| salova | 
 |
(17.12.2010 13:15:19)
Ahoj mám dvě děti, 2,5 a 1rok , mladší syn se posledních 14 dní tak hrozně rozčílí , začne brečet pak není nic, nedýchá, je modrý, upadne, má rošířené zorničky a je jakoby v bezvědomí, pak sním musím zatřást nebo zabouchat po zádech, aby se vzpamatoval. Je to čím dál častěji a pokaždé, když od něj odejdu. Jsme objednáni na EEG. Práce kolem dětí je hodně a někdy odněj přece musím odejít . Doktorka vyslovila diagnózu afektivní záchvaty, vysvětlila mi oč jde a že bych tomu měla předcházet. Syn je na mě hrozně závislý, hlavně když jsme v jiném než domácím prostředí, drží se mě jako klíště, nemůžu ho ani posadit vedle sebe . Tak si nevím rady, jak ho přimět k tomu, aby se v "cizím" prostředí tak nebál, píšu uvozovky protože třeba mat. centrum navštěvujem pravidelně. Máte někdo podobné zkušenosti a jak ste na to vyzráli ?
|
| Bára+3♀ | 
|
(17.12.2010 13:19:30)
kamarádky syn afektivní záchvaty měl. sousedka tomu nepředcházela (ono to moc nejde, bo by jinak člověk to dítě rozmazlil do nesnesitelné míry) a prostě si na to zvykla, když dostal záchvat, polila ho studenou vodou a jelo se dál. měl to asi do 3 let a pak to postupně odeznívalo. čím byl starší, nechal si věci vysvětlit a bylo.
držím pěsti!
|
| *Niki* | 
|
(17.12.2010 13:28:48)
 panebože
|
| Bára+3♀ |
|
(17.12.2010 13:33:43)
co panebože?
to její jednání?
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 13:44:52)
Báro, částečně tvá slova, že když by řešila záchvaty, že by rozmazlovala... ale hlavně tedy ta studená voda.... to je děs, vážně.
Já tedy skončila v dětství pod sprchou jednou, a díky tomu si nic ze svého dětství nepamatuju. Jen tohle, přebilo to všechny vzpomínky, první začínají pak až někdy v 6 letech ve škole. Měla jsem to v sobě celé dětství. Jo, jsem cíťa, ale pokud má někdo afektivní záchvaty, jako je v tématu, asi taky nebude moc odolný...
Prostě mi to přijde jako drsná metoda, jak to maminka nezvládá, to je celé...
|
| majdaleenka +07+11 | 
|
(17.12.2010 13:46:03)
na tom ale bude mít vinu i dětská amnézie, kterou mají (skoro)všichni, většina lidí má na dětství jen útržkovité vzpomínky
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(17.12.2010 13:46:27)
jo ale tím ten přístup neobhajuju, v žádném případě ne
|
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 13:51:43)
Majdalenko, to určitě, ale i tak mi nepřijde normální nemít ANI JEDNU vzpomínku do 6 let... krom sprchy po záchvatu vzteku.
Takže i když mám někdy chuť své děti nejen osprchovat, ale možná i utopit, jdu to rozdýchat - nebo si zapálit 
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(17.12.2010 14:05:47)
no to zase ne, no, občas něco by tam na Tebe vybafnout mělo, kor když máš sama děti, míváme takové legrační flashbacky, když dítě něco dělá a najednou si uvědomíš, že totéž jsi dělala Ty mrzí mě to, ale třeba se to jednou prolomí jinak kamarádka mi vyprávěla, že mívala hysteráky asi do 7 nebo kolika a i když přesně věděla, že ji seřežou, ovládnout to nedokázala... ono to není o vůli, ale zralosti CNS a tu prostě násilím nikdo nedozraje
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 14:17:13)
Majdalenko, nemám ani záblesky, co vím, je jen z povídání jiných, hlavně rodičů, já si nepamatuju nic. Ale už se tím netrápím, to jen ta voda mi zas něco vyvolala 
|
|
|
|
|
| Amálka, 2+2 | 
|
(17.12.2010 14:05:18)
Je to sice hodně drsné ta studená voda.
S nejstarším jsemměla taky tenhle problém a to už byl starší. Dr. na neurologii mě řekl, taky abych ho otřela mokrou žínkou, štípla nebo dala facku. Aby začal reagovat na jiný podnět.
Poprvé to byl šok. Pak už jsem věděla, že když začne hystericky ječet, tak musím udělat protireakci. Naštěstí to nebyl tak časté.
Ale v roce si myslím, že je fakt dost malej a že má nárok na to být u maminky. I když chápu, že toho mamča může mít už někdy plný zub.
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(17.12.2010 14:07:02)
mně teda u tříleťáka nejvíc pomáhá nereagovat, být nablízku, ale nereagovat, jakmile se s ním začnu prát, je zle, ale máme jen "obyčejné" záchvaty vzteku
|
|
|
| DaVinci | 
|
(17.12.2010 20:27:27)
Cáknout nebo stříknout studenou vodu do obličeje je pro dítě, které má záchvat tak, že přestane dýchat, je naprosto v pořádku. A taky rozumím tomu, že matka nemůže předcházet všem záchvatům u dítěte. Třeba dítě se nerado oblíká, takže nikdy nepůjde ven, protože to je přece předcházení konfliktu?
|
|
|
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(17.12.2010 13:41:33)
|
|
|
| Štěpa dva kluci | •
|
(17.12.2010 13:48:30)
Náš syn měl také afektivní záchvaty. Modral od druhého dne od narození. Omdlévat začal v roce, byl asi třikrát v bezvědomí. Pomohla jen studená voda a okamžitá sprcha. Jen pro maminku co napsala pane Bože. Kdybych synovi dovolila vše co tou dobou chtěl, byl by naprosto nezvladatelný. Kdo nemá doma takové dítě, neví o čem je řeč. Ted je mu šest let a je to zlaté dítě. Dávala jsem mu půl lžičky Dologranu, aby mu rychleji dozrávala nervová soustava. Asi od tří let se naučil na pokyn nadechni se se rychle nadechnout. Držim palce a ono to opravdu přejde, ale chce to čas.
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 13:53:27)
Štěpo, nejsem neurolog ani psycholog, nevím co se děje v mozku a duši děcka, které má takový záchvat, jsem jen matka s dětmi mamánky a bývalé děcko, které sprchu taky zažilo, taky jsem byla zlaté dítě... za mě, NIKDY. I kdybych se měla mýlit.
|
| Štěpa | •
|
(17.12.2010 14:21:28)
Je to těžký, když je to jediný způsob, jak se Tě dítě nedostane do bezvědomí. Byla to rada od primáře, už v porodnici. Použila jsem to, až po tom roce, kdy jsme se tim vždy vyhli pobytu v nemocnici na pozorování. Dělal to jenom mě. Vybavila se mě jeho modrá hlava v náručí. Bylo to děsný, ještě že je to za náma. Doufám, že si na to nebude pamatovat.
|
|
|
| salova |
|
(17.12.2010 15:09:33)
Ano, to je ono, kdo to nezažil tak to těžko posoudí. Fak je, že pohled na promodralé dítě bez dechu, vám moc možností nedává. Prostě sním třesu a polévám dokud se nevzpamatuje.
|
| Bára+3♀ |
|
(17.12.2010 18:34:46)
ted už je asi pozdě na doplnění, ale přeci:
ta studená voda, té nebyly hektolitry ani litry, stačila decka, aby se hned probral a neupadl nadlouho do bezvědomí a nemodral.
a když je to jediné, co ti pomůže,není zbytí.
dnes je klukovi 10, je naprosto v pohodě, nic si nepamatuje a směje se tomu, jaký býval jako malý. ale prostě tehdy ta "rázná ruka" (ale přitom něžná a lásku rozdávající) zabrala.
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(17.12.2010 18:46:49)
Nemusí být ani studená voda, u nás pomáhá pořádně fouknout do obličeje...
|
| Bára+3♀ |
|
(17.12.2010 19:05:10)
Na každého zabírá něco jiného...
kdyby na všechny zabíralo fouknutí, nemuseli by šáhnout po vodě
|
|
|
|
|
|
|
| Dlask | 
|
(17.12.2010 13:21:32)
Děti maj všelijaké období, zatím bych to nehrotila a byla s ním co to půjde, ještě je malý, má na mámu nárok Moje malá byla taky ukníkanej závislák, přehouplo se pár týdnů a v pohodě jde k babi tady ve vsi na celý odpo beze mě. 4ím víc se ho ted budeš snažit násilně osamostatnit, myslím že mu to spíš do budoucna ublíží.
|
|
| Hadi a spol | 
|
(17.12.2010 13:21:56)
Tak přesně něco podobného mívala moje ségra (dnes 30 let) Byla taky na EEG a tenkrát jí na nic nepřišli Jediné co jsem si jako ségra z té doby odnesla je to, že ségře se nesmí odporovat - co chce to dostane. Tak na to bacha Jo a ještě jedna "nepotěšující" zpráva - naposledy to měla v první třídě, když jsem ji porazila v běhu Tenkrát si odnesla otisk taťkovi ruky na tváři
Napadá mě - jak často bývá s tátou sám? Tím bych začala Pak babičky, nějaké známé tety - zvykat, zvykat a každému říct, co má dělat, když se to náhodou stane
Na ségru taky zabírala studená sprcha
|
|
| adelaide k. | 
|
(17.12.2010 13:26:44)
No, v roce má ještě nárok. Nedělala bych z toho velké drama, předcházet tomu asi úplně nejde, časem to odezní.
|
|
| Balbína | 
|
(17.12.2010 13:26:57)
neporadím s afektivními záchvaty. Jen ti popíšu svýho mamánka. Starší dcera na mě byla hrozný závislák. Ještě když jí byly dva odmítala jít ven jen s tátou, když já zůstala doma. Postupně se to zlepšovalo. Přišlo mi, že prostě do cca 2,5 let byla hodně mamánek, bála se cizích, necítila se dobře ve větší skupině dětí (to jí vydrželo dýl), k babičce a dědovi aby se šla pochovat nebo pomazlit, to vůbec. A od tří let vyrovnaná, samostatná, v pohodě vydržela beze mě.
|
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(17.12.2010 13:30:14)
Tvému mladšímu je rok, chápu to správně? Tak ho prostě nos, jsou šátky, jsou nosítka, já jsem taky syna měla věčně v náručí nebo nebo v šátku a rozmazlený rozhodně není. Roční dítě je malé a když potřebuje blízkost mámy, tak co... na záchod se dá jít i s děckem v šátku, lze tak i vařit nebo vyklízet chatu a dávat do kupy zahradu... povídání o rozmazlení na neúnosnou míru mi v tomhle spojení přijdou nejen zcestné, ale hlavně ... no, nejsem s to najít vhodné slovo, aniž bych pochybovala o jeho publikovatelnosti. Vydrž a malému dej svou blízkost, vrátí se Ti to jedině v dobrém
|
| Pole levandulové |
|
(17.12.2010 19:41:40)
majdalenko, s tim musim souhlasi na 100% - dcera je, resp byla veliky mamanek. U syna jsme to nezazili, ale ona se mne drzela jako kliste. Tak jsme holt nosili a tulili dle jeji potreby. Jeste v roce bych neverila, ze se nekdy osamostatni. No a dnes je ji 20 mesicu a naprosto v pohode mne necha treba v Clovickove sedet u stolu a sama si hraje v te "zahradace", pripadne zvladne byt bez nas jen s babickou pres noc. Je porad mazliva, ale spi ve sve postylce a dokonce to vypada, ze uz pomalu nechame i kojeni.
|
|
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 13:31:07)
V tomto věku by mi přišlo divné, kdyby "mamánek" nebyl. A afektivními záchvaty zkušenost nemám, doma mi nikdy nikdo nemodral, ale že jsem se od dítěte nemohla hnout, to znám. I dvouletka se mnou doma chodí na záchod a hraje si vždy tam, kde jsem já.
Prvorozený se ode mě neodlepil do 2 let, ani minutu ho nikdo nemohl hlídat (krom mého otce, kterého ale vidíme asi 4x ročně).
Přijde mi to normální a běžné, jistá závislost dokonce zdravá. Rozmazlenci nesamostatní ti moji tedy fakt nejsou
|
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(17.12.2010 13:52:16)
můj syn to měl přesně od roku. nezačalo to ale tím,že by byl někde nesvůj nebo se bál atd. ale bouchl se do hlavy a upadl do bezvědomí,nemohla jsem ho vůbec probrat,až na podruhé..prvně oči otevřel a zase byl v bezvědomí,hrozný pocit!stávalo se to jednou za tři týdny asi. ale od roku a půl do dvou to měl třeba 3xza den,hrůza! no,pomaličku se ty záchvaty prodlužovaly,ale ještě ve 4letech ho měl. teď mu je 5,5 a už je v pohodě. u nás to nebylo ani tak ze vzteku,ale z leknutí a hodně při tom bouchnutí se do hlavy-to vždy bylo jisté..
na eeg vše ok.
teď to začala mít nedonošená dcerka-u té jsem si myslela,že je jiná povaha,neuřvaná-což on byl od narození vztekloun a řval téměř pořád..tak u ní mě to dost překvapilo..měla to 3x,od té doby zatím nic..jsou jí dva. tak uvidíme..na eeg chodíme tudíž také,vše ok.
u ní jsem se prvně dost vylekala,protože vždy se mi vybaví ten malinký uzlíček v inkubátoru na hadičkách.
spíše by mě zajímalo, jak je to s tí,že se to u dětí objeví-to ti někdo neřekl? mně totiž ne. v rodině to u nás nikdo nikdy neměl ani z x-tého kolene..
já mám obě děti císařem a rizikové těhotenství kvůli protilátkám. četla jsem,že to mají hodně děti z rizikových těhotenství,tak u nás to je možná fakt tím..
|
| Pája, A+A :o) |
|
(17.12.2010 13:54:43)
jo a neděste se té studené vody!! jaké panebože? jsou děti,na které nic jiného v tu dobu nepůsobí a neproberete je. ono je rozdíl,když je dítě jen modré a lapá po dechu,jakože se nemůže nadechnout a dítě,které do bezvědomí upadne-to pak jedině studená voda na obličej-rozdíl je dát pod sprchu,to je dost brutální,ale mě dr. řekl přímo -studená voda!!
a je to fakt. tenkrát jak jsem ho na chatě vůbec nemohla probrat a nevěděla ještě o co jde,osvítil mě duch svatý a letěla jsem mu omýt obličej studenou vodou a pak se teprve fakt probral. a rozhodně jsem kvůli tomu nerozmazlovala,chovala jsem se pořád stejně.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(17.12.2010 14:00:40)
jinak syn je dost citlivý. závislý na mě byl také (když je manžel celý dny v práci,babičky k dispozici nejsou..byl jen se mnou,s dcerou je to také tak)
,ale s tím to podle mě nesouvisí.ségry syn byl závislý až nezdravě a je ještě téměř v 5letech a žádné afektivní záchvaty v životě neměl.
|
|
| *Niki* |
|
(17.12.2010 14:01:35)
Ano, člověka v bezvědomí bych možná taky ochrstla studenou vodou.
Při afektivním záchvatu myslím jde prvotně o uklidnění, ale s tím zkušenost nemám, jen s batolecícmi válecími záchvaty...
|
| Maraska |
|
(17.12.2010 14:20:07)
No při afektivním záchvatu jako prvotní věc je, aby se dítě nadechlo, né ho uklidnit. Protože se třeba bouchne, nebo mu něco zakážu - v tu chvíli otevře pusu, nezačne řvát, jen rudne, pak modrá a nedýchá. Takže musím hned přiskočit, ohout, aby se nadechl a začne vzteky brečet. A pak řešíme zklidnění
|
|
|
| Maraska |
|
(17.12.2010 14:08:44)
Pájo já se neděsím, souhlasím. Syn má také afektivní záchvaty, zatím tedy bez upadání do bezvědomí. Když to na něj přijde, stačí ho ohnout přes koleno, aby se mu stlačil hrudníček a říkám mu, aby se nadechl. Anebo když zrovna sedí v kočárku, tak foukám do obličeje. Ale pokud to někdy časem přijde, že ani toto nepomůže, tak pak tu studenou vodu použiju taky.
Myslím, že těm maminkám, které nezažívají takové situace se těžko vysvětluje, že někdy to jinak nejde.
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(17.12.2010 15:41:56)
jak to popisuješ, tak syn měl možná párkrát náběh, zasekl se, propnul, nedýchala rudl, ale objetí a opakování "dejchej" vždycky stačilo... já mám totiž dojem, že jsme se tu dostaly do slepé uličky nepochopení, jedna věc je použít s rozumem studenou vodu na člověka skutečně nedýchajícího a modrajícího a duhá věc je ji použít prostě preventivně, nebo na obyč hysterák... v prvním případě jde o život a je to na místě, v druhém podle mého ne
|
| Lenka, Terka 4.06,Anicka 10.07 | 
|
(17.12.2010 22:11:44)
ja si mysim, ze ta voda neni zas tak hrozna, jak se to muze jevit. Caknuti vody do obliceje jeste nikoho nezabilo, nikomu to myslim psychicky neublizilo a uz vubec ne diteti, ktere proziva afektivni zachvat a samo o sobe neni schopno se nadechnout. A nemusim nutne predchazet zivotnimu nebezpeci.. Ja Ane do obliceje vodu cakala tedy docela casto, rekla bych ze v urcitem obdobi jejiho zivota nekolikrat denne. Kdyz dochazi moc casto k nedostatku kysliku v mozku - coz presne afekty zpusobuji je to velmi nebezpecne pro vytvoreni jizev na mozku - tedy necemu podobnemu jako u fibrilnich kreci - nasledovat muze epilepsie apod. Takze ja cakala jak o zivot a co ? Ana ma vodu rada, neni lekava, neboji se, kdyz vezmu do ruky flasku ani sklenicku s vodou. Do sprchy jsem ji nikdy netahla a nikdy to myslim neudelam.. ale caknout do obliceje pro afektika je proste nutnost...
|
|
|
|
| Monika - Prokop-Kryštof-Jáchym | 
|
(17.12.2010 14:10:52)
Ahoj, muj syn (ted 15 let) trpel afektivnimi zachvaty od 9 mesicu, ale uz od narozeni mel epizody, kdy jakoby dostal kratkodobou krec. Klasicke afektivni zachvaty mel od deviti mesicu, vyvolavalo je bud rozruseni, nebo bolestivy podnet (upadl, bouchl se, atd.). Zachvaty mel asi do ctyr let. Lekari u nas meli podezreni na epilepsii, nekolikrat byl syn hospitalizovan na neurologii, kde na nic neprisli. Nakonec jsme nasli po doporuceni lekare, ktery nas nelecil pro epilepsii a synuv stav pojmenoval jako afektivne-respiracni zachvaty. Postupne nam vysadil antiepileptika, ktere bral i kdyz na EEG nikdy nic nenasli, zacal uzivat pouze vitaminy a leky pro lepsi fci mozku (tusim, ze Tanakan, ale nechci kecat). Jo a studenou vodou se opravdu polevat nema, protoze je to pro organismus sok a muze se nadelat jeste vic skody. Doporucil nam kratke fouknuti do nosu, ci ust, pry je to impuls pro plice, ktere jsou stazene. Afektivni zachvaty se vekem vytrati, zpusobuje je nedozrala cevni mozkova soustava.
|
|
|
| salova |
|
(17.12.2010 20:29:31)
Ahoj, tak u nás je to dědičné, manžel to prý míval také např z leknutí.
|
|
|
| Katka +3 |
|
(17.12.2010 14:29:17)
Se záchvaty zkušenost nemám, s dětmi, od kterých se nelze vzdálit, mám dokonce trojnásobnou. Přijde mi to normální a přirozené, při troše dobré vůle to jde, a ony se děti pomalu svým tempem osamostatní.
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)