| AVET | 
 |
(30.8.2011 14:40:12) Ahoj. Potřebovala bych se poradit a zajímají mě vaše názory, rady a zkušenosti. Mám hodné dítě ale... . Za 2.měsíce mu budou tři. Od malička krásně spinká, je samostatnej, klidnej. Je teda fakt, že moc nemluví, ale zásadní slova, jako ano nebo ne a další slova ano, ale to ani moc neřeším. Jde o to, že když jsme mezi dětmi a nějaké dítě mu nechce půjčit hračku ( a že je takových sobečků moc, já malýho učím půjčovat ), tak to jiné dítě bouchne nebo štípne. Dnes mu jedna holčička obsadila takovej vláček, tak ji prostě plácnul a štípnul, aby ji odtam dostal. Včera bacnul chlapečka na písku, protože mu nechtěl dát lopatičku. U nás to tak často nedělá, ale někdy přece. Teď je to už lepší, frekvence štípání byla jednu dobu veliká, ale stejně. Má jít do školky a nechcu se za něj stydět, navíc mi dost pijou krev ostatní maminky, jejichž děti to nedělají a strašně to posiluje jejich sebevědomí, že jsou lepšími rodiči... to bych zase bácla já je.
Byly vaše děti podobné? Jaké máte zkušenosti?
|
| Žžena |
 |
(30.8.2011 14:44:41) Nějak jsem nezaznamenala, co s tím bacáním a štípání děláš Ty. Jak na to reaguješ? Jinak jen tak mimo soutěž, dítě, co nepůjčí hned hračku cizímu klukovi, za sobečka nepovažuju.
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 14:49:18) Když jsem mu to štípání vracela, tak měl tendence to zase vracet mě. Nejvíc zapůsobilo, když jsem ho odvedla odněkud, kde to měl rád, ale chci ho toho zbavit úplně. Když jsem mu zkusila dát na zadek, tak to nemělo efekt žádnej a promlouvání do duše, snažím se o to, ale myslím, že mi ještě nerozumí tak, jak bych chtěla.
A k těm sobečkům... Za to můžou spíš maminky. Já taky nehrotím, když si dítě brání svoji hračku, ale někdy proste my půjčíme bábovečky, protože je nám fuk, kdo si s nimi hraje a když si syn chce půjčit bábovku od toho dítěte, který si hraje s naší bábovkou, tak mu ji prostě nepůjčí a jeho maminka neřekne nic. A pak mu ji syn prostě ubalí a to se už maminka rozčiluje. Třeba se mi stalo, že jedna maminka měla syna na klouzačce a seděla na okraji písku. Půjčila mýmu synovi autíčko. Jakmile doběhl její synáček, tak ji prostě mýmu synovi vzala z ruky. To teda i na mě bylo moc.
|
| Žžena |
 |
(30.8.2011 14:55:15) Sama píšeš, že zafungovalo, když jsi malýho odvedla pryč. Takže odpověď máš. Tímto ho to můžeš odnaučit.
Jinak koukám, jaký jsou to napískovišti vékávéčka
|
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 15:13:15) Aven, nezlob se na mě, ale připadáš mi jako další dítě na písku. Výrazy počínaje a Tvým zděšením ohledně " Jakmile doběhl její synáček, tak ji prostě mýmu synovi vzala z ruky. To teda i na mě bylo moc."
Jsi dospělá, jdi matka, tak prostě komunikuj. Po ostatních maminkách chceš, aby to vyřizovaly a sama nic? Když Ty hračky půjčíš, ale jiné dítě nepůjčí Vám, není nejjednodušší se ho zeptat? Ono někdy děti na žádost dospělých zareagují vstřícně, nejsi pro ně konkurent. Taky předpokládám, že se i Tvůj syn slušně ptá na půjčení. Další na řadě je se pak zeptat maminky, jestli si můžete půjčit jejich bábovičky za výměnu, že Vy jste půjčili ty svoje. A nakonec, když jiné dítě vyrve hračku z ruky tomu Tvému, dá se přeci klidným hlasem tomu dítěti vysvětlit, že u Vás doma hračky z ruky nevyrváváte, že určitě svoji hračku může dostat zpět, ale lepší je si o ní říct. (ale to samozřejmě píšu podle sebe, kdy své děti vedu k tomu, že pokud mají půjčenou hračku a majitel ji chce zpět, aby ji vrátily a poděkovaly, a naopak, pokud má někdo naší hračku a moje děti ji chtějí zpět, že si o ní můžou poprosit a mají právo na vrácení).
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 15:15:11) Jinak děti se učí nápodobou, takže jak budeš různé nedorozumění a konflikty řešit Ty, děti je budou postupně přebírat po Tobě. Nebude to samozřejmě hned. A je i přirozeností dětí, že si brání své hračky a to i tak, že druhého uhodí. Ale opět je na rodiči, aby situaci dítěti vysvětlil a nabídl jiné možnosti řešení. Vše v klidu, bez nadávání.
|
|
|
|
|
| Apačka Lapačka | 
 |
(30.8.2011 14:46:30) Ne, nedělaly a kdyby, tak bych přestala zkoumat, komu to posiluje sebevědomí a honem rychle bych s tím něco dělala. Tříleťák chápe dost, včera bylo pozdě!
|
|
| sylvaina | 
 |
(30.8.2011 14:46:54) Osobní ne, ale od kamarádky. Její holčička midlila děti hlava nehlava. Některé doslova šikanovala. Teď má o rok víc a je zlatá. Možná je to proto, že tvůj klučina moc nemluví a nedokáže ty věci vykomunikovat. U kámošky holčičky to bylo asi tím, že se dostala do party o rok a dva roky starších holčiček ( ve školce a bydlišti) a nestačila ještě na jejich hry a chtěla na sebe upozornit. Sotva do nich dorostla, je v úplné pohodě.
|
| sylvaina | 
 |
(30.8.2011 14:49:40) Ps. A nemysli, že matky těch mlácených to neřešily a nemůžeš se jim divit. Ale jak píšu, je to pryč. Moje dcera se teď s tou malou ráda hraje, předtím akorát dělala policajta a bránila před ní ostatní děti. Holt má trénink od starší dcery...
|
| blka | 
 |
(30.8.2011 14:59:15) Taky jsem dělala na pískovišti policajta a stála staršímu pořád za zadkem do tří měsíců před čtvrtými narozeninami. Odvést ho odněkud mu bylo úplně fuk, protože je těžký individualista a klidně si bude hrát sám doma, takže ve výsledku nemusí chodit mezi děti vůbec, stačí mu bohatě jedno dítě do party. Jenže jsem měla pocit, že je sociální vazby mé i jeho bych měla nějak řešit aspoň občas.
|
|
|
|
| Terinka4444 | 
 |
(30.8.2011 14:47:20) bacá 
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 14:49:52)
No jo, když na písku říct, nemlať tu holčičku... zní trochu tvrdě
|
| Terinka4444 | 
 |
(30.8.2011 14:55:58) to chápu, ovšem v názvu tématu syn bacá, to už je i na mě, a že sakra používám zdrobněliny, moc, to moje milovaná maminka s oblibou používala na malou : udělej bumbi bubmi a nebo ona brmbá, bacá se tomu hezky vyrovnává 
|
| hokkaid |
 |
(30.8.2011 20:17:32) Odkazovala jsem na Jíchův slovník (viz Gramatické okénko - Původ slov, zkus se podívat, co znamená to dětské "pá"!
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 20:23:00) LOL ten slovník nemá chybu    
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 20:28:14) Chjo 
|
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 22:14:36) Já vím, že to sem nepatří, ale odrovnala jsem se v daném slovníku výrazem Pendolíno   
|
|
|
|
|
|
| TerezieK | 
 |
(30.8.2011 16:40:17) Avet co mam dve deti jsem si hodne vsimla, ze se matky batolete jedinacka dost tezko vciti do matky, ktera ma deti dve. Mam dve male deti a co se narodilo to druhe tak st. syn se zacal chovat trochu jinak nez driv. Tim, jak uz neni sam, nema to svoje jenom pro sebe, zacal byt "sobecky" na piskovisti. Tyhle st. deti jsou potom dost citlive na to, kdyz jim nekdo saha na hracky, bori hru atd. protoze toho maji plne zuby. Coz ho samozrejme neomlouva, ale je nekdy opravdu hodne tezke mu vysvetlit, ze by mel byt vic tolerantni.
|
|
|
|
| yuli | 
 |
(30.8.2011 14:49:19) To jsou výrazy 
|
|
| blka | 
 |
(30.8.2011 14:50:39) Měla jsem první dítě těžce nemluvné a agresívání až hrůza. První rok školky byl pro mě utrpením, čekala jsem, jaké hrůzy zase v poledne uslyším. Naivně jsem se domnívala, že se ve školce rozmluví, to se stalo až po 4. narozeninách a intenzívním domácím cvičením podle rad zkušené logopedky. Jednou z rad bylo nechat ho malovat na velkou tabuli nebo velký papír připevněný na dveře, aby se uvolnila ruka. Takže do dalšího ročníku školky nastoupilo úplně jiné dítě. Soucítím s tebou, jak bude mluvit bude líp. Náš nácvik situací, jak se chovat v dětském kolektivu ani žádná motivace nepomohly, spravil to až čas.
|
|
| marioneta + batole | •
 |
(30.8.2011 15:25:34) Já tam vidím dvě linie - jednak syn může vnímat tvůj negativní postoj k těm "sobečkům" a zároveň to, že oni nepůjčí, ale jeho samého maminka půjčovat nutí. To mu může spustit slušný pocit křivdy. Nedivila bych se. Pokud jde o mě, nikdy syna nenutím půjčovat hračky a naopak, nikdy ho nenechám brát si bez dovolení hračky cizí. Všechno už dnes není všech - ani na pískovišti. Ty si přece taky nepůjčíš cizí kolo či lyže jen proto, že někde stojí a majitel si s nima zrovna "nehraje".
Druhak - tvůj syn, jak píšeš, moc nemluví, takže se ještě o těchto věcech neumí domluvit a i to ho může frustrovat. Možná bych s ním nacvičovala, jak v těchto případech s ostatními komunikovat. Taky - jak píše Siddhártha - bys mu mohla jít příkladem a komunikovat trochu ty. Já jsem velký introvert, ale na pískovišti se překonávám - právě proto.
Jinak je řešení jednoduché - nechat ho za trest chvíli sedět na lavičce a na děti jen koukat, případně jít domů, nebo cokoli dalšího situace nabízí.
|
|
| Kaja222 |
 |
(30.8.2011 15:26:12) hehe, provokace, co?
|
| TerezieK | 
 |
(30.8.2011 16:21:19) Avet, ale pokud to autíčko bylo toho chlapečka tak proč by si ho nevzal? Já když k nám přijde nějaké dítě a chce si půjčit hračku tak se syna nejdřív zeptám jestli ji můžu půjčit, jsou to jeho hračky ne moje. A když si chce hrát můj syn s nějakou tak automaticky chci, aby se nejdřív zeptal a pak si jí půjčil načež mu dávám najevo, že mu to dítko i tak tu hračku půjčit nemusí, že to je jeho svobodná vůle. Ale on je teda hodně komunikativně zdatný, takže automaticky půjčí svojí hračku. Moje dcera nás taky "plácá", protože je na tom s komunikací mnohem hůř než syn v jejím věku. Nedokáže nám to říct a chová se takhle. Syn nás nebil. Když nás plácne, tak jí čapnu pevně ruku a řekne dost důrazně ne a mám přísný výraz v očích, teda snažím se o to. Syn nás prozměnu kousal, nejdřív nás nenapadlo, že když vykřikneme pro něj je to heslo aááá má to účinek, takže jsme přestali reagovat a když nedal i tak pokoj, tak jsme ho párkrát kousnuli také, teda v mezích normy. A bylo od kousání pokoj. Dítě musí cítít co vlastně provádí. Ve školce má problém každé dítě, každé něco vyvádí. Žádné není dokonalé, takže se připrav, že prostě i na to tvé budou občas výtky.
|
| TerezieK | 
 |
(30.8.2011 16:25:05) Nehledě na to, že pokud mu to autíčko vyrval z ruky a chlapeček, kterému patřilo ani nevědělo, že ho maminka půjčila tvému synovi, tak ten chlapeček reagoval prostě tak jak reagoval. Viděl, že jeho auto má v ruce cizí kluk, tak mu ho vzal. Jiné by to bylo, kdyby ho on sám tvému synovi půjčil a pak zničehonic rval z rukou. Tam bych naprosto klidně zasáhla. Uplně nesnáším, když matky rvou cizím dětem z rukou hračky . Občas to na pískovišti vypadá, která matka se chová vic jako lvice obranář .
|
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 16:25:23) Samozřejmě, majitel hračky rozhoduje, jestli půjčí nebo nepůjčí. A je jedno, jeslti to je moje dítě nebo cizí. Tak to učím i své děti. A do půjčování nenutit.
|
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 19:24:44) Holky, děkuji za reakce. Z některých si mnohé vezmu, ale jsem v podstatě docela zklamaná. Já neříkám, může to být částečně i má vina, proto jsem se na to ptala. Rozhodně nechci ze syna agresora, co bude bít jiné děti atd a tomu rozhodně zabráním a doufám, že je to jen takové hloupé období. Nikdo z rodiny není agresivní, což on také není, ale prostě nelibost řeší bacáním, což může být skutečně z toho důvodu, že ještě nemluví tak, jak by to v jeho věku bylo v pořádku. Výraz bacání je opravdu dětinský, k pousmání, ale on je dítě a prostě jsem ho ještě nepřestala používat. Toto napravím, třeba na výraz:"uhodil". Otázku jsem položila špatně. Neměla jsem k tomu dávat omáčku, že se mi nelíbí chování některých maminek. Zejména té, co půjčí mému synovi auto a přitom ví, jak se bude chovat její syn, až to uvidí. Neměla mu nic půjčovat, potom to bral můj syn jako křivdu. Nelíbí se mi, že některé maminky vedou děti k tomu, když nechce půjčit, ať nepůjčí a to i přes to, že si do té doby hrajou jejich děti s hračkama druhých. V tomto případě bych já svému synovi vysvětlila, že jestliže si on půjčil od jiného hračku a sám svoji půjčit nechce, tak je to špatné. Navíc, ta myšlenka, co je moje je moje....... mne dost děsí. Za 20.let to bude něco ve smyslu, nechcu Ti pomoci, nepomůžu. Bude to zafixované už od těch báboviček. Sobectví a sebestřednost.
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 19:54:16) Avet, jako jasně, každý to má jinak. Já třeba ty dětské výrazy nezačala používat nikdy. Ale každého věc.
Na druhou stranu, cítím trochu extrémismu. Přeci pokud si dítě hraje s hračkou, nevím, proč by ji mělo půjčovat. Věc, kterou někdo používá, tak ji prostě používá. Kdyby ležela ladem, prosím. Pokud si moje děti hrají s cizími hračkami a pak se vrátí ke svým a hrají si s němi, nevidím opravdu žádný důvod, proč by je měli půjčovat, když je někdo požádá. Až si s ní dohrají, tak klidně. Jediná výjimka, když si pro hračku přijde majitel, v tom případě ano, hračku vrátí, přestože si s ní právě hráli.
Nemám ráda takové to nucení do půjčování, jak nějaké maminky dělají hned, jak na ně náš syn udělá oči. A ještě je onálepkujou lakomcem.
|
| adelaide k. | 
 |
(30.8.2011 20:03:42) Sidd, tak tak... Pokud syn nechce půjčit (dcera už si to vykomunikuje sama) tak zopakuju historku "o smutném osudu těch, co si půjčují cizí hračky, ale sami půjčovat nechtějí", ale nenutím.
|
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 20:27:26) I já s Tebou souhlasím. Všechno je prostě individuální. A taky bych určitě nechtěla, aby syn půjčoval cokoliv a tak. Ani ho do toho drasticky nenutím. Ale na tom písku mi to přijde takový logický. Většinou každá mamka donese igelitku s bábovkama a prostě v té hromadě hraček na písku hlídat, co je čí... to je prostě někdy hrůza. Nemluvím o kole nebo něčem fakt jiným. Mně šlo fakt hlavně o to, jak ho tyto reakce odnaučit. Nemůže to řešit tím, že dá někomu ránu či ho štípne. Ale nechci něco zanedbat. Asi prostě víc pracovat na rozvoji jeho slovní zásoby, ač si teda myslím, že dělám fakt hodně a prostě mu to vysvětlovat dokola a dokola. Je to chytrej kluk. Jen mám strach z nějakýho zanedbání, je to moje první dítě a prostě nevím. To bych mohla i nadhodit téma, jak vysvětlit dítěti, co provede, když zašlápne brouka. Vadí mi to hodně. Nechci ho rozhodně děsit něčím, jako je smrt, ale jak mu vysvětlit, že je to prostě špatné. Vím, že rozvíjím další téma, ale je toho prostě hodně a záleží mi na tom.
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 20:38:11) Avet, zanedbat to můžeš v případě, že si sedneš na lavičku a nehneš za celou dobu brvou. POkud jsi u něho, a hned po té, co něho plácne, ho chytneš za ruku a vysvětlíš, že takto ne a názorně mu ukážeš jak, tak to fakt stačí.
Na druhou stranu, jsou děti, kterým můžeš vysvětlovat, motivovat, jít příkladem a stejně si dělaj po svém. Někdy nenaděláš nic. Ale pro klid, stačí se podívat na některé dospělé, kteří se chovají stejně, přestože jsou dospělí...
|
|
| adelaide k. | 
 |
(30.8.2011 20:58:37) Avet, s tím broukem... jako s jinýma věcma. Vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat.
|
|
| marioneta + batole | •
 |
(30.8.2011 21:41:47) Ale AVET, to pleteš několik věcí dohromady. Tak především jsi uvedla dva příklady, kde nešlo o reciproční půjčování. Psalas, že mu holčička obsadila vláček, a že bacá dítě, které mu nechtělo dát lopatičku. Přišlo mi, že cítíš křivdu za to, že ty svého syna půjčovat nutíš, kdežto ostatní matky si dovolují nechat své děti o tom rozhodovat samotné. Napadlo mě, že to tvůj syn může vnímat. Já samozřejmě syna učím, že je vždy něco za něco a že pokud si chce půjčovat hračky druhých, musí půjčit své. Pokud nepůjčí, ok, ale v tom případě nemá nárokv brát si cizí. On zpravidla hračky druhých nechce, prostě ví, že nejsou jeho.
Nemůžeš směšovat respektování soukromého vlastnictví se soucitem a pomocí. To není totéž. Jak jsem ti psala - cizí věc si také nevezmeš, i kdybys ji nakrásně potřebovala, ne? Maximálně můžeš požádat o půjčení a jistě budeš respektovat, že ti někdo nepůjčí, může mít jakékoli důvody. Pomoc je ve svém principu dobrovolná, nelze ji vynucovat. Jedna věc je bránit si vlastní majetek před tím, aby mi ho někdo bral, a druhá věc je být ochoten půjčit (či jinak pomoci), když je někdo v nouzi a pomoc potřebuje. Myslím, že děti se postupně učí obojímu, záleží ale i na jejich věku a vyspělosti.
P.S.: Jestli ho bacal nebo udeřil je mě osobně naprosto šumák :).
|
| marioneta + batole | •
 |
(30.8.2011 21:45:32) Toto byla reakce na tvůj příspěvek z 19:24, omylem navázaná na pozdější příspěvek.
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(30.8.2011 20:01:13) Avet, myslím že na to deš dobře, časem s tím malej přestane.
Ale pro svůj klid přestaň řešit ostatní matky. To správné chování musí malej pochytit od tebe (od vás) a ostatní ti to holt někdy budou "kazit", ale s tím se nedá nic dělat 
|
|
|
|
|
| Dom+Nikolka | 
 |
(30.8.2011 16:44:34) Myslím si, že je o tom, že syn moc nemluví. Neumí to vykomunikovat. Na písek moc nechodíme, ale když už jdeme dcera si většinu věcí vykomunikuje sama. Když ne zasáhnu. Já bych se snažila ho naučit pár slov, jako půjč prosím a podobně. Moje dcera by půjčila i vlastní matku, kdyby měl někdo zájem, ale když ji někdo něco nepůjčí nevadí ji to a přesto klidně půjčí svoje, ale když odcházíme hračky si hlídá a dává do tašky a to potom chodí k dětem a požaduje hračky zpátky a to je teprve sranda Některé maminky pomlouvají, že mě by přece nezabilo, kdyby tam bábovičku, lopatku apod nechala. Mě by to nezabilo, ale jsou to dcery hračky. Dceru by taky nezabilo, kdyby si někdo nechal můj telefon, ale mě ty vadilo, protože je prostě můj
|
| Siddhártha | 
 |
(30.8.2011 17:18:33) Dom, super příklad s tím mobilem
|
|
|
| Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 | 
 |
(30.8.2011 18:16:16) Moje dcerka kousala, ne ve vzteku, ale neuměla občas ukočírovat emoce, že třeba i někoho ráda vidí. Taky jsem jí kousla, ale začala to dělat beze mě. Paradoxně jí to odnaučili až ve školce, sehrál tam hodně roli kolektiv, pak se styděla.I mě překvapilo, že si mi ani nestěžovali,ale vyřešili si to sami. Takže ano, malého pokárat, že to nesmí, ale pokud bude schopná učitelka, ve školce si to vyřeší.
|
|
| A & D | 
 |
(30.8.2011 19:27:50) Prijedte k nam, nase deti maji takove ty tezke, kovove lopatky a hrabicky. Jedno stipnuti a garantuji ti naproste vyleceni jeho nepekne vlastnosti. Chirurgii tu mame, k casove prodleve v osetreni tedy nedojde. Nasi kluci se obcas navzajem pohryzou, tady by zajiste nadsene spolupracovali.
|
|
| Epepe | 
 |
(30.8.2011 19:43:53) A kdo bacá syna? Myslím doma?
|
| AVET | 
 |
(30.8.2011 20:18:41) Juldo, právě že nikdo. Jsme temperamentní, ale i ty rozepře řešíme, až když syn spí. Nechci mu dávat na zadek, ani nedávám. Ale zkusila jsem to párkrát právě kvůli tomu" bacání ". Stejně to nemá žádný efekt, spíš opačnej.
|
|
|
|