| čekanka | 
 |
(15.2.2011 1:24:40)
mám problém.bohužel jsem po svém otci odkoukala jednu nehezkou vlastnost a to, že jsem velmi často vzteklá. vztekám se při každé banalitě. několikrát za den. nejvíce mi vadí, že se vztekám i na své děti , často to dopadne i tak, že na ně hystericky řvu.a a už se mi to začíná vracet, moje šestiletá dcera začíná být jako já.A to není hezký obrázek. nemáte nějakou radu, zkušenost , jak pracovat s touto nehezkou emocí? rady tipu, že bych si měla jít zaběhat, mi nepomůžou, to už je pozdě. potřebuju radu, která zabere ještě než se mi zatmí před očima.chce to asi komplexnější řešení. prosím poradte, jsem z toho už zoufalá. začíná se to stupnovat.
|
| Lůca+2 | 
|
(15.2.2011 1:31:20)
Tak já ti moc neporadím, sama se sebou si nevím rady, mám podobný, o něco lehčí problém, nicméně gratuluju k uvědomění si problému a k tomu, že to chceš řešit. Bude to lepší nejen pro děti, ale i pro tebe. Samozřejmě by to chtělo nejlépe vyhledat odborníka, psychologa, psychoterapeuta, ten ti přece jen poradí nejvíc, takové ty rady že si máš něco představovat nebo počítat do deseti pozpátku, jsou nespolehlivé a vlastně nic neřeší....musíš pracovat hlavně sama se sebou. Odkud jsi? Přeju hodně štětstí, chápu tě...
Nejsi z Prahy?
|
| Lůca+2 |
|
(15.2.2011 1:32:37)
Jo, a taky to mám po otci, to je realita, fakt, na druhou stranu obrovské alibi a výmluva....měla by jsi ten kolotoč zastavit, dokud to jde, ty po otci, děti po tobě...to přece nechceš, ne?
|
| čekanka |
|
(15.2.2011 2:13:30)
zrovna jsem se na stejné téma začetla do diskuze na e miminu. tam radí bachovky, magnesko a B6 vitamin. prý to pomáhá, tak vyzkouším. Ale vím, že musím změnit své chování a začít na sobě pracovat, možná by mi pomohla joga, nějaké meditace, nevím. prostě s tím musím něco dělat. už je dobré to, že to píšu sem. tak snad budou ještě další reakce. Luco z prahy nejsem.ale bývala jsem.A máš ve všem pravdu.
|
|
|
|
| MaTaTa | 
|
(15.2.2011 5:25:09)
znám to moc dobře byla jsem vztekloun prvotřídní,nějak s věkem jsem už klidnější nebo,že by laxnejší:-(((
zkus si pormyslet,zda vztek je nutný,co když ta daná věc není tak hrozná např.uvědomit,že jsou i horší věci na světě.
nebo počítat,odejít z místnosti konfliktu,vyskákat se)uvolnit emoce fyzicky a né ústně,příp.do něčeho pytle tlouci i klidně před dítětem a když to vidí,tak nabídnout,že když se vteká,že může bouchat taky
hodně klidu neboť je to běh na dlouhou trať
|
| AneJa | 
|
(15.2.2011 5:57:48)
Čekanko co zkusit skupinovou terapii?
|
| čekanka |
|
(15.2.2011 9:24:37)
děkuji za rady moc, už to , že jsem o tom začala psát, mi hodně pomáhá, ale to bude jen dnes, to už vím, dnes ráno jsem nejklidnější matka na světě, takže to jde. ale zmizí tato diskuze, bude zítřek, já na to pozapomenu, a budu v tom zpátky. možná bych si mohla psát deníček, kolikrát za den jsem se vztekala, co to vyvolalo a proč/ale já vím, že to je vždycky prkotina, vylítávám jak čertík z krabičky/, nebo si dělat čárky, taky bych to mohla zkusit vyskákat, to by šlo/takže budu celý den skákat, aspon mi zhubnou stehna :)/ne to si dělám srandu.zkusím to takhle.podívám se i po té skupinové terapii.bojím se , že mi ale už toho moc nenapíšete, protože už tato diskuze není mezi prvními, dá se to nějak obnovit?
|
|
|
|
| Iva | •
|
(15.2.2011 9:48:59)
Já to mám taky tak. Stydím se za to,že jsem schopná vypěnit kvůli blbosti ale většinou tomu předchází nenápadná masáž na nervy a potom se vytočím kvůli prkotině.. Nejhorší že jsem i sprostá a to se fakt potom kousnu do jazyka. Sprdnu všechny kolem že mě serou a ať jdou třeba doprdele a i jiné slovíčka. Mám 3 menší děti a jsem v sedmém měsíci a manžel to omlouvá, že to jsou hormony. Snažím se potom většinou omluvit že jsem to nezvládla, ale nejlepší by bylo aby k tomu nedocházelo. Dnes mě naštvalo ráno že dcera vykramajdila aktovku a něco tam dodělávala a po několika upozornění ať si ji zase zabalí že už jdeme do školy mě měla na háku ani nesnídala a jen kecala s ostatníma. Jo a velká konzumace čokolády nepomáhá!!!Tu si dopřávám ve velkém a nic.
|
| čekanka |
|
(15.2.2011 10:37:42)
Ivo, všimla jsem si , že čokoláda mne naopak ještě víc prudí. vždyt i děti, pokud jí hodně sladkého , tak jsou pak hyperaktivní a zlobí
|
|
|
| helena + veverčátka | 
|
(15.2.2011 11:40:08)
Mám to taky po tátovi, je nervák, ale asi taky základ z dětství, vůbec nevím, kde se ten vztek bere, když mám tak malé děti (půl roku a 2,5) a chápu, že člověka často neprudí primárně.
Pracuji na tom už od doby, kdy dcera začala mluvit a napodobovat mě. Nejsem sprostá, ale někdy jsem řvala fakt neskutečně, ale pracuji na tom. 1. Hodně mi pomohly knížky "RaR", "sourozenci bez rivality", "jak mluvit, aby nás děti poslouchaly" - návod jak si nepřipouštět zlobení jako vlastní selnáhí, umění mluvit na začátku vzteku, nebouchnout, návod jak mluvit s dětmi, aby se co nejméně vztekaly.
2. Snažit se o dodržování stravovacího režimu - zní to hloupě, ale děti, když mají hlad/žízeň tak jsou plačtivější, vzteklejší = větší nápor na naše nervy a to samé pro sebe, jakmile jsem hladová, mám větší tendenci se cítit pod tlakem
3. Večer si sednout a projít všechny běžné situace (oblékání, strava, obouvání, vztekání kvůli hračkám) a zkusit je popsat, co chceš ty po dětech, co ony nechtějí - popřemýšlet proč a popřemýšlet, jestli je to nutné řešit a jak by to šlo zařídit jinak. Např. máme problém s oblékáním, věčně se dceři nechce. Oblékali jsme se obvykle dole (máme patro). Tak jsme oblečky přestěhovaly do patra a oblékáme se hned po vzbuzení - problémy se zredukovaly tak o 50% což je dobrý.
4. Jít příkladem - Nemůžu chtít po dítěti aby nám např. nesahalo do jídla (ujídalo), když to samy děláme. Problém jsme téměř odbourali, když se i manžel začal dcery ptát, jestli si může od ní zobnout, ochutnat - dříve si bral bez ptaní, ale nerad, že ona sahá mu do talíře. Jsou to takové drobnosti, musíme se často zamyslet, kde to dítě kopíruje.
5. Mám v pracovně dřevěné kladívko a když si vzpomenu než vybouchnu, mlátím s ním do podlahy. To pomáhá
.
Ale podotýkám, že se už snažím měsíce a až teď vidím první celkovější výsledky na sobě i dceři. Ty jednotlivosti jsou vidět dříve, ale chce si to udržet systém a víru ve zlepšení. A pak dojde i k redukci vzteku.
|
| čekanka |
|
(15.2.2011 11:55:10)
heleno, ten tvuj system zní uceleně. ja jsem take četla RaR a i další knihy, vždycky když to čtu tak s dcerkou vycházím celkem slušně. ale pak se to vrátí do starých kolejí. prostě nevydržim. dříve jsem měla takové to autoritativní chování, takže holka si tolik na mně nedovolila, ale ted je to tak na pul cesty. a asi je z toho chudák zmatená. taky je starší, takž pořád se mnou diskutuje, resp. polemizuje. no a to mně rozčiluje. mám pocit, že jsme furt v boji, ale proboha, vždyt to neni normální je jí teprv šest, je ještě malá a já řeším takové věci, co budu dělat až bude v pubertě?
k druhému bodu s hladem to souvisí, to je jasný.
to večerní ppřemýšlení co a jak se stalo a jak to řešit, zavedu.
a bouchnutí kladívkem, to asi radši ne, jednak to kladívko bude vždycky jinde a daleko a jednak se bojím, že něco rozbiju. a taky si na tom v tom zatmění nevzpomenu. to se znám. raději bych s tím vztekem pracovala, nechci vůbec vybuchovat, to znamená nechci to ventilovat ani tím kladívkem. ale je to opravdu těžké, ten vztek je zakořeněný , už od dětství. u nás doma se vše řešilo řevem. ach jo ,a já to tak nesnášela. a ted jsem stejná.
|
| helena + veverčátka |
|
(15.2.2011 13:19:17)
My se taky dohadujeme i když asi jinak - vzhledem k věku. Teď má období "neumím". Neumí pozdravit, poděkovat, omluvit se, ... Už nevím jak jí to v rámci správné výchovy vysvětlit. Tak jen poukážu na ten samotný fakt a když žádá nedostane bez "hezky řečeného", ale občas si taky nevím rady, řev stejně nepomáhá. Snad to přejde.
Tu knihu pomáhá číst stále dokola, mít otevřené "oblíbené" kapitoly a občas juknout - třeba během dne. Ale jinak víc neporadím. Sama mám problémy.
|
|
|
|
| Zuuuza | 
|
(15.2.2011 16:16:34)
Čekanko, taky to tak mám. Jsem po mamce... Výbušnina. Zbytečně se vytočím kvůli kravinám...  A přesně, syn už začíná být jako moje zrcadlo. Každý večer si slibuju, že už to bude lepší, že se budu ovládat, nebudu bouchat jak papiňák, ale moc se nedaří. Stačí únava a je to..
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)