Danielaton |
|
(22.6.2012 9:00:54) Mám 4-letého syna a 8-mi měsíční dceru, syn je na mě totálně závislý. Poslední asi dva měsíce je to čím dál horší. Nemůžu jít ani sama nakoupit. Pořád mě hlídá a dělá šílené scény. Neexistuje abych ho dala pohlídat babičkám, když pominu, že tam nechce spát, tak ani přes den. Je fakt, že jako miminko byl operován se srdeční vadou a já ho dost hýčkala a měla o něj šílený strach. Způsobila jsem si to asi sama, ale teď nevím jak z toho ven. V září má nastoupit do školky a to si teda vůbec nedovedu představit. Teď je nemocný, tak přes den jezdíme ke tchýni, aby šla aspoň s malou ven a ta nemusela celé dny trávit s námi vevnitř. Ale samozřejmě mě ven s malou nepustí..........je to šílené...........
|
DaVinci |
|
(22.6.2012 9:22:21) Tak to, že sis ho hýčkala, je asi v pořádku a do toho narození sestřičky je pro něj také trochu darda. Já bych to řešila společnýma návštěvama hřiště, mateřskýho centra, akcí pro rodiny s dětmi. To se do září ještě zvládnout dá. Bude se pomalu osamostatňovat, uvidíš.
|
Danielaton |
|
(22.6.2012 9:25:46) Řeším to společnýma akcema, máme pořád nějaký program, ale strašně žárlí......neumí pochopit, že už není jen on. Teď jsem od něj několikrát slyšela, že nechce mít sestřičku... To bude asi největší problém. Ale musí to vstřebat.
|
adelaide k. |
|
(22.6.2012 9:28:10) No žárlivost je potvora ale ještě není nic ztraceno.
|
|
DaVinci |
|
(22.6.2012 9:35:17) Dcera mé kamarádky si dávala jako novoroční předsevzetí trápit svého mladšího bratra a jednou ho nabízela vyměnit za křečka. To přejde
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(22.6.2012 9:24:50) Danielaton, to je těžký, naučit ho teď samostatnosti a přitom ho nezrazovat. A bude to asi běh na dlouhou trať. Navíc tam může do hry vstupovat žárlivost na sestru.
Já když to čtu tak si říkám, jaké nepustí? prostě zůstaně s babičkou a hotovo.. ale je mi jasné, že to není tak snadné. Především to musíš být ty kdo bude pevný a jednoznačný. Dej mu najevo, že na tom, že ho miluješ se nic nezměnilo, ale změní se trochu pravidla hry. A budeš je určovat ty. Bude to chtít čas.
Mmch co tatínek? Nepomohlo by kdyby se víc věnoval malému?
|
Danielaton |
|
(22.6.2012 9:28:14) Tatínek se malému věnuje dost. Když byla dcera malinká, bral ho každý víkend na výlet. Teď jezdíme společně. Ale přijde mi, že je to čím dál horší......pořád mě hlídá abych někde neodešla. Ale tajně mu fakt neutíkám. Snažím se mu to vysvětlit.
|
|
|
Suza007 |
|
(22.6.2012 9:28:01) Může žárlit.Já bych to nelámala přes koleno a rozhodně bych ho nenechávala proti jeho vůli s babičkou s tím, že ty někam odejdeš s miminkem.
|
Danielaton |
|
(22.6.2012 9:29:45) Právě že to tak taky nechci. Chodíme většinou všude společně. Teď když je nemocný, tak dávám malou babičce a jsem s ním.......ale taky potřebuji třeba zajít nakoupit. A to je kámen úrazu...
|
adelaide k. |
|
(22.6.2012 9:32:48) Daniela ton, já mylsím že zkušenost že s tebou nebude nonstop a stejně se nic nezmění (pořád bude tvůj chlapeček ) by tomu mohla spíš pomoct.
Ale hlavně to chce trpělivost a pevné nervy
|
|
|
adelaide k. |
|
(22.6.2012 9:30:55) Suzo, proč ne - v situaci, kdy on ven nemůže a sestřička "potřebuje vyvenčit". To jsou právě ty situace, kdy si zvyká že není na světě sám a netočí se vše kolem něj. Samozřejmě s důkladnou přípravou, pořádně to probrat předem, proč a nač.
|
Suza007 |
|
(22.6.2012 10:07:32) Adelaide, soudím podle situace u nás. Pro starší dítě to bývá narození mladšího sourozence opravdu velký šok a když ho maminka "odloží" k babičce, zatímco jde někam s miminkem, tak to určitě nepomůže situaci vyřešit, spíš ji to naopak zhorší. Něco jiného by bylo nechat OBĚ děti u babičky, protože maminka potřebuje jít nakoupit. Pak sice může být dítko smutné, ale neprohlubuje to sourozenecké problémy a žárlivost. Takže jde o to situaci citlivě posoudit a zjistit, proč dítko nechce být bez maminky. A pokud je za tím skutečně žárlivost a strach z opuštění, tak bych na to šla opravdu opatrně, protože škody na dětské dušičce se pak hojí hodně dlouho. Samozřejmě roli hraje i povaha dítěte.
|
|
|
|
Amálka, 2+2 |
|
(22.6.2012 9:31:13) Domluvit se s babičkou a na chvilku odejít. Třeba na hodinku nebo půl hodinku. Babička ať se snaží ho zabavit a má pevný nervík. Aby věděl, že se vrátíš. Ukázat mu to na hodinkách a ať čeká. Ono to prostě někdy bez těch slziček nejde. A taky být někdy jen chvilku s ním a nechat třeba malou u babičky nebo jezdit s kočárkem. Aby věděl, že jsi jen pro něho.
|
|
Krakatice |
|
(22.6.2012 9:32:48) Věřím tomu, že když ho dáš k babičce a zavřou se za tebou dveře, bude jak andílek. Tak je to se všema dětma. I učitelka ve školce mi to několikrát potvrdila, když můj tehdy 4.letý syn řval, že tam nechce.
Prostě ho podporuj v tom, že je velký bráška, který sestřičku optruje, pomáhá ji, učí nové věci. Že maminka musí zařídit nákup apod. A že babička ho také ráda uvidí a půjde s ním např.na výlet. Jak polevíš a vrátíš se pro něj, nikdy se z toho kolotoče nedostaneš. Stůj si za svým
|
Danielaton |
|
(22.6.2012 9:41:28) Díky za názory a rady. Chce to pevné nervy a vydržet, což já moc nemám...
|
|
|
Shayla a 3 kluci |
|
(22.6.2012 10:57:04) Potřebuje se domazlit, aby se mohl odpoutat, to je normální.
|
|
|