| katyn | 
 |
(15.11.2010 14:38:43) Z našeho 16 m. synka se stal pěkný vztekloun. Jakmile něco chce a není po jeho nebo já hned nepochopím, co chce, tak se začně vztekat. Většinou začne brečet, je to vyloženě jiný pláč, než když mu něco je. A pak taky podupává na místě. Zpočátku i lehal na zem, ale to už pominulo. Chci se poradit, jak na něj. Nechat ho, že to časem přejde? Já ho tedy ignoruju, pokud se vzteká kvůli něčemu, co opravdu nejde, aby dělal nebo si vzal. Prarodiče už nadhodili, že je na čase ho plácnout po zadečku. No, já nevím. Nejsem proti občasnému výchovnému plácnutí, ale tady mi to přijde nejen brzy, ale myslím, že by to ani nemělo efekt.
|
| Adina,kluk 08 | •
 |
(15.11.2010 14:41:58) taky jsem se snažila po dobrým,ale zjistila jsem,že plácnutí na zadek vůbec neuskodí. takže to řeknu 2x a po třetí už plácnu. nebo před malým počítám dlouho do 3 a pak teda dostane. zabírá to více než když jsem mu jednu věc říkala 100x a on nereagoval. když se vzteká,tak se mu doma začnu smát a je po vztekání.když začne zlobit venku,tak dostane na zadek.
|
|
| Graace | 
 |
(15.11.2010 14:42:08) Zaručený recept neexistuje, neb je každý dítě jiný. Můj vztekloun už má 31. měsíců a jeho důmyslné vztekání gratuje každým dnem. Vyzkoušela jsem vše možné a vše fungovalo sotva pár dní. Tak držím palce, snad Ti tu někdo poradí a na Tvého vzteklounka to bude platit o něco déle...
|
|
| Terinka4444 | 
 |
(15.11.2010 14:47:08) Prý to nemá efekt, to plácnutí, dítě když už se dostane do fáze vzteku, jekotu a dupání, tak už vyžaduje jakoukoliv reakci a to i tu negativní. Pomůže ignorovat, naprosto a úplně, jen zajistit, aby si neublížil. A vytrvat a být důsledná, ono to přejde. A možná začít po nocích meditovat, to prý zvyšuje odolnost
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(15.11.2010 14:47:48) No tak plácnutí po zadku nebo čemkoli jiném u našeho vzteklouna (18 m) nemá efekt naprosto žádnej. Efekt má jedině ignorovat řev a nepodlehnout Ráda si počtu...
|
|
| Ikara | 
 |
(15.11.2010 14:48:21) Náš cholerik k tomu ještě tloukl hlavou o zem. Jediná pomoc je ignorovat, ono ho to po chvíli přestane bavit. A počkat, až z toho vyroste.
|
|
| Dadulka,02/06,06/07 | 
 |
(15.11.2010 14:51:24) Mám hysterickou 3,5 letou slečnu,která řve hlavně kvůli oblečení. Když si něco usmyslí, tak prostě bude po jejím. Nepomáhá domlouvání, vyhrožování, plácnutí....nic. Takže ji nechám vyřvat, obleču jí to, co jsem vybrala já,ne ona (sukně, silonky,"sváteční" kalhoty na písek apod.) a čekám, že to časem přejde. Včera večer řvala asi 15 minut, že chce do vany(jenže bylo už dlouho a byla v sobotu, nebyla špinavá, zkrátka to nebylo nutné), dostala pyžamo a šli jsme do postele.
|
| Horama | 
 |
(15.11.2010 15:04:14) Naši osmnáctiměsíční dceru to mlácení s sebou o zem ještě bavit nepřestalo. Trochu pomáhá jen ignorovat. Plácnutí přes ručičku nebo zadeček jsem zkoušela, když opakovaně dělala (za kontinuálního vzteku) něco, čím by si ublížila. V tu chvíli to pomohlo, aby přestala, ale obecně to ty záchvaty vzteku neřeší.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(15.11.2010 15:12:00) Mám dvouleťáka vzteklinu, začne dupat, nebo padne na zem a řve. Kdybych ho měla pokaždé plácnout, tak ho umlátím, takže ho nechávám, často je to o tom, že něco chce, já už mu to podávám, ale jemu se to nějak nezdá, takže mu to nechám někde, kde to vidí, jak se uklidní, tak si to vezme a ok. Pokud chce něco, co nemůže mít, tak to mu vysvětlím a pak ho nechám, ať si to zklamání odreaguje po svém. Venku ho naložím do kočáru a odjedeme. Občas brečí, že chce, abych ho třeba snesla ze schodů, což bezpečně umí, ale nechce se mu zrovna, a já mám třeba plné ruce odpadků nebo nečeho, takže ho nevezmu. U něj je blbý, že když brečí nebo se vzteká, tak zavírá oči, což na těch schodech je pěkně pitomý, máme takové elipsovité schody, které se na dvou místech stáčejí, takže ideál, takže se snažím všechno pustit z ruky a vzít ho, aby mi nespadl dolů, někdy se to nedá odhadnout, protože většinou chce všechno já sám. No, prostě klasika. Teď se mi občas vzteká ten starší, dneska udělal scénu, když jsme odcházeli z hřiště, od rána byl protivnej, byli jsme u doktora na kožním a on se bál, a já mu nedokázala vysvětlit, že se pan doktor jen koukne a nebude mu nic dělat, takže náročný den, jinak je to hodný, mírný kluk, ale už jsem toho měla plný kecky, ovládala jsem se silou vůle, ale ustáli jsme to, uf.
|
|
|
|
| Theend |
 |
(15.11.2010 15:12:15) Já to beru tak, že vztekání je projev emocí. V tomto věku je dítě přijatelněji vyjádřit neumí. Takže netrestám, zůstanu v klidu a nechám ho, ať se projeví, na to má právo. Ale neustupuji v tom, co se musí a nesmí dělat. I kdyby se na hlavu stavěl.
|
| karma |
 |
(15.11.2010 15:21:54) Přesně tak! Když si představím, že něco moc chci/potřebuju a moje tupé okolí to nechápe, taky bych sebou nejraději praštila o zem-akorát je moje nervová soustava trochu dál, tak to raději neudělám. Pokud je dítě v afektu, jakýkoli výchovný zásah, který by měl dlouhodobější dosah je marný. Možná by děcko po plácnutí přestalo, ale víc mi to výchovně vezme, než dá. Myslím, že nejlepší je nenechat se vtáhnout do toho afektu a být nad věcí...ale je to sakra těžký!!!
|
| withep | 
 |
(15.11.2010 15:58:38) Taky souhlasím .
Předchozí generace doporučuje plácnutí přes zadek, to je typické. Takhle jsme za trénink zvládání emocí byli trestáni my a myslím, že nám to moc nepomohlo, spíš naopak.
|
|
|
| Lucka007 | 
 |
(15.11.2010 15:25:12) Chtěla jsem taky napsat příspěvek, ale líp než Martina bych to nenapsala. Já mám vzteklouna, kterému je 12 měsíců, k plácání absolutně žádný důvod nevidím, snažím se odvést pozornost k něčemu jinému, nebo správně rozklíčovat signál (často se vzteká, když už je unavený), počítám, že s věkem to bude postupně horší, ale co už. Každý jsme nějaký. Popravdě, když vidím jeho tatínka, jak se vzteká, když mu něco nejde, tak plně chápu, kde se to bere a manžela fakt plácat nechodím.
|
|
|
| Liškodlak | 
 |
(15.11.2010 15:12:59) U nás plácnutí nemá efekt, maximálně vše zhorší, takže v těchto situacích nedělám. Pokud si vymáhá něco, co nehodlám poskytnout, velmi stručně a důrazně řeknu že NE a proč NE a pak už jen ignoruju řev. Když se jedná o to, že nechce z venku domů, do auta apod, tak zatím mám výhodu, že ji "přeperu" . Pokud chce něco, co může mít, řeknu - přestaň vřeštět a udělej prosím prosím - to většinou funguje. Někdy mi není úplně jasné, o co jí vlastně jde, tak říkám - přestaň ječet a ukaž mi, co chceš, vezmu ji na ruku a umožním, aby ukázala, co chce. Kupodivu, docela často se stane, že chce něco docela smysluplného a vzteká se, že ji nechápeme.
|
|
| Vendy a dve holky | 
 |
(15.11.2010 16:15:25) Ja mela podobneho vzteklouna ve skolce, tam placat nemuzes.Normalne byl hrozne klidnej a hodnej a jednou jsem mu rekla, at ty hracky uklidi nebo ho dam time out...neco jako na hanbu.Neposlech, tak jsem ho posadila celem ke zdi na hanbu a tu dostal amok.Ja na to nebyla, a jeste ke vsemu u nej, vubec pripravena.Najednou sebou zacal zmitat a tu a tam se svihnul hlavou o zed nebo podlahu.Ja byla desne vydesena neb jsem nejdriv myslela, ze se bacil omylem.Jeho maminka me vyvedla z omylu, prej normalni.Proste ho nechat, ale mlatit se do hlavy vypada dost hruzostrasne.
|
|
| Gordita | 
 |
(15.11.2010 16:40:14) Ja na naseho vzteklouna vlidne mluvim, vysvetlim proc to a to nemuze, pochovam, uklidni se a je zas klid. Placat po zadecku by me teda v zivote nenapadlo, jenom by se prilejval olej do ohne. Na dospelych je zachovat klid, staci, ze se rozciluje dite :)
|
|
| Balbína | 
 |
(15.11.2010 17:58:09) taky jsem někdy nevydržela a plácla a v tom věku je to opravdu na nic, zařekla jsem se, že plácat nebudu. Hodně toho přejde časem. U syna pomohlo, že jsem ho nechala být, ať se vzteká. Brzy se uklidnil a byl normální. U dcery to tak nebylo, vztekala se hlavně venku, když se mělo jít domů a utíkala jinam. Sama poznáš, co na něj zabírá. Čemu se můžeš vyhnout, tak se vyhni - např. dlouhému nákupu (pokud se tam vzteká), únavě (dát včas spát) atd. Mně se osvědčilo i mít pevné rituály. Např. při dávání spát. Zazačátku se u toho vzteká, ale když si zvykne, že je to tak a tak, tak časem přestane.
|
|
|