| paleček | 
 |
(20.2.2012 12:15:27)
pokud možno bez pláče? Máme dvouměsíční holčičku, která s námi spí v posteli. Usíná tak, že se přisaje a do několika minut je tuhá. V noci se několikrát vzbudí na kojení, ale hned nato zase usne, pak spí pěkně až do rána. Takže vlastně pohoda. Přeci jenom bychom ji ale chtěli naučit spinkat ve své vlastní postýlce. Vedle naší postele stojí nádherná dětská postýlka, která naši dcerku zatím vůbec nenadchla. Jakmile ji do ní položíme, je pláč. Zkusili jsme ji tam chvíli nechat a zůstat u ní, povídat si s ní, zpívat ukolébavky, držet ji za ručičku, ale křik se stupňuje a my po několika minutých vždycky vyměkneme. Když z místnosti odejdeme a necháme ji tam samotnou, je to ještě horší. Jak jste naučili své dítě spát v postýlce vy? Jde to bez pláče?
|
| Inka | •
|
(20.2.2012 12:17:12)
Dávala jsem ho tam od začátku, nikdy nespal u nás, tak mu to asi nepřišlo divný a nebrečel.
|
| adelaide k. | 
|
(20.2.2012 12:19:41)
Inko, to určitě bylo tím 
|
| Inka | •
|
(20.2.2012 12:47:16)
Myslíš, že ne? Já myslela, že když nic jiného nezná, že ho to ani nenapadne.
|
| MUMIE | 
|
(20.2.2012 12:54:12)
Já si taky myslím, že tím to není. Myslím si, že nekteré miminko potřebuje maminku cítit pořád. Některé až tak ne.
|
| gf fgfhf |
|
(20.2.2012 13:01:26)
jj to je pravda, starší byl samsotatný a nějak o mě nejevil zájem, pouze se dožadoval svých základních potřeb,nakrmit, přebalit, kdežto malá se beze mne nehla, neustále chtěla být na ruce, v postýlce taky spát nechtěla. Praktikovala jsem na ně stejné metody, stejný večerní rituál, ale kde pak každé dítě je jiné povahy a má jiné sociální potřeby.
|
|
| Inka | •
|
(20.2.2012 13:25:22)
Aha, tak jsem prostě měla kliku.
|
| Zuuuza | 
|
(20.2.2012 13:28:30)
Rozhodně 
|
|
|
|
| Binturongg | 
|
(20.2.2012 15:08:54)
Inko - 
Kdepak, tos měla jen kliku
|
|
|
|
| a je to? |
|
(20.2.2012 15:03:11)
Inko, na to bych nesázela. Naše mladá spávala cca do jednoho roku sama v postýlce (od narození). Vzbudila se na kojení, tak jsem ji nakrmila a pak šupajdila zpět.
Teď jsou jí skoro 4 a spí se mnou...začala z postýlky vylézat, v pokoji se bojí a já nevím co ještě...prostě se chce přitulit ke mně nebo taťkovi a nikdo jí to nebere. Nikdy jsme jí neučili spát s námi od narození. Prostě k tomu došla sama.
|
|
| Půlka psa | 
|
(20.2.2012 15:44:41)
Já dávala taky od začátku a divný mu to asi přišlo, protože řval jak tur.
|
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(20.2.2012 12:20:27)
Starší tam spal od začátku naprosto dobrovolně a celou noc. Mladší byl u nás v posteli vlastně pořád, a doteď nad ránem dochází. Nechala bych si jí v posteli.
|
|
| Zuuuza |
|
(20.2.2012 12:20:57)
Uspávala jsem své děti u kojení. Jak dítě usnulo, dala jsem ho do postýlky, která je vedle naší manželské postele. Ani jeden nikdy jako miminko neusínal sám. Co třeba odmontovat bočnici, dát postýlku do výšky vaší postele, přirazit k sobě? Nemusíš dítě nikam moc přesouvat. Teď tak spával mladší syn. Dnes už ale prospal celou noc u bráchy v pokojíčku  Je mu 21 měsíců, kojím už jen na odpolední spaní. Je to malé miminko, nesnažila bych se ho usínat samotné, pokud to vyloženě špatně nese.. Bráchovi a švagrové malá sama usíná. Ale ona je taková, nevyžaduje u sebe nikoho, kouká, brouká, usne.
|
| Zuuuza |
|
(20.2.2012 12:21:56)
Ale když se kluci budili v noci na kojení, už zůstávali u nás v posteli (teda ne najednou, jsou od sebe tři roky  ).
|
|
|
| Leontýnka+3 | 
|
(20.2.2012 12:21:15)
Nech jí čas, 2 měsíce je ještě malinká. Nejmladší s námi spal do 8 měsíců, pak se to naučil během dvou dnů ;)
|
|
| Katka +3 | 
|
(20.2.2012 12:22:19)
Upřímně? Nenaučila. Úžasná dětská postýlka sloužila jako skladovací místo prádla na žehlení. Ve dvou letech se děti dobrovolně přestěhovaly do svých velkých postelí.
|
|
| adelaide k. |
|
(20.2.2012 12:22:40)
Palečku, určit ějsou mimina který usínají ve dvou měsících samy v postýlce ale moc jich nebude a nejspíš jsou to ty které s tím od začátku neměly problém
Pokud je jediný problém v tom že se vám zdá nevyužitá postýlka, tak je to ještě dobrý. Nedělejte si násilí ani vy ani mimčo.
Pokud se ti sním špatně leží tak doporučuju přirazit postýlku k posteli a odstarnit bočnici. Po nakojení (případně uspání) tam mimišoupneš a budete mít každý svůj prostor.
|
| adelaide k. |
|
(20.2.2012 12:28:24)
Ještě... starší bezproblémů usínala v postýlce po nakojení, prostě jsem nakojila, položila a ona vytuhla. Ovšem pouze v noci jinak bylo uspávání peklo (i po té co jsme ji naučili usínat v postýlce). Spala s námi tak do roku a půl sna 2x, jinak jen ve své postýlce. Přesto to bylo a je naše nejhůř spící dítě, které má problém se spaním i v první třídě. Na rodzíl od prostředního, který spal s námi od porodnice do cca roku a pak tak napůl a od odstavení v 18m spí sám ve své posteli, usíná sám a klidně zaspí i noční courání a "strašení" své starší sestry
Ono to samostatné spaní není vždycky výhra
|
|
|
| Cloe |
|
(20.2.2012 12:24:51)
Ja jsem ji davala hned od narozeni do postylky.
Ritual : 19h koupel, 19h30 jsem ji nakojila v leze v loznici a pak dala do postylky, nekdy spici, nekdy ne. Kdyz nespala, pustila jsem ji "kolotoc".
Nikdy neplakala, ale ona byla celkove hodne miminko.
|
| KoproFka | 
|
(20.2.2012 12:38:28)
můžu ti říct, že to nebylo tebou, ani rituálem který popisuješ, ale jen a pouze tvým hodným dítkem.
Já u synka dodržovala také takový rituál (v podstatě ho máme dodnes), ale bohužel u něj to nemělo pražádný úspěch...
Byl prostě řvací, nebyl spací a nebyl jedlík... tak je do dosud... ale jinak je naprosto úžasnej!!
Blbý je, že když jsou ty prťata fakt maličký a člověk je s nima doma, v podstatě je to, hlavně z počátku, hodně o tom spaní/řvají, jídle a pití a taky o kakání/čůrání.
Mě synek začal spát sám celou noc až přesně na dvou letech - do té doby prospal celou noc bez přerušení jen 1x... upozorňuji, že se tak rozhodl sám, dobrovolně. Já na tom nemám žádnou zásluhu - to ale neznamená, že jsem to před tím nezkoušela - např. metoda nechat vyřvat nezafungovala ani náhodou - vydržela jsem to 2 noci, pak už jsem lezla po čtyřech z nevyspání...páč on nespal, řval a já nespala taky... a taky z toho 
|
| Cloe |
|
(20.2.2012 12:40:51)
Ja to vim, ze byla hodna, to na me nemusis vyplazovat jazyk  Ale ten ritual je urcite vhodny (stejne jako jine ritualy), ze dite vi, co ho ceka.
Mala byla totalne netulive dite, radsi byla v lehatku nez v naruci, takze to bylo urcite i tim.
|
| KoproFka |
|
(20.2.2012 13:34:01)
Cloe, neber si to osobně
Já už jsem na ty zaručené rituály fakt háklivá - protože já je měla od synkova narození a stejně nepomohlo nic - řval když jsem ho svlíkala na koupání, řval když jsem ho dávala do vody, ve vodě byl tedy spokojený a pak zase řval, když jsem ho vyndavala ...
a takhle každý den až do 2 let, možná déle...
Nemusím ani psát, že jsem z toho byla psychicky ne na dně, ale hluboko pod dnem...
Se spaním to samé (budil se pořád, vždycky s pláčem, usínal vždycky špatně) - až jsem fakt rezignovala a spal s náma, resp. se mnou...Dodneška nerad usíná sám, uspáváme pohádkou a jsme tam tak dlouho, dokud neusne (od 3,5 let má svou velkou postel - do té doby postýlku u nás v ložnici, na které stejně skoro nespal).
Co se tulení týká - tulivý tedy nebyl ani náhodou - to jsem ho fakt natvrdo učila -protože já mám taky nějaké potřeby, že? Takže když jsem se s ním chtěla pomazlit, tak musel jít se ke mě a potulit maminku! I psycholog na to nejprve koukal - ale přitakal mi, že prý je to dobře, že jsem to takhle pojala... Kdybych to totiž nechala na něm...
Např. kamarádka měla dítko naprosto ukázkové, které od porodnice spalo celou noc ve svém vlastním pokoji, bylo pažravé a prý je to tím, že si ho tak naučila - prdlajs!
Jo, pak mi volala, co prý má dělat, že jí malý pořád brečí - když jsem se ptala, jak dlouho pláče, kolik hodin 3,4,5... tak prý v součtu cca 15 min za den!!!
Tak to jsem řekla, ať to fakt neřeší - mě řval synek klíďo 2 hodiny v kuse v náručí - už od porodnice - tam jsem byla matka-chodkyně - pronosila jsem ho hodiny po chodbách a já měla psýchu v háji, že mě to dítě nenávidí... On neřval snad jedině, když měl pusu zacpanou prsem a krátce po kojení...
A když mi řekla, že jsem to měla lepší, že jsem na to řvaní byla zvykla, než ona, protože na to zvyklá není, tak to jsem šla fakt do kolen...
|
| Zuuuza |
|
(20.2.2012 13:45:28)
Mirko 
|
|
| Cloe |
|
(20.2.2012 14:15:43)
Mirko,
v pohode
To je mi lito, ze mas takovyho nepohodare. No nenadelas nic.
|
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(20.2.2012 12:26:57)
Dceřina postýlka byla vedle naší postele a uspávali jsme ji až do usnutí. Když se probudila na krmení, tak opět udyndat až do usnutí. Prostě, do postýlky jsem dávala až spící dítě, jinak taky řvala.
|
| susu | •
|
(20.2.2012 12:28:25)
Přes den v postýlce nebyla, měla jsem ji u sebe, ať už v náručí, na klíně, nebo na koberci.
|
|
|
| Simeona+3 |
|
(20.2.2012 12:40:49)
Zkusila bych dudlík. Naše nejmladší usínala hezky v postýlce (respektive odpadla u prsu a po položení se ani moc nebudila), kolem 3 měsíců ale už byla moc velká a jakmile jsem ji položila, řvala. S dudlíkem se naučila usínat během cca týdne (vracela jsem jí ho když jí vypadl).
Prostřední ale usínala špatně až do 8 měsíců, nejstarší zase dobře až do 8 měsíců a pak špatně, záleží na dítěti.
|
| hrošík+Em 8.9.08+Hani 4.10.201 | 
|
(20.2.2012 12:46:52)
Spící jsem ji tam dávala, teď už poznám, kdy je unavená. Nakojím, u kojení už skoro spí a odnáším ji spící. Když je unavená a probudí se, usne sama v pohodě. Když není tak moc unavená, nechce tam být, nenutím ji...jsem tu já pro ni a ne ona pro mě... Nekojím v posteli, kojím v obyváku i v noci...
|
|
| sarmi | 
|
(20.2.2012 13:10:34)
jj, zlaty dudlik
|
| Zuuuza |
|
(20.2.2012 13:29:08)
No jo, ale každé dítě ho nechce. Staršímu jsem ho nedávala. Nechěla jsem. U mladšího jsem si řekla, že dudlík zkusíme. Nechtěl ho on
|
|
|
|
| MUMIE |
|
(20.2.2012 12:48:52)
Naučí se to sama, až přijde čas. Určitě bych jí tam nikdy nenechla brečet. Syn spal hezky sám v postýlce, až tak v 5 měsících. Ale později se to narušilo nočním pláčem při růstu zubů a podobně a už ho mám zas ve své posteli. Je mu 11 měsíců.
|
|
| gf fgfhf |
|
(20.2.2012 12:56:18)
Ještě je malinká a potřebuje tvůj kontakt, pocit bezepčí . V noci bych si ho nechávala zatím u sebe a kord když ti po kojení zase hned usne a nemusíš uspávat, ale přes den v době bdění bych ho tam zkoušela dávat, nabídnout mu kolotoč, nějaké piánko, zavěšené plyšové hračky a seděla bych vedle něj, mluvila na něj, mimčo tě uivídí a zároveň to tam může prozkoumávat až aby se naučil tam být přes den, tak pak teprve zkoušet i na noc.
|
|
| yogurtová a dva yogurtíci | 
|
(20.2.2012 13:16:21)
Máme dvouleťáka,od narození usíná v naší posteli.(to je samozřejmě v jistých chvílích nepraktické )Dříve šel spící do postýlky přendat.Teď se vždy vzbudí a přeleze si k nám zpátky.Řešíme to tak,že si jeden vleze k němu do postýlky,má ji dostatečně velkou(70x140)a tam ho uspí.
|
|
| 2 sluníčka | 
|
(20.2.2012 13:43:13)
Obě dítka plakala. Jedno spalo do 3 měsíců dokonce jen v kočárku, mělo asi rádo to "těsno" okolo sebe. Druhému jsem dávala do postýlky kolem hlavy mou noční košili, bylo klidnější, když z ní cítilo mně. Ale ze začátku jsem s oběma drncala a hýbala  . Dělalo jim to dobře. V krátkém čase se naučila spát klidně bez toho divadýlka okolo, okolo 4. měsíce spala obě celou noc.
|
|
| withep | 
|
(20.2.2012 14:09:20)
Nenaučili. U prvního dítěte jsme se o to snažili pár měsíců, než jsme konečně dostali rozum a pochopili, že dětská postýlka není pro děti, ale pro dospělé - aby jim dítě v posteli nepřekáželo  . V roce a čtvrt se do postýlky přesunulo samo, teď už má větší postel, ale stále spí vedle nás v ložnici. Druhé (dva roky) spí stále s námi a překáží občas i dost, ale holt jsme si nepořídili děti proto, že nám primárně překážejí a rádi bychom je někam odložili, minimálně na noc. Nevyužitou pstýlkou se netrap, je to skvělá věc na pohlcování např. vypraného prádla, na jehož uklizení není hned čas.
Tvoje miminko spí vlastně krásně - jsou i mnohem horší případy
|
|
| Binturongg |
|
(20.2.2012 15:08:01)
je malinká, chce být s mámou.
Fakt miluju řeči, že se dá kojenec rozmazlit
První dítě - separační úzkost jak prase, následek strašidelných zážitků z dětského u porodnice - strávili jsme spolu v posteli půl roku.
Až kolem 4. měsíce se naučil v noci spát v postýlce - chvilku. Třeba od půlnoci do 4 a pak zase ke mně.
Druhé dítě (skoro 4 měsíce) - v postýlce spala od začátku, někdy kolem konce šestinedělí se to zlomilo, párkrát spala se mnou, teď to provozujeme tak, že ji ukolíbám u sebe nebo v křesílku a hluboce spící ji přenesu - pak spí v postýlce až do rána.
Až ji přepadne láska k matce, bude spát zas u mě - u dětí nikdy není nic na měsíce, spíš na týdny nebo na dny.
Řiď se instinktem - velí Ti holku zahodit do postýlky a nechat ji tam řvát?
Ne?
Tak co Ti brání mít ji u sebe.
Znám holčičku, která dostala vlastní postel až ve 4 letech
|
|
| Suza007 | 
|
(20.2.2012 15:24:15)
My jsme počkali až vyroste - děcka spala s námi a až minulý týden jsme je stěhovali do vlastních postelí. Mladší budou dva a stejně tam s nimi čekám, než usnou.
|
|
| Půlka psa |
|
(20.2.2012 15:43:37)
U obou dětí jsem to zkoušela od narození. Myslela jsem, že novorozeně se během pár minut uřve a bude spát. Houby. Musela jsem je chovat, aby usnuli.
|
|
| Mikeš+ 3 holky | 
|
(20.2.2012 19:11:03)
Nám zabrala lest typu mámina peřina a triko v postýlce - aby tam bylo měkčeji a útulněji. Odložila jsem tam spící dítě, když se tam probralo, už to nebylo nepřátelské území. Mladší děti neměly námitek, nebo možná zpočátku ano, ale jak jsem na ně nemohla reagovat hned, přešlo to.
|
| PetraO | •
|
(22.3.2012 10:33:08)
Dobrý den! Máme dvě děti, holčičku 3,5let a chlapečka 15měsíců. Obě děti spali od narození s námi v posteli. Dceru jsme začali zkoušet dávat do postýlky kolem 1roku. Ze začátku to byl boj, ale pak mi někdo doporučil knihu Každé dítě může dobře spát a to nám hodně pomohlo. Teklo hodně slz, ale jen první dny. Hlavně člověk nesmí polevit - vyplatí se to. U syna jsem stěhovací manévr provedla už v 8.měsíci a bylo to mnohem jednodušší. Teď oba spí každý ve svém pokojíčku. S tím, že oba mají přes noc zaplé bludičky. Syn usíná úplně sám a 1x za noc ho kojím, ale to příští měsíc také odbourám. A dcera je přeci jen větší, tak jí čteme 1 pohádku a pak spinká. Někdy má špatný sen, tak jí zapneme i lampičku a spí dál sama. Vysvětlili jsme jí, že ona má svou postýlku a my zase svou. Ovšem každé ráno oba bereme k nám a pořádně se vyblbneme. Jak moc, necháváme na dětech.
Pevné nervy, zvládnete to!
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)