| Albertka | 
 |
(1.9.2011 21:06:27)
Mám sestru, je jí 31 let, vysokoškolačka, managerka větší firmy, velmi slušně vydělávající...
Loni neplánovaně otěhotněla, dítě si nechala, i když přemýšlela o potratu, její manžel si dítě přál (když už přišlo...), ona ne, půl roku probrečela, ke konci těhotenství se dala dohromady, na dítě se těšila.
Nyní jsou Danečkovi tři měsíce, sestra plně kojí, malý dobře spí, moc nepláče, ale sestra je úplně hotová. Kudy chodí, tudy brečí, že si zkazila život, kariéru, že se na začátku těhotenství rozhodla špatně, když nešla přerušení. Nenávidí sebe i Danečka. Má hrozné myšlenky (nechtěla mi říct jaké).
Její manžel se moc neangažuje, je pracovně velmi vytížený.
A teď co s tím?
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(1.9.2011 21:08:29)
pohlídej jí mimino, nech ji vydechnout, podpoř ji v návratu do práce a hledání chůvy pro Danečka. Ona se cítí v pasti a to není dobré pro ni ani pro dítě, potřebuje z toho ven. Není na tom nic špatného jít do práce takhle brzo, nejsme všechny automaticky matky, některé si prostě hledáme cestu k srdcím déle...
|
| Ivatema | 
|
(1.9.2011 21:19:59)
Souhlasím-připadá mi to rozumné-jestli o miminko nestojí, bude lepší, když se vrátí do práce.Možná pak bude spokojenější a po práci se třeba bude na miminko těšit. Najít dobrou chůvu a dělat to, co ji baví. Držím pěsti.
|
|
|
| Svitka + 06/2011 + 10/2016 | 
|
(1.9.2011 21:14:48)
Podle mě to jsou příznaky laktační psychozy! Určitě jí skontaktuj s odborníkem, není to legrace.
Pokud chceš pomoci i nějak jinak, tak doporučuji trávit s ní a miminkem co nejvíc času, střídat jí v chování když pláče, dopřát jí odpočinek, vyjet třeba ven s kočárkem ať se prospí, vyžehlit jí, uvařit, uklidit, prosotě aby "stíhala" a zbytečně se nenervovala. A asi by jí pomohlo mluvit s ní i o něčem jiném než o miminku.
Jinak držím palce  .
|
| Albertka |
|
(1.9.2011 21:16:57)
Děkuji, o psychologovi (psychiatrovi) jsem jí říkala, ale ona to nechce nikomu říkat
Jsem u ní každou volnou chvíli, malého hlídají i babičky..
|
| j. | •
|
(1.9.2011 21:18:41)
pomoz ji v navratu do prace,
myslim moralne - podporou, i fyzicky - nalezenim chuvy a pod.
|
| aachje |
|
(1.9.2011 21:22:35)
vysvětli jí, že psycholog je na místě. a že kdyby malému nějak ublížila, zničí to navždy jí i celou rodinu. popiš jí případy, kdy matka v psychoze ublížila miminku a taky kdy psycholog moc pomohl a všechno se srovnalo. řekni jí, že jí chápeš, ale to malinké je nevinné. přišlo na svět díky ní a potřebuje jí.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(1.9.2011 21:19:47)
Ono se to hrozně blbě přiznává, že nechceš svoje dítě, každý totiž předpokládá, že jo. Taky jsem si s tím užila, malá byla neplánovaná a přišla v ten nejhorší okamžik, co mohla a ty řeči, že nám konečně vyšla holčička po dvou klukách, mně to dělalo hrozně. U mně se to teda naštěstí zlomilo porodem. To, co radí Bumbi ohledně chůvy, je prima.
|
|
| Ivulle | 
|
(1.9.2011 21:22:16)
Najdi jí hlídací tetu.. Jestli jste z Prahy, osvědčila se mi http://www.chuvicka.cz (pardon za reklamu). Moje kamarádka se vrátila do práce po 6-ti nedělí (s chůvou od této agentury). Když se ségra naučí odstříkávat mlíko, může malý zůstat i nadále kojený a ona se může vrátit do práce. Možná je pro ni těžká ta beznaděj, že současný stav už zůstaně navěky.. (taky mi to tak s miminem připadalo).
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(1.9.2011 21:25:08)
chůvu a do pomalu do práci už tu padlo a není to špatný nápad. pokud vydělávala dost a mohla by se vrátit na původní pozici, mohl by jít na rodičovskou dovolenou otec dítěte, určitě by to rodinu posílilo.
|
| Albertka |
|
(1.9.2011 21:28:20)
Děkuji, otec by na rodičovskou v žádném případě nešel, to je také kapitola sama pro sebe...
Zkusím se s ní podívat po těch chůvách, děkuji za kontakt, jsme z Jižáku.
|
| kambala pláááckááá | 
|
(1.9.2011 21:35:59)
albertko, to je problem, sestra najednou "prisla o karieru", i kdyz to tak neni, ale muze se tak citit, zvlast, kdyz nema podporu partnera, ktery si tu karieru dal dela, misto aby se angazoval.
holky radi dobre, jak s chuvami, tak s asistentkou. sestra nemusi rikat nikomu nic, z cizich lidi, ale muzes ji zkusit vysvetlit, ze psycholog ma povinnost mlcenlivosti, od toho tam je, je to vrba. a ji se muze ulevit. a navic, mohl by rozpoznat priznaky laktacni psychozy a pomoci ji rychleji. ty nebezpecne myslenky bych brala jako alarm
|
|
|
|
| Líza | 
|
(1.9.2011 21:32:58)
Poporodní deprese. Odborníka.
|
| Albertka |
|
(1.9.2011 21:35:15)
Lízo, vím, že jsi z oboru, doufala jsem, že napíšeš svůj názor (často tady čtu, ale nepřispívám).
Doporučíš mi, prosím, někoho v Praze?
|
| Líza |
|
(1.9.2011 21:37:46)
No, dobrou zkušenost mám třeba s dejvickým psychoterapeutickým centrem, pracuje tam víc psychiatrů a psychologů, ale celkem bych řekla, že nelze šlápnout vedle. Smlouvy s pojišťovnama mají.
|
| Albertka |
|
(1.9.2011 21:40:18)
Moc díky, kouknu se na net.
Myslíš si, že bude potřeba medikace (přestat kojit)? Já jen, abych věděla, na co jí "připravit", ona k nikomu opravdu nechce, budu jí muset trochu dokopat...
|
| Líza |
|
(1.9.2011 22:15:02)
Myslím, že o kojení přijít nemusí, vyloučit se to samozřejmě nedá, ale nemusela by dostat léky, které nejdou s kojením dohromady vůbec.
|
| Pawlla |
|
(2.9.2011 4:55:30)
Jsou důležitější věci než kojení a duševní zdraví je jedna z nich.
|
|
|
| Etraska | •
|
(1.9.2011 22:15:53)
Pokud nechce, nenuť jí do něčeho, co se ji příčí, stejně tam nepůjde.
nemyslím si, že by to musela být nějaká chvylková deprese. Třeba to dítě opravdu nechce. Nechtěla ho už předtím, pak se dala ukecat a nechala si ho, což teď už dobře ví, že neměla dělat. Přitom ale má výčitky svědomí z toho, že nemá dítě moc ráda, když by měla, protože je to přecejenom její dítě. Člověk si nikdy nemá pořizovat děti, pokud sám nechce a dělá to jenom kvůli manželovi, to pak často špatně skončí
|
|
|
|
| Líza |
|
(1.9.2011 21:39:11)
Jo a pokud s tím má velký problém, někoho vyhledat, zkus s ní promluvit o tom, že odborná pomoc jí může být dobrá k tomu, aby se její momentální trápení neprotahovalo zbytečně dlouho.
Někdy mají taky lidi pocit, že nezvládnout něco sám/sama je prohra. Ale je to naopak. Dojít si pro pomoc k psychiatrovi je děsná odvaha, je to fakt boj, kterej člověk sám se sebou svede a není to žádná zbabělost, naopak statečnost.
|
| Zuuuza | 
|
(1.9.2011 21:49:34)
Lízo, hezky napsáno 
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)