| louda | 
 |
(18.8.2012 11:42:44)
Dvouletý syn si neumí vůbec hrát sám. Je to živé a veselé dítě, většinu času trávíme venku. Ale doma vyžaduje mou 100% pozornost. U kreslení, čtení, balónu, auta, u všeho musí být máma aktivně spolupracující, jinak mrčí, tahá mě za ruku, otáčí mi hlavu. Vypít si kafe je výkon. Ráda bych, aby se pomalu začal učit hrát si i sám. Jak na to? Ne, že bych se mu nechtěla věnovat, ale občas potřebuju udělat něco, kde jeho asistence není žádoucí nebo mít chvilku pro sebe...
|
| Nella+2 | 
|
(18.8.2012 11:52:02)
Neporadím. Moje dcera má 4,5 roku a hrát si sama neumí. Ani ji hračky nebaví, nehraje si s ničím:-(
|
|
| vera | •
|
(18.8.2012 11:56:25)
Posadila bych ho ke kreslení a řekla mu,že se těšíš na obrázek který nakreslí.
U mé dcery zabíralo,když jsem potřebovala dělat domácí práce,tak jsem řekla,že si budu hrát na dálku.A mluvila jsem za panenku,když se míč přikutálel,tak jsem do něho kopla,při hře s vláčkama,nebo u kostek jsem pořád mluvila,co to staví,kam vláček až dojel a tak.Prostě jsem mluvila a mluvila.
Teď si už dcera 6-let dokáže hrát sama a mluví a mluví.já se taky někdy přidám a je u toho velká legrace.
|
| ..maya.. | 
|
(18.8.2012 16:12:38)
|
|
|
| Jana a Petra |
|
(18.8.2012 11:56:57)
Podle mého záleží i na povaze dítěte. Jsou dospělí samotáři, kteří si vystačí sami. A jsou dospělí, kteří potřebují být mezi lidmi. Stejně to mají i děti. Dítě samotář si bude hrát samo. Moje dcera je společenské dítě, umí si hrát sama, ale nebaví jí to. Takže doma i v 7 letech občas požaduje, abych se zapojila do jejích her.
|
| Nella+2 |
|
(18.8.2012 12:08:32)
Jo, tak to nějak bude. Dcera je společenská, miluje kolektiv. Sama být neumí a nechce.
|
| louda |
|
(18.8.2012 12:23:39)
Syn je taky hodně společenský. Společnost ostatních dětí vyhledává dost intenzivně. Sourozenec bohužel nebude, tak snad mu bude dobře i ve školce.
|
| Jana a Petra |
|
(18.8.2012 14:57:00)
Nevýhodou společenských dětí je, že si neradi hrají samy. Ale má to i spoustu výhod. Těší se do školky za dětma. Rádi jezdí na školky/školy v přírodě, tábory a podobné akce.
|
|
|
|
| zerat | 
|
(18.8.2012 15:27:34)
Já si naopak myslím, že to není o společenskosti, ale je to o fantazii dítěte  Mám dvě děti. Starší si neuměla a neumí příliš ani v devíti letech, ale je společenské dítě. Druhá dcerka je taky společenská stejně jako starší dcerka, ale hrát si umí a umí vymýšlet zábavu i pro starší dcerku Shodujeme se doma, že je to skutečně o fantazii. Starší bude mrčet a otravovat, aby si s ní šel někdo hrát, mladší si klidně vymyslí nějakou virtuální osobu, se kterou si bude hrát.
|
| Jana a Petra |
|
(18.8.2012 15:38:07)
Možná je to tak u vás. Moje dcera si raději hraje v kolektivu dětí než sama. Není to o fantazii. Tu má. Hry pro ostatní vymýšlí klidně ona, ale sama si hraje nerada. Když bude chtít, abych si s ní hrála, tak mi přidělí roli s pokyny, co mám dělat.
|
| zerat |
|
(18.8.2012 15:46:15)
Jano, myslím, že to prostě může vše být dáno a ovlivněno spoustou věcí, ale je pravda, že i já jsem si coby dítě vytvořila virtuální postavu - kamaráda Petra  Nikdy jsem se nenudila, lítala jsem s dětmi a nebo sama když nebyl nikdo s kamarádů po ruce po venku a dokázala jsem se zabavit úplně všude-právě formou toho virtuálního kámoše. Tohle často vidím i u nás a vidím to i u dětí kamarádek. Myslím, že je fantazie a fantazie. Umět zaúkolovat ostatní není totéž jako vymyslet si spoustu kamarádů a povídat si s nimi a hrát si s nimi na školu...  Ono zaúkolovat rodiče (často hlavně maminku) umí právě i to dítě, které si hrát neumí, protože si prostě neumí hrát samo, neumí si vymyslet ty virtuální neexistující postavy.
|
| Jana a Petra |
|
(18.8.2012 15:50:58)
Ale moje dcera si umí vymýšlet i ty neexistující postavy.
Prostě někdo je samotářský, někdo společenský, mezitím je velká škála, a někdo má fantazii a někdo ne, ale vzájemně se to nevylučuje. Může být společenský člověk s fantazií, stejně jako samotář s fantazií a naopak bez fantazie. Tvrdit, že společenský člověk automaticky nemůže mít fantazii je pěkná blbost. Každý je jiný.
|
| zerat |
|
(18.8.2012 15:58:30)
Nebudu se hádat, ale podle mě to není jak píšeš. Pokud je dítě samotářské, tak se ke hraní si s virtuálními kamarády uchyluje i v době, kdy může být s dětmi a naopak je-li společenské, tak upřednostní kolektiv dětí a hraní si s virtuálními kamarády si ponechá na dobu až bude samo. Prostě pokud se dítě neumí zabavit samo, tak se neumí zabavit samo a podle mě to nic neříká o tom, jestli je samotář nebo není.
|
| Jana a Petra |
|
(18.8.2012 16:04:21)
Já psala o tom, že i dítě, které se umí zabavit samo, ale je společenské, si prostě stejně nerado hraje samo. Dělá to je tehdy, pokud nemá jinou možnost.
|
| zerat |
|
(18.8.2012 16:07:01)
Aha, promiň, tak to jsem Tě možná nepochopila 
|
|
|
|
|
|
|
|
| KoproFka |
|
(19.8.2012 0:34:30)
jo, taky mám doma takového malého extrovertka - už od narození vždycky na vše potřeboval obecenstvo nebo parťáka - páč sám - to je nuda...
u něj fakt nehrozí, že by byl tichý extrovert... zrovinka tento týden: 4. den po náročné operaci ledviny (kdy byl na sále 3 hodiny) rozveseloval ve velkém 2 chlapečky na pokoji, kteří čekali na operaci, jak vtípkama tak nejrůznějšími kejlemi a plížením, jukáním, opičkama... byl ve svém živlu, páč se oba bavili...
tyhlety děti jsou dost náročné, ale vrátí se to stotisíckrát - jsou společenské, oblíbené, taková sluníčka,...
|
|
|
| Žžena |
|
(18.8.2012 13:40:02)
A dáváš mu nějak najevo, co od něj chceš? Že si teď opravdu chceš vypít kafe, že skutečně teď pár minut nebudeš kolem něj hopsat? Že malovat si s Tebou může, až uděláš to či ono?
A co na to on?
|
| Luc. |
|
(18.8.2012 14:19:16)
Souhlasím s Žženou, vysvětlovat, dvouleťák to pochopí a chviličku by tě měl nechat, ale dodržet to, že když me řekneš "jen oloupu brambory a zahrajem si to a to", tak je oloupat a pak mu chvilku věnovat a pak si zase jít udělat své s vysvětlením, chce to čas, je maličkej.
|
|
|
| Luc. |
|
(18.8.2012 14:16:28)
Našemu jsou 4 a hrát si taky nechce sám. Jemu teda už jde vysvětlit, že teď si chci vypít kafe (napsat mail, vytřít apod.) a on to pochopí, nicméně chodí kontrolovat kolik kávy mi v hrnečku zbývá a pak fakt musím  , naštěstí máme hracího tatínka 
|
|
| ..maya.. |
|
(18.8.2012 16:10:44)
loudo, ve dvou letech je to normální, syn má 2 a čtvrt a už si i vyhraje sám ale nejraději se motá kolem mě, pokud jsme doma sami, jinak se zabaví s bratry..to vyhraje sám je tak půl hodky, kdy třeba něco staví, jezdí s vláčkama ale já stejně jsem někde poblíž a aspon ho slovem doprovázím..
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)