| SimcaS | 
 |
(22.3.2011 13:25:22)
Ahoj, nějak si nevím rady ,proto budu vděčná za Vaše zkušenosti,tápáme nyní..mám 17měsíčního synka,od narození nespavec (trvá dodnes,ale už lepší,(učili jsme spaní) uřvaný,řekla bych dost citlivý,kvůli všemu brečel,tak cca do roka probrečel a prokňoural celé dny,samozřejmě málo a špatně spal,tudíž byl přes den unavený,protivný,kvůli každé blbosti brečel,nevydržel,než se ohřeje jídlo,probrečel to atd atd.,fixace na mě...nyní už lepší,protože se může hýbat,zkoumat,ale přijde mi ,že to pozvolna přešlo do období vzdoru..brečí méně,ale jakmile není po jeho,problém...!
Má určité věci,co má zakázané, to jakžtakž dodržuje,vždy stejné,ale problém je v situacích,které průběžně vznikají během dne např.: potřebujeme se oblékat,chce si hrát,chce piškot,dávám mu pár,ale on chce další,chce do koupelny,občas mu ukazuji tam šampony a já nemůžu,nechce se mi tam lítat 10xdne atd.,v herně cíťa,když jiné dítko vezme hračku (není na jiné děti zvyklý)řev,nevím,jak na něj ,co už je vzdor,co ještě pláč,přecitlivělost,zkouším ignorovat,někdy ale chytne hysterický brekot z toho,běhá za mnou,chce do náručí,chytá jakoby tiky,prostě si nevím rady, nejsem si jistá, jestli už ho moc nerozmazluji, jsme celkem liberální,dříve mi spousta věcí nevadila,co dělá a nedělá,neřešila jsem to tak moc,neměla taky srovnání,mám jen bezdětné kamarádky,ale nyní se právě snažím malého postupně otrkávat a chodit mezi lidi a pozoruji maminky a jejich dítka,jak vyvádí,jak jsou "vychované" atd. dříve jsme také dost vše omlouvali povahou, nevydrží u ničeho,neklidný,citlivý,to určitě i stále trvá,ale zase na druhou stranu už myslím, že i vymýšlí,třeba vidím,že jej musím od určité věci či činnosti odnést s "ne" ,ostatní nenosí,jen zdálky přikazují,zakazují a dítka jakž takž poslouchají,nebo čekají na mámu,až poté se oblékají sami aj.
Jestli zkoušet, co je to pravé ořechové,na malé vzdory ignorace,na hysteráky s voláním a chtěním do náruče ještě uklidnit,vysvětlit??Zkoušet to..Vím,že každé dítko jiné,srovnání není ideál,ale my i trochu musíme,abychom nežili v tom svém světě,že malý v pohodě a pak zjistili,jaký už je to mazánek...
Díky za Vaše názory,tipy,postřehy...
Asi je i špatně,že nyní si najednou pochybuji o té výchově dosavadní,že ze mě cítí tu nejistotu,ale fakt zatím hledám tu cestu vhodnou právě pro nás a nejde mi se úplně přetvařovat...taky jsem spíš měkkota,což nejde úplně změnit,ale pro jeho dobro se snažím
|
| Renies | 
|
(22.3.2011 13:43:23)
tak na mně sledování dětí z okolí působí právě opačně - spíš se snažím vnímat to, že každé dítko prochází různými fázemi, a že to nikde není ideální. Mám dvoletého syna, taky citlivku - věřím, že je to náročné, ale povahu těžko změníš, spíš bych se snažila s ním srovnat a brát syna takového jaký je - mmch, nejsem zastánce toho, že by rok a půl staré dítě dělalo něco schválně - zkus si uvědomit, v jaké je situaci - tolik nových informací a zkušeností musí malý človíček vstřebat - nemá to jednoduché a to, že chce být u tebe může být jen projev toho, že potřebuje pomoct :)
|
| karma |
|
(22.3.2011 13:54:58)
sakra, koukám, že než jsem to naklepala, mám tam skoro to samý co Ty
|
| Renies |
|
(22.3.2011 14:03:21)
to vůbec nevadí, opakování matka moudrosti :)
|
|
|
|
| karma |
|
(22.3.2011 13:53:47)
Nepochybně se tu vyskytnou opačné názory, ale já bych na tvém místě věřila víc-a respektovala -malého. MÁ 17MĚSÍCŮ!!! Tzn potřebuje nosit, zkoumat, má obavu z cizích lidí. Připadá mi, že k němu přistupuješ moc kriticky, co by měl , jaký by měl být. Myslím, že v tomto věku je matka ještě stále spíš oporou a hradbou, než kritickým vychovatelem. Já jsem asi hodně liberální rodič (programově)v některých věcech, ale taky si musím dávat pozor (neb jsem velmi kritické povahy), abych u své dcery respektovala její naturel, její přirozenost X SVÝM PŘEDSTAVÁM. To, že se cítí mezi dětmi jeste nejiste je asi věkem ( a možná i povahou), ale nemyslím, že chtěním ( aby reagoval jak ty chceš) bude něco jinak. Nepozoruj ho tak, věř mu, je jistě skvělý!!!!
|
|
| Eva + Klárka2/07 | 
|
(22.3.2011 13:55:00)
Klárka měla v 18ti měsících strašnou fixaci na mě. Ale fakt příšernou, nemohla jsem vůbec nikam, ven jen se mnou, ani do jiného pokoje jsem snad nemohla! O záchodu ani nemluvím.
Poradím ti jediné - stůj si za svým. Pokud řekneš, že další piškot nedostane, tak ho nedostane i kdyby se stavěl na hlavu. Nebo neříkej nic a piškot mu pak dej.
A že chce k tobě, to bych řekla že taky přejde, neboj.
Ve 2 letech měla Klárka úžasný vzdor, už jsme s ní jeli i do nemocnice, ptž i když za celou dobu byla uřvaná, s tímhle se to nedalo srovnat. Ale trvalo to asi 2-3 týdny a pak úplný opak - zlatíčko.
A od 2 let nespala po obědě.
|
|
| Lucka007 | 
|
(22.3.2011 14:08:18)
Mám syna v podobném věku, pro mě je docela oříšek, ač jsem vlastně "zkušená" matka, nicméně já bych v tomhle věku ještě nějakou "výchovu" nepropagovala.
Důležitá je láska a pochopení, když je unavenej, prominu víc, když unavenej není, snažím se aby dodržoval nějaká základní pravidla typu, že sestřičce se nepíchá do oka, že se neleze na okno a tak dále.
A co se týče nějakého vztekání - na to má nárok, nemusí vždy rozumět tomu, proč je zrovna teď dobré odejít z hřiště, nebo proč zrovna teď musí do autosedačky, když si chce doma hrát.
Takže se snažím předcházet vzteku odvedením pozornosti nebo drobným úplatkem a pokud to nevyjde, tak tu situaci zbytečně neprodlužuju.
Já bych na tvém místě míň srovnávala a hodnotila a víc dala na svůj cit. 
|
|
| Suza007 | 
|
(22.3.2011 14:14:37)
Myslím, že po něm chceš věci, které v 17 měsících nemůže dokázat. Důležité je dávat pozitivní příkazy, hodně vysvětlovat, zakazovat jenom opravdu nezbytné věci, ale důsledně. Že ho musíš odnášet, když nechceš, aby něco dělal, bych taky neřešila. Pokud na tom trváš, tak musíš být důsledná a bohužel ho odnést třeba 50x po sobě, on to časem pochopí (já vím, že je to velká otrava). Taky může mít období vzdoru, chce si dělat věci po svém, ale ono (mu) to nejde. Takže jedině pevné nervy. A že ještě neumí vycházet s dětmi je v tomhle věku normální.
|
|
| Maraska |
|
(22.3.2011 14:32:42)
Tak určitě to může být dáno částečně povahou, částečně první vzdor. Myslím, že to moc řešíš, bud důsledná, je ještě moc malej. Můj dvouleták nemluví, zato taky pořád kvůli něčemu brečí, že něco chce, někdo mu něco vzal (to bud ráda, můj starší pro změnu všem hračky bral a plácal), nechci mu dovolit atd. Musíš to přežít, povídej mu, čti, zpívej, chodte na hřiště mezi jiný děti - bude líp.
|
| SimcaS |
|
(22.3.2011 15:47:02)
Díky moc holky, právě že to teď dost řeším,asi až moc,zbytečně...ani nevím proč...nějak v poslední době mě to bere ,asi že už jsme dlouho spolu s malým samy bez kontaktu s jinými mamkami a tak,partner to zase neřeší vůbec,ale když je s malým hodku denně,co přijde z práce,je to jasné... taky je to i tím,že jsem kritická na sebe, naši na mě takoví taky vždy byli...tak možná to přenáším i trochu na malého,že by měl a tak....ale jinak jej chovám a strašně ráda se s ním mazlím,to zase jo,prostě jen nechci ,abych byl rozmaznánek pro jeho dobro...
moc díky za názory, potřebuju to vidět i z druhý stránky,z pohledu ostatních
|
| Lucka007 |
|
(22.3.2011 16:35:53)
Simčo, to je jasný, že člověk o tom přemýšlí.
Já si myslím, že rozmazlit dítě nejde, možná materiálně, že dostane vše co chce. Ale určitě ne tělesným kontaktem, chováním, nošením.
Já řeším zas opačný problém, jestli má prcek dost pozornosti, protože mám k němu miminko, tak mám strach, abych jej moc nezanedbávala...
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(23.3.2011 9:48:46)
Myslím, že ti chybí pokec s jinými maminkami. Pozorování ostatních je dobrý, ale nepozoruj ani tak děti jako spíš maminky. Jak se k dětem chovají, jak na ně reagují a tak. Třeba u někoho najdeš inspiraci pro situaci, se kterou si nevíš rady.
Můj kluk začal bejt v tomhle věku taky ukňouranej a vzteklej. Teď jsou mu tři a zlepšuje se to. Ne že by to bylo ideální, ale je to snesitelný.
Choďte mezi děti ať si zvyká, ale do ničeho ho nenuť. Klidně ho nech, ať si hraje u tebe, nenuť ho hrát si s ostatními, na to je fakt malej. Tuhle potřebu mají děti tak mezi 2,5 a 4 rokem. Teď se učí, že nemá ostatním ubližovat, nemá jim brát věci, se kterými si hrají a s čím si zrovna nehraje on, to může půjčit. Jinak nějakou spolupráci mezi dětmi v tomhle věku nelze očekávat.
Než po něm začneš něco chtít, snaž se myslet na to, že on nebude chtít, tak jak se zachováš. Třeba bude chtít jinou sušenku k svačině. Tak jestli budeš trvat na svém a vydržíš scénu nebo ustoupíš a dáš mu, co chce. Rozhodně mu v tomhle věku nedávej vybrat. V tomhle věku to ještě neumí, buď chce oboje nebo bude poskakovat od jednoho k druhému. Když dítě chce něco jiného než chci já, tak se zamyslím, jestli mu můžu vyhovět - třeba místo červené čepice dát modrou. Někdy mu vyhovím, ale někdy to nejde - nemůžeme jít na hřiště, musíme k doktorovi. No a pak na tom musím trvat a vydržet scénu. Jo, jo, je to fuška.
|
|
|
|
| irlev | 
|
(22.3.2011 17:29:20)
Jestli je citlivka, má to prostě v povaze a bude ukňouranější a plačtivější než jiný děti - zas to ze sebe dostane a nedusí to, to je dobrý :)
Můj starší byl přesně taky, cizí děti vůbec nesnesl, pochopení pro hru jiných žádný. V tomhle věku už měl mladšího sourozence, měl regresi zpátky na dudlík, chovací byl vždycky hodně, ale jen ode mě a když si řekl sám.
Teď mu jsou tři a půl, běžně oslovuje cizí lidi, hraje si s desetiletýma, umí se rozdělit, ale i bránit svoje, hodně dozrál. Citlivý, plačtivý a vztekloun je pořád, hodně brečí (spíš lítostivě, herečka je ten mladší :), ale už se umí s lecčíms vypořádat.
Potřebuje prostě dozrát. A mít za zády citlivou mámu, to je životní výhra :) Přijmi ho takovýho, jaký je (i když je to o nervy), stanovte si základní pravidla na chození ven, jídlo atd., stačí jen pár, aby se v tom orientoval - a uvidíš, že po létě to bude zas lepší :)
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)