| Efca2 | 
 |
(15.9.2010 22:45:45)
Ahoj, chtela jsem se zeptat maminek jestli na nekterou prisly deprese ne hned po porodu, ale pozdeji, a jak jste se s nimi vyporadaly. Sama uz totiz moc nevim jak dal. Mam 7m syna, hodne a usmevave miminko, coz je to jedine co me drzi nad vodou. Prvni mesice jsem mela pocit, ze vsechno zvladam, jeste jsem byla 4m po porodu schopna dokoncit studium na VS, zacala jsem se dostavat aspon trochu do formy (pred tehu jsem zavodne behala). Cca po 6m po porodu ale jako by se vsechno zmenilo. Najednou si to materstvi neuzivam jako driv, jsem nestastna, unavena, kazdou chvili podrazdena, hlavou se mi honi same cerne myslenky (bojim se jestli me manzel jeste miluje, nebo aby se malemu neco nestalo atp.) A tu svoji depku bohuzel prenasim i do vztahu s manzelem, takze je asi otazka casu kdy to fakt poradne zaskripe  Jenze nevim co s tim, fakt se snazim s tim neco delat, myslet pozitivne, obcas si jit zabehat sama bez maleho, ale nepomaha to... Napadlo me jestli to nesouvisi s kojenim, ale je mi divne ze bych nemela problemy kdyz jsem plne kojila a ve chvili kdy maly dostava prikrmy tak by najednou zacaly problemy  Mate nektera podobnou zkusenost?
|
| bibianna | 
|
(15.9.2010 22:53:44)
Myslím, že to bude výkyv hormonů.....taky jsem měla občas pocit, že je všechno špatně, zbytečné, bylo mi na nic.....to se spraví, neboj, hlavně se tomu moc nepoddávej....
|
| stormer | 
|
(15.9.2010 23:00:42)
Jolíku, já osobně jsem čekala až se to spraví samo tak dlouho, že už bylo skoro pozdě. Někdy to samo nejde.
|
| bibianna |
|
(15.9.2010 23:04:31)
Vlasatice, tak jsem asi nebyla v tak "zoufalým" stavu.... každý člověk snáší stres, psychické vypětí a změnu hormonů jinak....
|
| stormer |
|
(15.9.2010 23:17:21)
Jasně... Obecně je to tak, že kdo má sklon k psychické labilitě, je i náchylnější k poporodním depresím. Myslím si, že lepší je něco "přepečovat", než to zanedbat... Každopádně Ti Tvou vyrovnanost přeju . Ráda bych se k tomu taky dopracovala...
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(16.9.2010 7:19:01)
Jolík, "hlavně se tomu nepoddávej" je ta nejméně užitečná rada, kterou může člověk s depresí dostat. Tím nic ve zlém.
|
|
|
| stormer |
|
(15.9.2010 22:58:38)
Měla jsem to takřka stejně. Zoufalství, vztek, vyvolávání hádek s manželem, strach, a pak apatie. Nepomohlo nic, bylo to čím dál horší. Už jsem taky nekojila. Nakonec jsem se odhodlala zajít si pro antidepresiva. Zpočátku mi pomohl už ten fakt, že se něco řeší, později už i ta medikace. Trvá cca měsíc, než ty léky skutečně začnou pomáhat, takže není nač čekat... A není to ostuda
|
| Lisa | •
|
(16.9.2010 7:02:06)
Možná sis toho po porodu nabrala moc - šestinedělí, porod, dodělání studia, zlepšení fyz. kondice a ted se tvoje baterky dobily
a možná, že tím, žes jakoby pomyslně splnila úkoly a ted máš čas už jen na ty černé myšlenky a pitvání se v blbostech, nastoupily deprese díky tomu...možná jsi akčnější typ a stereotyp na MD tě bude ubíjet
na tohle si musíš odpovědět sama, s porodem už bych to moc do souvislosti nedávala
|
| Cimbur |
|
(16.9.2010 7:19:36)
S porodem a kojením to souviset může.
|
|
|
|
| Cimbur |
|
(16.9.2010 7:17:51)
Mám podobnou zkušenost, problémy přišly vždycky až několik měsíců po porodu. Pomohlo jedině odstavení a léky. Držím palce.
|
|
| Amálka, 2+2 | 
|
(16.9.2010 7:32:58)
znám to. Podle mě je to hormonama. Než dítě začalo trochu pořádněji jíst. A navrátila se MS.
TeĎ mám taky nervíkyy na pochodu. Tak doufám, že se to uklidní.
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(16.9.2010 7:39:11)
No jo, je to zvláštní ... tady už několikátá diskuse.
Jedna se na mimčo těší, udělala by nevím co, aby bylo, a když pak je , tak se hroutí ....
Jednak hormony, a pak asi ta skutečnost, že je to nezvratné - to soužití, každý den stejný, služba 24 hodin, chlapi v práci a my samy. Absolutní změna , svět naruby ...
Korunu tomu dají "skvělé kamarádky" , které líčí nákupy, večírky a jiné zajímavosti ženského světa. A co my ?
Změna nastává až s nástupem šmudlíka do školky, kdy najednou mačkáme slzu v oku, jak ten čas utekl a že z mimča je školkáček a my jsme si to vlastně ani pořádně neužily !
A pokud máš navíc zlaté miminko, užívej každý jeho úsměv, každý pokrok v jeho vývoji, protože než se 100x otočíš - půjde do školy
|
| Cimbur |
|
(16.9.2010 10:18:16)
Zátěž a hormonální změny spojené s porodem a kojením můžou opravdu (u disponovaných) maminek spustit těžkou depresi, která nemá co společného s těšením se či netěšením na miminko, sociální izolací či se vztahy s partnerem.
|
| claca+Dominik12/05+Matěj07/10 | 
|
(16.9.2010 12:04:43)
naprosto to chápu,léčim se s normální depresí už 12 let,po prvním porodu velké zhoršení,vůbec jsem si syna neužila,bylajsem ráda,že se držim na nohou a teď po druhémporodu,ejhle,konečně si užívam mateřství,zase má syn hodně zdravotních problémů,takže je to taky stížené,tak že by do třetice??...ne,teď vážně,už druhé dítě jsem neměla v podstatě mít,vybojovala jsem si ho,tak si ho teď užívam a nepodceňujte depresi,když se pak opravdu rozjede,neni to sranda
|
|
|
|
| Cha-Cha | 
|
(16.9.2010 9:21:23)
Měla jsem úplně to samé - po porodu se mi hormony vylily dobře, měla jsem spoustu energie, radost, byla jsem šťastná... po zavedení příkrmů se Lucinka pomalu sama odstavila a já po skončení kojení měla deprese a úzkostné stavy, většinou bylo oboje vázané na menstruaci. Prostě to bylo určitě z těch hormónů, a přešlo to asi až za půl roku.
|
|
| Bella&Kiwici (D08, S09, N10) |
|
(16.9.2010 10:05:04)
Efco, poporodni deprese muze nastoupit i rok po porodu. Urcite si zajdi dr, neni na co cekat. Treba ti pomuze jen terapie. Ale pokud dr. uzna, ze potrebujes prasky, nebran se jim. Urcite ti moc pomuzou a pokud jsi pred porodem nemela s depresemi problemy, tak budou s vysokou pravdepodobnosti jen docasne reseni, aby ti pomohly se prenest pres to nejhorsi obdobi. Ale pocitej, ze tak 6-12 mesicu je pripadne brat budes. Pri kratsim uzivani je mnohem vetsi pravdepodobnost, ze se ti deprese vrati. Drz se, zacni to resit a za par tydnu bude mnohem lip. 
|
|
| Ilca | •
|
(16.9.2010 12:50:21)
Ahojky...
Ja mam neco podobneho:-(.Malemu je 18mes.,stale ho kojim.Posledni dobou,je mi zle,jak psychicky i od zaludku.mela jsem jit na vysetreni zaludku a pak by dokrorka zacala resit moji psychiku.Ja se objednala a zacalo mi byt zase dobre...takze okoli si mysli,ze to je jen psychika:-(.
Vubec nevim,co s tim...kam mam zajit,kdyz to moje obvodni doktorka nechce resit.
Mam nekdy silene stavy,nemam rada lidi,vsechno mi doma vadi,hodne veci mi dokaze ublizit:-(.Furt cekam,ze to znizi a ono nic:-(
|
| claca+Dominik12/05+Matěj07/10 |
|
(16.9.2010 16:35:01)
Ilco,zajdi k psychiatrovi,ten ti nejlíp poradí,nebo zahájí léčbu,rozhodně to nenechávej a nečekej,až to zmizí
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)