| Signoret | 
 |
(21.12.2010 10:42:10) Přidávám se k Žluťáskovi. Bolelo to jako čert, myslela jsem, že to nevydržím. Pak jsem se přestala zaměřovat na svoji bolest a začala vnímat, jakou sílu musí vyvinout malý, když se prodírá úzkým potrubím ven a že se nemá ke všemu vlastně od čeho odrazit Tenhle pohled mi naprosto překvapivě změnil pocit ukrutné bolesti v sounáležitost s miminkem. Skoro jsem tomu nemohla uvěřit. Pak si pamatuju, že po porodu jsem měla pocit, že bych šla klidně rodit znovu. Já, která měla z porodu panický strach
|
| Raduna | •
 |
(21.12.2010 10:48:55) Já tak nějak mám pocit, že ženy, co tvrdí, že porod musí bolet, se chtějí trestat za to, že jsou ženy, protože ženy jsou přeci podřádné bytosti a to mučení a bolesti a domácí násilí atd. si vlastně v principu zaslouží. Podle mě teorie, že porodní bolest je dobrá, je naprosti anti-feministický blábol, který vymyslel chlap - Grantly Dick-Read. Měl k tomu velmi racionální důvod. Bílé ženy v Americe totiž nechtěli mít tolik dětí jako černé. Byl to prostě anděl. Jen nechápu, jak mu na to dodneška ještě někdo může skočit. Ale já jsem asi chlap, protože si opravdu nemyslím, že k životu patří naprosto zbytečná bolest, stejně jako si nemyslím, že ženy by měly žít v nešťastných vztazích jenom "kvůli dětem". Nojo, radikál.
|
| boží žena | 
 |
(21.12.2010 10:59:48) ja nevim jestli tady někdo tvrdí, že MUSÍ bolet, spíš čtu, že jim ta bolest nevadí, případně, to, že záleží na psychice víc než si člověk myslí, takže ty co sou připravené tak nebolí
|
| Raduna | •
 |
(21.12.2010 11:06:09) BZ, spousta žen to tu tvrdila. Jinak prý to není ono. Achjo. To je jako by někdo tvrdil, že zlomit si nohou a dostat na to proti bolesti snižuje hodnotu tohoto zážitku. Mě osobně to prostě přijde naprosto absurdní.
|
| boží žena | 
 |
(21.12.2010 11:09:26) no ale neni to ono, pro ně možná,,,, dávat za to, že se cítí jako podřadné bytosti a chtějí se trestat mi přijde mimo... jistě k tomu mají své jiné důvody, musíš si je přečíst
|
|
| uvwxyz |
 |
(21.12.2010 11:11:45) Raduno, osobně vidím obrovský rozdíl mezi bolestí spojenou s prací těla, kdy se snaží o zrod nového člověka a bolestí traumatickou, způsobenou úrazem, tu tělo vnímá jako ohrožení sebe sama. Alespoň u mě to tak je.
|
| Sněžka |
 |
(21.12.2010 11:15:55) Holky, já vám závidím, většina tu bolest asi nevnímala jako menšina, tedy i já. Opravdu bych dala 50 000, kdybych věděla, že to bolet nebude. Ale je to jen utopie. Děkuji za všechny příspěvky.
|
|
| Tenna /2 | 
 |
(21.12.2010 11:22:32) Ano, přesně tak to vnímám i já.
|
|
|
| *Niki* | 
 |
(21.12.2010 12:02:45) Raduno, mě přijdeš absurdní ty, co už 
POrod není zlomená noha. Nebo pro tebe je to na stejné úrovni? Zlomená noha je "nemoc", což porod není, že. Mě přijde absurdní vyhýbání se bolesti místo pracování s ní a říkat tomu feminismus
|
| *Niki* | 
 |
(21.12.2010 12:04:50) A dát do jedné věty přirozený porod a domácí násilí je taky zábavné...
|
|
| Raduna | •
 |
(21.12.2010 14:28:44) Mono,
ano, porod je sice fyziologický proces, ale může na něj zemřít, stejně jako na zlomenou nohu, takže u mě srovnání sedí. Zajeď se podívat do Afriky a pak vyprávěj někomu, jak je porod v pohodě a nic ti při něm nehrozí. Hrozí, jsi v podstatě celou dobu na hranici života a smrti a kdo si nalhává, že to tak není, tak je mě velmi naivní nebo si to nalhává úmyslně.
|
| x x |
 |
(21.12.2010 14:30:07) Rodit s myšlenkou, že jsem na hranici života a smrti, tak to zaklepu bačkorama raději preventivně.
|
|
| Len | 
 |
(21.12.2010 14:32:08) Porod je v pohode a rozhodne nejsi na hranici zivota a smrti. Zvlast, kdyz nejsi podvyzivena, ve spatnych hygienickych podminkach a okurovana dymy z carovnych dymek samanu
|
| Raduna | •
 |
(21.12.2010 14:41:16) Len,
jsi si naprosto jistá, že u nás při porodu ještě nikdo nikdy nezemřel, i když byl v nemocnici? Ani žádné dítě nezemřelo?
|
| Len | 
 |
(21.12.2010 14:44:29) Ale samozrejme, ze pri porodu nekdy nekdo zemre. Ale to je tak u kazde cinnosti. To bych se musela bat celkove zit. Nakonec, kazdy zivot konci smrti.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tenna /2 | 
 |
(21.12.2010 11:20:49) Promiň, ale plácáš hlouposti. Přivést na svět člověka je přirozená, ale mimořádná věc a stojí to nějakou námahu, kterou tělo musí vynaložit, a ta námaha a s ní spojená bolest má svůj smysl. Já se rozhodně za nic netrestám, méněcenná si nepřipadám už vůbec, spíš naopak, jsem na sebe velmi pyšná, že jsem děti porodila, ale tu bolest (i když byla nesnesitelná a byla jsem z ní chvílemi hysterická) bych od toho nijak uměle oddělit nechtěla. Byl to pro mne silný zážitek mimo jiné pro ten kontrast šílené bolesti a námahy a následného neopakovatelně krásného pocitu z novorozeného miminka.
|
| Ikara | 
 |
(21.12.2010 11:26:03) Tenno
|
|
| Klarisanek |
 |
(21.12.2010 13:10:02) Tenno, a ty taky placas hlouposti. To jako zenske co rodi s epiduralem, protoze maji jiny nazor nez ty, nemaji radost ze sveho miminka, jsou o neco ochuzeny apod? Holt kazdy je jiny a ja neberu matkam jejich touhu po utrpeni, aby pak mohli zastavat sve teorie o prirozenem porodu, a kdyz si mysli, ze to k tomu patri, tak at si tak rodi. Ja zastavam nazor, ze je super si porod uzit bez bolesti, misto rvani a funeni si treba povidat s manzelem o teseni na miminko a hezky si odpocinout a nacerpat sily pred tlacenim. Ale je to jen muj nazor.
|
| Vokounka | 
 |
(21.12.2010 13:20:09) Přijde úsměvné vydávat osobní zkušenost za nějakou teorii. Po každém ze svých tří porodů bych mohla mluvit jinak. Takže jediné, co je platné a fér k celé záležitosti říct, je - že každá má individuální nepřenosnou a neporovnatelnou zkušenost s porodem, s bolestí. A všechny názory jsou oprávněné, pokud je nevydáváme jako vhodné následování a necpeme nikomu pod nos,
|
| Eva+7 | 
 |
(21.12.2010 14:29:53) Vokounko, rodila jsem sedmkrát a mám naprosto stejnou zkušenost, každý porod byl jiný. Jiné ženy zas budou mít jiné zkušenosti. Co mě nejvíc pomáhalo bylo vědomí, že až bude po všem, budu držet v náručí nádherné miminko, které mi všechno vynahradí. Soustředila jsem se i v největších boletech na dítě, ne na sebe, to mi pomáhalo.
|
|
|
| uvwxyz |
 |
(21.12.2010 13:23:12) Deniso, já rozhodně neprořvala a neprofuněla celou první dobu ani u jednoho porodu. S manželem jsme se bavili normálně. Při porodu mladšího jsem prokřičela asi 20 minut před jeho narozením. Při tlačení neřvu vůbec, protože je mi po tom předchozím procesu velice příjemné.
|
|
| *Niki* | 
 |
(21.12.2010 13:43:29) Deniso, chápu, že by jsi byla ráda, aby to tak bylo, a naplnilo by ti to tvou teorii o tom, že jakkolikv se ty rozhodneš, je jedině správně, ale to, že nepokládám za nutné nějak drbat do produktivní a časově omezené bolesti, je nějaká touha po utrpení kvůli nějakým teorií, je jen tvůj omyl. Možná je to jen dáno zkušeností, můj nejhorší a NEJBOLESTIVĚJŠÍ porod byl ten s epidurálem. To se s přirozeným netlumeným porodem nedalo vůbec srovnat. Práh bolesti mám tuším tak nějak průměrně, u porodu neřvu, jen v závěru, i když to bolí ku*evsky. Ale i díky té bolesti jsem věděla, že třeba končí 1. DP a jde se "na to". To není žádná touha po utrpení, kdyby příroda před miliony lety zařídila u člověka bezbolestný porod, tak bych si o bolest sama neříkala. Ale v jisté míře tam je, já ji chápu, spolupracuju s ní, takže ve mě nezanechává sebemenší stopu nějakého masochismu a utrpení. Bolí to. No a?
|
|
|
| Raduna | •
 |
(21.12.2010 14:24:05) "spíš naopak, jsem na sebe velmi pyšná, že jsem děti porodila, ale tu bolest "
Tenno,
to je další aspekt té touhy po bolesti. Ženy mají pocit, že když prožijí nesnesitelně bolestivý život, je to asi nejspíš vlastně jediná věc, na kterou můžou být pyšné. Na to že např. zdolaly nějakou velehoru asi být pyšné nemůžou, to je asi totiž úplná prkotina proti tomu porodit dítě, což zvládne i jedinec s iq v pásmu debility... Achjo, mě to teda přijde smutné.
|
|
|
| Lída,3 kluci a holka | 
 |
(21.12.2010 11:50:55) Raduno, ta bolest nebyla taková, aby se nedala vydržet - za její odstranění něco platit by mi přišlo zbytečný. To bych už radši zaplatila za to, aby mi všichni dali pokoj, zbytečně do ničeho nezasahovali a snažili se bejt neviditelný
|
|
|
| Signoret | 
 |
(21.12.2010 11:24:37) Tak já se opravuji, Žluťáska jsem nedočetla celého, resp. bez posledních dvou zásadních slov!!! Mě právě ohromně pomohlo, že jsem pozornost převrátila na dítě, protože právě ono provádělo velkou práci a to mě odvedlo od bolesti, kterou jsem cítila. Proto jsem psala, jak překvapivý pro mě byl zvrat v pocitu vnímání bolesti, když jsem se na ni podívala z jiného úhlu. Neocenitelná zkušenost pro další život. Tehdy jsem pochopila, a o tom asi trochu píše i Raduna, že ženy nebo aspoň většina žen automaticky očekává od porodu příšernou bolest - a ono tomu tak nemusí být.
|
|
|