| simka02 | 
 |
(23.8.2010 16:05:37)
Já jsem byla oslovena jako náhradní matka a rozumím motivaci těch, kteří mě o to požádali. Odmítla jsem, a to právě z obavy, že bych se dítěte nedokázala vzdát. A to jsem si tehdy o sobě myslela, že děti nechci. Pochopili to a zařídili se jinak. Dnes vím, že to bylo správné rozhodnutí. Těhotenství intenzivně prožívám, donosit a porodit dítě a pak ho odevzdat - to by mi asi nešlo.
Myslím, že pro dítě to problém není, důležité je, že je vychovávané v lásce a respektu. Z které dělohy vylezlo, nehraje klíčovou roli.
|
| maceška | 
|
(23.8.2010 18:11:47)
No já nevím, jestli se to dá takto zjednodušit, když jsme nikdo v kůži toho dítěte nebyli. Nenapadlo tě, že by se třeba mohlo cítit jako zboží? že by mu mohla chybět žena, která ho odnosila, že třeba může prožívat podobné pocity jako adoptované děti? nebo že by vědomí náhradní matky, že toto dítě není a nebude její, mohlo negativně ovlivňovat jeho nitroděložní vývoj, tak jako je tomu u jiných nechtěných dětí?
Hlavně mi přijde, že se to dítě z celého procesu jaksi vytrácí, že se kdekdo zamýšlí nad pocity náhradní matky a biologických rodičů, a to dítě je přijímáno jenom jako produkt.
|
| sally | 
|
(23.8.2010 19:44:47)
Maceško,
ale tyhle děti nejsou "odložené" nebo "nechtěné". Naopak.
U té mojí sousedky - s bio rodiči se znala, společně chodili na všechna vyšetření, biorodiče byli u porodu, biomatka prošla laktační protokol, aby mohla děti kojit, našli nemocnici, kde nemocnice byla ochotná přijmout i biomatku (přestože ta nebyla oficiálním "pacientem" - páč ani nerodila, ani nebyla porozená) a ta byla od začátku s dětmi.
Biomatka nemá dělohu, děti si odnosit nemohla. Odnosila jí děti osoba, s kterou si je blízká názorově, mají vztah, s dětmi se vídají. Jestli to dětem někdy řeknou a jak, to nevím, ale předpokládám že ano. A předpokládám, že pokud se to dětem vysvětlí nějak ohleduplně, tak z toho nemusí mít vůbec žádné negativní pocity. NIkdy nebyli nechtění nebo odložení - naopak jsou to vytoužené vymodlené děti, a nejsou odložení, naopak mají tři rodiče - jenom se holt nevyvíjeli v těle své biologické matky, protože to nebylo možné....
Finanční odměna je tady ve výši devítiměsíční průměrné mzdy průměrného člověka - např. sekretářky - prostě to, co by si člověk za dobu těhotenství mohl vydělat, pokud by měl "normální" práci.
|
| maceška |
|
(23.8.2010 20:37:16)
Sally, já vím, že jsi psala o tomto případu už dřív, možná jako jedna z mála máš opravdu velmi těsně zprostředkovanou zkušenost, a ta je dobrá.
To je fajn.
Mě v tom všem přemýšlení a úvahách prostě ta třetí strana chybí. Hrozně ráda bych slyšela z úst dítěte nebo dětí takto vytvořených, jak to vnímají ony.
Uznávám, že jsem ovlivněná výchovou a zkušenostmi, leká mě ta lidská pýcha, nedostatek pokory, myšlení jen na sebe a svoje "chci". Ale možná to vidím špatně.
|
| sally |
|
(23.8.2010 22:48:14)
Maceško,
já nevím - náhradní mateřství mi přijde rozhodně méně traumatizující pro to dítě, než adopce... ta náhradní matka je (měla by být - což je samozřejmě jednodušší někde, kde je toto legální, ošetřené, zabezpečené - od zákonů až po třeba psychology, kteří se téhle problematice věnují) pod lékařskou (do toho zahrnuju i ty psychology) kontrolou, je ve styku s těmi rodiči, a pokud jsou průhledná pravidla, tak je lepší šance, že vše bude probíhat bez problémů (narozdíl od matky těhotné nechtěně, která dítě nechce, stresuje se, protože dítě nejspíš nechce z nějakých existenčních důvodů, která třeba ani nechodí na prohlídky, nestará se o svoje a potažmo potomkovo zdraví).
Po porodu jde dítě rovnou k rodičům, nejsou stresující týdny a měsíce v kojeneckých ústavech, kde se čeká na úředního šimla.
Prostě si myslím, že se to s adopcemi nedá vůbec srovnávat... jsou děti co se narodí své biologické matce, ale třeba se spermatem cizího muže - myslíš, že jsou z toho nějak traumatizované? Nebo děti co se rodí po IVF obecně... zkrátka mi tohle přijde jako to poslední, oč bych se obávala...
... ale právě aby to probíhalo hladce a pokud možno pod nějakou kontrolou (právní, psychologickou, lékařskou) by bylo potřeba to legalizovat a dát tomu nějaký rámec... jo, dokážu si představit, že dítě o které se soudí větší množství rodičů a které je jakýmsi předmětem sporů a soudů, to nemá lehké... ale právě tohle by se mělo odstranit.
|
| maceška |
|
(24.8.2010 7:20:12)
Já vím, Sally, nebo myslím si, že vím, že se jedná o děti "chtěné" a očekávané. Jenže jsou chtěné i tou, která je nosí pod srdcem? ta nechce dítě, chce peníze. Nemyslíš, že humorální systém organismu reaguje nějak na toto očekávání, resp. neočekávání matky? že to dítě je odmítnuté organismem matky, nikoliv rozumem nebo srdcem, ale prostě tím, že matka ví a připravuje se na to, že o dítě zkrátka pečovat nebude? připadne mi, že se tím narušuje přirozená kontinuita života, její smysluplnost daná organickými pochody (tvorba hormonů, výživa plodu, tvorba mléka, atd.).
Nedá se to srovnat ani s výměnou dětí v Třebíči - tam obě děti prožívaly intrauterinně jistotu, že budou přijímány a milovány svými rodiči a taky se tak stalo, i když došlo k jejich výměně. Z případu v Třebíči (který je samozřejmě zatížen chybou malých čísel) je vidět, že přijmout nevlastní dítě jako by bylo moje vlastní je přirozené i ženám, které se pro to dobrovolně nerozhodly.
|
| Pawlla |
|
(24.8.2010 8:03:49)
Maceško a co potom ženy,které otěhotní neplánovaně a rozhodnou se dát dítě k adopci?Je to tedy špatné,je snad lepší potrat,když dítě teda cítí,že je nechtěné?
|
| maceška |
|
(24.8.2010 8:29:37)
To neříkám, ale není pravda, že to pro to dítě nemá žádný význam, že stačí, když vyrůstá v milující rodině. Tak jednoduché to prostě není.
Jinak srovnávat dítě s kompenzačními pomůckami je přesně ta degradace, kterou mám na mysli.
|
| Slečna Marplová | 
|
(24.8.2010 12:02:58)
Jenze zde nejde o srovnani ditete s kompenzacnimi pomuckami, ale o srovnani ditete a napr. zraku, sluchu, chuze ... dosad si dalsi. V techto pripadech je pomuckou pro dosazeni kyzeneho cile prave ta nahradni deloha a dite je tim vysledkem.
Uprimne nejak nerozumim proc je poskytnuti delohy tak sporne tema, kdyz napr. darcovstvi krve, kostni drene, spermatu neni. Neni to jen urcity predsudek?
|
| maceška |
|
(24.8.2010 12:47:41)
Možná proto, že vzniká nový jedinec?
Já sama v tomto vůbec nemám jasno, přijde mi, že ty dvě ženy, resp. dva rodičovské páry do celého procesu vstupují dobrovolně, vyjadřují svoje přání, obavy, svůj úhel pohledu, a můžou se rozhodnout (tedy v zemích, kde je tento způsob donošení dítěte legální), zatímco tomu dítěti se vnáší do života určitý binec, umělý prvek a bere se to jako cosi nedůležitého, protože přece bude vyrůstat v milující rodině, tak oč jde.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a nevim, zda by to pro mne kamoska udelala. 
, kdybych to mela delat pro nekoho, tak nejmin za milion 
Mám dvojčátka z ivf a kecy typu, adoptuj si dítě, když nemůžeš mít svoje, může říct jen někdo, kdo nemá s početím problém. 
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)