| Černá kronika | 
 |
(20.10.2010 19:59:50) Přemýšlím nad vynesenými tresty pro žháře z Vítkova a zatímco jim takový trest přeju, říkám si, jak asi budou dál žít jejich rodiče. Pokud takový člověk pochází z normální fungující rodiny, tak přeci pro rodiče musí být hrozný šok, když se dozví, co jeho dítě provedlo. Třeba "spartakiádní vrah" nebo Petr Zelenka, ty oba byli z normální slušné rodiny a pro ty rodiče to musel být hrozný šok, že jejich dítě je vrah, musí si vyčítat, že někde něco udělali špatně a jakto, že si ničeho dřív nevšimli. Určitě si dávají vinu. Jsou vlastně druhou obětí těch pachatelů.Jak se na ně dívá okolí, sousedi...? Můžou je pak ještě mít rádi, přestože to jsou jejich děti, když jsou to vrazi nebo kriminálníci? Já mám strach o děti, aby se jim něco nestalo, aby byly zdravý, aby se nechytly nějaký party, aby z nich nevyrostly grázlové. Budu mít o ně strach co budu žít a tohle by pro mě byla hrozná rána.
|
| Lassie66 | 
 |
(20.10.2010 20:15:20) Jak víš, že rodiče byli normální? Konkrétně Zelenkův otec má myslím, špatné svědomí, protože asi nebyl otcem, jakým by být mohl. Byl silně nábožensky založený, odmítal se seznámit se Zelenkovým partnerem - myslím, že byl dost přísný. Nevíme, co v té rodině probíhalo. Ale oceňuji, jak při synovi stál a stojí.
|
| Teraza Horáková |
 |
(20.10.2010 20:16:58) Lassie - budiž, ale mohla bys 100%-ně říct, že to by se tobě stát nemohlo? Já ne. Ne, samozřejmě, snažím se vychovávat, ale tak nějak spíš doufám, že jsou naše děti normální a nikdy nikomu neublíží. A taky věřím, že nebudou v roli toho, komu bude nějak ublíženo. Ach jo, to je téma.
|
| Lassie66 | 
 |
(20.10.2010 21:03:35) Ne, já myslím, že se mi může stát skoro cokoliv.
|
|
|
| Jedůfka / 99,00 | 
 |
(20.10.2010 20:25:39) Lassie, co je to "normální rodič"? Většina vychovává své děti jak nejlíp umí, přesto KAŽDÝ se dopustí nějakých chyb.
|
| Lassie66 | 
 |
(20.10.2010 21:02:42) No to souhlasím - zakladatelka použila termín "z normální slušné rodiny". Tak jsem v tom zůstala a použila "normální rodič".
|
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(20.10.2010 20:25:28) U nás v ulici žijou rodiče zločince, co svou manželku utopil ve vaně a hodil za ní fén, aby to zamaskoval. Žijou normálně, chodí do práce, daj si pivko,venčej psa, vychovávají osiřelá vnoučata.
Někdy mě trochu iritují, ptž jsou hluční, kouřej u kočárku ap., nikdy si při tom ale nepomyslím, že jsou rodiče vraha.
Tykám si s nimi, do hospody s nimi nelezu, ale to jsem nedělala ani před tím.
|
|
| nicnic |
 |
(20.10.2010 20:30:26) Přezdívko, říkám dcerám: tady je váš domov, nepochválím vás, když něco provedete, ale i kdybyste někoho zabily, tady je váš domov. Možná proto nic strašnýho neprovádějí??? Jsem ženský element, mužský by asi reagoval jinak, já si ovšem nemůžu pomoct. Ale do toho vězení za takový čin jako je vražda, bych je sama odvedla a pekla buchty.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(20.10.2010 20:33:43) Já teda ne. Jsou věci, který bych netolerovala ani vlastnímu dítěti. Nevím, proč bych měla používat na kohokoli dvojí metr. Jen proto, že je to moje dítě? Ani omylem.
|
| štěpánkaa | 
 |
(20.10.2010 20:38:23) Monty, nikdo tu nepsal o tolerování. Jen o tom, že když moje dítě něco provede, budu mu do basy nosit buchty. A myslím, že bych to měla taky tak
|
| Čekatel na smazání | 
 |
(20.10.2010 20:53:55) Vidím to jak Monty. Jsou navíc prostě věci, které se nedají odpustit ani vlastnímu dítěti. Sobě si člověk může potom klást za vinu kde chybu udělal, ale bude to jen jeho dlouhý nikdy nekončící boj.
|
| Teraza Horáková |
 |
(20.10.2010 21:02:33) Michale.. sice chápu, ale.. prostě doufejme, že nikdy nebudeme muset přehodnotit to, co tu dneska teoreticky tvrdíme.
Tak nějak si to přejme všichni vzájemně.
|
| nicnic |
 |
(20.10.2010 21:05:20)

|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(20.10.2010 23:59:23) Odpustit se dá hodně, ale nemůžu odpouštět všechno. Dovedla bych odpustit zabití v afektu. Nikdy ne úkladnou vraždu, zejména pak ne starého člověka nebo dítěte. A jakkoli to bude znít hnusně, neodpustila bych ani takovou "klukovinu" jako nechat rozsápat kočku bojovým psem, natáčet to na video a zveřejňovat na internetu. Sorry, ale právě to, že děti vedeme k tomu, že jsme s nimi za VŠECH okolností je špatně. Můj syn ví odmalička, že moje láska k němu není bezvýhradná a jsou věci, které tolerovat nechci a nebudu. Jestli mu za to stojím, bude to respektovat. Jestli ne, je to jeho volba a jeho rozhodnutí.
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(21.10.2010 0:24:52) Monty , prosím tě, nevymezuj se k lidem, kteří své rodičovství charakterizují jinými slovy než ty ovšem na základě stejných zkušeností se zatím neproblémobým děťátkem. Tvůj syn od malička ví stejné hovno jako jiní synové a teprve až umístí na Youtube video, jak fackuje svou matku, se můžeme bavit o tom, co mu odpustíš a neodpustíš a co to s tebou udělá.
|
| *Niki* | 
 |
(21.10.2010 8:57:32) Hezky řečeno, Libiku. Divím se, že ti v takovém tématu Montyna psychopatie stojí za reakci.
K tématu: myslím, že být rodičem vraha je horší, než rodičem oběti (teoretizuju, pochopitelně nemám nejmenší zkušenost). Nevím, co to je !normální slušná rodina", asi i taková, jako je třeba naše, prostě maminka, tatínek, děti a domeček, nebijeme se atd.... ale kdo ví, co v dětech naroste na duši během následujících desetiletí? Nebo v nich je a my to s láskou v očích ignorujeme? Spousta rodičů omlouvá celoživotně chování svých dětí, hledá chybu u sebe, v učitelích, doktorech, celé širé společnosti... přitom je to v nich. Zaměřovat se musíme napřed na příčiny, až pak na spouštěče nějakého chování.
Takže svému dítěti bych odpustila cokoliv. Což neznamená, že nejsem plně proti nesení důsledků, po vynesení rozsudku na 20 let bych asi neřekla ani popel, a přišlo by mi to adekvátní. Ty buchty bych ale do vězení donesla. Moje dítě to bude vždy, nejde dítě milovat jen když se chová jako hodný synek (Monty ať to dělá jak chce). To ale nevylučuje mé odsouzení činu a přijmutí důsledků.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(21.10.2010 9:00:31) Mono, promiň, ale mně spíš připadá jako psychopatie tvrdit, že budu dítěti s láskou posílat do basy buchty, i kdyby předtím vyvraždilo starobinec.
|
|
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(21.10.2010 0:28:40) Monty, trochu ad absurdum... tohle nepojmu. Ublížit naše děti zvířeti, nebo někomu jinému - prostě mají problém. I nenakrmit křečka budu vyvádět. Nedostatek péče, normálně bychom je soudili a odsoudili... a tvrdě.
A to jako zaručuje co?
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(21.10.2010 0:32:26) Ne, nejsme s nimi za všech okolností, párkrát dostali "nakoulováno" psychicky poměrně těžce. A bolelo to. Je i mne. A v základu šlo o blbost. Zatím neublížili sobě vzájemně, zvířeti (ani akvárkovský rybičce), ale párkrát slovně někomu dalšímu - v momentě, kdy jsme měli dojem, že přehnali - diskuze, uznání viny... Uznání viny často stačilo k tomu, že jsme byli rádi, že pochopili... a k vytrestání jich samých, ne, že by řekli "my víme, že to bylo špatně" a sklopili hlavu... to jsme horší teroristé, udržujeme v paměti. A oni nejsou pitomí, pamatujou si.
|
|
|
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(20.10.2010 20:41:33) Monty... no tolerance, nebo pochopit to, to jsou pro mne silná slova. Jen nevím, zda bych dokázala děti totálně zavrhnout, ať provedou cokoliv a navždycky.
Proto si to nepředstavuju.
|
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(20.10.2010 20:45:16) Jaký dvojí metr, propuštěný zločinec by měl být obecně tolerován už proto, že sociální exkluze ho jistě k normálnímu životu nedovede.
|
|
| Jana Nová |
 |
(20.10.2010 20:51:52) Monty, o toleranci nejde. Jenom o lásku. Svoje dítě prostě nepřestaneš milovat, i kdyby provedlo nevímco. Jakmile začne být mateřská láska čímkoliv podmíněná, bude to konec lidstva (no, možná trochu přeháním)
|
|
|
|
| Terinka4444 | 
 |
(20.10.2010 20:31:19) Moje maminka mi vyprávěla, je to 20 let, že v domě u tety, její sestry, nějaký 18-ti letý mladík brutálně zavraždil maminku s malou holčičkou. Bydlel v tom domě i s maminkou, prý byl milý, oblíbený soused, ženský když něco potřebovaly, tak pomáhal a pak hodně brutálně zavraždil. V tu ránu jak kdyby i ta jeho maminka, ale hodná slušná ženská, jak kdyby v ruce držela ten nůž ona sama. Byla jak prašivá, úplně se stáhla, po dvou letech se potkali s mou makou a ta se jí ptala, jak se má. A ona byla jen taková hodně nešťastná zoufalá, na okraji společnosti, byla to matka té zrůdy. Říkala mamče, že ví, že její syn je zrůdný vrah, ale že je to její chlapeček a že ho stejně miluje. Mamky myslí, že to ji rvalo ještě víc. To je jediný rodič vraha, o kterém jsem slyšela.
|
| inuska | 
 |
(20.10.2010 20:41:48) Se mnou v panelaku bydlel mlady,krasny kluk.Mel manzelku, malou holcicku.Vypadalo to na stastnou rodinu.Najednou ho zatkla policie a odsoudili ho na devet let za brutalni zneuzivani malych devcatek.Tato kauza probehla i televizi a novinami.Nikdy bych o do nej nerekla,nikdo by to do nej nerekl.Jeho manzelka se pote odstehovala do jineho mesta,jeho rodice take.Je zajimave, ze jeho kamaradi a znami ho neodsoudili,cizi lide ano.Ja osobne, kdybych ho potkala,mela bych problem v nem videt devianta, protoze ho pamatuju jako mileho,veseleho kluka.Kaodopadne pokazil zivot nekolika rodinam, vcetne te svoji.
|
|
|
| splechtulka & M+J+R | 
 |
(20.10.2010 20:59:45) Nevím o nikom že je rodič vraha nebo zločince (což neznamená že jím nemůže být)ale pokud by něco takového udělalo mé dítě, tak se to budu snažit pochopit (proč to udělalo, všechno má svůj smysl). A budu se ho snažit podporovat a zajistit mu aspoň nějaký "start" do života po odpykání trestu. Pokud bych ho "vymazala" tak přeci sklouzne někam ještě hůř než byl.
|
|
| irlev | 
 |
(20.10.2010 21:02:59) Já věřím na Proroka (Chalíl Džibrán) ... ale jestli jsem luk, zůstanu stát na místě, ať šíp udělá cokoliv.
Jak se jim žije? Těžko, myslím. Ale mateřská/otcovská láska by měla stát jako skála - pevná a stálá. I když objektivní a uvědomělá chyb.
Jestli někdo má odpustit, měla by to být máma a táta. Tak to mám nastavený.
|
| Jana Nová |
 |
(20.10.2010 21:18:22) Doufám, že téhle zkušenosti zůstanu ušetřena. Každopádně jsi to vystihla přesně
|
|
| inuska | 
 |
(20.10.2010 21:39:04) S tim naprosto souhlasim. Pro me je moje dite tim nejmilovanejsim clovekem, at udela cokoli.Je to moje krev,moje duse, moje srdce,moje vsechno a ani sebehorsi cin tenhle pocit nemuze zmenit.
|
| ada | •
 |
(21.10.2010 0:18:10) A co kdyby tvé dítě zabilo tobě někoho blízkého např. tvé druhé dítě? Já si tedy nedovedu představit, že by náš vztah (matka-dcera) její vražda nepoznamenala, asi bych jí úplně nezavrhla, ale rozhodně bychom se odcizily, nevím jestli bych jí mohla důvěřovat, možná bych se i bála, že by případný konflikt se mnou mohla řešit násilně...
|
|
|
| Petra Neomi | •
 |
(20.10.2010 23:53:29) Hezky napsáno.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(21.10.2010 8:58:26) madelaine, ani Bůh nepřijímá tak úplně bezvýhradně, to by neseslal lidem Desatero. 
Když se pořád hovoří o tom, jak má mít výchova hranice, musí mít hranice i benevolence rodičů. Proč by dítě nemělo vědět, že něco je TAK MOC špatně, že mu to neodpustí ani rodič?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(21.10.2010 9:06:32) madelaine, a jaký má smysl neodpustit a nezavrhnout? Chceš říct, že přijdeš k dítěti na návštěvu do basy a řekneš mu - sice jsem ti neodpustila a nikdy ti neodpustím, ale pořád jsi můj miláček a tady máš buchty? Divný, ne?
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(21.10.2010 9:07:03) Desatero BOŽÍCH přikázání není od Boha? A od koho teda?
|
| *Niki* | 
 |
(21.10.2010 9:15:23) Monty, ona to nejsou ani tak přikázání, jako doporučení. Ale to je jiné téma 
A CO by jsi jako neodpustila synovi, který vyvraždí starobinec, když je kombinací TVÉ výchovy a TVÝCH genů? Hm? Co máš TY co odpouštět a neodpouštět, když jsi se na tom celoživotně podílela?
Jinak Monty, dej si pozor na svá slova, občas tu o tobě, tvé rodině, synovi čtu... aby tě to nedostihlo...
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(21.10.2010 9:20:18) Mono, mne nevyděsíš, já jsem fatalista. Syn není moje kopie a moje geny se na jeho osobnosti pouze spolupodílejí. A pokud jde o výchovu - mně je třeba celkem fuk, že si před spaním nevyčistí zuby, jeho to bude bolet, až mu je budou vrtat... ale odmalička zná můj názor na ubližování živým tvorům. Včetně toho, že se nervou větvičky ze stromu a netrhaj kytky na louce. Ví, že mi to hodně vadí a netoleruju to. Jestli se rozhodne, že to nevadí JEMU, je to jeho život a jeho rozhodnutí. Stejně jako je moje rozhodnutí mu do tý basy žádný buchty neposílat.
|
| *Niki* | 
 |
(21.10.2010 9:36:05) Monty, odsoudil čin není pro mě totéž, jako odsoudit dítě. Sama netoleruju ani běžné "nevinné" plácání lopatkou po hlavě na pískovišti, ale neznamená to, že až to moje dítě někomu udělá, že ho na tom pískovišti nechám. Ale na čištění zubů tedy trvám Trvám totiž na tom, že za stav chrupu svých dětí zodpovídají rodiče a jejich péče a důslednost, návyky dospělých lidí pocházejí z dětství.
Opustit je strašně jednoduché.
|
|
|
|
|
|
|