| Maryl | 
 |
(17.12.2011 18:58:23)
Spousta z vás mě tu zná a víte,jaké problémy máme se sousedy pod námi kvůli našemu téměř 4.letému synovi,který není nijak hyperaktivní.Dnes již přes rok pracuji a doma jsme velmi málo,nicméně problémy zůstaly,myslím,že už to není ani kvůli tomu malému klukovi,jako nenávist k nám,hlavně ke mně,neb přítel to dlouho řešit odmítal.
Nedá mi to nenavázat na téma "Problému".Já ji chápu,opravdu,ale každá mince má dvě strany.Donuťte 1.5letá dvojčata,která vstávají v pět hodin(u takhle malých dětí to není vyjímka) zůstat v posteli,nehrát si,neběhat,neplakat.Neberte to jako útok na zakladatelku,opravdu to tak nemyslím,jen mi napište,jak konkrétně to každý den provést a nezbláznit se,do toho provést nějaký ten denní úklid,vaření,procházky s dětmi...Být já na jejím místě té mladé maminky dvojčátek,tak už jen neberu AD,ale jsem regulerně v blázinci.Spousta lidí napíše,na nás v životě žádné stížnosti nebyly,ale vybavuji si i téma,kdy tu někdo psal,děti stále běhají,křičí,...mám toho po krk,ale když je potkám,samozřejmě jim nic neřeknu.Co když mají pod sebou jen tolerantní sousedy,kteří spí se špunty v uších,jsou na pokraji zoufalství...Pokud bude doma někdo denně do ranních hodin pořádat mejdany,rvát se,řvát a já nevím co ještě,tak ok,ale neznám jediné dítě,které by sedělo v koutku se zalepenou pusou,samozřejmě jsou i děti klidnější.No,zkrátka napište všichni,komu se chce,co si o tom myslíte. 
|
| magrata1 | 
|
(17.12.2011 19:16:24)
mám hodně klidnou dceru (2,5). Občas má náladu běhat. běhá třeba hodinu kolem stolu. Když jí řeknu, ať přestane, usměje se a řekne:"Já pátám" (já chvátám-podle včelích medvídků). Mám ji svázat? To zas bude ječet. Jedině svázat a dát roubík. Naštěstí máme domek.
|
| Maryl |
|
(17.12.2011 19:17:31)
Pátám.
|
| Kubula K. |
|
(17.12.2011 19:20:54)
Já teda pochopila, že Problém byl dlouho celkem vstřícnej, ocenil jakoukoliv snahu atd. Jestli jde zabránit skřípání o podlahu podlepením židlí a ty lidi to půl roku neudělali, tak myslím mají máslo na hlavě. A pokud se Problému jsou schopní vysmát do obličeje, tak ho tam mají kýbl. Celkově to na mě působilo, že by Problému stačila aspoň nějaká snaha, která se ovšem ne a ne dostavit. 
|
| Hilly. |
|
(17.12.2011 19:27:46)
Myslím, že "Problém" už má tak pocuchané nervy, že si možná opravdu všímá každého pidihluku. Jako nedivím se mu, já jsem taky tak choulostivá na zvuky.Naštěstí žijeme v posledním patře, ale když je větrno, musím poslouchat mlácení plechů na střeše.
|
| Hilly. |
|
(17.12.2011 19:30:04)
Taky chápu ale tu matku dvojčat. Jestli jí dvojčata přes noc řvou, může být opravdu extrémně vyčerpaná a apatická a na tu "krávu" od spoda už nemá energii.Asi bych se přestěhovala.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(17.12.2011 19:30:41)
No, ona tam má to video. To fakt nejsou standardní zvuky, co je tam slyšet. 
|
| zerat | 
|
(17.12.2011 20:38:44)
Jano, já to poslouchala taky a nepřišlo mi to tak hrozné Může být hůř, jak dětem pořídí třeba odrážedla 
|
| Maryl |
|
(17.12.2011 20:40:35)
Mně to upřímně taky nijak hrozné nepřišlo.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(17.12.2011 20:46:30)
Já to právě myslela tak, že když je slyšet tohle takhle, tak co pak horší zvuky. Jinak teda ale nechápu, že těm dětem nezabránili tlačit židle. Tohle moje děti nikdy dělat nemohly. Ale u nás je to teda nenapadlo, protože po koberci to nejelo.
|
| Maryl |
|
(17.12.2011 20:49:26)
Jako fakt je,že plovoučky obecně jsou průšvih,jenže člověk neví,zda ta rodina přišla už do hotového bytu,nebo je tam nic netušíc dali v době,kdy to bylo moderní a teprve až později se zjistilo,co to je za hrůzu.
|
| Nana | •
|
(17.12.2011 21:05:27)
To není omluva, tak přes to alespoň hodím koberec, když už nemám na novou pořádnou podlahu nebo na kvalitní kročejovou izolaci.
|
| Ivuljenka | 
|
(17.12.2011 22:12:51)
a když máš doma alergiky a koberce vhodné nejsou?
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(17.12.2011 21:20:55)
No taky mi to tak hrozné nepřišlo. Spíš měla natočit ten pláč, jak moc jde slyšet. Ale znáte to, tisíc nic umořilo osla, a rušení spánku se používalo v kriminále jako celkem úspěšná forma mučení, která vedla k tomu, že většině opravdu dost často "šiblo".
|
|
|
|
|
|
|
| minutka | 
|
(17.12.2011 19:21:35)
Mám velmi aktivní dvouleté dítě, které ani chvilku neposedí. Sice vstává později než v pět hodin (to bych se zbláznila já) a vydrží si klidně hrát ještě i půl hodiny v postýlce, ale jakmile ho vytáhnu, jede naplno. V podstatě nechodí, jen běhá. Je hodně živý, hlučný. Sousedi pod námi ani vedle si nikdy nestěžovali. Dům je nový asi 4 roky, já nevím, nad náma nikdo nebydlí, tak nevím, jak je to s hlučností v domě celkově, jestli můžou něco slyšet a nevadí jim to nebo jestli je jim to jedno nebo jestli jen nic neřeknou Fakt nevím, ale ani to proto neřeším.
Vedle nás bydlí svobodná holka kolem třiceti let a pod náma bezdětný pár.
|
|
| gertrude2 | 
|
(17.12.2011 19:21:46)
Mě předešlé téma vyprovokovalo k tomu, že stejný problém budu se sousedkou razantně řešit. To každovečerní skákání a dupání jejich děti nad našima hlavama se fakt už nedá poslouchat. A ještě mě nadzvedlo to, když její odpověď byla: No, oni si tancujou rokenrol. 
|
| minutka |
|
(17.12.2011 19:25:00)
Kde je to předchozí téma?
|
| gertrude2 |
|
(17.12.2011 19:27:05)
V Bydlení - Problém se sousedy
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(17.12.2011 19:25:35)
Fakt je to od dítěte. Já, co jsem měla jen toho prvního, tak bych klidně mohla být velice netolerantní, protože on byl úžasnej, mohla jsem ležet do osmi v pelechu, on se probudil v šest, vyfasoval mističku piškotů, ty si snědl a pak si v klidu hrál, stačilo ho jen lehounce monitorovat, byl zlatej. Druhej je občas schopnej v těch pět ráno vstávat a je šílenej, řve na nás, ať si jdeme hrát, lítá, hází věcma, vysypává hračky, prostě dělá bordel, je šílenej, ani snídaně to nezachrání. Naštěstí jsme vždycky bydleli v domech, které jsou silné zdi, protože s ním se nic dělat nedá. Dneska chápu, že některé děti se prostě ukočírovat nedají.
|
|
| Káťa,2 kluci | 
|
(17.12.2011 19:26:11)
Taky nám pár let nad hlavou dupaly sousedovic děti (my byli bezdětní), nedělali jsme s tím nic, protože "děti jsou děti".
Pak dupaly naše děti nad hlavou spodní sousedky. Byla v pohodě, jen když byla po noční, snažila jsem se děti krotit.
Prostě jsme tak nějak k sobě byli všichni tolerantní, ale současně jsme nenechávali děti šílet ráno v šest a večer po osmé (něco jiného je pochopitelně, pokud má třeba mimino otitidu - tomu fakt nikdo nevysvětlí, že v noci nemůže brečet). Ale větší dítě si ráno pustí pohádku a u tý prostě nedupe, alébrž sedí a čučí.
Každopádně teď máme novou spodní sousedku a ta se ke svým dětem chová přinejmenším zvláštně.
Není výjimkou, když děti hodinu v kuse řvou (1 a 2 roky) a ona sedí na balkóně s cigaretou, totálně ignorujíc, co se děje v bytě.
V takových případech mi snad ani nejde tolik o ten řev (je to během dopoledne, tzn. nespím, pracuju - a to zvládnu i u řevu cizích dětí, tlumeném podlahou), jako spíš o její přístup. Kolikrát si v duchu kladu otázku, kde je ta hranice, než někdo zavolá na takovou matku příslušné úřady.
|
|
| katyn | 
|
(17.12.2011 19:26:12)
Nevýhoda bydlení v paneláku !!!
Bydleli jsme taky, naštěstí už jsme v baráku. Taky máme hlučné děti a sousedi by z nás asi radost neměli. A to jsme měli plovoučku, kde je všechno slyšet víc než přes koberec. Pokud by se naše děti chovaly abnormálně hlučně, tak bych je krotila. Pokud by si jen hrály a vzhledem k tomu, že v paneláku jsou kolikrát slyšet i běžné věci, tak bych je nechala. Určitě bych po nich nevyžadovala, aby byly jako myšky, protože paní X pod náma vadí sebemenší hluk.
|
|
| destenka + 01/09 + 01/11 |
|
(17.12.2011 19:30:59)
Já když byla sama a sousedi přišli s tím, že se omlouvají, že děti křičí, tak jsem to uvítala, protože já si zas do noci pouštěla hudbu. Tehdy mi to přišlo jako dobrá reciprocita, teď nevím, jestli je to neštvalo. Každopádně teď křičí děti mně a jsem ráda, že žiju. Kdyby mi měli ještě něco vyčítat sousedi, tak se složím. Naštěstí zrovna ti pod námi mají dva vnuky stejného věku. Ale nad námi sousedka má klidnou vnučku, tak ta něco říkala. Takže když malý chytl v noci záchvat vzteku, odneska jsem ho do místnosti, nad kterou ona nespí.
|
|
| Dnes nová |
|
(17.12.2011 19:32:31)
já bych v paneláku ZAKÁZALA jakékoliv jiné povrchy podlah než koberce vypodložené filcem. soused nad námi má v celém bytě dlažbu, pravděpodobně s odfláknutou kročejovou izolací. každý krok a pohnutí židlí je slyšet, běhání pejska je síla. denně v 7 ráno nás budil podivný zvuk - přímo nad našimi hlavami, jako by někdo z metru vysypak na dlažbu kovové kuličky... včera jsme se dozvěděli, že je to tím, jak sousedova dcera spustí každé ráno z postele na podlahu nabíječku na notebook (ten konec od počítače). takže naprosto minimální pohyby a zvuky my dole slyšíme mnohonásobně hlasitěji. každopádně se sousedy jsme spokojení a modlíme se, aby se nepřistěhoval nikdo s malými dětmi  
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(17.12.2011 19:38:29)
Maryl, myslím si o tom to, co jsem psala už do předchozí diskuze. Že to chce toleranci na obou stranách. Každý normální člověk asi chápe, že s malými dětmi prostě absolutní klid nebude nikdy. Pokud rodina s dětmi narazí na nějakého neurotika, kterému vadí sebemenší hluk a pohyb, je to asi neřešitelný problém. A zrovna tak je neřešitelný problém, když člověk narazí na bezohledné sousedy, kteří se nesnaží ani trochu, v rámci možností, omezit svou hlučnost. Je to s malými dětmi těžké, ale věřím, že něco málo se podniknout dá, a rozumný soused ocení i tu dílčí snahu.
Já jsem měla veliké štěstí, když byly mé děti malé, bydleli jsme sice v paneláku, ale sousedé byli zlatí. Moje dcera probrečela spoustu nocí, jistě to bylo slyšet, a přesto mi nikdo nikdy nic neřekl. Když nebyla dlouho k utišení, odnášela jsem ji alespoň chovat do kuchyně, aby se to tolik nerozléhalo sousedům do ložnice. A největším štěstím bylo to, že jsme bydleli v prvním patře, pod námi byly už jen sklepy. Kdyby pod námi někdo bydlel, musel by být chudák, vůbec si to neumím představit. Netuším, jak bych docílila, aby mu děti nad hlavou nikdy nehlučely, opravdu netuším A pokud by nějaká hlučná rodina s dětmi bydlela nade mnou, určitě bych si nechala odizolovat stropy, protože jiné řešení neexistuje.
|
| Dnes nová |
|
(17.12.2011 19:45:30)
|
|
|
| Winky | •
|
(17.12.2011 19:47:12)
též bydlíme v paneláku, metrů v bytě málo, děti (3+6) tak průměrně akční (chvíli i posedí - třebas si rádi malujou, ale umí taky lítat jak plašani a skákání je vyloženě přitahuje jak magnet). No máme kliku protože mají pokojíček nad vchodovou chodbou. Takže je tam sice slyšet když dupou jako koně, ale lidi tam procházejí během pár vteřin, takže to snad nestíhá nikoho naprudit. Stěnou jejich pokoj sousedí s druhým bytem, tam mají pokojíček také dvě děti, takže jsou si "kvit" ale paradoxně touhletou boční stěnou není slyšet skoro nic (když se třeba sousedka omlouvá že měli ubrečenou noc, děti tvrdí že je nic v noci nerušilo).
A k tomu hluku obecně - já sama jsem dost pedant na to aby děti nejančily a nehlučily, protože to vadí primárně MĚ, takže je krotím ze své vůle a hodně záhy. I tak mi přijdou někdy neskonale urámusení. Kamarádka která bydlí v rodinném domě s rozlehlou zahradou má děti asi tak o 50 decibelů hlasitější a přijde jí to ještě v pohodě a tvrdí že ti moji jsou tichošlápci
Takže suma sumárum - i na nás (pokud by pod pokojem dětí někdo byl) by mohly být stížnosti, přestože se fakt snažím dělat všechno proto aby děti nehlučely (vč. dupání), protože mě samotné to vadí. Tak jak pak to musí vypadat když někdo s dětmi a) sám snese mnohem vyšší hladinu zvuku b) není tak razantní v omezování hlučnosti vlastních dětí c) bydlí pod ním soused se slabými nervy (nesoudím, chápu, jak říkám - hluk mi taky enormě vadí).
Tohle fakt nemá řešení.
|
|
| PJana | 
|
(17.12.2011 19:50:22)
Nikdy jsme se sousedy problémy neměli. Vždycky byli velice tolerantní k nám a my k nim. Teď ale v bytě pod mámou bydlí mladá rodina se dvěma malými dětmi. Pravidelně, když k mámě přijedeme, nás bombardují stížnostmi na hluk z našeho bytu. Jsou prostě zvyklí, že skoro celý rok je nad nimi klid, a když přijedeme my, jsou tam najednou 3 dospělí a 2 děti. Manžel má tendenci být slušný a sousedům ustupovat a kluky věčně okřikuje. Soused nám stížnostmi dokáže hodně znepříjemnit pobyt. My si taky nestěžujeme na jejich běhající děti, na nahluchlou sousedku ve vedlejším bytě atd. Minule už jsme na stížnost reagovali odpovědí, že my žádný hluk neslyšíme a byl pokoj. Teď tam jedeme na vánoce, tak jsem zvědavá, jak budeme zase bojovat.
|
|
| fisperanda | 
|
(17.12.2011 19:52:27)
Já mám na sousedy štěstí, asi. Nad náma měli, možná ještě mají, co já vím... dvojčata. Slýchávala sem je, když bývali menší, teď ani ťuk. Dole pod nama se zase sousedi furt hádají, třískají dveřma, ale ňák mě to nenadzvedává. Panelák, no.
Kdyby ale nade mnou každej den v pět ráno někdo dělal bordel, jako až tak, že by mě to budilo, nebo mi to lezlo na nervy každej den, tak bych byla pěkně vytočená, děcka neděcka. A narovinu, vůbec by mě nezajímalo, co s nima jako ta matka má dělat, případně jestli mají ADHD a podobně. Po ňáké době bych asi měla sto chutí zazvonit a hodit jim do bytu dýmovnici, aby museli aspoň na den vysmahnout
|
|
| Mikeš+ 3 holky | 
|
(17.12.2011 19:53:20)
Co se na to dívat z druhého konce? Když rodina nemá finance na bydlení v domě a nic jiného, než ten panelák jim nezbývá, mají z dětí udělat televizní gaučáky, aby byly zticha, cpát je ulidňovadly, aby nevstávaly brzy, znemožnit hrát běžné hry, aby náhodou nedupaly a nebouchaly hračkama o podlahu...? Co cvičení na hudební nástroj? To je povoleno nebo zakázáno?
Já nevím, naši horní sousedi mají jen jednu dospívající dceru, velmi tichou. Paní se vyžívá v uklízení a vysavač prohání po dlažbě i plovoučce dennodenně, holka si pravidelně večer dává 20 minut přes švihadlo, partner chrápe tak, že to slyšíme dost jasně, občas mě to v noci probudí, dělají na služby a chodí v podpatkách, což v brzkých ranních hodinách nebo po odpolední směně v půl 11 večer je dost slyšet celým domem... Mám si chodit stěžovat? Na co? Že normálně žijí?
Máme jak vidíte tři dcery, všechny narozené během 5 let. Spí cca od půl desáté do cca 6:30 až 7 hodin, v 99% nocí tahem. Tj. noční klid z naší strany absolutně dodržujeme. Dokud jsem nechodila do práce a 2 mladší byly doma se mnou, nejstarší ve školce nebo škole, hrály si, pobíhaly, batole lezlo po kolenou, ječely, jako asi každé dítě občas kvůli něčemu ječí, obzvlášť pokud se o něco tahaly, někdy častěji, jindy míň často. Několik hodin denně jsme byly venku, seděly u nekonečného krmení u stolu nebo u pohádky. I tak ale z nich spodní sousedi byli na infarkt a tvrdili, že tu chováme stádo slonů. Taky myslím, že normálně žijeme a na toto všechno děti mají normálně nárok a hlavně se s tím prakticky nic nedá dělat, aby ten hluk nebyl. Když přišla sousedka bušit 10 minut poté, co si holky začaly odpoledne hrát ve svém pokoji - do té doby jsme nebyly doma, pak jedly a pak spaly - a naštvaně mě žádala, abych si laskavě ty děti uklidnila, tak jsem jí taky stroze něco odvětila a zavřela dveře. Podle mě tato její reakce a žádost byla přehnaná a ona prostě je přecitlivělá.
|
|
| Abigail* | 
|
(17.12.2011 19:59:42)
Já se tedy přiznám, že žít v bytě jako "Problém" s hlučnýma dětma nad náma, tak se zblázním. Chápu, že děti prostě nemůžou být tiché, klidné - taky mám dvě čertiska doma, ale nebyla bych takhle schopná existovat dlouhodobě. Naštěstí bydlíme v domku a budí nás jenom naše děti.
|
|
| Meta | 
|
(17.12.2011 20:01:47)
Mám batole a často ho musím udržet v klidu, protože manžel se snaží vyspat (často spí jen 4-5 hodin denně). Přestože mám klidnou hodnou holčičku, jsou dny, kdy to dá fakt práci. Představila jsem si mít to dvakrát a ještě od rána do večera doplněné lítáním vzteklé sousedky. Prostě peklo na zemi . Takže jsem se nevyjádřila v tématu moc lichotivě, omlouvám se tímto.
Když mi bylo asi deset, bydlela nad námi rodina nepřizpůsobivých
(zlým jazykům připodotknu, že bílá rodina). Proti tomu jsou dusající dvojčata pohádka. Zakladatelka má problém větší, než si myslí. Dvojčata dorostou do věku 2-2,5 let a to teprve bude vzrůšo.
|
|
| Zuuuza | 
|
(17.12.2011 20:04:34)
Bydlíme v bytovce. V obýváku plovoučka, předsíň dlažba, dětský pokoj koberec. Ale naše děti nechodí, zásadně běhají - kluci 4,5 a 19 měsíců - tam a zpátky. Snažíme se je krotit. Ale někdy to jde ztuha. Jsou i chvíle, kdy si hrajou v klidu. Na jaře, v létě jsme hodně venku. Pod námi bydlí bezdětná mladá sousedka. Když jí potkám, omlouvám se za hluk, který vyprodukujeme. Shovívavě vždy řekla, že je to ok, že je v práci a jsou to přece děti Ale tak před měsícem či dvěma už kluci dračili několik dní po sobě opravdu hodně - stále rozbroje atd. I mně dost vadí ten hluk, co dokážou udělat. A pak jsem hlučná i já  A v ten moment, kdy to u nás už bylo na psychiatrii  , tak právě sousedka zvonila. V dobrém. Jestli bychom ten kravál nemohli trochu omezit. No, bylo mi trapně. Sama jsem věděla, že už je to neúnosné (těžce snáším hluk - asi jak psala Winky). Od té doby se to u nás trošku zklidnilo. Navíc kluci začali být větší parťáci. Večer mají zakázáno jezdit po chodbě s autama a jiné divočiny..
|
| Zuuuza |
|
(17.12.2011 20:07:38)
A samozřejmě dětem odmala vysvětlujeme, že nemůžou moc dračit a že tady nebydlíme sami. Vysvětlujeme, krotíme, zaměstnáváme..
|
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)