| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(15.2.2011 19:27:45) Nikdy jsem nic nedávala - před koncem léčby by mi to přišlo i blbý. Asi proto, že mě osobně by urazilo, kdyby si někdo myslel, že mi musí dát úplatek, abych svou práci odvedla dobře.
Ale když jsem s přístupem lékaře spokojená, vždycky dám při poděkování a rozloučení najevo, že si toho cením, protože s našimi zkušenostmi bohužel vim, že to není samozřejmost a chci, aby dobří doktoři věděli, že chovat se slušně k pacientům má smysl. Např, když si syn zlomil ruku - přestože mu ji museli rovnat a bylo to dost bolestivý, zvládnul to všechno v pohodě, protože lékařka na ambulanci, ač měla fofr, na něj byla příjemná, přesně mu vysvětlila, co ho čeká, dala mu vybrat, zda to chce srovnat bez uspání, ale hned nebo s uspáním, ale až za půl dne atd. Cítil se tak bezpečně, že si vybral tu bolestivější, ale rychlejší variantu. Nikdo mě od něj neodháněl atd. Fakt super. Než jsem vypadla ze dveří, poděkovala jsem nejmíň pětkrát a děkoval i ten tehdy sedmiletej syn
|
|