| Lída1 | 
 |
(14.5.2010 21:10:55) Ahoj maminky, mám skoro 16-ti měsíčního chlapečka.Je to pěkné číslo,skoro pořád se směje (ale samozřejmě se umí i pořádně vztekat!!), je to takový šibal. Poslední týdny ale hodně kouše (mám sem tam nějakou modřinu),štípne mě a nebo mlátí ručičkama jakoby dával facky (nedělá to jen mně, ale i manželovi, babičce...). Dříve jsme mu jen řekli nene, to se nedělá - zkrátka slovně vysvětlovali. Ale řekla bych, že se to začíná z jeho strany stupňovat, začala jsem mu dávat přes pusu nebo ručičky a někdy se takhle vrhne i na ostatní děti (někdy se vrhají zase jiné děti na něho Některé maminky z mateřských center takovýchto kousajících dětí to neřeší a říkají, že je to přejde..... Ale nevím, dnes už jsem vypěnila, protože mi dal facku, tak jsem se naštvala (řekla jsem mu, že se na něho zlobím, že mi nemůže přece dávat facky.....), on mi pak dal pusinku na usmířenou (tuším, že ví, že ty facky nemá dávat), ale za minutu mi přistála další facka na tváři...... Co teď?? Děkuju, Lída
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
 |
(14.5.2010 21:22:37) Lído mám to to damé. Dělá to jedno z dvojčat. Když do mě praští, tak mu řeknu, že nesmí, když se to opakuje tak chytne přes ruku a když nepomůže ani to tak si ho přestanu všímat s tím, že mu řeknu, že si nemůžu hrát s tak zlým klukem... Většinou se děsně naštvěm začne vším třískat nakonec třískne sebou o zem a za chvilku je klid a je jak milius. Zkouší to takto nekolikrát denně. Má ale smůlu nenechám se třískat. Mám tak modré nohy až to pěkné není. Poslední kapku tomu nasadil, když mi začal útočit na břicho... Prostě má utrum a v momentě kdy to i jen zkusí si ho nevšímám, přestává jakákoli zábava a jdu od něj...
|
|
| Hilly. |
 |
(14.5.2010 21:28:36) No tak když mě plácla, hned ji měla zpátky a už to nikdy neudělala.Když mi dělá nějakou bolest, třeba tahá za vlasy, tak jí to udělám taky a řeknu:Vidíš jak to bolí? Někdy jen zírám jak některá mimina,sotva umí chodit, do všeho a do všech mlátí, útočí...Nedávno jsem takové útočné mimino viděla v MC, nemohla jsem tomu uvěřit...ale ony se ty maminky tomu většinou smějí a v njlepším případě jen řeknou : "tytyty Petříčku, to se nedělá", místo, aby ho třeba rázně uchopily, zvýšily hlas, nebo ho odvedly...a Petříček mlátí děti po hlavě dál...
|
| Lída1 | 
 |
(14.5.2010 21:44:22) Přesně tak, Hilly, taky občas takové maminky vidím, jak se jen smějou, jak jejich děti mlátí ostatní a vymlouvají se na to, že jsou ještě malé. Taky svoje dítě čapnu a odnesu dál s tím, že to nesmí dělat. Ale prostě to právě stejně pořád dělá No - holt musím být vytrvalá a snad se jednou dočkám nějakého výsledku. Ale zkrátka mě to vytáčí, jak mi během deseti minut dá facku, pak pusu a hned na to další facku
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
 |
(14.5.2010 21:30:17) Pokaždé, když to udělá, chytnout pevně ruce a důrazné NE. Opakovat asi tak půl roku, on to nakonec pochopí :) (To není fór, je ještě malej, hranice vymezovat musíš ale nečekej, že si je bude okamžitě pamatovat, je to slouhý proces a několikrít se k tomu budete vracet). Bít nemá smysl, to je "vracení", lepší je mu prostě zamezit.
|
| Hilly. |
 |
(14.5.2010 21:40:25) Nevím...buď je to povahou dcery, ale když to hned vrátím, už to nikdy neudělá...dělám to bez emocí, ne jako odplatu. Ukřivděně se netváří, prostě si uvědomuje, že si to zasloužila. Použila jsem to tak třikrát za dva roky u tří odlišných situací a efekt to má absolutní.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
 |
(14.5.2010 21:53:02) Mé dcery se tu a tam koušou navzájem a fakt to tu mladší nepřiměje, aby to příště neudělala ;) Nevím, jaké je tvoje dítě, možní by na něj zafungovala i mírnější varianta jednorázově, těžko říct. Já se k tomu stavím tak, že to dítě moc dobře ví, že to kousnutí/škrábnutí/bouchnutí bolí, tudíž nemá smysl jim to z tohoto důvodu vracet, navíc oni se ještě neumí vciťovat. Mně vychízí smysluplnější propstě jen nastait hranici, kam už ne, a na to to zadržení fyzické/slovní stačí.
|
| Hilly. |
 |
(14.5.2010 22:01:32) He...no tak tak vysoký cíl, aby se jednou ségry nemlátily si opravdu zatím nedávám...mým cílem je, aby hlavně nemlátily mě!
|
|
|
|
|
| Balbína | 
 |
(14.5.2010 21:35:04) náš kluk taky kousal. Nakonec když mě kousnul, tak jsem ho kousla taky a přestal. Když mu nevyhovím, někam ho nepustím, tak mě taky občas začne bouchat, fackovat. CHytnu mu ručičky a říkám, to se nedělá, máme se rádi a až na vyjímky jsem v klidu a přes ručičku ho neplácnu. Postupně to dělá míň a míň. Zezačátku jsem ho občas plácla přes ruku a on hned šel, plácnul sestru a byl to takový kolotoč.
|
|
| Deni+František+Ella | 
 |
(14.5.2010 21:53:21) Nevidela bych to tak dramaticky, ze bych dite zacala tky fackovat a kousat Syn delal presne to same ve stejnem veku a taky jsem se tu radila .... a vesmes mi bylo razeno, abych se snazila zachytit rucicku, nebo rozevrit celisti z kousance atd .... a ze to prejde.
A taky preslo, je to jen takove divne obdobi, ale opravdu by to melo samo odeznit
Drzim palce.
|
| Hilly. |
 |
(14.5.2010 22:03:19) Myslím, že to tak dělá Desenský se psama...když ho chtějí kousnout, tak je kousne taky
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
 |
(14.5.2010 22:22:11) Nojo, jenže starší/nadřazený pes jaksi chytit mladšího rukama neumí ;) Moje děti jsou přeci jen lidi ;)
|
| ZuziP | 
 |
(14.5.2010 22:49:13) Tiez ma napadlo, co s tym maju psi.
|
|
|
|
|
| malostranska | 
 |
(14.5.2010 23:31:08) Lido, hanba by te mela fackovat, ze mlatis dite! Tohle nikdy nepochopim, jak nekdo a notabene vlastni matka fackovat skoro jeste mimco.Je mi z toho zle.
|
| malostranska | 
 |
(15.5.2010 0:12:35) jeste jsem chtela dodat, ze kdyz budes delat to samy, co ti dela on, pravdepodobne kyzeneho vysledku nedocilis. Myslis si opravdu, ze kdyz sama delas neco, co mu zakazujes, ze je to v poradku? Copak jsou deti nejaky zivocisny druh, ze s nimi musime zachazet hrubeji, nez k dospelym? Copak nas fakt, ze je musime mnohemu naucit opravnuje k tomu chovat se k nim timto zpusobem? Jak budes situaci resit priste, nebo spis, ajk to chces stupnovat?Jsou bohuzel deti, kteri jsou bite porad a stejne"zlobi", takze to asi moc neprinese ne? Jen strach z rodicu, pred faktem, ze budu delat neco proto,ze to nekdo po me chce, ne proto, abych pochopil, ze je to spravne.Nechapu, s jakym presvedcenim se zde casto hlasa, ze biti patri k vychove, mno, mozna v CR! nechci tvrdit, ze se to nikde jinde nedeje.....ale nikdo, koho znam, by to nikdy nekvitoval a uz vubec nikdo by se tim nechlubil...hodne stesti ve vychove.( respektovat a byt respektovan...by mela byt povinnou cetbou)
|
| nová | •
 |
(15.5.2010 8:32:06) Borůvko,Lída tu nic nepíše o tom že své dítě mlátí,a že to považuje za správné a jediné řešení.Naopak snaží se najít radu, jak situaci zvládnout co nejlépe. Takže si nechej své pohoršování,čti si RaR a šetři na dětem psychologa ,protože RaR me osobně příjde chvílemi jako slušná manipulace.
|
|
| Nasuada |
 |
(18.5.2010 11:28:24) Borůvko, byť s Lídou ohledně "jenom plácnutí" nesouhlasím tak z mého pohledu je nešťastné dopouštět se agrese, byť jen slovní, když někoho jiného před agresí varuji.
|
|
|
| agnes+ 2 kluci | 
 |
(15.5.2010 0:13:55) No jo zase jedna vzorná matka co má určitě vzorné dítě,které by tohle ani nenapadlo.
|
|
| Lída1 | 
 |
(17.5.2010 19:15:31) boruvko boruvkova, dlouho jsem tu nebyla, proto se ozývám až teď. To si děláš legraci, že já mlátím dítě!! Ještě jsem nečetla všechny příspěvky. Ale jen jsem si přečetla tento příspěvek, musím zareagovat.To je to,dnešní problém je ten, že se jde z extému do extrému. Dříve se dítěti pláclo přes plínu, že to ani nemohlo cítit, až to někteří přehnali do násilí (což se nedá srovnávat s plácnutím). A proto se teď každý bojí lehce plácnout,protože dítě přece nebude mlátit (což znamená úplně něco jiného!!!!!).Asi by si měl každý zachovat zdravý rozum, ale ne každý ho má a chce všechno vidět pouze v extrémech (nejlépe tyto názory vystihuje paní Zdena Jordánová, je výborná spisovatelka a přednášející a zachovala si zdravý rozum!!!!!). Takže si udělej pořádech v pojmech a nedělej z komárů velbloudy.
|
| Lída1 | 
 |
(17.5.2010 19:27:39) tak jsem si přečetla všechny názory. Děkuji všem. Je pravda, že asi není správné to dítěti vracet. Rozhodně se ale chci obhájit tím, že svého syna nefackuji nebo mlátím!! Když mi dal tu facku, tak jsem ho lehce plácla po tváři - což není žádná bolestivá facka - je to spíše symbolické plácnutí!!!!! Asi je pravda, že by si pak mohl myslet, že je to normální (a co když naopak, že to není hezké???). Samozřejmě mu to vždy okomentuji a vysvětluji, že to bolí apod. No - ono terpve uvidíme za pár let, jak jsme si ty vlastní děti vychovaly ))
|
|
|
|
| magrata1 | 
 |
(15.5.2010 8:50:05) Dcera mě zas tahá za vlasy, i ve spánku umí nějaký vlásek najít. A ukazovat jí nic nemusím, škube i sebe. Asi budu plešoun.
|
|
| Marťa11 |
 |
(15.5.2010 9:01:50) co se divíš, když ho fackuješ i ty? proč by si měl myslet, že se to nedělá?
pořád dokola mu dávaj najevo, že tohle ne a jak ano, naučí se to, výchova příkladem...
...
pro rejpaly, co si potřebují obhájit svoje bití... máme doma 2 raubíře, ale tohle prostě funguje, není potřeba bít žádné děti... jen důslednost a trpělivost
|
|
| simka02 | 
 |
(15.5.2010 11:48:21) Myslím, že vracet mu to není cesta. Potvrzuješ tím, že násilí je běžné, když ho dělá i maminka.
Můj syn to občas zkouší, hlavně když je rozdováděný nebo unavený. Reaguji důrazným ne a odcházím od hry s ním.
|
| ZuziP | 
 |
(15.5.2010 16:49:48) "Potvrzuješ tím, že násilí je běžné, když ho dělá i maminka."
Podpisujem.
|
| Nasuada |
 |
(16.5.2010 15:59:47) Byla jsem svědkem příhody: Jedna dvouletá holčička bouchla jiné dítě hračkou. Maminka ji dala na zadek a řekla doslova "do nikoho se nebouchá" - zní to paradoxně,co? Já nemůžu hodit kamenem, samotné mi občas ujela ruka, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak jaké sdělení tím vlastně dítěti dala? Též se přikláním k tomu, že dítěti je třeba dát najevo, že si ubližovat nenechám (příp. někomu jinému, slabšímu), ale ne tím, že mu též ublížím. Oběma klukům říkám "neubližuj mi, mě to bolí" a nedovolím jim útok zopakovat. Většinou se zamyslím taky nad tím co útok vlastně vyvolalo.
|
|
|
|
| Rasala | 
 |
(27.7.2010 21:17:48) Lído, náš syn to dělal v tom věku taky. Teď je mu dva a půl a jediná změna je, že nekouše. Na to kousání jsme dostali několik rad - kousnout ho taky, aby viděl, že to bolí. Udělala jsem to jednou, spíš v amoku, protože mě kousnul do kloubu na ukazováčku, že jsem myslela, že se bolestí počůrám a kousla jsem ho do předloktí, že plakal. Já to obrečela taky a rozhodla se, že tudy ne. Pak nám radili stisknout mu ze strany pusinku (jako na kapříka) a důrazně mu říct, že se to nedělá, že je to ošklivé apod. Ono to stisknutí je spíš nepříjemné než bolestivé. Ale stejně si myslím, že to bylo věkem, že to přestal dělat. Co ale řešíme pořád je štípání a bouchání. Dělá to nám , když se vzteká, nebo se něčeho domáhá a my mu to nechceme dovolit. Taky to dělá přibližně stejně starým dětem, jako by z nich měl strach. Taky žádné vrstevníky nevyhledává, nechce si hrát s nimi a nechce se dělit. Se staršími dětmi není problém. Máme mu prý opakovat, že se to nedělá, že to bolí. Já ho někdy i plácnu přes tu ruku, ale nic si z toho nedělá. Někdy i sám řekne, že chce dětem ubližovat a že to není hezké, takže to ví, dokáže to pojmenovat, ale stejně to dělá. Prý to mizí s věkem, ale u každého dítěte jinak. Záleží taky na tom, jak se to dítě dokáže vyrovnávat s emocemi. Víc poradit neumím, taky tápeme a protože už to trvá tak dlouho, trpělivost dochází velmi rychle.
|
|
|