| michaELAela | 
 |
(21.11.2011 19:02:52) Já si pamatuju, že když mi bylo 7, dostali jsme se ségrou vysílačky, byl to úžasný dárek, vzpomínám jak jsme lítali po obýváku radostí a pak jsme si až do půlnoci volali: "přepínám..."   Co Vy?
|
| Chrysantéma | 
 |
(21.11.2011 19:04:26) Dětské lyže...bylo to naprosto nečekané...
|
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
 |
(21.11.2011 22:43:11) Tý jo já taky v první třídě a úžasně voněl 
Kač.
|
|
|
| Šešule | 
 |
(21.11.2011 19:05:14) Já do pubery prožívala každý Vánoce Vždycky mě strhlo to napětí a zvědavost, co dostanem a jeslti něco dostanem. Ty dárky jsou ve vzpomínkách tak nějak poddružný
|
|
| heroes | 
 |
(21.11.2011 19:05:31) Pravou Barbie s klouby ( z Rakouska) i s miminky a kuchyní A nebo klávesy
|
|
| zerat | 
 |
(21.11.2011 19:06:33) Dětské telefony a stavebnice tuším Seko a kuličková mozaika
|
|
| Apačka Lapačka | 
 |
(21.11.2011 19:06:44) Promítačku DIAX a pokádkové filmy k tomu. Dodnes mám, na Vánoce hodlám poprvé vytáhnout a pustit dětem. Možná bych mohla zabalit i jako dárek !
|
|
| iiii |
 |
(21.11.2011 19:07:04) Morče, když mi bylo 10 let
|
| Razivia | 
 |
(21.11.2011 20:15:00) Jé, u mě taky morče, když mi bylo 10 . Bylo to naprosto nečekané!
|
|
|
| M@gd@ | 
 |
(21.11.2011 19:08:07) Aktovku. Jak já se těšila do školy!!! Koženou, červenožlutou a strašně těžkou :).
|
|
| moly20 | 
 |
(21.11.2011 19:11:15) Já kdysi dostala ne vysílačky, ale takové ty telefonky, byly růžové, dalo se to propojit a mohly jsme volat z místnosti do místnosti. chtěla jsem to propojit z kuchyně do pokojíčku, že mě mamka vždy zavolá na jídlo telefonem :o) Mohl to být tak rok 1985 :o)
|
| adelaide k. | 
 |
(21.11.2011 20:18:55) Famfulq, taky tak růžové telefonky
|
|
| gf fgfhf |
 |
(21.11.2011 21:38:18) Ty jsme něli taky, ale červený.
|
| Anni&Annika | 
 |
(21.11.2011 21:53:43) radio selga v kozenem poudre pres rameno, fotak smena, prvni jeansy a nadherny modry svetr s cervenym a stribrnym prouzkem. To kolem tech 13let/ a kdyz zajdu do uplneho detstvi... stavebnice podobabna legu, moje panenka Jeanetta s cervenym baretem z tuzexu a jeste Renate /ti mi poslal strejda z ameriky/...ty se roztahovaly rucicky a ona se smala a kyvala hlavickou ze strany na stranu a ocima na ty strany hazela taky....pozdeji stekaci pes taky s cervenym baretem /tak nevim, asi to byla v te dobe tuzexova moda/ nasledoval samopal /cerny bubinkovy/ a kovbojska vyzbroj...... nasi nam plnily prani, meli jsme tak 2-3 darky, ale byli podle naseho prani, takze nam vlastne radost delaly vsechny darky.
|
|
|
|
| daba+holčička | 
 |
(21.11.2011 19:13:35) když mě bylo 2,5 roku dostala jsem domeček pro panenky co táta vyrobil, radostí jsem vyskočila půl metru do vzduchu a na zbytek večera přestala mluvit naši se už viděli u psychiatra
|
| michaELAela | 
 |
(21.11.2011 19:14:35) A to si pamatuješ?? Já si pamatuju Vánoce až tak od 5 let...
|
| Len | 
 |
(21.11.2011 19:18:24) Ja si pamatuju prvni mrkaci panenku, Vanoce 1981, byly mi dva a kousek Jmenovala se Katerina, byla z Nemecka a dostala jsem k tomu cerveny kocarek. Pamatju si to uplne presne a mam i starsi zazitky.
|
|
|
|
| Len | 
 |
(21.11.2011 19:16:16) Uuuuuzasna velika panna s mekkym telem a spoustou vlasu, tusim roku 1986. A Smoulove, figurky a kazeta s jejich pisnickama, rok 1988 Si to pamatuju jako vcera. Vsechny Vanoce do roku 1990 pro me byly kouzelne, pak se to nejak zmenilo.
|
|
| Míša | •
 |
(21.11.2011 19:20:56) Háčkovaná opice od mamky, Rubikova kostka, jeansy z tuzexu :))
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
 |
(21.11.2011 19:21:45) Ja si vybavuju hodne konkretnich darku, vzdycky mne vsechno potesilo. Kdyz mi byly asi 3 a pul dostala jsem ruzoveho slona, byl uzasne krasnej, je to jedna z prvnich vzpominek ktere na detstvi mam. Pak jsem pry celou rodinu obvinila proc mi lhali o nejakem jezisku, ze preci nejakej deda nemuze poridit slona, a ze to urcite koupila moje oblibena teta. Nikdo nevi jak jsem k tomu zjisteni prisla, nicmene to byla pravda. A ja ba spokojena ze jsem jim prisla na velkou lez:) Pak pozdeji spoustu lyzarskych darku. Uplne nejvetsi bomba byly bryle od Uvexu, coz v dobe Okuly (ci co) nekdy v prvni pulce 80tych let byl docela husarskej kousek nekde sehnat. Bylo mi 12 a byla jsem stastna jak blecha, jeli jsme na lyzak se zakladkou a ja mela poradny bryle !! No nadhera, samy krasny vzpominky!
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
 |
(21.11.2011 19:21:46) Ja si vybavuju hodne konkretnich darku, vzdycky mne vsechno potesilo. Kdyz mi byly asi 3 a pul dostala jsem ruzoveho slona, byl uzasne krasnej, je to jedna z prvnich vzpominek ktere na detstvi mam. Pak jsem pry celou rodinu obvinila proc mi lhali o nejakem jezisku, ze preci nejakej deda nemuze poridit slona, a ze to urcite koupila moje oblibena teta. Nikdo nevi jak jsem k tomu zjisteni prisla, nicmene to byla pravda. A ja ba spokojena ze jsem jim prisla na velkou lez:) Pak pozdeji spoustu lyzarskych darku. Uplne nejvetsi bomba byly bryle od Uvexu, coz v dobe Okuly (ci co) nekdy v prvni pulce 80tych let byl docela husarskej kousek nekde sehnat. Bylo mi 12 a byla jsem stastna jak blecha, jeli jsme na lyzak se zakladkou a ja mela poradny bryle !! No nadhera, samy krasny vzpominky!
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
 |
(21.11.2011 19:21:47) Ja si vybavuju hodne konkretnich darku, vzdycky mne vsechno potesilo. Kdyz mi byly asi 3 a pul dostala jsem ruzoveho slona, byl uzasne krasnej, je to jedna z prvnich vzpominek ktere na detstvi mam. Pak jsem pry celou rodinu obvinila proc mi lhali o nejakem jezisku, ze preci nejakej deda nemuze poridit slona, a ze to urcite koupila moje oblibena teta. Nikdo nevi jak jsem k tomu zjisteni prisla, nicmene to byla pravda. A ja ba spokojena ze jsem jim prisla na velkou lez:) Pak pozdeji spoustu lyzarskych darku. Uplne nejvetsi bomba byly bryle od Uvexu, coz v dobe Okuly (ci co) nekdy v prvni pulce 80tych let byl docela husarskej kousek nekde sehnat. Bylo mi 12 a byla jsem stastna jak blecha, jeli jsme na lyzak se zakladkou a ja mela poradny bryle !! No nadhera, samy krasny vzpominky!
|
| LaDa_A (2 deti) | 
 |
(21.11.2011 19:22:30) omlouvam se, 3x to opravdu nebyl umysl
|
|
|
| Velšice | 
 |
(21.11.2011 19:25:15) Jo, dostala jsem kladívko. Bylo mi tak osm let a mám ho schované dodnes. Dokonce dostalo jméno
|
|
| Feliz |
 |
(21.11.2011 19:27:28) Nebylo to k Vánocům, ale byl to dárek s velkým D a už nikdy jsem takový nedostala a takovou radost neměla. Táta pro mě přijel k babičce, kde jsem byla s mamkou, bylo mi 6 a řekl mi, že má pro mě v autě dárek. Já si přála autobus na dálkové ovládání, hodně moc a měla jsem svátek, takže jsme šla na jisto a na sedačce našeho embéčka leželo v montérkové bundě mourovaté kotě. Spalo se mnou v posteli, milovala jsem ho a dodnes si vzpomínám, jaký to bylo fajn  A lyže k Vánocům byla si druhá nej radost. Lyžovala jsem celý Vánoce v bytě, protože nebyl sníh
|
|
| hokkaid |
 |
(21.11.2011 19:27:36) Asi poslední ježíškovské Vánoce jsem dostala "pekáč" (boby bez brzd) a župan - "skoro" takový jakáý měla máma...Oblíkla jsem si ho, sedla do bob a koukala na premiéru Třetího prince... A asi v jedenácti jsem dostala OPRAVDOVSKOU barbínu )
|
|
| *Niki* | 
 |
(21.11.2011 19:33:08) Morče, když mi bylo asi deset, to jsem byla nadšená. Jinak jsem nedostala nikdy nic, co by mě nadchlo, vánoce mě docela brzo přestaly bavit... samé knížky, oblečení, hračky, co mě moc nezajímaly... nikdy nic, co by mě chytlo za srdce nebo bych si sebemíň pamatovala
|
|
| Ren + 3V | 
 |
(21.11.2011 19:52:41) Nádherné velké puzzle o kterém se mi ani nesnilo. A druhý rok jsem myslela, že jsem dostala další, ale bylo to povlečení. To zase bylo největší zklamání co si pamatuju pod stromkem. Málem jsem se rozbrečela (nejsem si jistá, ale už jsem asi byla na gymplu )
|
|
| JaninaH |
 |
(21.11.2011 19:57:12) Kufříkový psací stroj. Od té doby získaly moje dopisy, próza i poesie úplně jiný rozměr
|
|
| Beremi | 
 |
(21.11.2011 19:59:59) Pamatuji si na kolo a mluvici panenku. Co jsem kazdy rok pod stromkem hledala a nikdy nenasla si pamatuju jeste vic. Vzdycky jsem si prala psa. Dostala jsem ho o mnoho let pozdeji a nebylo to na vanoce.
|
|
| samyce | •
 |
(21.11.2011 20:02:01) Už mi mohlo být tak 15,když jsem dostala lyže.Z těch jsem měla radost největší. Kolem deseti let,jeslti to nepletu,tak kytaru. Jako ještě mladší vůbec nevím,nevzpomínám si.
|
|
| Delete | 
 |
(21.11.2011 20:10:42) Každý rok jsem dostala něco, co mě potěšilo, ať už jsem to čekala nebo ne. Pravidelně to byla stavebnice Monty System (auta) a Igráčci. To by mě hodně zklamalo, kdyby nebylo. Ale byly i dary jako vzduchovka nebo kolo.
S tím kolem žiju dodnes v nejistottě. Moc jsem ho chtěla a i potřebovala, dělala jsem sport a na soustředění bylo potřeba pořádné kolo, naše na to upozorňoval i trnér, takže jsem ho čekala. Jenže pod stromečkem bylo kolo a na něm cedulka se jménem mého bratra (tehdy už dospělého, který ale také kolo neměl). No já byla přesvědčená, že je to od našich jen vtip a prostě vzala kolo za své. Vůbec už si nepamatuju, co na to naši, jestli to opravdu byl vtip nebo jsem jen byla natolik přesvědčená, že je to moje, až to nějak s bráchou domluvili. Každopádně brácha pak dostal stejné kolo k narozeninám, tuším, jen mělo berany. A právě to, že to moje mělo rovná řidítka (tekrát moje podmínka), mě utvrdilo v tom, že to kolo je prostě moje . Našich už se na to nezeptám, takže asi už navždy budu žít v nejistotě, jak to tenkrát bylo.....nějak pochybuju, že by si to brácha nebo ségra pamatovali...Mně bylo asi 10....
|
| Delete | 
 |
(21.11.2011 20:12:02) Jo a vlastně se mi nikdy nesplnil sen, hodně moc jsem toužila po Legu, ještě někdy v patnácti, možná i později, a nikdy jsem ho nedostala . Nejdřív nebylo k sehnání, pak na něj naši neměli a pak už jsem se jim asi zdála velká .
|
|
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
 |
(21.11.2011 20:20:35) Nové kola, dostali jsme s bráchou oba a to jsme teda valili oči... neměli jsme tušení. A pak taky nové brusle.
|
|
| Snapeová | 
 |
(21.11.2011 20:38:33) Mončičáka Bylo mi kolem 14 let a radost jsem věla velikou
|
|
| Hilly. |
 |
(21.11.2011 20:40:31) Taky těch dárků bylo hodně. Nejvíce mě vždy potěšily panenky, hračky, knížky
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(21.11.2011 20:48:03) Je to zvláštní, ale ať přemýšlím, jak přemýšlím, nic si nemohu vybavit. A to jsme dostávali dárků hromady, a pěkných, i drahých dárků. Možná je to právě proto, že z té hromady mi nikdy jedna konkrétní věc neutkvěla v paměti. Z Vánoc si pamatuji všechno možné, ale konkrétní dárek ne
|
|
| Benin | 
 |
(21.11.2011 21:26:32) Autodráhu. Seděli jsme u toho s bráchou imrvére, držely ty ovladače a bez hnutí jsme jen hlavou opisovali osmičku.
|
|
| gf fgfhf |
 |
(21.11.2011 21:36:18) Když jsem byla menší tak vždycky nějaká barbína, těch jsme měli hodně, pak cca věk 9 mě fascinavali vytoužené klávesy, hrála jsem na nich dozblnutí a jediné co umím dnes zahrát už je pouze kočka leze dírou ..., a kolem 15 vysněné taroty s knížkou to byl sen, naučit se věštit, ale nějak jsem se do toho dodneška nedostala je to moc velký oříšek.
|
|
| Winky | •
 |
(21.11.2011 21:43:23) nevím jestli největší radost, ale určitě největší veselí způsobil pejsek na baterky který štěkal, posouval nožičkama jako že chodí, pak si pomalu sedal a pak se vymrštil a udělal salto vzad to jsme se řehnili celá rodina, naši že babička vymyslela takovou pitominku (miluje mechanické věci a hrací strojky) a nám se ségrou se prostě líbil 
|
| Anni&Annika | 
 |
(21.11.2011 21:55:47) Winki...toho psa teda mame od predlonska, mala ho dostala od znamych z hamburgu, kdyz nas tady v cechach navstivili.....takze se stale vyrabi
|
|
|
| MarMat (+2) | 
 |
(21.11.2011 21:46:23) My jsme strašně chtěly rádio (rok 2001) takový obyčejný na kazety. Tenkrát to byl pro mojí mamku velký výdaj (i přes to, že stálo 400,-)...rádio mám dodnes a tolik kazet co jsme nahrály 
|
|
| anela | •
 |
(21.11.2011 21:48:00) Tabule a křídy na hraní ,,na učitelku" a ,,velký houpací" kočár na panenku.Dostala jsem to obojí v jeden Štědrý večer a celé prázniny jsem se od toho neotrhla,tahala jsem to na nocx k posteli.
|
|
| ala | •
 |
(21.11.2011 21:53:34) Bylo mi 15 let a pod stromečkem obrovská krabice a v ní můj vysněný cívkový magnetofon Tesla B90.Chodila jsem se na něj dívat za výlohu místního průmyslového zboží,celé vánoční prázniny jel dokola jednu pásku.
|
|
| marketa | •
 |
(21.11.2011 22:04:41) opravdickou princeznovou korunku. takovou jako maji "misky". ne plastovou smejdku. vubec nechapu, kde to babicka za totace sehnala a kolik to muselo stat. hrala jsem si s ni roky a mam ji schovanou. a prvni lyze a kolo a prave umelecke pastelky od koh-i nooru. pocitam, ze me musela taky nadchnout panenka, ale na ten moment si nepamatuju. jen tu panenku jsem opatrovala jako zive dite a mam ji dodnes.
nejkrasnejsi na tom bylo to prekvapeni ik dyz obcas probihala zklamani nad puncochaci, rukavicemi apod. dnes vetsinou vim, co me ceka. mam radost, ale to ocekavani chybi.
|
|
| Lei | 
 |
(21.11.2011 23:23:00) Maminka mé spolužačky na základce si hned po revoluci otevřela obchod - šila oblečení a také hračky. Ségře jsem u ní koupila růžového slona - byla to nejvděčnější hračka, která sloužila do roztrhání.
Já si pamatuju chodícího psa, který měl na krabici napsáno Dog, ale d bylo tak zvláštně vyvedeno a já navíc tehdy neuměla anglicky, a tak jsem si myslela, že se jmenuje Pog. Později pak dětskou sadu líčidel, dodnes si vybavuju vůni rtěnek, které byly tři na sobě, jaká vzácnost, a také fén na baterky.
|
|
| Hanka+ 4 berušky | 
 |
(22.11.2011 7:19:36) Já asi ve 12 dostala Andulky, bylo to mé hodně velké přání, když jsem přišla pod stromek a tam nic tak jsem cítila docela velké zklamání a pak kousek dál něco zapípalo a myslím že ten den už mě nic jiného nezajímalo
|
|
| Radka + 2 | •
 |
(22.11.2011 8:32:25) Přála jsem si kolo, lyže, panenku a knížky. Bylo tam VŠECHNO!!! Dodnes netuším, jak tam to kolo a lyže propašovali :)
|
|
| Suza007 | 
 |
(22.11.2011 10:58:25) Já si pamatuju, že jsem měla hroznou radost, když jsem dostala kolo, vlastní foťák a pak Pána prstenů (každé k jiným Vánocům, pochopitelně ).
|
|
|