(3.10.2012 16:12:05) Ahoj rodinářky a rodináři! Vždycky jsem si myslela, že témata na Rodině neberu vážně. Teď se mi ale stalo, že úvodní příspěvek vypadal téměř jako bych ho sepsala já. Negativní reakce a prudké příspěvky v diskuzi se mě docela dotkly a bylo mi hodně líto, že by takhle někdo odsoudil i mne - přeci jen, za každým nickem se skrývá opravdový člověk. Měla jsem chuť ten hrůzostroj (notebook) vzít a vyhodit ho z okna. Klepaly se mi ruce a celá jsem se z toho opotila atd. A to sem všeobecně docela flegmatický až lhostejný, neemotivní člověk a tyhle návaly nemívám. Stalo se vám to?
(3.10.2012 16:15:09) Urazit ne. Občas mne nějaká reakce překvapí, ale osobně se mne to nedotkne. Bohužel jsou tu tací, co si dají záležet na tom, aby se to event. dotklo někoho dalšího, ale s tím nic nenadělám, lidé jsou různé.
Jasně, umím, někdy na odstup zapomenu, ruce se mi "klepaly" asi 3x za ty dva roky Útok zabolí, ať je reálný nebo virtuální, kdo říká, že vůbec, tak buď si lže do kapsy nebo je emočně otupělý a nebo absolutně emočně vyrovnaný...
(3.10.2012 16:19:15) Ten o vyživovací povinnosti ke studujícím dětem. Koukam, že teď je celkem moderní řešit finanční problémy tim, že se zbavim velkých dětí. To mi udělala máma a nechce mi dávat peníze (Já je od ní zatim každej měsíc nějak dostanu, ale někdy je to hodně psychicky náročný). Hrozně mě překvapilo, že se takových lidí někdo zastává, že přece nejsou penízky.
(3.10.2012 16:22:25) Žvejko, tak to mě v tom tématu taky bylo dost úzko, zvlášť za zástupce menšiny, kterým rodiče cestu do dospělosti vystlali vatou (po jiných kraších). Dost se mne to téma dotýkalo i tím, že vlastně já jsem ten darmožrout, který je teď retardovaný proto, že se nepostavil na svoje nohy bez jediné pomoci.
(3.10.2012 16:28:55) O mě se zcela nezištně starají prarodiče a já jim za to dám všechno co budu moct, to samý nevlastnímu bráchovi. Ale rodiče, hlavně ode mě neuvidí nic. Na to mám svaté právo.
Když sem napsala něco v tom smyslu, tak sem se dozvěděla, že "moji rodiče udělali někde chybu a ve financích to nebylo".
Ano moji rodiče udělali mnoho chyb a o penězích to teda opravdu nebylo. To je pro mě doživotní trauma a že sem u někoho kdo mě ani neviděl (a ví velký kulový) za nevděčnýho spratka to docela zabolelo. Dala jsem smajlíka, ale bylo mi do pláče.
(3.10.2012 16:37:29) jo, to znám. A ještě je peklo, když ujedu, prostě NĚCO plácnu, aniž bych chtěla někomu ublížit nebo něco vyzní jinak, než jsem myslela, nebo se spletu, nebo vyjádřím svůj emoční názor a ne odborný a dostanu sežráno, že jsem ostuda oboru, rasistka, sadistka, trapná, zlá, sprostá a nesnášenlivá a já nevím, co ještě. Nejhorší je hláška: Jak tohle může napsat psycholog??? Nejlíp do tématu, kde vůbec nepíšu, že moje rady jsou z profesního pohledu, jak tomu bývá třeba u témat deprese a spol. A já se začnu rozhlížet, kdeže je ten psycholog? Tady jen jedna mamina plná hormonů s osobními názory, které se navíc někdy mění, vyvíjí a proto chodí diskutovat...
A pak je ještě blbé být obviněn z NĚČEHO, o čemž nic neví (ať to udělal nebo ne, jak může vědět, jestli něco udělal nebo ne, když neví, co), co je odmítnuto vysvětlit a šeptandou na vás několik lidí zanevře. A nikdo z nich neřekne proč. To se mi taky stalo.
(3.10.2012 16:43:37) žvejdo, prý jsem to tu neměla filtrovat, že jsem psycholog, ale ono by to často moc nedávalo smysl, co plácám tak smůla. Ano, skandální odhalení
(3.10.2012 16:30:19) Hm, mne taky. U nas je v rodine spis bezny ten druhy extrem a moc nedovedu pochopit, ze se k tomu rodic postavi jinak (pokud vyslovene neni nedostatek a bida i na jeho strane).
(3.10.2012 19:01:22) Co já bych třeba dala v dobách studia za to, kdyby mě někdo živil Hele musíš si říct, že je to sprostá závist. Já to teda nečetla, takže čerpám jen z reakcí tady. Moje mamča vždycky říkala, že my to, co ona udělá pro nás, máme pak vrátit svým dětem. Je to prostě koloběh života.
(3.10.2012 16:22:54) Ulítlá fenko, mně útok na mne nevadí, ale přijde mi dost nízký do toho tahat třetí osoby. Já si občas neberu servítky, to je pravda, ale nesnížila bych se k osobnímu napadání, přijde mi to jako ubohost. Ale i ubožáci žijí mezi námi.
(3.10.2012 16:19:25) Jo, dovedu se urazit i když s někým diskutuju a nesouhlasí se mnou. Urazit, naštvat...V tomto je písemná diskuze ošemetná. Možná se tu někdy hádám s někým, s kým bych si ve skutečnosti rozumněla. Ale i když se tu s někým pohádám, stejně si pak nepamatuju kdo to byl. A i kdybych si to pamatovala, tak to je přece život. Lidi se ve všem neshodnou. Proto přece ještě ten druhý není špatný.
(3.10.2012 16:31:07) Ale musím ještě říct, že jsem si v poslední době všimla asi dvou nicků, které na všechno reagují negativně a vždycky zakladatelce vyčiní, ať se jedná o cokoliv.
(3.10.2012 16:21:32) Urazit ani ne, ale nekdy me mrzi, kdyz k tematu, ktere je pro mne dulezite se nekdo vyjadruje, jakoze otravuju. Neni to nic, co by bylo prinosem pro spolecnost a pro ostatni lidi krome me to nema fakticky zadnou hodnotu, ale zamrzi to, protoze to je treba utok od jednoho cloveka. Dle meho se tu zaklada spousta temat, ktera nejsou nicim uzitecna, ale je to diskuzni server. Nekdy je mi to jedno, ale nekdy, kdyz se mnou cvici hormony me to zamrzi.
(3.10.2012 16:24:03) Byla to pro mě bolestná záležitost a dotklo se mě, že se k tomu někdo staví stylem: Co si to dovoluješ? Jak si to představuješ? atd. jako by zakladatelka byla asociální debílek
(3.10.2012 16:28:36) Já Ti rozumím, ale to přece neznamená, že se s její odpovědí ztotožníš. Pokud to uděláš, pak Tě to bolí. Ale to přece neznamená, že by ses tím měla trápit. Ber to jako vykřik někoho louce..... Lidi jsou neomalený, obzvláště, když se mohou skrýt na nick.
(3.10.2012 16:36:09) V tý záležitosti. Nelítostně od matky ve finančních potížích vymáhám peníze pro sebe a dozvěděla jsem se jakej jsem hajzl, tak mě to zvyklalo, jestli je to správný.. racionálně a dle zákona nepochybně ano, ale ta morální stránka je složitá.
(3.10.2012 16:41:58) Žvejko, rodinný vztahy jsou vždycky nejsložitější, protože je člověk vázán citově a v problému ztrácí nadhled. Tvoji situaci samozřejmě nemůžu soudit, jednak mi to nepřísluší a jednak ji neznám, ale možná víc než v penězích může být třeba problém ve způsobu komunikace a představ jednotlivých zaiteresovaných.
(3.10.2012 16:50:06) Ano to je. Já jsem přecitlivělá (jenom na tohle všeobecně spíš tupá) a máma je po citové stránce jak poleno. Ona si z ničeho nic nedělá a já se měsíce trápím pro něco co ona plácla a už si to ani nepamatuje.
To je další můj problém. Tvářím se jako by nic, ale všechno si pamatuju. Od školky si pamatuju snad každou křivdu, která se mi přihodila, byť to byla fakt kravina a nedokážu "odpustit".
(3.10.2012 16:58:06) To je právě ono! Vidíš, jak sis na to pěkně přišla. Druhý něco plácne, už o tom dávno nic neví a Ty se tím po zbytek života trápíš. A vždycky, když je Ti smutno nebo těžko, tak Ti ta hnusná ublíženecká situace naskočí, co? Tak jí to odpusť a uleví se Ti, spadne z Tebe břemeno křivdy. Když to dokážeš, pak se Ti s ní bude daleko lépe komunikovat a ve věci dávání peněz na studia nastane posun.
(3.10.2012 17:02:22) Ano, pokud si ovšem bude pamatovat, že sme se minulý měsíc tak dohodly a nebude další hádka.
Ona máma je taková zvláštní. Tvrdila mi (v mých 18 letech)že si myslela že je ve 40 (nebo její partner v 38) už moc stará na to aby otěhotněla, tak si nedali pozor a bylo Hustý co?
(3.10.2012 17:09:04) Tak lidi žijou v různých představách, které berou jako fakt a nepozastaví se. Ale rozhodně je dobrý, že přemýšlíš o svém chování a záleží Ti na svém okolí.
(3.10.2012 17:14:38) Tak lidi žijou v různých představách, které berou jako fakt a nepozastaví se. Ale rozhodně je dobrý, že přemýšlíš o svém chování a záleží Ti na svém okolí.
(3.10.2012 16:22:16) Jéje, až tak emotivní stavy jsem neměla. Ale víckrát jsem už byla znechucená, jak se nějaká i zajímavá diskuze zvrtla v dokazování své osobní pravdy, kdy se třeba dva nicky hádají, který z jejich názorů je lepší a napíši to ne jednou, ale pět a vícekrát po sobě jenom v trochu jiné verzi. To jsem pak znechucená, takže diskuzi zavírám, ani ji nedočtu, i když další názory můžou být třeba zajímavé. Já si říkám, že odpovědět na dotaz je slušnost, ale jednou a dost, jestli někdo začne rýpat, nemá smysl mu něco dokazovat.
(3.10.2012 16:36:17) no, já jsem tu diskuzi jen prolítla, ale taky mě zarazilo, jak všem připadá normální se vyhýbat vyživovací povinnosti. Nebavím se o vyžírkách, ale proč by nemohla dostat poctivě studující osoba od rodičů peníze, když už žije s přítelem? Kdyby s ním nežila, platili by bez řeší kolej, jídlo a teď přispět na nájem a jídlo už není nutné? Určitě bych dceři-vysokoškolačce nechodila vařit a prát, ale stejnou částku, jako měla na koleji, by měla nadále (pokud by fakt studovala a slušně se mnou komunikovala). A to jsem odpůrce žití na hromádce a už na SŠ jsem si celkem vydělávala.
(3.10.2012 16:46:06) tož co, už v mládí jsem vymlouvala kámoškám žití na hromádce a bohužel jsem tenkrát měla pravdu. Litovaly, že si s přítelem něco pořizovaly, zvelebovaly, investovaly do toho a odešly s prázdnýma rukama i kontem. A většinou, protože se jim nechtělo zpět k rodičům, aby nemusely poslouchat nějaké řeči, se stěhovaly od chlapa ke chlapovi
(3.10.2012 16:48:28) Já si pořídila, zvelebovala, investovala do toho a on prchnul a teď tu mám svou rodinu. mamka byla vdaná pomale třikrát a žádný terno, stěhovala se s námi 6x to si nevybereš
(3.10.2012 16:51:04) jinak, já jsem ráda za to, že jsem x-krát přišla o to svý místečko, stěhováním s mámou a otčímem, stěhováním od mámy k tátovi, od táty na hromádku, s panem hromádkou do Prahy... už tolik nelpím na věcech.
(3.10.2012 21:01:43) špatný sen - zazvonil mobil (doopravdy) - sem ho chtěla rychle típnout, páč sem byla schovaná před tou obludou - tak sem vyskočila peřiňák byl, tam kam dorazilo moje oko - auky
jednou jsem hrála s bratránkem na schovku (bylo mi asi 7) a měli jsme peřiňák vyklápějící se nahoru. No a já opřela to víko dozadu o zeď a čekala jestli přijde. Nudila jsem se a tak jsem okusovala předek peřiňáku...a on otevřel dveře, já se lekla a to víko mi spadlo na hlavu!!!
(3.10.2012 18:04:49) Zo zaciatku sa mi to stavalo celkom casto, neskorsie uz snad ani nie. Skor sa mi chcelo zvracat z niektorich diskusii k cudzim temam.
(3.10.2012 18:22:17) Taky už mně tady pár diskusí dostalo, ani ne tak moje osobní témata, protože tam se obrním předem, jsem snadný terč , ale pamatuju si na nějakou diskusi, kde napsala jedna maminka, že kojí 8mi měsíční mimčo, kojí ho ráda a je z toho unavená a my jsme jí psaly, že by mohla zkusit odstavit mimčo od nočního kojení ta pomoci tatínka a podobně a pak se tam objevila sadistka, která nás nevybíravě poslala kamsi a ať odstaví úplně, že ona nekojila vůbec a taky to ničemu nevadilo a to jsem se teda klepala jak sulc, dostala mně ta drzost té paní, ani nevím, kdo to už byl, ale nechápala jsem. Dneska nechápu, že jsem si to tak zabrala.
(3.10.2012 18:52:47) Urazit ne, ale sundaná jsem odsud už byla párkrát slušně, spíš mě někdo vytočil tedy. Ale ted už moc ne, nějak jsem se posunula víc do reálu a tady to začíná být už ohraná deska.
(3.10.2012 18:56:39) Zatím mě tu nikdo neurazil.....naštěstí.....ale vzhledem k diagnóze a historii mého staršího syna se mi chce občas plakat nad tím,co se tu řeší. Neberte si to zle,ale prostě mě rozesmutní, jak to vypadá, když je s dítětem vše v pořádku a řeší se kokotiny. Mimochodem, teď mám týden po porodu a jediný emoce jsou zase lítost nad tím,jak to má mladší bráška lehčí a jak to měl ten starší těžký.
Takže občas mívám stavy, že sem nejdu týden/měsíc/ dokonce i půlrok,ale nemůže za to žádnej špatnej člověk.Spíš ta hodná většina. Ale problém je ve mě, já vím.
Právě, že je vše ok. Vilík je krásný zdravý miminko, kojený, puštěný z porodnice po 5 dnech pro mě divnej pocit. Jsem strašně ráda, mám pohodový šestinedělí,ale právě, že mě neustále přepadá lítost nad prvním synem, když vidím,o co přišel...a to jsem si myslela, že je to překonaný.
(3.10.2012 20:16:16) promiň, to bych nebyla já, abych nevyrobila sadu překlepů. Bohužel i v gratulaci. Takže prava: GRATULUJU, GRATULUJU, GRATULUJU. At se daří.
(3.10.2012 19:37:03) Zatím se mi to nestalo. Ale já se obecně moc neurážím, držím si od lidí dost odstup a ti, co si je pustím opravdu k tělu, mě neuráží. Tady (ostatně i v reálu) se snažím diskutovat co možná nejkorektněji a i nesouhlas vyjadřovat slušně a citlivě. Někdy je to trochu těžké, ale snažím se opravdu upřímně
(3.10.2012 20:18:34) Snažím se si v internetových debatách uchovat vždycky trochu nadhledu a odstupu, takže mě zatím nic neurazilo. Ale kdyby se nějaké téma nebo příspěvky dotklo nějakých hodně citlivých a bolestných místeček mého já, možná by mě to ranilo, to se dopředu nedá poznat. Proto bychom asi všichni měli svá slova vážit.
(3.10.2012 20:20:42) Urazit ne, nas.at jo. To je pak znamení, že bych měla jít dělat něco užitečnýho místo dřepění na rodině. Dobrá prevence je určitý nicky a určitý témata vůbec nerozklikávat
(3.10.2012 20:31:01) Neblázni, neber si to tak osobně... co člověk, to názor. A taky to musíš brát tak, že v anonymní diskusi se dá napsat ledacos - co by si člověk face to face kolikrát nedovolil.
(3.10.2012 20:39:24) Mě nejde o názor, ale o to, že někdo si neuvědomuje, že Žvejkačka, Elííí, latiffe,... atd. atd. jsou lidi z masa a kostí, ze kterých teče krev když se říznou. Některý příspěvky jsou dost necitlivý, neurvalý, nepromyšlený a drzý. Máš recht když řikáš že face to face by si to málokdo dovolil. názor říct můžou od toho je to diskuze. Ale já umim cca od 12 let říct každej názor slušně.
(4.10.2012 5:48:49) No podívej,zlá Pawlla Ti to teď napíše,jak si to myslí.Graine nedávno psala,že věci,které jsou pro ni citlivé tady nepíše(možná to není úplně přesná citace,ale tak nějak) a to je klíč.Pokud něco nemáš zpracované v sobě,neustojíš žádný názor,kromě poplácání po zádech,ale to není vina těch nicků,pro které je to obecný problém a proto si ty servítky neberou,to je problém Tvůj.A není to moralizování,protože ani já tohle neumím a i když se snažím,často se neudržím,začnu diskutovat o něčem pro mě citlivém a pak to neunesu,ale já už vím,že jsem to neunesla já.Možná kecám blbosti,ale mě je teď líp,takže to zkus brát tak,že ten útok není cílený,ale lidi právě proto,že jsi tady jen nick,napíší přesně to co si myslí.Tváří v tvář se to tak často nestane,to souhlasím,ale není to nakonec dobře někdy poznat i tu druhou stranu,to co Ti ze slušnosti nikdo do očí neřekne?A zase jsme u toho,že je to dobře,když to ustojíš,když se z toho hroutíš je to špatně
(4.10.2012 16:53:30) Pawllo, já ani nevím, jestli je problém v tom, že je to pro mě citlivé, nebo spíš v tom, že i já sem občas moralistka a v tomhle tématu jsem prostě nebyla schopná přijmout jiný názor, protože já pěvně věřím, že správný je ten můj (to si obvykle o sobě nemyslím) to je taky možný důvod proč mě to tak rozhodilo...
(5.10.2012 5:34:36) "v tomhle tématu jsem prostě nebyla schopná přijmout jiný názor, protože já pěvně věřím, že správný je ten můj (to si obvykle o sobě nemyslím) to je taky možný důvod proč mě to tak rozhodilo..."
No právě,tohle se mi občas stane taky,ale fakt je to pro mě impuls k zamyšlení,jestli zrovna o tom tady psát.Dojdu k názoru,že ne,ale bohužel mi to dlouho nevydrží.Takže když to shrnu teorii mám zmáknutou,praxe pokulhává.Jinak se omlouvám jestli se Tě zrovna můj příspěvek dotkl.
(4.10.2012 12:53:13) Jo, jo. I rodina je prostě jen průřez společností - tam se taky najdou slušní a kultivovaní a na druhé straně hrubí a necitliví. Tak to prostě je.
(4.10.2012 5:35:09) Tak urazit není to správné slovo,mě dokáží některé příspěvky hodně vytočit.Mě nevadí ostřejší diskuse,nepožaduju,aby mi bylo všechno servírováno diplomaticky a ani to sama nedělám.Rozčílí mě spíš obsah toho příspěvku než forma.
(4.10.2012 16:58:37) Žvejkačko, zkus to nebrat tak do důsledku. Já už jsem dávno zjistila, že můžu ublížit, protože zapomenu namalovat smajlíky. Tak si dávám pozor, ale ne vždy se podaří. Totéž tón hlasu prostě písmenkům nenaimplantuji. NO a někdy člověk míní a osud mění.
Takže dneska si někdo něco představuje (nebo to i nějak zažil a nějak přežil), ale v cizích botách nechodí nikdo.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.