| Cebu |
 |
(16.5.2010 9:55:59) Nemyslím v otázkách úmrtí, tam je to samosebou.Myslím životní příběhy lidí, o kterých čteme. Mně stále vrtá hlavou příběh té maminky, jak ji ex vyhrožoval, že ji odveze dceru do Emirátů, ona se pak už neozvala, myslím, že ji i bil, je to tak 2 roky, bohužel netuším na jaké diskuzi. Nebo příběh té smutné tchýně, co ji snacha neukazuje děti, protože tchyně je kuřačka.To bylo ale v Komentářích.Taky mi ji bylo líto.Psala tak emotivně.Před dětma nikdy nekouřila, ale byla načichlá podle snachy. Nebo mi bylo líto nejmenované, co přenášela a trápila se a trápila.A je toho moc.
Prosím beze srandy a osobních příspěvků.
|
| Zrušená_registrace | 
 |
(16.5.2010 10:03:12) Z dřívější doby to byla None, která s dvouma dětma odešla od muže, protože jí oznámil, že je gay. Byla z toho hodně špatná, hodně překvapená, hodně zoufalá a nakonec se snad odstěhovala parodicky ke jeho matce a tam potkala nového přítele. Nedávno jsem na ni zrovna myslela, že se už dlouho neozvala (taky to může být tak rok, dva), v ikonce měla žlutý klíček :)
Z nedávné doby je to Diny, která má 4 děti, dcerka Klárka má SMA, všichní ví, kam tato nemoc spěje a do toho všeho přišla před půl rokem o muže.. Pravidelně chodím na její blog, čtu o jejích pocitech (píše krásně) a ač mě nezná, já ji ano, myslím na ni a její děti každý den a posílám ji spoustu sil do dalších dnů. Je to statečná žena. Ta je ale především z BC než z rodinky, ikdyž zavítá občas i sem..
|
| Mediana | 
 |
(16.5.2010 10:17:29) Fialko, taky nemůžu nemyslet na Diny. Vždycky na ni myslím, když mi připadá, že moje trápení jsou nad moji hlavu a síly. Pak si na ni vzpomenu. Ono to teda nepomáhá, ale o to víc mě fascinuje její síla a záběr.
|
|
|
| Pawlla |
 |
(16.5.2010 10:03:33) Na hlavní straně je článek,kde autorka popisuje jak ji zemřelo dítě s VV.Tu jsem hodně litovala.
|
|
| Ecim | 
 |
(16.5.2010 10:23:28) Ano, bylo a je. Stává se mi to docela často. Nechci ale jmenovat konkrétní případy. Často na ty lidi ani nereaguji, protože mě nenapadají vhodná slova útěchy a nechci jim nějakým nevydařeným komentářem ublížit ještě víc.
|
|
| Mirka99 | 
 |
(16.5.2010 10:32:06) Ano, za všechny se mi teď vybaví smutný příběh Mili, které zemřela holčička. Na tu si často vzpomenu. A příběh Elsy, které zemřel manžel. Pamatuji si její čekáni na adopčátko, pak její nadšení z Tomáška i její větu, že vlastní dítě by snad ani nemohlo být tak skvělé a úžasné jako on. Pak jsem zaregistrovala zdravotní potíže jejího muže, ale zdálo se, že po operaci to bude dobré. A pak najednou na titulní stránce nekrolog. No a už zase řvu. Příběh Diny je také hrozný, ale přiznám se, že vše jsem nedočetla, nedělá mi to dobře. Je mi líto všech s nemocnými dětmi
|
| Zrušená_registrace | 
 |
(16.5.2010 10:35:50) Na Mili jsem zapomněla. Její příběh se mnou taky hýbe..
|
| krupice. |
 |
(16.5.2010 10:41:17) Jako první se i vybaví přípěh Mili. To se mě hodně dotklo... O Diny (nebo Dině?) jsem slyšela z vyprávění od ségry. Když jí umřel manžel, byla jsem zrovna těhotná a neměla jsem sílu o tom číst...
|
|
|
|
| splechtulka & M+J+R | 
 |
(16.5.2010 11:18:08) Tak mě se dotkly příběhy Mili, Elsy a pak maminky u které se nemůžu vzpomenout na přezdívku, v nicku má Einsteina, zůstala sama s třemi dětmi, manžel zemřel na náhlou nemoc.
|
| Káťa+2 Škubánci | 
 |
(16.5.2010 11:19:08) splechtulko, Lucka73. Myslím na ni a děti skoro denně.
|
| splechtulka & M+J+R | 
 |
(16.5.2010 11:22:36) Káťo ano, to je ona,také na ní často myslím, doufám,že se drží
|
|
|
|
| Epepe | 
 |
(16.5.2010 11:34:52) Hodně lidí, namátkou vzpomínám třeba na Moulinku, které odešel partner a ona se v tom strašně plácala.
Pořád přemýšlím, jestli to povídání na komunitních serverech někomu opravdu pomůže, jestli si ty rady vzal někdo k srdci ...
|
| Merylin5 | 
 |
(16.5.2010 11:36:30) Pomůže. I když tu radu člověk třeba neposlechne, tak ví, že tahle možnost existuje
|
|
| hrúda |
 |
(16.5.2010 11:36:36) Juldo, mnohdy je přínosné i to pouhé vykecání, vypuštění páry. Člověk tím získá prostor k novému nádechu.
|
| Epepe | 
 |
(16.5.2010 11:39:51) Tak to je svatá pravda.
Je fakt, že často žasnu, že ti lidi nemají okolo sebe nikoho, kdo by jim rozuměl, nedejbože podal pomocnou ruku.
|
| hrúda |
 |
(16.5.2010 11:42:47) Nedávno jsem zrovna "rozmlouvala" mladé mamince v těžké situaci zabití dítěte a poté sebe. Neměla komu to říci, kam jít. Když jsem po nějakých třech hodinách lezla do postele, byla jsem doslova vyšťavená.
|
|
|
| Ajka Kuba 89, Maki 96, Adi 09 | 
 |
(16.5.2010 16:16:56) Mili, Diny i Lucky (myslím, že má Lucka73 a toho Einstaina v ikonce)
|
|
|
| Ecim | 
 |
(16.5.2010 11:37:33) Juldo, já si myslím, že ano. Souhlasím s Markytkou i Lalial.
|
|
| Maťa. | 
 |
(16.5.2010 11:48:57) Juldo, mne to svojho času pomohlo, keď som bola v srabe, naozaj. To ma nakoplo správne jednať, ač to znie možno až paradoxne, lebo na druhej strane sa naozaj dá i virtuálne ublížiť, ak niekto ide s "kožou na trh"...
|
| Zufi. | 
 |
(16.5.2010 13:09:48) Ano-virtuálne ublížiť, velmi snadno a dotyčný si to možná ani neuvědomí, nebo naopak uvědomí a je zlý. Moji kamarádku jsem kdysi ,,nalákala,, na R., že si počte, zarelaxuje atd. Byla tu 3 dny a od té doby je jí fyzicky nevolno, když se o R. jen mluví. Na nevinné téma se jí dostalo tolik zloby.... Vím, že R. už nikdy neotevře, ale pro jistotu podrobnosti psát nechci.
|
|
|
| Kalamity YANKA | 
 |
(16.5.2010 15:02:21) už jednou jksem to sem psala,....ani nevíš jak...
já jsem třeba tady už dlouho, sama víš, hodně lidí mě zná, ví, někdo má rád, někdo ne.... jsem sama s dvěma dětmi, občas depka, jednou bylo tot uším lomi v létě... asi ve dvě v noci, sedim si tak na balkoně, pálim jednu od druhý, a snažím se sžít s pociteem, že život je prdelní díra a osud je kretén, kterej se nám mstí za to, že ho tlačej boty.... no prostě depka jak na provaz... sednu ke kompu, že se aspoň podivám, původně proto, abych zjistila, že i na rodině to stojí za hovno.... namátkou kliknu na první téma jaký mi přijde pod myš, jěkaej příspěvek...to je šumák hodim oko a ...............a čtu..
......Já mám ráda Janku, protže...atd.......  
malej nenápadnej odstaveček od Hroudy, tenkrátj jsem prostě c tý svý prdelní náladě brečela ŠTĚSTÍM jak malá holka.... nestává se mi to často, ale kdybs mi v tu chvíli dla a uá nevím co, nic by nevyvážilo ten pocit blaha a a štěstí, kterej mě zalil, ten pocit, že TĚ MÁ NĚKDO RÁD... 
|
|
|
| Janina 79 | 
 |
(16.5.2010 11:46:50) Je mi líto všech, kteří mají postižené či nevyléčitelně nemocné dítě nebo kterým dítě zemřelo.
|
| Winter | 
 |
(16.5.2010 13:26:00) I mně.
|
|
|
| 7kraska + jedna |
 |
(16.5.2010 16:35:59) Kazdou chvili je mi tu nekoho lito.
Sice zijeme v relativne vyspele spolecnosti, ale nektery zensky trpi jak v 19. stoleti. A ne vzdy svou vinou. Proste proto, ze jim osud nepral, rodice je nevedli ke vzdelani, pak se blbe vdaly, maji deti, nemaji penize, nemaji kam odejit, proste celkem bezvychodne situace.
|
|
|