42)
na pupeční kýlu opravdu je vojtovka, ale rehabka ti musí ukázat přímo cvik na bříško. já cvičím už 30 měs 2x denně a nepozoruji teda, že by nám to nsrušovalo nějak náš vztah. naopak míša se rás stulí do pevného objetí a vydrží tak vnáručí dost dlouho.KDYŽ BYL MALINKÝ CVIČILA JSEM 4X DENNĚ, ALE PAK JSEM USOUDILA, ŽE NÁM TO STAČÍ, ZAŘAZENÉ CVIKY NA MÍČI NEBO VÁLCI SE MU MOC LÍBÍ.NEBO ZKONZULTUJ BOBATHA-CVIKY HROU, TY DĚTI MOC BAVÍ TAKY.
DEDE MOC TĚ ZDRAVÍÍÍÍM
|
|
|
| MISKYNK |
|
(10.5.2010 23:01:42)
MYSLÍM, ŽE KDYBY NEBYLA VOJTOVKA, TAK BY NÁŠ MÍŠA SE NEOTÁČEL A PROSTĚ BY TO BYL JAK TVRDILI LÉKAŘI LEŽÁK, TED KDYŽ HO VIDÍ TAK JEN ZÍRAJÍ- MÁ DMO-KVADRU POSTIŽENÍ A EPI- MIKROCEFAL A ZAČÍNÁ SE PĚKNĚ HÝBAT, TED MÍCHÁME I BOBATHA A JE TO UPLNĚ SUPER. PLNO MAMINEK CO ZNÁM TAK NEUDÁVAJÍ ŽÁDNÝ STRES, ONO MIMI PLÁČE NEBOT MUSÍ POSLOUCHAT MOZEK, KTERÝ DÁVÁ IMPULSY KE CVIČENÍ PO STLAČENÍ BODU, ALE PAK SI NATO ZVYKAJ A UŽ TAK NEPLÁČÍ-VIZ MUJ MÍŠA.
|
|
| MISKYNK |
|
(13.5.2010 23:11:19)
DE DE ZTRATILA JSI SE, UŽ JSEM DLOUHO O TOBĚ NESLYĚELA ANI O ládinkovi, písni na mejlík jak se máte
|
|
|
| marzogato | 
|
(21.5.2010 19:55:21)
Náš syn v 7 měsících nelezl a tak byl dětskou doktorkou posouzen jako nemotorný a poslán na rehabilitaci. Nebránila jsem se, naopak, cvičení nikomu ještě neublížilo, ale jaké bylo mé překvapení, když bylo mé zdravé a donošené dítě rehabilitováno okamžitě Vojtovou metodou. Na rehabilitaci jsem šla celkem 4 krát, pak jsem to vzdala. Syn strašně plakal, já bulela s ním a efekt žádný. Jen nervy a stres. Jsem spec. pedagog a tak vím,že Vojtova metoda se aplikuje u dětí s handicapem a u dětí nedonošených. Rozhodla jsem se ukončit to trápení sama a na základě mateřských instinktů. Přihlásila jsem se se synem na plavání kojenců. To ho těší, pohyb je to přirozený a zdravý a náš syn začal těsně před svým 9. měsícem normálně lézt. Přesto, i kdyby nelezl, nehodlala jsem neurotizovat své zdravé dítě tímto cvičením. Každé dítě je jiné a tak i vývoj dětí je individuální. Neexistuje šablona. A odpověď na otázku, zda může mít Vojtova metoda negativní vliv na psychiku miminka? Já se domnívám, že ano. Syn velmi dobře vnímal, že se blíží doba cvičení a plakal tak, že nebyl k utišení. Doslova se se mnou při cvičení pral. A následně můj stres se pochopitelně přenášel i na něj.
Vím, že Vojtův princip je u své cílové skupiny velmi úspěšný, ale proč ho aplikovat na zdravé děti, když je tolik alternativních metod cvičení, které nepřináší do rodiny stres? U nás se tento postoj osvědčil.
|
| denisa | •
|
(3.6.2010 10:47:40)
Chtěla jsem na to reagovat,že s Vámi souhlasím, moje malá již při prvním cvičení měla tak ublížený pláč, že jsem s ní už dále nikam nechodila a necvičila-měly jsme a máme dosud problém, že se mi nepřetáčí ze zad na břicho a z břicha na záda, také neleze, bude jí 8měs, chce jen sedět, jinak akční, zdravé miminko,také chodíme do plavání jednou týdně a myslím, že ji to prospívá.
|
|
|
| lucikv |
|
(5.6.2010 9:25:55)
Hezký den, cvičím s mým pětiměsíčním synem vojtovku druhý měsíc...první cvik jsme zvládli celkem dobře...ale při druhé návštěvě, kde nás paní učila druhý cvik byl syn hodně uplakaný, nešlo to vůbec zastavit ani po tom...co mě ale zarazilo, že od té chvíle není schopný usnout sám...i když už to běžně zvládal...teď usne pouze přitisknutý ke mně....první den jsem ho nemohla odložit ani když už mi natvrdo spal v náručí..jakmile jsem ho odložila hroozně plakal...bylo to šílený...vůbec jsem takové problémy už neřešila...venku v kočárku nebyl schopný usnout...přestože byl už velmi unavený...křičel...jakmile jsem si ho vzala do náruče byl spokojený, ale položit jsem ho nemohla...musím ho ukonejšit v náručí...jinak neusne...bojím se, aby cvičení nemělo nějaký negativní vliv na jeho psychiku...
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)