Palac + 1 |
|
(5.11.2010 13:29:21) Prosila bych všechny znalce psů, soužití dětí a psů u co nejvic rad, postřehů atd.
Mám syna - 15 měsíců - a mám přítelkyni, která k nám zatim jezdí pouze na víkendy. Ta má psa - FENKU, které je sedm let, je to velký pes (cca 30 Kg), kříženec. Zatím sem vždycky jezdila bez ní, ale jelikož máme v plánu časem i jiný než víkendový soužití, tak bychom chtěly, aby si můj syn na její fenku zvyknul.
Zatím ji viděl jen 2x, když byl ještě miminko samostatně nepohyblivý a nerozila žádná kolize. Teď z toho mám ale obavy, protože syn je divoký, různě mlátí věcma atd. a osobně se domnívám, že ani i sebehodnější pes může reagovat instinktivně dost prudce... Ikdyž mě přítelkyně uklidňuje, že její pes maximálně štěkne, když se lekne, někdo na něj stoupne atd...
Snažily jsme se vymyslet různá opatření pro první setkání syna a psa. Moc nás toho ale nenapadlo, akorát to, že k prvnímu setkání dojde venku na neutrální půdě, budeme tam všichni aspoň hodinu, dvě, potom půjdeme domů společně, aby syn psa nevnímal jako úplnýho vetřelce (má ze psů docela rfespekt). A pes bude mít doma pro začátek košík. JInak byt mám maličej, nějaký prostorový oddělení tu moc nehorzí...
Napadá vás ještě něco?? Ocením jakýkoli rady, děkuju předem!!!
|
Honza +// |
|
(5.11.2010 13:42:52) No tak to by mě také zajímalo. Máme velkého psa osmi letého a dvouletou dceru. Náš pes, ještě nikdy nikomu neublížil, ale děti rád nemá. Protože kolem nás chodí davy děcek a většinou ho dráždí, nebo po něm něco házejí ( sníh, klacky atd.) Takže, ze začátku jsem to zkoušela, když malá byla mimčo, dát přičuchnout atd. ale pes jí prostě nebere. Takže pokud jdeme ven, na zahradu pes se musí zavřít. Nebudu nic riskovat. Ty dva si už na sebe nezvyknou. Respektive pes na malou. Sem s radama
|
Palac + 1 |
|
(5.11.2010 13:45:22) Já jsem si myslela, že když pes zná dítě od narození, tak si k němu vazbu vytvoří tak nějak (alespoň většina psů) a to dítě pak mají tendenci chránit a nechají na sobě dříví štípat...
|
Honza +// |
|
(5.11.2010 13:55:36) No většina asi jo, ten náš teda ne. Psa v baráku nemáme, jen na zahradě. Takže seznamování probíhalo jen venku. Máme fenku. Když se malá narodila, tak fenka byla zvědavá a lezla nám do kočáru, cože to tam máme. Když malá začala pobíhat (takové ty vratké kroky) to už se jí nelíbilo. Ona ví, že malé nesmí nic udělat, tak když jí vidí tak se prostě klidí. Nechce sní přijít do kontaktu. A já jí pro jistotu zavřu, protože kdyby jí malá otravovala, tak by se jí to nelíbilo. Náš pes, když někomu kouká z očí do očí, tak ho prostě nebere jako autoritu a navíc tomu dávají korunu, ty houfy děcek, co kolem naší zahrady pořád chodí. To je asi největší kámen úrazu. A už je jí přeci jenom osm let, je to starší pes.
|
Petra Neomi | •
|
(5.11.2010 16:19:50) Jako autoritu pes takovéhle malé dítě brát nebude nikdy, stačí, když ji bude brát jako mládě alfapáru, víc dítě u velkého psa těžko dosáhne.
|
|
|
Markéta, kluci 8 a 2 | •
|
(5.11.2010 13:55:53) Tak na to bacha! Naše fenka, které bylo třináct, když se syn narodil, byla opravdu strašně hodná a klidná, syna vzala za svého hned. Ale když jí spící vytáhl pysk až někam ke stropu, lekla se a kousla ho. Do ruky, maličko, ale prostě ho kousla. Já bych psa s dítětem samotné nenechávala nikdy.
|
Honza +// |
|
(5.11.2010 14:01:16) JJ přesně jak píše Market, jsou to přeci jenom zvířata a děti mají jalový nápady. Taky bych dítě se psem nenechala nikdy samotný, kór s velkým psem. Ono je taky rozdíl, když kousne nějaký trpasličí pinč, nebo vlčák. U velkého psa mohou být následky dost hrozný.
|
Petra Neomi | •
|
(5.11.2010 16:26:47) No, má šestlietá dcera spí v posteli s fenou československého vlčáka, vážící pětatčtyřicet kilo, kdyby chtěla Sněhura Niki zlikvidovat, tak to nepochybně dokáže, ale věřím jí v tomhle víc, než lidem. Niki na ní normálně s rozběhem skočí, tahá ji za ocaszakrývá jí peřinou a lehne si na ni, jenže jak je rozdíl mezi jejich vahou tak velký, tak fena prostě vstane, setřepe ji a je. MMch, hierarchicky se určitě cítí nad ní (je dospělá, Niki mládě), ale nepředstavuje pro ni konkurenci, nebojuje s ní. Ovšem je fakt, že jsou stejně staré, vyrostly spolu.
|
Honza +// |
|
(5.11.2010 16:39:40) Hm, věřím, že to takto někdo má. Ale já bych psovi nevěřila. Nic ve zlém.
|
Petra neomi | •
|
(5.11.2010 18:46:56) A proč ne? Zkrat může mít zrovna tak člověk, jako zvíře, ale já jsem s tou fenou skoro 24 hodin denně. Jasně, může vystartovat, ale zrovna tak se může zbláznit můj partner... Zkrátka, duševně zdravý člověk, nebo pes nezkratuje z ničeho nic.
|
|
|
|
|
|
|
|
Luciga |
|
(5.11.2010 13:48:35) tak jak to popisuješ, tak asi vcelku v pořádku, hlavně nenechávat syna se psem bez dozoru, samotné a zabránit jakémukoliv ublížení fence (byť nechtěnému), ta by si to pamatovala velmi dlouho jinak tedy košík, pokud na něj není zvyklá, bych jí určitě nedávala (ani na zahradě, ani doma), absolutně nebude chápat co se děje, proč ho má mít a mohla by si to s tím malým "vetřelcem" spojit, jestli si to ale bez něj netroufnete, tak jednoznačně kožený, kovovým by mohla ublížit přeji hodně zdaru, určitě to bude dobré ještě mne napadlo, že i přítelkyně coby panička by měla fence dát jasně najevo hned od začátku, že malý človíček bude psovi nadřazen nebo maximálně na shodné úrovni
|
Palac + 1 |
|
(5.11.2010 14:08:23) je to pes pražský, takže je zvyklá, že košík občas mívá, ale pravda, ale jen venku... nevím, no
|
|
|
Z+2 |
|
(5.11.2010 14:01:22) Hrozně záleží na temperamentu psa. My máme psy tři a děti respektují. Pes musí znát své místo ve smečce a nesmí o ně mít tendenci bojovat s dětmi. Rozhodně doporučuju začít u sebe. Je třeba, aby pes přijal vás a měl k vám respekt. Naši psy chodí na cvičák a jsou naučeni poslechnout povely i od naší tříleté. Je potřeba určitě pracovat s oběma. Takže je k sobě pouštět za kontrolovaných podmínek a synovi vysvětlovat co může a co už v žádným případě ne. Nakonec sami nejlíp poznáte jak se pes vůči malému tváří. Snažil bych se minimálně ze začátku minimalizovat stres na obou stranách jak jen to půjde. Určitě ale jde o velmi kritický věk dítěte. Z mého pohledu o rozhodně nejhorší možné načasování. Dvouleťák těžko přijme nějaké mantinely a potřebuje si vše co ho napadne vyzkoušet. A i velmi klidný pes neocení mlácení bagrem, či píchání prstem do oka. Pravděpodobnost, že to malej bude chtít zkusit bych z našich zkušeností viděl jako velmi vysokou. Ale jsem přesvědčený, že soužití se psem dětem spíš dává než bere, takže držím palce.
|
Palac + 1 |
|
(5.11.2010 14:06:13) je fakt hodně blbý, já vím, jenže to bychom museli všichni čekat ještě minimálně rok a půl, než bude mít syn 3 roky a bude alespoň částečně ovladatelný slovem
|
Ikara |
|
(5.11.2010 14:10:38) Na to bych nespoléhala, dcera má 4 a dává kočce pěknou sodu, přestože jsme jí x-krát vysvětlovali, že to nesmí, že to kočičku bolí, atd. - není to moc platné.
|
Palac + 1 |
|
(5.11.2010 14:12:21) pokud by chtel clovek mit fakt jistotu, bylo by nejlepsi pockat na plnoletost a odchod potomka z domu
|
|
|
|
|
arsiela, |
|
(5.11.2010 14:03:28) Nenechávat bez dozoru,psovi vyčlenit pelech kde bude mít klid.To samé na krmení,nechat psa někde v klidu aby se mohl nažrat.Jinak mě se pro zžívání osvědčilo to co soukromě nazývám piškotkování.Sednete si všichni někam na podlahu,pokud je pes aspoň základně ovladatelný(což asi je),tak dostane povel sedni(u paničky).ten komu patří pes si vezme sáček piškotů a začne rozdělovat,první dostane majitel psa,pak ostatní včetně děcka,pes jako poslední.Pak se postupně přikročuje k tomu,že piškoty dostává pes od dítěte.Ale zásadně pes dostane piškot až poslední.To samé s krmením,nejdříve se najedí všichni lidé a pak teprve dostane pes.Upevňuje se tím,že pes je na žebříčku až za dítětem. Jinak košík bych nedávala,pokud to bude nutné tak plastový. Děcko i takhle malé může pomoct krmit psa,vezme misku s dospělým a jde dát psovi.Prostě si pes zvykne,že od dítěte dostává dobrůtky,pohlazení. Pak s epodle věku dítěte přechází k tomu,že pes plní jednoduché povely od děcka,ale na to máte ještě hafo času. Hlavně dbát aby dítě psovi neubližovalo.
|
Z+2 |
|
(5.11.2010 14:12:33) Výborné rady. Pamlsky od dítěte a důraz na dodržování rodinné hierarchie je rada, která je jednoznačně správně.
|
|
|
Meta |
|
(5.11.2010 14:13:34) Doma dávám nejvíc pozor, aby psi nevzali mimi ocasem, když jím radostně vrtí. Na ten košík dejte bacha, pes se ohlídne a člověk má modřinu jak podšálek, je třeba to vědět. Doporučuji držet cizího psa a dítě pokud možno odděleně. Kolikrát se zapovídám a prcek mezitím...leze už docela rychle...
|
|
Liška s banem :) |
|
(5.11.2010 14:27:39) U nás podobné soužití skončilo rapidním odesláním psa nejprve do psího hotelu a posléze novým majitelům. I když jsem se snažila hodně, aby si na dítě zvykl, nezvykl si a pokusil se malou napadnout (pes cca 30kg, kříženec).
|
Palac + 1 |
|
(5.11.2010 14:33:17) A před tím ten pes s vámi žil? Odmala?
|
Liška s banem :) |
|
(5.11.2010 14:51:05) Palac, 8 let na zahradě a pak 3 roky s námi v bytě. Ale měl už na svědomí 2 zakouslé psy, když se k nám přistěhoval.
|
|
karma |
|
(5.11.2010 15:05:25) Neboj, je to individuální: brala jsem si starého psa (8let), dcera mela rok, taky jsem se bála, je to v poho, pes je velký, setr. Rady s piškotama jsou bezva, taky bych dítě brala, když se pes krmí. Záleží hodně na konkrétním psovi. A fakt hlídat, aby děcko psovi neubližovalo (ačkoli nechce, děti milují oči, čumák, sahají psům na ně, oni to nesnáší). Taky se říká: at děcko prochází dveřmi před psem.
|
Ažurka + Toni+Andul |
|
(5.11.2010 16:35:02) Jo tak já bych byla víc pozorná dcerce jsou 2 roky pryč a našim společenským psům kavalírům začala pěkně ublížovatnevysvětlím jí,že to psa bolí:-(kope do feny tahne za ucho přes celý byt,rve za pysky atd.Tito psy mají snést mnoho,ale denně se minimálně jednopu oženou zavrčí,i chńapnou:-(byla bych velice ve střehu!ale myslím,že to půjde!ze začátku nikdy nenechat psa s klukem samotný byt kyby jsi šel jen na wc,psovi udělat místo a malého učit,že tam nesmí!nejlepe klec mít v bytě a pokud by pes třeba odpočíval nebo spal zavřít at ma klid.Naši kamarádi mají takto v bytě dobrmanku,2 knírače,velkého papoucha,velký šneky,velkou želvu,dvě andulky))tři drahé kočky no zvěřinec hadr a dítě mají 2 leté a nyní 2 měsíčnítakže pokud pes není agresivní půjde to,ale opravdu ze začátku bacha neb dcerka psům taky nikdy neubližovala,ale ted ji to nějak baví,ona to bere jako hru fena ani pes nikoli
|
|
|
|
|
terapeutka |
|
(5.11.2010 19:19:55) Když se mi narodila dcera, měl pes 7let, asi na 9měsíců pak bydlel u mojí mamky, když se k nám vrátil, bral ji jako člena rodiny, ač nebyl naprosto zvyklý na děti a spíše je neměl rád, ale tu naši prostě respektoval. Je to hodně i o výchově dítěte- já jsem je do nedávna nenechávala spolu samotné, i když nebezpečná byla spíš dcera psovi než naopak. Pejsek byl posléze asi 2roky "na prázdninách" u babičky, pak jsme si ho už definitivně nastěhovali k sobě do nového baráku. Malá s ním důležitě chodí ven, drží vodítko (pes je kříženec velikosti kokra), dává mu jídlo, krmí ho pamlsky a piškotama (stylem jeden já, jeden ty). V nestřežené chvíli ho ve čtyřech letech pomalovala i barvičkama , přistihla jsem ji i jak mu po návštěvě zubařky tužkou "dělá plombu" a pes trpělivě držel... ale cizímu dítěti nedovolím ani pohladit, v tomhle mu nevěřím, jen vím, že na "naši" si nedovolí, ví, že prostě nesmí.
|
|
arsiela, |
|
(5.11.2010 21:45:34) Hlavně k tomu nepřistupuj,že se apriori stane malér.protže pak s eopravdu stane.P/es má sakra dobrou intuici a když k němu bude přistupovat pomalu jak k vrahovi dítěte,tak znejsití natolik,že se začne chovat nevyzpytatelně.Předpokládám,že se jedná o normální psa s dobrým kontaktem k majitelce a s normální socializací.Pak by za dodržení běžných bezpečnostních pravidel,která tu byla napsaná neměl jakýkoli konflikt hrozit. Brala jsme si psa z útulku,vůbec jsme neznala jeho minulost a nebyl žádný problém.Ale přistupovala jsem k tomu,že prostě problém nebude.Malému tenkrát bylo 16 měsíců.Dva dny k psovi nesměl,protže pes měl navíc zranění takže riziko konfliktu bylo větší.Za dva dny jsme začali piškotkovat,pak pomalu začínal se mnou krmit.Pes se pak přestěhoval k našim a s malým maj vztahy suprový.A to se viděj jednou za měsíc.Ovčouna jsme si stahoval zpátky od našich ,když bylo Jíjovi 20 měsíců a to co ty dva dokázali,no škoda slov.Neumím vkládat fotky,jinak bych ti to sem vložila.
|
|
|