| Lou+3 | 
 |
(27.11.2010 17:44:12)
Ahoj, priznam se, ze uz nekdy nevim, co s moji 5letou dcerou. Ve skole dokonala a ambiciozni, na verejnosti princezna a doma totalni hruza. Nic se ji nelibi tak jak to je, od rana zaciname jecenim, co si vezme na sebe a v jake barevne kombinaci. Pak sedi a trucuje a neoblika se. Pak nechce jist snidani, rve, ze chce neco jineho, ale uz mam vyzkousene, ze to nepomaha, tak proste dostane to, co ostatni a kakao a ona to rozrochni a zprasi a nevypije. Tedy vlastne sni jen vajicko na tvrdo, michany ci palacinku, jinak si stezuje. Pak se jde do skoly - kdyz jedu autem, chce pesky, kdyz jdem pesky, rve, ze chce autem. Odpoledne z druziny jeci, ze ji beru moc brzy ci moc pozde. (obcas take nejeci). POkud zrovna nejdeme do muzea ci ZOO, zadny program pro ni neni dost dobry. Odmita po sobe uklizet. Neustale peskuje sve mladsi bratry, kteri chudaci poslouchaji. Ja ji ale neposloucham, a tak je to peklo. Manzelovi take rve, ale mene, spis je na nej urazena a nechce s nim byt, protoze on je velmi tvrdy a asketicky k sobe i k detem.
|
| Pawlla |
|
(27.11.2010 17:46:52)
Chodí v pěti do školy?
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 17:49:22)
tady v USA deti od necelych peti chodi do skoly a cpou do nich cteni a psani.... neprijde mi to moc rozumne, ale jinak je pristup k detem bajecny, takze se ji skola libi a je z ni nadsena, protoze je tam trochu za princeznu z tramtarie.
|
| Pawlla |
|
(27.11.2010 17:51:30)
Aha už rozumím,no cvičí s Tebou,chce to pevné hranice,Ty rozhoduješ jak se jede do školy,kdy ji vyzvedneš atd.Nesmí si nic vyřvat,jinak to bude dělat pořád.
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 17:56:21)
ja ji rozhodovat nenecham, tedy jen v pripade, kdy to jasne definuji predem (napr. chces modre ci cervene triko? - chci saticky. Mas na vyber triko. Nakonec na ni to triko musim narvat za pomoci fyzickeho nasili, tedy proti jeji vuli, nebot ona az do konce vyzaduje saty. Do skoly chodi casto nenajezena, protoze jidlo vybiram ja. Mam z toho mizerny pocit, ze je hladova, ale nechci povolit. Je schopna 24 hodin nejist, pokud se ji jidlo nelibi. Ma neustale k dispozici chleba a vodu, pokud nechce jist normalni jidlo.
Ze skoly ji vybiram podle toho, jak stihnu praci a nakupy, nejsem schopna se prizpusobit a uz jsem ji to 100x vysvetlovala.
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:00:43)
jinak mam pocit, ze jsem na ni spis tvrda, nez ne. Navic jsou jeji brachove vyrazne hodnejsi a tak se i k nim chovam lepe - je to zacarovnay kruhu, nechci ji vydirat nedostatkem lasky, ale nekdy mam fakt pocit, ze mam ty mladsi kluky radeji, jsou o tolik jednodussi a ona to citi.
Z venku ji porad chvali, ze se za 3 mesice prakticky z niceho naucila vyborne anglicky, ze se zvladla srovnat i byt lepsi nez rodile deti, a tak, vim, je to pro ni velky zaber a ona se silene snazi byt dobra. Je mi ji i lito a mam z toho dost dilema.
|
| štěpánkaa | 
|
(27.11.2010 18:02:55)
LOU, TAK JI ZA TY DOBRÉ VĚCI, KTERÉ VIDÍŠ, TAKY POCHVAL, jako ji chválí okolí. )pardon za CAPS). Dej jí najevo, že nevvidíš jenom to špatné...
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:05:03)
Stepanko, mozna je to fakt ze posledni dobou jsem nejaka unavena, ze jsem ji vlastne uz hrozne dlouho nerekla nic pozitivniho, neco na tom muze byt.
|
|
| Zuuuza | 
|
(27.11.2010 18:55:49)
Štěpánko, souhlas. Nehledat jen ty chyby, to zlé.. Vypíchnout to dobré.
|
|
|
| Tante Ema | 
|
(27.11.2010 22:01:34)
Lou, jak to teď čtu, tak mě napadá, že by to taky mohlo být trochu jinak (jinak než "malý tyran"). Asi bych se obrátila o radu na nějakého odborníka, může být třeba i nějaký problém mezi vámi dvěma holkami.
Každopádně bych to nenechávala být, té malé zdá se něco chybí a tobě nakonec zrovna tak.
|
| Lou+3 |
|
(28.11.2010 3:31:07)
Teto Emo, maleho Tyrana jsem uz cetla... myslim, ze tak uplne to neni... je to s nama asi trochu komplikovanejsi. Manzel, ac profesor na VS, je take neskutecne tvrdohlavy, porad nekoho peskuje, musi za kazdou cenu ovladat situaci (ve chvili, kdy konci vecere mi rekne, ze mam jit myt nadobi - jasna vec, ale on musi dat prikaz - a ja se sprajcnu, protoze to nechci prikazem --- deti to vidi. A to je asi problem.
|
| Nika89 | 
|
(28.11.2010 8:37:26)
Tak to bych mu asi řekla ať si to jde umýt sám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 17:47:53)
Ja vim, ze na psychologa to jeste neni, ale ro mne je to fakt psycho, co se vam osvedcilo pro takoveho kverulanta? Ja vim, ze to ma tezke, je nejstarsi, musela se naucit novy jazyk, v peti ji nuti cist a psat, ale porad mi pride, ze to neni duvod k takovymu chovani :-(
|
| štěpánkaa |
|
(27.11.2010 17:52:34)
Lou, to co popisuješ je vyčerpávající. Myslím, že toho psychologa bys rozhodně potřebovala ty, abys o všechno vydržela. Co nějaké bonusy za bezproblémový odchod do školy, které jejím bratrům dopřeješ a jí ne, když bude takhle vyvádět
|
|
| Maťa. | 
|
(27.11.2010 18:16:17)
Lou, moj paťročný syn (u nás školkár) je kopia Tvojej dcéry. Práve v utorok sme s ním (a ja i taťka) boli prvý krát u psycholožky vyhlášenej tady u nás.
Dostali sme rady, psycholožka ho odhadla naprosto dobre, ač tam bol klasicky anděl.
Ďalšia kontrola za tri mesiace a to už i s mladším dvojročným bráškou - rieši nás celkovo ako rodinu
neboj sa toho a ak to tak cítiš, vyhľadaj psychologa
Minimálne Ťa nabije novým elánom. Jak nás.
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:25:08)
Ahoj... ja vlastne trosku chapu, mame to takove zacyklene, ze cim vic se tak chova, tim vic jsem u jejich bratru. A ona je nejdele pryc z domova a tak.
A jen pro vtip - nedavno mi rekla dost nastvane, ze nemam poradnou praci, protoze tam nechodim v sukni, vysokych podpatkach a nemaluju si nehty a pusu!!!!!!!!!!!
|
|
| Evka13 | 
|
(27.11.2010 18:37:43)
Mám něco podobného doma, dokonce jsem nedávno zakládala příspěvek, jak komu pomohl psycholog u dětí(jejich obtížného chování).
U koho jste Maťo byli a jaké rady?
|
| Maťa. |
|
(27.11.2010 23:03:22)
Evka, meno psycholožky Ti asi moc nenapovie. Neboli sme v pedagogicko-psych. poradni, boli sme priamo u rodinnej psycholožky špecializovanej na psychologiu detí..
Rady nám dala dobré, ale ušité priamo na mieru mňa a partnera. Mimo toho tie všeobecné rady ala doslednosť atd, tak to určite vedia všetky matky problémových detičiek.
Dokázala by som relevantne odpovedať skor na nejakú konkrétnu otázku, konkrétny problém
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(28.11.2010 1:51:16)
Má dcera je skoro stejná, prosazuje se, uráží, všude, i mezi dosplými, musí být za hvězdu, je hodně ofouklá, zejména na chlapy... ale já to, upřímně řečeno, jako takový problém nevnímám. Nechceš jíst, nejez, chceš šaty, vem si šaty, na tom není nic závadného, ale máme dohody, a když je poruší, přijdou sankce, zákaz sladkostí, filmů... ALe upřímně, tlak nesmí být moc velký,takové dítě lze dost snadno zahnat do stavu, kdy se šprajce a neustoupí ani za žádnou cenu. Já mám ovšem jen ji, můžu si takové chování dovolit, myslím, že u vás problém eskaluje jiná země, další dvě děti, tvoje únava... možná z dcera je unavená a pod tlakem, ale nechce se prostě dát. DOminantní osobnosti nechtějí ukázat slabost ani strach a takové může být dítě i vpěti letech.
|
|
|
| Tvoje horší já |
|
(27.11.2010 17:50:52)
Je rozmazlená. Potřebuje pevnější vedení.
|
|
| kreditka | 
|
(27.11.2010 17:52:28)
Ač nejsem příznivec mlácení dětí, za tohle chování bych ji nasekala na prdel, pokud nic jinýho nezabere, v každým případě mi přijde dcera dost rozmazlená, protože tohle bych netolerovala ani 3 leté dceři
|
| Evka13 |
|
(27.11.2010 18:50:21)
Není to opravdu rozmazlenost. Máme doma to samé, jen asi v jiných obměnách. Malá je přísně vedena, snažíme se neustupovat a klackovité chování buď ignorovat, nebo dle závažnosti i trestat.
Spíš si myslím, že tím, jak jsou inteligentní, tak mají tu škálu testování hranic u dospělých velmi posunutou. Nebo jsou vytrvalejší.
Stále doufám, že z těch sígrů nakonec vyrostou suprvější lidi než jejich méně problematičtí sourozenci...
|
| kreditka |
|
(27.11.2010 19:06:09)
Tak pokud je to tak tak se omlouvám.
|
|
|
| Theend |
|
(27.11.2010 19:40:23)
Mluvíš mi z duše, Kreditko. Také jsem proti násilí na dětech, ale v tomto případě bych se neudržela.
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(27.11.2010 17:57:24)
To je tes hrůza. Nevím, jestli Vás to potěší, ale moje dcera je od narození sígr. Nerada to říkám, protože své děti mám opravdu ráda, ale ona vyvádí ve svých 3 letech opravdové lumpárny, že by si s ní spousta kluků nezadala...
Její včerejší výkon: počmárala voskovkami dřevěnou skříň( už asi 100 krát jsme ji po dobrém i po zlém vysvětlili, že se to nesmí...), vyčurala se do obráceného nočníku a já nevědomky a domnívajíc se, že nočník je pouze obrácen dnem vzhůru, jsem to zvedla a celá se polila. Jo a aby toho nebylo málo, tak jsem našla v obýváku skleničku s tekutinou připomínající naši bezovou šťávu, takže jsem se toho bez obav napila. Bohužel v té sklenici nebyla šťáva, byla to moč naší dcery... 
Já už nevím, zda se smát nebo brečet... 
|
| štěpánkaa |
|
(27.11.2010 17:58:41)
bože kam na ty nápady chodí? To všechno si sama vymyslí?
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(27.11.2010 18:08:11)
Ano sama. Ona prodělala takový ten překotný vývoj, já ani nepamatuji, že byl byla někdy mimino. Ona si třeba nikdy nelehla na záda, měla pocit, že se nebude ničeho účastnit a všechno jí uniká. Takže jsme ji cca od 3 měsíců nosili zády k sobě, aby vše viděla. Od 7 měcíců stála a všude lezla. V současné době je akční od 7.30 a ve 22 hod nechce spát.
Já už zvažuju psychiatra na ni nebo i na sebe??
A to se jí snažím věnovat, pořád čteme, hrajeme lota a stavíme, ale jak je chvíli bez dozoru ( třba vařím nebo vytírám), udělá z bytu kůlničku na dříví...
|
|
|
| Pawlla |
|
(27.11.2010 18:01:29)
Margotko 
|
|
|
| cyann |
|
(27.11.2010 18:25:57)
Já mám opačný, i když v podstatě asi stejný problém se synem. Taku 5 let, taky v zahraničí, s vidinou brzkého stěhování jinam. Ale on nezlobí doma, naopak, zlobí ve škole. Doma je naprosto v pohodě, poslouchá, domluvíme se, je dost samostatný. Ale ve škole si na něj pořád stěžujou - neposlouchá, ruší, pere se. Já ale fakt nevím, co s ním mám dělat - jak mu mám nastavovat hranice na něco, co se děje ve škole.
Myslím si, že je to těma změnama které očekává, prostě je z toho nervózní a chová se takhle, Tvoje dcera asi zase problémy ventiluje opačně, zlobením doma. Nevim co je lepší :-(
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:29:57)
a kde bydlite? Jinak u nas ve skole se da volunteerovat, mozna, ze by to pro vas nebylo spatne?
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:31:16)
A ted si prave peclive cervenym permanentim fixem namalovala nehtiky, vytahla ze skrine vysoke podpadky a natrela si pusu mym jelenim lojem. Jeste, ze nepouzivam rtenky, to by to tu vypadalo.
|
| cyann |
|
(27.11.2010 18:41:22)
No, a syn má přesně takový kravský nápady ve škole - např. nasypat písek do záchoda apod. Doma si ráno sám nachystá snídani a jde si hrát tiše se stavebnicí, abych se mohla dospat.
|
|
|
| cyann |
|
(27.11.2010 18:33:47)
Jsme v Holandsku. To se tu moc nedělá. A hlavně před vánoci se vracíme do ČR, takže už to spíš nějak překlepem. A pak když to bude v český školce to samé, budu to nějak s učitelkou řešit. i když moc nevím vlastně jak.
|
|
|
| cyann |
|
(27.11.2010 18:31:05)
Takže co já teď zkouším, je nezlobit se na něj, jen mu důrazně vysvětlit, jak se má chovat a co je špatně (a několikrát to zopakovat), ale nějak moc netrestat. Spíš věnovat pozornost, povídat si, uklidňovat. I když moje první reakce je vždycky chuť řvát, nařezat či něco zakázat, tak si ji nechám zajít, protože si říkám, že to tu jeho situaci a nevyrovnanost ještě zhorší.
|
| Lou+3 |
|
(27.11.2010 18:32:05)
ja prave nekdy ujedu a rvu a obcas i placnu, ale vim, ze tohle cesta neni. Ze ji trochu chybi vic lasky a pece, ale nevim, kde je nekdy vzit...
|
| cyann |
|
(27.11.2010 18:38:13)
Já si právě někdy říkám (např. když tady čtu články o nevychovaných dětech, sígrech co ve školce trápí ostatní děti...), že bych měla být přísnější, začít ho mydlit nebo co. Ale myslím že by to bylo kontraproduktivní.
Moje situace je jednodušší v tom, že mě nezlobí, takže na něj nejsem tak nějak osobně naštvaná. Nejsem v afektu. Kdyby mi zlobil doma, nevim nevim kde bych tu trpělivost dolovala.
|
|
|
|
|
| *Kate*+ dve holky 05+08 | 
|
(27.11.2010 18:41:55)
musim rict, ze me tvuj popis vubec neprekvapil. mam doma neco podobneho. asi ne v takove mire, ale kazdopadne dcera se z holcicky, ktera byla jako male dite vylozene bezproblemova, vyklubala podobna "pubertacka". jestli neco chapu jako nejvetsi problem tak je to presne to, co jsi popsala. nic ji neni recht. kdyz reknu, ze je neco cerne, ona jeci, ze to je bile. ve skolce je naopak totalni vzornacka, vsude "venku" je chvalena, ale doma je nekdy fakt na zabiti. mam take mladsi dite a taky jsem uz zacinala mit pocit, ze mam tu mladsi radsi, protoze je to s ni o tolik jednodussi. ale to jsem si proste zakazala a v podstate se primela vic se starsi venovat. snazim se podnikat veci jen s ni samostatne, kdyz to jde. snazim se ji projevovat lasku jako te mladsi. chvalit ji jak to jde, hodne s ni mluvit, udelat si na ni cas. jinak bych rekla, ze jsem na ni taky dost prisna a nenecham ji vyrvat si ruzne veci, ktere chce. v tom bych problem nevidela. kazdopadne po zavedeni tehle "terapie" mi pripada, ze se to viditelne zlepsilo. ale je to drina 
nicmene chtela bych te uklidnit, ze to je pry v (cechach) predskolnim veku normalni. ma to hodne deti v mem okoli. pry mala puberta. trenink rodicu na tu opravdovou. to nas cekaji pekny veci
jo a k obleceni. ja dceru nechavam oblikat se zcela samostatne. nejdriv chodila jako kaspar, ale uz se naucila obleceni sladit. ma akorat predepsane, jestli triko s dlouhym nebo kratkym rukavem, jestli ponozky nebo puncochy a zbytek si rozhodne sama. to jen tak pro zajimavost.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(27.11.2010 18:57:04)
Ze svých zkušeností s dětma mám pocit, že to k tomuhle věku patří, takovéhle boje, všechno ví, všemu rozumí, všechno chce dělat, rozhodovat. Na druhou stranu já jsem zastáncem toho bojovat, když fakt o něco jde, ale asi bych jí nechala, ať si vezme na sebe co chce, tam by mi to za to nestálo, když chce šaty, tak ať má šaty, s jídlem bych jí nepolevovala na snídani, protože tam není čas, ale třeba bych se zeptala, co chce k večeři a udělala bych jí, co chce, mohla by třeba pomáhat a tak byste mohli mít nějaký lepší čas spolu a třeba by pak neměla pocit, že musí o všechno bojovat. Jinak je to na ní nápor, zvládnout se tak rychle adaptovat, je fakt dobrá, měla by si taky občas odpočinout. A ty taky. K tomu psychologovi bych zašla, dost to člověku pomůže, vypovídá se, zjistí, že není blázen a třeba se i dozví něco, co bude fungovat.
|
|
| Balbína | 
|
(27.11.2010 19:13:54)
A Kdybyste sis k ní třeba večer před spaním sedla do postela a řekla jí, že tě mrzí, že na ní křičíš, ona se vzteká a že je mezi vámi nepohoda.Že s ní nechceš válčit a jakže to uděláte, aby byl klid. Třeba ráno u snídaně. A domluvit to konkrétně. A pak u vyzvedávání.
U nás tohle zabírá. Ale je jasný, že každé dítě je jiné.
|
| Mišyčka a Minimišyčka | 
|
(27.11.2010 19:59:07)
Fuj, jak jsem si přečetla nadpis, tak se mi udělalo zle, asi bych to o svém dítěti neřekla, natož napsala někde veřejně. Bud ráda, že je zdravá a šikovná. Co by za tohle daly maminy dětí třeba v nemocnici.
|
| Balbína |
|
(27.11.2010 21:45:39)
Ivčo 
|
|
| Lou+3 |
|
(28.11.2010 3:50:40)
Ivco, omlouvam se za nadpis pokud te pobouril - toto je idiom, ktery se bezne pouziva a rozhodne to neznamena, ze by to nekdo chtel udelat
|
|
|
|
| Winky | •
|
(27.11.2010 20:18:15)
tak ačkoli jsem sama odpůrce rozmazlených dětí, přiznám se že zakladatelčinu dceru bych odhadla jinak.
Je v nové zemi. Naučila se nový jazyk. Je pryč z domu zatímco její milovaná /stále ještě!!!/ maminka se může věnovat jejím dvěma bratrům nebo práci. Musí se podřídit spoustě věcem - ono to třeba vypadá jako skoro-školka, ale i tak tam ten režim je, ne že ne. A pokud ho tam zvládá dodržovat, prostě potřebuje vybití té nahromaděné energie jinde. Nezlob se na mě, ale dalšími represemi se z toho nevyhrabete, tvrdá na ni jsi, ale právě až dost. Co je na tom jestli si vezme tričko takové nebo makové? Moje pětileťačka se obléká zcela sama, včetně spodního prádla a punčoch, prostě si vybere "model". (letní trička, šaty a kraŤasy jsou teda v krabici nahoře na skříni, vybírá z oblečení přiměřeného počasí, ale SAMA). I čepici a rukavice a boty si vybírá sama (opět má k dispozici aktuálně vhodný výběr, ale šáhne a vybere si sama).
Je sice hezké mít to mezi sourozenci "stejně", ale ona je prostě starší. To jí nikdo neodpáře. Tak bys to mohla v něčem reflektovat, co ona může malinko víc než její bratři.
A co se snídaní - to taky musí jíst opravdu to co dva mladší bráškové? Myslíš že musí mít nutně pestrou snídani? Já jsem tedy jako dítě vyrostla na chlebu s máslem a hrnku čaje a žiju, dcera a syn mají na výběr pudink/jogurt/cereálie s mlékem, a točíme to pořád dokola (resp. si řeknou co chtějí a dostanou to, není s tím takřka žádná práce poránu). A nikdo se nevzteká, nedožaduje se něčeho jiného. V UK děti měly taky na výběr buď míchané vajíčko nebo cereálie, a že to byli docela mazánkové, tohle prostě ráno jedli pořád. To míchané vajíčko je za 2 minutky hotové, proč by ho nemohla jíst? A pancake zase druhý den (můžou být hotové v ledničce a dají se do mw ohřát).
NEchci tím říct, že jí máš ve všem vycházet úplně vstříc, tak aby si mohla diktovat podmínky. Ale ve věcech které nejsou důležité jí můžeš dát to co chce, aby pak ona v těch důležitých věcech poslechla zase tebe (viz to auto a čas vyzvedávání). Jo a s tím vyzvedáváním - opravdu by nešlo udělat to, že bys třeba 1 den v týdnu věděla kdy pro ni přijdeš? To by jí taky mohlo utvrdit v tom, že ona tě zajímá, že si na ni uděláš čas.... Dceru 1x v týdnu vyzvednu po obědě, i když normálně tam je až do tří. Nic tím sice nezískám, ale ani neztratím, tak proč jí to nedopřát. Jistě že to párkrát zkusí abych pro ni chodila po obědě častěji, ale stačí vysvětlit že jsme se domluvily 1x a že to bylo/bude tehdy a dobré... potřebuje se jen ujistit že platí co je domluvené.....
Držím palce aŤ to dopadne dobře. Tvoje dcera je určitě šikovná a zdatná, tak to využij pro její rozvoj a pomalu se připravuj na to, že zvládne víc a víc a ty budeš spíš poradce než "generální rozhodčí"...
|
| Tenna /2 | 
|
(27.11.2010 20:29:39)
 Ano, Winky to napsala podrobně, přesně takový dojem to dělá i na mne.
|
| Winky | •
|
(27.11.2010 20:44:10)
právě to totiž mám doma (a to jsme doma, a ne v přestěhovaní a v cizině k tomu). Ve školce šikovná, chytrá, zdatná, doma se rozcapuje, předvádí, s bráchou se "bije" /šťouchá, přetahuje, diriguje ho, snaží se mu poroučet/..... samozřejmě že ji usměrňuju, ale nemůžu po ní přeci chtít, aby přišla domů a byla jak pěna, tiše si hrála v koutku, říkala "ano mami" a "jistě mami" a neměla žádné požadavky. Párkrát jsem se zdržela ve dveřích třídy když jsem něco probírala s učitelkou, a musím říct, že ty děti ve třídě i když spolu vycházejí, de-facto bojují neustále o "své místo na slunci", kolektiv je mocná věc a "přízeň" ještě větší, a skutečně pokud musí celý den řešit jestli bude sedět vedle toho a toho, na procházku půjde s tím a s tím, hrát si bude s tamtím nebo si to vezme někdo jiný apod.... to je hrozně moc věcí. A doma ten přetlak ventiluje. Někdy mám pocit že od 3 do 5 je opravdu "vyměněná" za nějakou nesnesitelnou šklebivou a uječenou potvůrku, až pak teprve přichází to že se asi začne cítit doma v bezpečí se svými věcmi, a zklidní se. Jo a na kroužky zrovna teda chodit nechce (zas tak samostatná a chtivá kolektivu není) a já to teda taky vidím že zatím spíš potřebuje to svoje stálé zázemí.
A když mě může mít chvíli pro sebe, tak je na vrcholu blaha (a to má samozřejmě brášku ráda). A osobně se mi osvědčilo (ačkoliv se mi to nedaří 100% dodržovat) říkat místo "ty jsi.....(hloupá, nevychovaná, nešika)" variantu "to se ....... (mi nelíbí, nezdá vtipné, nepovedlo atp)".
|
| Tenna /2 |
|
(27.11.2010 20:54:26)
Ano, také to znám - dítě ve všední dny, kdy chodí do školy/školky a na kroužky, je úplně jiné dítě, než o víkendu nebo např. nemocné se mnou týden doma. Po tom týdnu se mnou doma, kdy ho opečovávám, je skutečně doslova z čerta anděl (A vidím i, že u dítěte, na které jsou kladené vyšší nároky, je to markantnější.) A je jasné, že školačka také žárlí na malé sourozence a chce svůj díl uznání, pozornosti a ujištění o lásce od rodičů.
|
|
| Marťa11 |
|
(27.11.2010 21:26:12)
winky, napsala jsi to krásně a absolutně s tebou souhlasím
|
|
|
|
| helena + veverčátka | 
|
(27.11.2010 20:43:11)
Souhlasím. Jde o pozornost a v tuto chvíli má jen tu tvou negativní.. ale taky lepší než nic!
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(27.11.2010 20:24:34)
Nečtu celou diskuzi, možná se tedy budu opakovat. Ale z toho, co píšeš, to na mne dělá dojem, ža ta holčička bojuje o tvoji pozornost. Má dva mladší sourozence, možná žárlí a má pocit, že oni jsou malí, opečovávaní mazlíci, zatímco po ní se stále jen něco vyžaduje. Možná se cítí málo přijímána a respektována, proto záměrně vyvolává kontroverzní situace, kdy musí být po jejím. Každopádně, jestliže v jiném prostředí je v pohodě, nabízí se, že problém je zakopaný někde ve vašem vztahu.
|
|
| helena + veverčátka |
|
(27.11.2010 20:39:38)
Já bych doporučila přečíst něco z knížek o respektu. V Čechách: Respektovat a být respektován, v zahraničí http://knihy.abz.cz/prodej/jak-mluvit-aby-nas-deti-poslouchaly-jak-naslouchat-aby-nam-deti-duverovaly, originál teď přesně nevím, tak si vyhledej autorky.
Je tam hodně rad a i když se ti nebude líbit co píše, sem tam něco použiješ a fungovat bude a sem tam ne, ale rozhodně to stojí za to. Mám dvouačtvrtleťačku, ale perfektně mluví a je stejný typ. Je hodně orientovaná na "výkon" a aby jí vše šlo a aby byla "dobrá" a je v období vzdoru. Je podobný typ, doma lev a venku sluníčko. Občas nás dokáže taky rozložit celkem slušně, ale opravdu je nutné s dětmi mluvit aby cítili, že jim nerozkazujeme a hodně je poslouchat. Na ní to tedy funguje, ale chce to opravdu se zamyslet nad stylem, jakým k dětem mluvíme. Já si to uvědomila, když začala mluvit s panenkami a předkládala mi "k revizi" moje slova. Někdy jsem se zhrozila jak s ní mluvíme.. ne sprostě, ne zle, ale stále něco zakazujeme a přikazujeme. O tom jsou ty knížky. Jak to říci jinak.
Velmi nutné je poslouchat a ptát se, ale ne stylem: sakra co ti zase je?, ale stylem který je popsán v té knížce. Jde to ztuha a někdy sklouznu k původnímu - zakazuji a přikazuji a křičím, ale vidím, že když si dám tu práci a poslouchám jí, tak často se problémům vyhneme.
Mám stejný problém s tím, že je těžké přijmout ty její emoce, když jsem sama naštvaná, ale opravdu bych řekla, že tím, že se snažím tím je to lepší. Někdo to zatracuje, ale něco na tom je. Jen ne všichni si dají tu práci to zkoušet znovu a znovu. Nefunguje to hned, protože my neumíme mluvit NORMÁLNĚ. Sama si všimni, jak mluví s klukama. Mluví stejně jako ty k ní..
|
| anna+++++ | 
|
(27.11.2010 21:35:39)
Já bych nechala dcerku jíst co chce, oblékat si v rámci možností co chce aby měla také trochu volnost a ne pevný režim od rána do noci - ti nejstarší děti to mají vždy nejhorší - musí poslouchat na slovo, vše umět, jít mladším sourozencům příkladém - ale jsou to proboha jen děti...
|
|
|
| Šešule | 
|
(27.11.2010 21:16:18)
Doporučuju přečíst knížku Malý tyran od J. Prekopové. Je to pár stránek a myslím, že bys tam mohla najít inspiraci.
|
|
| Tante Ema |
|
(27.11.2010 21:54:13)
Tomuto typu dítěte si říká malý tyran.
Návod na seřízení: Jiřina Prekopová: Malý tyran. Pokud byste s tím chtěli něco dělat.
|
| lela, rosa, niki | 
|
(27.11.2010 23:53:56)
Mozna ze mam neco podobneho doma.
prakticka rada - velmi se mi osvedcilo si pripravit veci na obleceni den predem- a to zaroven s dcerou se vecer muzeme v klidu pobavit o tom , co si oblece - urcite jina atmosfera nez ranni stres. Blbost - ale pokud dodrzime, je lepe. Jinak si osobne myslim, ze kdyz je dite zlobive doma a venku, ve skole hodne, je to ta lepsi varianta. Nemyslim si, ze je tvoje dcera rozmazleny tyran . Co takto si udelat jeden den jen pro ni - vyjit si jako velke holky bez mlasich sourozencu a pritom si rozumne promluvit = ? Zni to asi vsechno jednoduse, realita je jina, ja s moji dcerou , ktere bude sest let taky bojuji - ale jedno jsem se fakt naucila - objeti a porozumneni je mnohdy prinosnejsi nez nadavky a biti. jen to chce jedno - pevne nervy - a to je strasne tezke
drzim place
|
|
|
| Florence |
|
(28.11.2010 1:51:38)
Ja tedy dite nemam, ale snad muzu trosku popsat pocity tve dcery. Jako mala jsem s celou rodinou odletela do USA a byla dana do skoly, kde jsem se musela prizpusobit, naucit se jazyk atd. Nebylo mi tedy 5 nybrz 9 a tudiz si to docela dobre pamatuju.
Nemela jsem na vybranou. Vetsina veci, ktere jsem umela ci znala, mi tu najednou byla k nicemu. Od pohadek, oblibenych jidel, pisma (psaci tamejsi deti neumely) az po asi 3/4 vsech skolnich znalosti. Pocit zmatenosti a vykoreneny totalni. Kamaradky zadne.
Do toho vedomi, ze jsem v podstate exponat tridy - vsichni koukaji, co ta cizinka bude tak asi delat... Neumela jsem anglicky, vubec. Umela jsem YES a NO a to jsem pravidelne stridala. Prvni 3 mesice byly des, pak se to usadilo.
Zachranilo me skakani gumy a mala nasobilka (tu se tam totiz zrovna ucili). Abych vyrovnala handicap neznalosti jazyka, musela jsem byt LEPSI, v cemkoliv, ale hlavne v necem.
Jestli jsem doma vyvadela nebo ne si nepamatuju. Zato zpetne vim, ze jsem mela (a moje 5-ti leta sestra, ktera tam sla do 1. tridy samozrejme taky) 100% podporu rodicu.
Zpetne si uvedomuju, ze to nemeli vubec lehke. Penize zadne, dve male deti, anglicky umel a pracoval pouze tata. Ten najednou musel obstat v praci, uzivit rodinu a jeste tolerovat nevyzvanenou manzelku a deti. A snazit se nas vsechny naucit anglicky co nejrychleji. Z mamy se z VS zeny s vysoce kvalifikovanou praci stala najednou zena v domacnosti v naproste socialni izolaci - taky nic moc.
Jsem svym rodicum nesmirne vdecna, ze to pro nas tehdy udelali. Naucila jsem se jazyk, otrkala se a ziskala nezvratne presvedceni, ze v cizi zemi LZE obstat.
Nikdy ale nezapomenu na to, jakou podporu pro nas tehdy meli. Jak si uvedomovali, ze to nemame lehke a jak zvladli uridit svuj vztah a celou nasi rodinu skrz timhle zajimavym, velmi obohacujicim, ale taky nesmirne narocnym obdobim.
|
|
| Petra Neomi | •
|
(28.11.2010 2:06:37)
Mmch, připadá mi, že jak máš ještě dvě menší děti, díváš se na ni moc jako na dospělou a konfrontuješ se s ní. Vy jste dvě holky, vy byste měly držet při sobě, pro ctižádostivé dítě může být motivace být tvou parťačkou. To, že ti vmetla, že nemáš pořádnou práci, svědčí o tom, že i ona vnímá, že se ji snažíš "dostat" a volí obdobné prostředky.
|
|
|
V její náručí
Jarní šlapkaBřeclav 
Rákosníček a hvězdyPraha 1 
Nedělní divadélko: Palačinková PepinkaPraha 9 
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Jarní šlapka
Rákosníček a hvězdy
Nedělní divadélko: Palačinková Pepinka
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)