Hr.ouda |
|
(30.7.2012 22:26:07) V jedné z predchozích diskusí zmínila Petronela urážku víry - kladu si otázku: je něco takového možné? Pokud jsem pevně a neochvějně věřící, tak se mne sebevetší výsměch, pohrdání, ironie, zlehčování, přece nemůže dotknout? Jsem si ve své víře jistá a ostatní je irelevantní? Samozřejmě teď nemám na mysli aktivní perzekuse vůči lidem jiné víry.
Chci říci, že lidé, kteří se nejčastěji cítí ve své víře uražení či mají pocit, že ji někdo zlehčuje, zesměšňuje, v hloubi duše jsou nejvíce malověrní? nebo ne?
|
Puma |
|
(30.7.2012 22:30:09) Nevím, jestli jsou nejvíc malověrní, ale jinak souhlasím.
|
|
Roya |
|
(30.7.2012 22:33:17) "Pokud jsem pevně a neochvějně věřící, tak se mne sebevetší výsměch, pohrdání, ironie, zlehčování, přece nemůže dotknout? "
Myslím, že záleží na tom, ČEMU ten člověk věří. Pokud to má tak, že ani tak nevěří, jako spíš VÍ (z vlastních zkušeností, které mu průběžně potvrzují jeho přesvědčení), tak s tebou naprosto souhlasím.
Když někdo věří, že se cokoli může dotknout (ve smyslu že je dotčený) Boha (např. mi kdysi Jehovistka vysvětlovala, že se Jehovy dotýká, když mu lidé říkají jinak než Jehova), tak mu pak může vadit zlehčování, i když je ze svého hlediska neochvějmě věřící.
|
|
Tante Ema |
|
(30.7.2012 22:33:30) To nevim. Podle mě to není příjemný, i když to tvými náboženskými postoji neotřese a není slušný to dělat, ať už považuješ to které náboženství za libovolně pitomé. Není to sice úplně přiléhavý příklad, ale kdy někdo mude hanět či urážet tvoje děti, určitě je ráda mít nepřestaneš (i kdyby ten člověk měl pravdu), ale dotkne se tě to nemile, nejspíš se ohradíš a hlavně nebudeš moc chápat, proč to vůbec ten člověk dělá, protože mu do tvých dětí nic není.
|
sovice |
|
(30.7.2012 22:35:33) Tante, díky. Mě to nejdřív napadlo na rodiče, kde je to "zlehčování" asi patrnější než u dětí (pro mě).
|
|
Kšandička |
|
(30.7.2012 22:35:58)
|
|
|
štěpánkaa |
|
(30.7.2012 22:44:50) Tante, souhlas, ten příměr s uráženímn dětí sedí
|
|
Hr.ouda |
|
(30.7.2012 22:54:08) to souhlasím, že je primitivní urážet něčí víru, to ano, ale otázka zněla spíš tak, zda se skutečně veřící může vůbec něčím tak primitivním cítít dotčen?
Komplementárně k tomu, co jsme napsala nahoře, si myslím, že hluboce věřící člověk nemá potřebu urážet člověka jiné víry, že veškeré náboženské tahanice pocházejí z malověrnosti ne z víry.
|
štěpánkaa |
|
(30.7.2012 22:59:36) myslím si, že případný "dotčený věřící" bude dotčený čistě podle své nátury. Někoho to bude mrzet, někdo se naštve, někdo bude uražený, někdo pošle urážeče do ... patřičných míst. Já byh se asi naštvala (ale nejsem věřící)
|
štěpánkaa |
|
(30.7.2012 23:01:23) no a naštvaný nebo uražený bude ten věřící, nikoliv víra,...
|
|
|
|
Petronela s pubescentom |
|
(30.7.2012 22:57:43)
|
|
Puma |
|
(30.7.2012 22:59:46) Já vnímám rozdíl mezi urážkou či výsměchem mé víry, zájmů a urážením mých blízkých. To že někdo uráží mou víru mé víře nijak neublíží, ale urážky mých blízkých jim ublížit mohou, proto by mi to vadilo a vidím rozdíl.
|
Puma |
|
(30.7.2012 23:01:04) ...víc interpunkčních znamének už dneska asi neudělám
|
|
|
|