| Osamělá | 
 |
(5.9.2010 20:28:46)
Tak dneska jsem už totálně rezignovala, protože dcera opět dostala ten svůj záchvat vzdoru a tentokrát se na mě utrhla i má vlastní matka, cože tomu dítěti dělám, že zase tak šíleně řve. Je fakt, že u každého je hodná do doby než se objevím já a já nemůžu přijít na to proč. Nepomáhá nic, jenom jí nechat vyzuřit, ale manžel už to nevydržel a šoupl jí pod sprchu... Nejsem na to hrdá, ale 2 měsíce denně zkoušela moje nervy, te´d byl klid (byla u nás tchýně a před cizíma je skoro andílek) a dneska opět, kvůli hloupému mytí hlavy... Jsem úplně odrovnaná, chce se mi brečet a už jsem rozhodnuta se obrátit i na odbornou pomoc, akorát nevím kam. Máte někdo zkušenost s Krizovým centrem ostrava, PP poradnou NJ, Rodinnou poradnou v NJ nebo mám raději volit soukromého psychologa?
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(5.9.2010 20:33:07)
V krizovém centru tě vezmou nejrychleji, řekla bych, já jsem takhle nakráčela do RIAPSu (v Praze) s akutním problémem. Psycholog mně vyslechl a pak doporučil další terapii. Jinak myslím, že je to všude na dlouhý lokte. Doporučení jinak dostaneš od dětský doktorky, dá se jít i bez něj, myslím, ale ona už to zná, kam koho poslat, kde to považuje za dobrý, takže máš trošku přehled ke komu jdeš. Nebo se poptat po známých, jestli někoho neznají, je lepší jít takhle, někteří psychologové jsou fakt šílenci. 
|
|
| Pawlla |
|
(5.9.2010 20:34:19)
Kolik jí je?
|
| Osamělá |
|
(5.9.2010 20:39:19)
4 roky
|
| Pawlla |
|
(5.9.2010 20:45:25)
Svéhlavička ,přemýšlela jsi proč zlobí jenom Tebe,jsi důsledná?Má sourozence?
|
| Osamělá |
|
(5.9.2010 20:51:57)
V noci nedělám nic jiného, má te´d půlroční ségru, ale ty "záchvaty" byly i před ní  Fakt si nevím rady. Důsledná si myslím, že jsem. o prázdninách mě např.2 měsíce doslova drtila tím, že prostě nechtěla jíst ani to, co si řekla, že by k jídlu chtěla. Ani hlad jí nepřiměl, naopak bylo to ještě horší - pak řvala z hladu Přitom ve školce jí chválí jak je šikovná, u babiček hodná (občas zazlobí, ale to co dělá nám nedělá nikde) Po těch jejich záchvatech se už všichni doma klepeme 
|
| foxyna | 
|
(5.9.2010 20:56:48)
Postav si rodinnou konstelaci. Uvidíš, proč se dcera právě s tebou chová tak jak se chová, a zároveň hned na místě budeš moct něco zpracovat, změnit. Je to rychlé a vysoce efektivní, protože se jde přímo po příčině, po opravdové příčině, ne po něčem, co si můžeš ty nebo terapeut (v dobré víře a v dobré vůli) "namlouvat", že tvé dítě má v hlavě či v duši a proto tak vyvádí.
|
| Osamělá |
|
(5.9.2010 20:59:45)
zní to dobře ale já netuším vůbec jak se to dělá 
|
| Sharien | 
|
(5.9.2010 21:38:36)
Prosim te, rady po netu jsou urcite dobre minene, ale drz se sveho puvodniho zameru a navstiv odbornika, abys nenadelala vic skody nez uzitku tim, ze se budes snazit to nejak aplikovat, kdyz nevis jak  On cizi clovek a odbornik k tomu opravdu vidi vic a rychleji ti dokaze poradit, pokud te to uz trapi az tak, neboj, ono se to pak rychle zlepsi 
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sharien |
|
(5.9.2010 20:42:44)
Ja si mylsim, ze tohle na krizove centrum neni... Zkusila bych se poptat, chtelo by to nekoho, kdo dela rodinnou terapii, ten ti poradi.
|
|
| Dojanka | 
|
(5.9.2010 20:44:39)
Dcera měla taky období vzdodu a vztekání, bylo to kolem 2 let a u nás pomáhalo jít za strom nebo doma za dveře. Vždycky jsem jí tam vyprovodila a zanechala s tím, že až se vyvzteká, tak ať přijde. Vypozorovala jsem, že nemá cenu jí v jejím vzteku nic přikazovat, chtělo to počkat kolem 5-10 minut, než jí vztek přešel a pak byla zase "úplně normální". A nejednáš s ní tak, že jí sděluješ jen příkazy? Nezlob se, není to rýpání, jen pátrání, co by mohlo způsobovat takové záchvaty. Určitě je to období v životě dítěte, které si prožijí skoro všechny děti. Píšu skoro, protože např. starší dcera byla naprosto klidné pohodové dítě a u mladší jsem byla hodně překvapená, jak dokáže být umíněná a neposlušná. Neznala jsem to, ale fakt to chce zachovat klid, počkat, až nával vzteku a vzdoru přejde a pak si to vysvětlit. Myslím, že vztek, do toho příkazy, pak sprcha - to není asi to nejlepší řešení.
|
| Dojanka |
|
(5.9.2010 20:46:13)
kolem jejích 2 let
|
|
| Sharien |
|
(5.9.2010 20:46:34)
Prave ze to autorka moc dobre vi a proto se chce jit nekam poradit Coz schvaluju, nekdo, kdo je spolu uvidi v interakci dokaze poradit a povzbudit!!!
|
| Osamělá |
|
(5.9.2010 20:58:40)
Kdysi jsem viděla jak někde nahrávali jednání matky s dítětem a ukazovali, co konkrétně bylo míň vhodné. to by se mi líbilo, třeba dělám něco, co ji provokuje. Třeba je u babičky dopoledne a je hodná hraje si apod. Stačí, když jenom příjdu do dveří a vidí mě, je to obrat o 180 stupňů - začne být hlučná, rozežraná, dělá naschvály. Bohužel nejsem sama, kdo si toho všiml.
|
| maaf |
|
(5.9.2010 21:38:36)
Gabčo, tak moje 5 letá je normálně docela přecitlivělá a ukňouraná, ale u tchýně se chová jako pozitivní divous. Jakmile se zjevím ve dveřích, začne pokňourávat, brečet kvůli blbostem apod. Tchýně naprosto nechápe, co to tam je najednou za dítě. Já už taky zpytovala svědomí, co dělám tak blbě, že je to dítě úplně jiné. A pak mi došlo, že nejhorší je s mojí mámou, té držkuje úplně jako puberťák, poučuje ji, kritizuje, říká jí, že ji nemá ráda, že není naše rodina apod. Moje máma je neuvěřitelně negativní člověk a dokáže během chvíle vyvolat pocit, že nic za nic nestojí, všechno je špatně apod. ( i když navenek nic negativní zase až tak neříká, jen si pořád stěžuje, vzdychá, každý pohyb jí bolí apod.) Tchýně je naopak takový hurá typ všechno jde, když se chce, a když něco nejde, tak za to může někdo jiný, je věčně nabitá energií, stále něco vymýšlí, pobíhá. No a já se chovám něco mezi tím. Občas jsem hodně negativní, občas nabitá energií, většinou tak neutrální. Dcerka to neuvěřitelně nasává a reaguje na ten celkový přístup. Nevím, jak to přesně napsat. Já jen, že nejsi sama. Naše holka se sice nevzteká, ale doma daleko víc smutná, lítostivá, nevěří si než u tchýně nebo ve školce.
|
|
|
|
| Osamělá |
|
(5.9.2010 20:55:22)
já vím, ale zrovna dneska jsem jí nemohla nechat uklidnit, neměla jsem odvahu jí nechat ve vaně samotnou. Nevím, co jí zase vadilo, hlavu si nechávala klidně umýt, a najednou řev, ona prostě nebude... Tak to "vzal" do rukou manžel...  S těmi rozkazami a příkazami jsi mě teď dostala, zkusím si to ohlídat, přeci jenom mimčo, domácnost, je možné že tak jednám
|
| Káťa,2 kluci | 
|
(5.9.2010 21:46:05)
Myslím, že je super, když se snažíš hledat pomoc.
To je hrozně dobrý znamení. Dost možná děláš nějakou chybu, ale jsi ochotná si to připustit 
To spousta lidí není. Určitě jsi unavená a je toho na Tebe prostě moc.
Může to být od dcery v jistých situacích snaha upoutat Tvoji pozornost, protože se domnívá, že jí má málo.
Současně si ale umím představit, že dítě takovým chováním dokáže lézt neuvěřitelně na nervy a já bych v Tvojí situaci skoro určitě nepřekypovala pochopením.
Jak už tady padlo - zkusila bych sehnat reference na dobrého psychologa - bez ohledu na to, kde pracuje.
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(5.9.2010 22:08:44)
Moje dcera se chová podobně - nic na ní nezabírá při záchvatech vzteku - jediné co se osvědčilo je říkat jí, že mě její výstupy nezajímají, nekompromisně a chladně jí opakuji ať se zklidní a přestane se chovat jako blázen atd... Posledně měla záchvat když jsme jeli po dálnici takže jsme zastavili a pohrozili, že jí tam necháme a odjedeme - zabralo to a hned byl klid...
|
|
|
|
|
| Jaana2 | 
|
(5.9.2010 21:54:55)
Gabčo důležité je zůstat v klidu, když to přijde. Jde to těžko, ale jde to. Protože tím, že vypěníš se to u dítěte ještě zhorší, prostě akce - reakce. Syn je to samé, od malinka šílěně vztekací dítě, první jsem měla v pohodě, u syna mě to dost zaskočilo, hlavně proto, že on byl takový opravdu od miminka. Beru ho takového jaký je, snažím se usměrňovat, dneska už je to skoro dobrý. Byly doby, kdy jsem ho bez řeší vyšoupla do jiného pokoje a držela kliku, aby k nám nemohl, kopal do dvěří, visel na klice a ječel a ječel. Když časem zjistil, že na mne ty jeho vztekací záchvaty neplatí, tak postupně přestával. Ale fakt to chce vydržet, dítěti nenadávat, nemlátit ho ( ono by to stejně nepomohlo) , ale nechat ho ten vztek vypustit. Samo neumí vyjádřit, co je špatně, neumí se ve čtyřech letech ovládat jako dospělý.
Hlavně si nic nevyčítej, prostě není každý dítě andílek. Ber ji takovou, ona musí vidět, že v Tobě je opora, že ji máš ráda přes to všechno, jen že ji to prostě nemíníš tolerovat, ať se vzteká někde jinde, že máš taky jen jedny nervy. Důležitá je si s prarodiči domluvit jednotný postup. Jestli pomůže odborník, nevím, spíš mě napadá, aby nechtěli hned napsat prášky.
|
| Káťa,2 kluci |
|
(6.9.2010 8:20:45)
Medikaci může indikovat pouze psychiatr.
Navíc si myslím, že u menších dětí je to spíš o práci s rodiči než s dítkem samotným.
|
|
|
| Barča, M 07 a E 10 | 
|
(6.9.2010 16:09:34)
chce to dětského psychologa a ten je i v zařízení jako SVP, nebo Krizové centrum, určitě pomoc vyhledejte at odkryjete problém kde je zakopaný pes.
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)