| kactulik + 2 | 
 |
(25.9.2010 21:26:07)
Zdravím při sobotním včeru,
už jsem opravdu zoufalá, mám 22 měsíční dceru. Je to zlatíčko, usměvavá, chytrá, prostě je to můj miláček. Jenže to má své velké ALE.
Je děsný drak, bije děti, dělá naschvály, vzteká se (ale nemá záchvaty vzteku). Z mýho pohledu normální dvouletý dítě, jen trošku víc energičtější.
Ale obrovský problém mám já. Nějak to poslední dobou nedokážu zvládat. Mám dny, kdy na ní jen křičim a občas jí i plácnu přes zadek. Jsem na sebe neuvěřitelně naštvaná, dnes jsem se už rozbrčela. Neumím vůbec zvládat zlost na ní. Nedokážu to v sobě potlačit a říct si, že je to jen dítě, který zkouší, kam může zajít. Bojím se, abych jí tím nějak neubližovala, ale marně se snažím najít cestu.
Navíc se k tomu asi před měsícem přidalo odmítání mě a chce jen tátu. Bojím se, že je to tím, že na ní někdy zvýšim hlas a že mi to takhle oplácí. Pokud jsme spolu jako rodina, tak na ní prakticky nemůžu šáhnout, všechno musí dělat táta. Pokud jsme jen spolu, tak není žádný problém. Na tátu si vzpomene, což je dobře. Řeknu, že je v práci a je klid.
Prostě mám dojem, že točíme v takovým kruhu. Ona dělá naschvály a zlosti, protože já se chovám jak se chovám.
Ale jak z toho ven???
Prosím, máte s tím zkušenosti? Mám vyhledat odborníka nebo jak na to?
|
| Marťa11 |
|
(25.9.2010 21:29:23)
nauč se v klidu počítat si v duchu do 10 a pak to řešit... zní to legračně, ale mně to pomáhá 
jinak to vyžadování táty je normálka v tomto věku, normálně je furt s tebou... tohle je u nás také, když jsme u našich, tak vše jen babička atd.
náročny věk, po 3. roce bude lépe, uvidíš... 
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 21:38:56)
počítat do 10-ti si říkám velmi často, ovšem skutek utek
Jsem děsnej nervák. Málo věcí umím řešit v klidu. To neznamená, že hned vyjedu, ale jsem prostě děsně rychlá, nic nemá čas, nic nepočká. Chci všechno hned. A někdy mám dojem, že chci i věci po Emče, který není schopná udělat, protože je prostě "jen" dvouleťák.
Manžel mi to hrozně vyčítá, že jsem jaká jsem. že jsem pořád v pohybu, nervák a neumim řešit věci v klidu a pak se hádáme jak psi... . Ale to tedy ne před Emou, byla by z toho určitě špatná.
|
|
| Katka +3 | 
|
(25.9.2010 21:58:26)
Bacha, počítání do deseti účinkuje jen chvíli. Pak to chce něco náročnějšího k odvedení pozornosti a zklidnění - já jsem momentálně ve fázi abecedy pozpátku.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(25.9.2010 22:00:56)
Mně počítání do deseti strašně rozčiluje, když už tak po zpátku, ale taky to moc nefunguje.
|
| metty, 3 kluci |
|
(25.9.2010 22:09:03)
Moje kamarádka, která měla doma fakt hroznýho draka, snídala ráno panáka rumu. Tak takhle daleko jsem se ještě nedostala, zatím jsem jen čokoholik.
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:12:08)
to je dobrej nápad, aspoň bych pak měla důvod nemluvit se šéfem...
|
|
|
| x x |
|
(25.9.2010 22:41:07)
tak počítejte ovečky
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(26.9.2010 14:29:30)
já jsem ve fázi odchodu z místnosti, nejraději na záchod (s komentářem, proč a kam jdu - te´d jsi mě moc vytočil, radši jdu chvíli vedle, protože bych ti nejspíš musela dát na zadek a to nechci, za chvíli se vrátím, až se uklidním, zkus se taky uklidnit, jo? > na odpověď nečekám a zdrhám pláč nepláč, vztek nevztek, dítě samozřejmě musí být v bezpečném prostředí).
Mooooc to pomáhá nám všem.
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(25.9.2010 21:29:33)
Já mám stejně starého kluka a taky má tátové období. Myslím, že je to normální.
S hněvem neporadím, taky s tím mám problém. 
|
|
| Opatrná | 
|
(25.9.2010 21:31:30)
Jéé, neboj, to je normální, dle mého názoru si potřebuješ odpočnout, vypnout, dobít baterky, říkej tomu jak chceš Náš malej je taky šídlo, je mu 19m, neposlouchá, dělá kraviny, venku se vzteká, někdy ho mam bplný zuby, většinou stačí aby si ho manžel vzal když přijde z práce, šli třeba ven, já se drobet uklidním a jsem zas trpělivá maminka
|
|
| Raduza | 
|
(25.9.2010 21:34:47)
Přestaň si říkat, že jsi hrozná. Tím, že si to přestaneš říkat a uvědomíš si, že jsi normální, že se prostě zlobíš, tě přestane všechno lézt na nervy, nebudeš se tak hlídat a všechno najednou bude lepší a klidnější. Držím pěsti. Někdy je to fakt o nervy.
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(25.9.2010 21:40:52)
Připojím se k ostatní, okolo druhého roku byly "tátovy" všechny moje dcery. To, co popisuješ, tu nižší hranici tolerance mám, když jsem unavená, málo spím, ve stresu.
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 21:47:07)
jj, dnes jsem byla ve stresu velikým. Doma proběhla veliká hádka a manžel raději odjel někam, vlastně ani nevím kam...
Tím, že jsem nervák, tak asi to se stresem ani nespojoju, ale je asi hodně tak
|
|
| Zuuuza | 
|
(25.9.2010 22:35:15)
Přesně. Taky to tak mám. Když je únava, stres.. tak snesu mnohem míň a rychle vybuchuju a konám rychleji, než myslím. A pak je mi to líto.. A syn mi to začíná oplácet. Nastavuje mi zrcadlo. Musím s tím taky něco dělat. Jsem prostě výbušnina
|
|
|
| metty, 3 kluci |
|
(25.9.2010 21:42:00)
Taky mám tu zkušenost, že máma je okoukaná, protože je prostě s robátkem pořád, tak nač jí poslouchat, že jo.., Táta je bůh, protože se vyskytuje pouze sporadicky. U nás funguvalo docelo, to, že když už jsem se cítila jak vymačkanej citron a jen, jen vybuchnout, protože mě kluci už fakt štvali, obula jsem jim boty a šli jsme ven. Třeba jen kousek za barák na louku. Jedno v jakém počasí. Venku se trochu vyběhali, já si na čerstvém vzduchu utřídila myšlenky a pak mi ani nevadilo, že mají mokré tepláky, pro mě to stálo za to.
|
| Lenka a dva kluci | 
|
(25.9.2010 21:49:22)
mám taky takové období jen mám dva kluky je to stresem mám to když je manžel dlouho pryč a já non stop s nimi musím pak aspon na chvilku přes den vypnout na noc nemužu dát pryč toho mladšího tedy ne takže vím je to někdy těžke nervy pracujou je to pak takový cukr-bič vid drž se a zkus zmizet třeba na masaž
|
|
| Štířice | 
|
(25.9.2010 21:50:22)
Myslí, že jsi prostě jen unavená. Zkus si místo toho, že jsi zlá a špatná říci že nejsi robot, jsi jen člověk. Také jsem měla období přesně jak popisuješ, byla jsem unavená, chtěla jsem stíhat milion věcí a pokaždé když jsem na dcerku zakřičela jsem si to šíleně vyčítala, obrečela jsem to. Moje malá je naprosto úžasná a opravdu hodná i proto jsem si to vyčítala o to víc,ale časem toto období úplně přešlo...začla jsem chodit na půl uvazku do práce a pak byla štastná za každou chvilku s malou. Fakt možná jen únava ze stereotipu. A jak jsem psala, když jsem měla výčitky, tak jsem si vždy připoměla, že jsem jen člověk...
|
|
| Skřet |
|
(25.9.2010 21:50:43)
Moc asi neporadím, ale sdílené neštěstí poloviční neštěstí.
Mě někdy taky pěkně tečou nervy a bohužel v poslední době čím dál tím víc. Mám roční dítě a je to děs. Celý den nedělam nic jiného než říkam, sem nelez, nato nešahej, to nech napokoji. Jde od jedné věci k horší. Stačí se jen otočit a je tam spoušt. Nemluvím o tom, že bych ráda něco uvařila a občas uklidila. Bohužel to také nevydržím a občas mu dám facku.....ale vtipné je, že jemu to vůbec nevadí. Musela bych mu dát doví jakou ránu, aby plakal. Většínou ho praštím přes ručičku, on se na mě uraženě podívá a za pět minut je tam zas a dělá to zas. Jsem někdy fakt zoufalá, cítím se neschopně, že ho nedokážu nic naučit. Že dělá furt co nemá.....tečou mi nervy dennodenně.....snad to někdy přejde
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 21:55:23)
jeee, tak na tohle si přesně pamatuju. Bylo to pro mě utrpení.
Pak jsem nastoupila na 1/2 úvazku do práce a byl to pro mě balzám na duši...
Přes ručičku jsem teda moc neplácala, protože to stejně nemělo žádný efekt, takže jsem se na to vyprdla, obrněla se trpělivostí a pořád bez řečí přenášela od nezbedností, až to Emču přestalo bavit, protože jsem nereagovala.
A vlastně vůbec nechápu, že mi tohle stejný nejde ani teď.
vydrž, já to vydžím taky!!!
|
|
| metty, 3 kluci |
|
(25.9.2010 22:03:24)
vítej do klubu!!! Mám taky ročního chlapečka, jen u nás je to zajímavější o to, že spolupracuje na demolici bytu se svými zručnějšími staršími bratry. Na co nedosáhne, to mu ochotně podají... Pleskat přes ruku nepomáhá, je to pro něj úžasná zábava.
|
|
| chichimanka | •
|
(26.9.2010 8:18:51)
jen technicka, nedalo mi to, vite ze na hrbetu ruky pres kteey rodice vetsinou pleskaj, je hodne nervovejch zakonceni? Ja ksem teda na to misto strasne citliva, tak prosim za me kfyz uz pleskat tak za zapesti... :)
|
|
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 21:52:06)
kactulíku,tak to jsme na tom úplně stejne.
jdu si přečíst co ti ostatní poradili.
jinak co mám vyzkoušené,co mě pomáhá,že musím občas vypadnout z domu..jít se nekam pobavit,to je pak chvili svet růžovější.
|
|
| Šeredka + 2 | 
|
(25.9.2010 21:52:11)
Mám doma úplně stejně starou čertici. Někdy si říkám, že mě snad ani už nemůže mít ráda, jak ji pořád peskuju. A má - říká - ráda mám maminečku, tatínečka. Tvoje holčička tě má taky ráda a moc.
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 21:58:20)
přesně tohle si říkám taky, že jí vlastně jen buzeruju a už toho musí mít dost a nemít mě ráda. Ale taky pořád má a volá na mě maminko a já si z toho vždycky mále krupnu...
Je to prostě moje nekrásnější a největší zlatíčko a to víc mě mrzí, že jsem taková...
|
|
|
| Šeredka + 2 |
|
(25.9.2010 21:56:00)
Taky jsem na dcerku hodně křičela, občas i plácla po zadečku, nevadilo jí to. Jednou na mě volala, já nekřičím, maminka křičí  Od té doby se snažím, když se vzteká, poslat ji do pokojíku, ať přijde, až bude dobrá  , do 15 vteřin je zpátky, někdy tam ani nedojde. A vítězný - Elika nezlobí maminko. A pusinka, zase je na čas dobře (než něco provede )
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:04:12)
s pokojíme to je u nás stejný. Trvá to max 1 minutu a pak přijde se slovy - Ema hodná a já roztaju. Obejme mě, dá pusinku, no přesně ví, co na mě platí...
|
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 21:57:18)
kactulíku,taky zjištuji,jak mi chybí normální kontakt s lidma a ne jen dělat mašinku.
jsem taky děsný nervák a někdy mám pocit,že se snad zblázním,že to už není možný,že to prostě nemá konce.
tak se alespon snažím občas vypadnout kamkoliv,ale bez chlapů.protože chlap to je další dítě.
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:01:23)
já právě už chodím na 1/2 úvazku do práce. Ale jak mana chodí do práce i o víkendu, tak to je někdy maso...
A chlap je snad horší než dítě
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 22:05:14)
no já bych šla do práce na půl uvazku hned.mateřská mě ubíjí.
v chlapovi není zastání,protože když jsou spolu,tak to jsou prostě deti dvě.vše mu povolí a hlavně chlapovi plno vecí absolutně nedojde.takže vlastně musím vysvětlovat 2x.. chjoo
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:09:50)
Díky, podobný to mám doma.
Ale musím se manži zastat. Tím, že chodím do práce, tak hlídá 3x v týdnu dopoledne a je výrobnej. Ale chvilku to trvalo, ani teď to není 100%-ní, ale to po něm ani nemůžu chtít.
Navíc 100%-ní můžu být jen já, že
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 22:13:43)
no tak to je dobrý takhle vypadnout na dopoledne do práce,tak to přijdeš na jiné myšlenky.no to si myslím,že se do práce pak těšíš vid..
to je dobře,že manžel hlídá.jen at si taky to užije 
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:18:53)
jj, je to fajn.
Už pracujeme na sourozenci, tak doufám, že tyhle pocity budou mírnější...
|
|
|
|
|
|
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:07:38)
Teda, já opravdu netušila, že je to ve spoustě rodin podobný... Jsem fakt paf.
Ale je pravda, že s kámoškama se vidíme jen na odpo a všechny jsou klidnější než já...
A pak mám dojem, že jen JÁ jsem nevyrovnaná, debilní, idiot (nechci se nikoho dotknout) a mám nezvladatelný dítě. Tedy spíš ho neumím zvládnout a posléze ani sebe...
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 22:11:51)
jojo souhlas,taky mám pocit,že nic nezvládám..
taky si říkám,že to co je u nás,snad nikde není..kolikrát vybuchnu,prostě to nezvládám.vlastně jsem neschopná,dítě neposlouchá a dle okolí bude z mého dítěte grázl..chjoo druhý dítě taky neposlouchá..to velký dítě myslím..
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:15:55)
co to je za kecy, že bude z tvýho dítěte grázl... To mi teda ještě nikdo neřekl, bych je hnala
Ale mám z tohodle týdne zážitek k nezapomenutí... Emča plácla nějakýho chlapečka v dětským koutku a matka hned přiběhla a zvyšovala na ní hlas. Já v zápalu dobrých vztahů jsem domlouvala Emča a na její chování zapomněla... No a pak ho Ema objímala, paní to pochpila špatně a dostala jsem přednášku, jak mám nevychovaný dítě, ať se sbalím a jdu a ať nechodím mezi děti, když je taková...
Já se po vystlování zmohla jen to, že jsem jí řekla, že Kráva...
Pak jsem si uvědomila, že zvyšovala hlas na Emu, ale bylo už pozdě, raději jsem fakt odešla, protože to byla opravdu kr...
|
|
|
| metty, 3 kluci |
|
(25.9.2010 22:15:23)
Nejsi robot a ostatní taky ne. Mě docela uklidnila knížka Kateřiny Sidonové, jmenuje se myslím Jsem Kateřina. Tam popisuje, jak zvládala mateřskou se třema dětma , které měla vždycky rok po sobě. Hrozně mě uklidnila myšlenka, že jsou maminy, které jsou na tom ještě hůř, než já... Cizí neštěstí potěší.
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(25.9.2010 22:18:38)
no taky jsem přemýšlela o nějaké dobré knížce.
|
| kactulik + 2 |
|
(25.9.2010 22:20:27)
mně se moc líbí - Nejšťastnější batole v okolí. Je tam hodně věcí, který snad pan Karp psal podle Emči nebo já nevim
Ale to je spíš taková radivá
|
|
|
|
|
|
| Jutta+L08/08+K04/10 | 
|
(25.9.2010 22:55:53)
Kactulíku, není to jednoduché. Naše malá má 25 měsíců, není teda nějak extra divoká, ale taky občas bojujeme. Mám ještě malého špuntíka, o to je to náročnější.
Ve čtvrtek jsem měla krizi, byli jsme venku s kočárem a malá šla pěšky. A to je teda něco na mé nervy. Musím ji neustále okřikovat, aby nevlítla na silnici, všude si sedá apod. Na hřišti pak taky neposlouchala a navíc malý začal zlobit v kočáře. Začalo to gradovat, já začala zuřit, malá byla čím dál horší. Plácla jsem ji za ten den několikrát po zadku, ale stejně nic nepomáhalo. Byla jsem večer vyřízená.
Uvědomila jsem si ale, že to určitě je právě kvůli mně. Druhý den jsem zkusila reagovat na vše v klidu a potvrdilo se, že je to fakt o tom. Četla jsem tu v nějaké diskuzi, že děti zkouší mantinely a potřebují je, nechtějí nás ale zlobit. Jsou moc rády, když nám dělají radost. Četla jsem to právě v ten čtvrtek večer a myslím, že mi tato větička pomohla. Další dny už jsme ve větší pohodě.
Držím palečky, ať najdeš nějakou rozumnou cestu 
|
|
| Rapiti | 
|
(25.9.2010 22:59:05)
Taky u nás došlo k situaci, kdy jsem nezvládala chování svých dětí. Ale byly za tím špatné vztahy s manželem. V podstatě nechal všechno na mě a já pak poslouchala výčitky, že mám nevychovaný děti. Pomohla mi až psycholožka, konečně někdo, kdo mi nedával blbý rady, co mám všechno dělat, a kdo uznal, že toho mám opravdu hodně. Později jsem se naučila předcházet vztekání svého dítěte pomocí R a R.
|
| Hanča, Vašík 1 rok | 
|
(12.10.2010 11:31:08)
Dobrý den.
Můžete mi prosím napsat, co znamená to R a R??? Děkuji Hanka
|
|
| Hanča, Vašík 1 rok |
|
(12.10.2010 12:30:50)
Dobrý den.
Můžete mi prosím napsat, co znamená to R a R??? Děkuji Hanka
|
|
|
| destenka + 01/09 + 01/11 |
|
(25.9.2010 23:07:51)
Tak náš má vztek v záchvatech. Když jsem unavená, taky nezvládám, dneska jsem na něj např. křičela, ať si ten (můj) časopis třeba sežere, že já si číst nemusím. Když je nejhůř, odejdu do jiné místnosti a tam se vydýchám. Ale většinou to dělá, když je unavený, takže pak brzy usne. Takže mám pak času na uklidnění dost.
|
|
| Maci1 | 
|
(25.9.2010 23:32:01)
Jé, jako bys to psala o mně  . Jen tedy moje malá (26 měs.) nemlátí děti, ale jinak je to u nás úplně stejné. Jdu si přečíst odpovědi...
|
|
| Dagmar Bartůšková | 
|
(26.9.2010 6:54:05)
Američani říkaj tomuhle věku terrible two, to mluví za vše...vydrž, bude líp!
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(26.9.2010 8:10:41)
to že vyžaduje tatínka, když je doma, je naprosto normální (co já bych zato dala, když malé byly dva roky).
Je prostě pořád s tebou, a většina zdravých dětí pak má ponorku a je rádo, když je doma někdo jiný, kdo jim může pomoci.
Být tebou nebrala bych si to osobně, rozhodně to od ní není pomsta a pokud tatínek je svolnej a s dcerkou dělá, tak bych to využila nějak pro sebe, ten čas, kdy on je doma a ona chce jeho - v klidu bych si uklidila, odpočinula, četla knížku.
Naše malá pro změnu nikoho nechtěla, má ADHD a ke všem měla nedůvěru a nechtěla nic ani od manžela, protože nebyl důsledný a tyto děti to velice zjednodušeně řečeno "neberou" - potom prostě osoby neberou.
Co já bych za to dala, kdyby v té době k někomu a od někoho si něco chtěla nechat udělat dala.
To bití koriguj, jestli mluví, tak se jí zeptej proč plácá - ale na první pohled bych řekla - ty plácáš ji - jí to přijde normální a tak když ji někdo nazlobí plácne ona jeho.
měla jsem to doma, pak jsem zjistila, že opravdu to plácnutí za to nestojí a dcera víceméně v okamžiku přestala všechny otloukat. Prostě děti se nejvíc učí příkladem - a nejvíc od matky, která s nimi je nejvíc. Takže si napočítej do 10, když nezabere do 15 a ještě jedna dětská psycholožka radí, představit si na místě dítěte dospělého - třeba kolegu, manžela - ty bys totiž taky neplácla za to, že dělají něco, co se tobě nelíbí - a jakože určitě něco takového dělají.
Todle funguje u mě, jednám s dcerou jako sobě rovným, už cca rok a třičtvrtě a musím říct, že se mi to mnohonásobně vrátilo na jejím chování.
|
|
|
A co se tyce bouchani deti, proste to chce vysvetlovat porad dokola, pripadne pohrozit ztratou nejake prima veci (nebude zmrzlina, televize atp.) a uvidis, ze se to casem srovna. 
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)