| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Náhlá nutnost uspávání 19měsíční dcery

 Celkem 28 názorů.
 Svitka + 06/2011 + 10/2016 


Téma: Náhlá nutnost uspávání 19měsíční dcery 

(30.1.2013 21:09:13)
Chtěla bych moc poprosit o radu.
Od miminka jsme učili dceru usínat samotnou. No, učili, od malinkatého miminka stačilo jí nakojit (později sunar), dát do postýlky, dudlík, pohladit, zhasnout lampičku a spala. Jen opravdu výýýjičně ještě někdy zaplakala, tak jsme za ní zašli, položili, pohladili, spala. Jen občas u ní stačilo chviličku vydržet, držet jí za ruku a spinkala až do rána.
Ejhle, přišlo 19 měsíců a my večer co večer uspáváme i hodinu, neskutečným způsobem pláče, pokud jí necháme, tak se až rozkašle (bojím se, aby neblinkala nebo nedostala astm. záchvat (mám astma, vím, že to z pláče jde)), je úplně spocená, skoro se klepe, pláče "mamí", "tatí". Nevím jestli to přisuzovat separační úzkosti!? Přes den se nic takového neděje, normálně mohu odejít, zamává mi, dá mi pusinku a je s tatínkem. Stejně tak opačně. Už i absolvovala hlídání od dědečka (2,5 hodiny, žádnou chvilku) a zvládla to bez jediné slzičky. Tak nevím, jestli je to separační úzkost.
Ale je pravda, že "uspávání" probíhá i tak, že si lehne vedle do své postele a ona usíná v postýlce, občas zvedne hlavu, jestli tam jsem, ale je v klidu. Ovšem tak hodinu trvá než usne natolik tvrdě, že mě (nebo tatínka) nechá odejít. Jinak se situace opakuje, šílený pláč dokud tam s ní někdo není.
A teď řeším, jestli jí na to "zvykat", jestli to jen období, které přejde? Nebo naopak "zatrhnout" včas? Prostě jí nechat vybrečet?
Vůbec nevím co s tím. Nechci si na sebe plést bič (hlavně kvůli hlídání, které budeme nutně brzy potřebovat apod.), ale zároveň jí nechci způsobit nějaké trauma...
Prosím poradíte jak se zachovat a co nejméně ublížit?
Moc díky za rady a zkušenosti.
 Zufi. 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:13:42)
U jedné z dcer jsem to nezažila, u druhé to samé jako ty, ale rovnou tj. uspávali jsme od narození do cca 3 let a to v naší posteli. Když uspával manžel tak v 50% usnul taky ~:-D. Byla to vždy ta hoďka.
 Marťa11 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:18:57)
vůbec bych to neřešila, věř, že to uteče jako voda a ještě budeš ráda vzpomínat...
hlavně nenechávat uřvat, prosím... ~;((
 Svitka + 06/2011 + 10/2016 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:24:14)
Mě to taky přijde brutální. Navíc kdyby to byl protest (to občas zkoušela v poledne), tak ještě. Ale tohle člověka úplně tahá za srdce, máš pocit, že jí tam někdo vraždí.
 Zobak 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 11:44:02)
no tak mě to teda jako voda neuteklo a s láskou na to nevzpomínám. U starší dcery jsme to měli podobně a trvá to v podstatě dodnes. A to má 6 let. Večerní spaní je stále boj. Už teda nepláče,ale neustále vylézá z postele, tu chce napít, tu vyvětrat, tu dát pusinku. I když na nic z toho nereagujeme a pošleme ji zpět tak přece jen není možná ji násilím zabránit v tom aby si udělala pití, šla se vyčurat a podobně.
Je to v povaze, nesnáší spaní a ještě víc nesnáší usínání.

Zakladatelko tobě neporadím, nevím, myslím,že je to dost o individualitě dítěte a že to musíš vycítit sama, jestli vás tím jen zneužívá nebo opravdu potřebuje pozornost, přitulení, jestli je to separační úzkost atd. Nezbývá než zkoušet a než to všechno vyzkoušíš, tak to přejde a bude spát sama ~6~
 Zobak 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 11:46:55)
jo akorát jedinné v čem vidím dobrou cestu a směr, je dát usínání režim. Chodit spát v jednu dobu, stejným způsobem a z toho prostě neustoupit. Akorát pozor, ta doba toho usínání se s věkem může měnit. Zatímco mladší dítě usne třeba dřív, jak bude stárnout bude mu stačit kratší spánek a bude chodit spát později. Tak zvaž do jaké míry je tvoje dítě skutečně unavené.
Udělejte si rituál, koupání, večeře,vyvětrání, pohádky a spát.... Na to,že se půjde spát ji připravuj dopředu.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:23:09)
Starší syn spal sám od narození a spí doteď (3,5 roku).Ale přesně jak píšeš, zhruba okolo toho roku a půl hrozně hejkal, že nechce být v postýlce.Jemu bylo i jedno,že tam jsme s ním.Chtěl prostě ven, hrát si s hračkama.Bylo to hrozný a uspávali jsme i dvě hodiny,někdy i tři...ale neplakal,jen si hrál, vyvolával nás, mluvil. A přešlo to.Takže bych to dělala tak,jak to děláte,zdá se mi to jako dobrá metoda.

A z mýho pohledu hodina není tak zlá....
 Zufi. 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:34:51)
Bohužel to bývalo běžné, nevím jak dnes (moje dcera batole taky hodinu uspává), ale před 28 lety skoro všechny (skoro-vyjímky byly) uspávaly tak, že daly dítě do pokojíčku a maximálně se šly juknout, jestli z toho řevu ještě žije...
 Gab.+ J/1991+F/2010+E/2012 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:34:59)
Zrovna to řeším u dvouletého.
A zjistila jsem, že je to přirozená součást sociálního, citového a rozumového vývoje.
Když jsou vzhůru, už zažívají a vnímají tolik úžasných věcí a najednou by měl být konec a měly by spát?! No ani náhodou! A ještě bez mamky a bez taťky?! Tak to už vůbec ne. ~;)

Mně hrozně pomohlo zjistit a pochopit proč se to děje, teď už s tím umím pracovat a nepřipadám si nemožná, že je to moje selhání.

Přeji pevné nervy a hodně trpělivosti. ~x~
 Claire4891 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:35:01)
Radu nemam, moje dcera ma 3,5r a porad uspavam, kdyz bych odesla, tak bude brecet (je schopna se vyprovokovat az ke zvraceni). Nastesti to netrva tak dlouho, cca 30min. Ctu ji (neco, co bavi i me) a urcite usne driv, pokud je ten den hodne venku a je vic fyzicky unavena.
 Zd a tři 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:36:05)
Vzala jsem si je k počítači, zhasla, chovala je a u toho si četla... zprávy, rodinu, cokoliv. Oba to měli moc rádi, teď usínají během chvilky.
 Klára 
  • 

Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:42:32)
Jé, a oni se ti do pc nesápali a nechtěli s ním nic dělat? To si vůbec neumím představit:)
 Zd a tři 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:54:46)
Večer ne. Pravda, oba se u toho většinou ještě taky kojili.
 Jana 
  • 

Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:39:36)
Já kdysi nechala vyřvat. Resp. po pěti minutách jsem chodila, položila, nezdržovala se a odešla. Tak asi celkově 30 minut. Trvalo to asi 5 dní. I tak to bylo dost náročné vydržet. Přistoupila jsem k tomu, když uspávání trvalo přes dvě hodiny, byla jsem utahaná a malá si stejně pořvala vyčerpáním.
V tvém případě mi to nepřijde tak hrozné. Ono se to někdy rychle zvrhne, dětem trvá usnutí přes dvě hodiny, pak jsou schopné se po hodině budit v noci, máma je jak stín, celý den s ní nic není a ve finále to obrečí i dítě. To pak je lepší dvě noci vydržet a jsou spokojení všichni.
Myslím, že sama vycítíš, co ještě jde a co už ne. Možná časem se na chviličku zvedneš s tím, že si jen dojdeš na wc, pak se vrátíš, postupně si zvykne.
Někdy to může dojít i k takovému extrému - známé dcera, 8 let, stále spí s mámou v posteli (táta spí jinde) a bez mámy neusne. Ale to je fakt extrém, neznám žádný další takový případ.
 Svitka + 06/2011 + 10/2016 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:49:57)
Jano, to co píšeš jsme ozkoušeli ohledně nočního buzení. Přesně jak píšeš, co hodinu vzhůru, chtěla kojit, dětská doktorka na 10měsíční prohlídce řekla ne, nepotřebuje pít, je to výmysl, poradila to co píšeš, spát 4 noci jinde. Proběhlo to hladce. Budila se první noc každou hodinu (od půlnoci), ale plakala minutu a spala. To se stupňovalo, až tu 4. noc se nevzbudila ani jednou. Super. Díky za to. Ale na tohle to není. Ale podle toho co tu píšete, tak mě to utvrzuje v tom, že máme pokračovat. Navíc to není tak hrozné v tom, že mě opravdu nechá ležet v mé posteli, možná si zkusím vzít příště počítač (dám ho tak, aby jí tam zbytečně nesvítil) a prostě počkám až usne. Budeme spokojené obě. žádný stres.
 Evžíček 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:51:17)
proč extrém? S námi spí všechny děti- 8,6 a rok
 Jana 
  • 

Re: Uspávání 

(30.1.2013 22:46:37)
nevím, mě to přijde jako extrém. uspávat osmiletou dceru. Spát na manželské s dcerou a muž trvale v jinem pokoji.
 Senedra 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:48:28)
Možná není večer ještě dost ospalá.

Něco podobného nám děti vyváděly, když si měnily spací režim. Většinou pomohlo zrušit jedno denní spaní nebo ho alespoň zkrátit a večer zase usínaly dobře. Adaptace trvala od tří dnů do dvou týdnů.
 adelaide k. 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 21:48:39)
Já bych byla pro to vydržet . Ono se to zase přepne.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 22:02:41)
Moc neporadím, sama jsem si původně "hodné" miminko, které po pomazlení samo usnulo nakonec "rozmazlila" tak, že jsem uspávala snad do 5 let. Bylo to rituál: přečtení pohádky, zhasnutí velkého světla a povídání pohádky, to vše bylo ok, ale musela jsem čekat, než syn usne, sám se bál. A nakonec jsem po přečtení pohádky začala pouštět pustila pohádku na CD. Vydrželo to docela dlouho, pohádky pak nahradily "klučičí" příběhy.

A teď je "miminku" 14 pryč, je o pořádný kus větší než já a jak ráda bych se k těm rituálům vrátila.
 sabrina20 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 22:05:09)
napisu ti vlastní zkušenost- v podobném věku, spíše o něco to začla moje holka dělat taky (od miminka byla zvyklá spát ve své postýlce, pak jsem tam tedy musela zůstat dokud neusnula, což byla chvilička), ale pak přišlo tohle období, kdy jsem jí uspávala i hodinu a půl, v domnění že spí, odešla, ale měla zvláštní radar a budila se ....bohužel jsem poslechla rady "zkušenějších", ať jí neučím do postele, takže jsme pár týdnů uspávali v náruči, zpíváním a vše to trvalo strašně dlouho, jednou už jsem nemohla, vzala jí k nám do postele, lehla k ní, objímaly jsme se a ejhle, spala do 5ti minut, a takhle to fungovalo několik týdnů (když jsme šli spát, tak jsme jí přemístili do postýlky) a stejně po čase, bylo to v zimním období, kdy zas měla radar, když jí přesouváme, že se vzbudila a že nechce tam, tak jsme jí nechali u nás v posteli, v letním období jsme zas mohli přemístit...takhle to trvalo necelý 2roky......pak chtěla už jen ve své posteli, sice mi zůstalo uspávání, ale po takové době jsem si zvykla, že mi to vůbec nevadí, za chvíli mne bude vystrkovat z pokoje, takže si to ještě užívám~t~...prostě ted vím, že nás chtěla cítit a jsem za to ráda, opravdu, jen mne mrzí, že jsem to neudělala dřív, ale chybami se člověk učí~f~
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Uspávání 

(30.1.2013 22:12:03)
Uspávám, čtu si u toho, někdy usnu dřív než chlapík.
 1.3Magráta13 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 23:16:55)
Svitko, dělej to, co ti říká tvé srdce. jsem ročník 77 a ač v té době byla preferována tvrdá výchova, děkuji svým rodičům, že byli natolik osvícení a natolik stavěli moje dobro nad své pohodlí, že mě nikdy nenechali uřvat v postýlce. Pamatuju si na tu dobu, že mě uspávali. i když mi byly sotva 2-3 roky, skutečně si pamatuju to blaho, že je máma nebo táta u mě.
Dceru jsem uspávala stejně do cca 5 let. ten čas uteče tak hrozně rychle a ten vklad se ti vrátí.

Kašli na normy a řiď se srdcem. i případný hlídač jí přeci může uspat stejně.
 Katsue 


Re: Uspávání 

(30.1.2013 23:41:15)
Můj tříletý syn umí usínat sám, přesto občas žádá, abych s ním zůstala, dokud neusne.
Lehnu si na chvíli na svou postel, vezmu knížku a než dočtu kapitolu nebo povídku, spí jako dudek. Pokud by ale neležel a chtěl dělat blbiny, tak ví, že přijde jedno varování a pak odcházím.
To jsou takové fáze. Taky jsme měli třeba fázi, kdy nestačila jenom bludička a chtěl rozsvícenou lampičku, aby se nebál. Snažím se hledat způsoby, jak mu vyhovět a moc se neničit. Ale vím, že malý je jen chvilku a pocit bezpečí je důležitý.
 karma 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 10:14:11)
a co jí dát prostě později spát?
Já teda dceru uspávám doposud, má 5,5-ne vždy, tak obden, neb co chodí do školky, jsme nějak nedomazlení:-), ale právě jde spát okolo půl desáté-je prostě sova. A tj na ni celkem brzy, což je dáno raním vstáváním do školky.
Ve dvou letech prostě chodila spát okolo půl jedenácté až v jedenáct. Zase vstávala třeba po osmé. Bylo by mi taky bývalo milejší mít dítě, které zalehne v půl osmé a my máme večery pro sebe, ale poté, co jsem ji zkoušela uspávat třeba 3hodiny |(20-23.hod) jsem se na to vykašlala a respektovala prostě její nastavení. Já jsem taky spíš sova, no. Celkem nám to vyhovovalo, když jsme nemusely ráno nikam vstávat. (velmi špatně to teda nesla tchýně, neb "jejich kluci chodili spát v sedm večer"-~:-D ale právě takové to zavřem do pokojíku a hotovo.
Ony třeba když děti spí ještě někdy odpoledne a pak mají jít třeba v osm, nemůžou prostě usnout, myslím, že se jim nechce spát. A navíc myslím, že vidí, že rodiče/starší sourozenci zůstavají ještě vzhůru...a prckové mají pocit, že jsou mimo dění-tj můj níázor. Nevidím v tom komplikaci, přijde mi to z jejich pohledu pochopitelné~;)
 Evik+Šmudla+Šmudlinka 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 11:37:32)
To máte ještě dobrý, kolem roka a půl jsme uspávali i dvě hodiny. Neusíná sám dodnes (2 a půl roku). Ale nevadí mi to. Prostě to beru tak, že je malý, potřebuje mámu a moc si užívám, že jsme spolu - brzo přijde čas, kdy na to budu jen vzpomínat.
Jen netoleruji blbnutí v posteli.
Pro uklidnění - postupem času se doba uspávání zkracovala, dneska syna položím, dám pusu, čtu pohádku a během 10 - 15 minut spí. (u nás je spíš problém časté buzení v noci). Já mám ale výhodu, že mám fajn manžela, který se se mnou při uspávání střídá.

Máš dvě možnosti: buď to vydržet a najít si na tom to hezké, a nebo nechat vyplakat. Ale na to já bych nikdy neměla nervy.
 Kamisi 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 13:18:58)
No jo no, jako civilizovaná společnost směřujeme k čím dál větší individualitě a osamostatňování.
Ještě moje babička s dědou, byť měli velký barák, tak ložnici jen jednu, kde spali se všemi čtyřmi dětmi do věku, kdy se děti samy chtěly postupně osamostatnit.
Obecně se chodilo brzy spát a i když šly děti spát dřív, tak nikdy nebyly samy v zavřeném pokoji.

Podle mne malé děti patří k rodičům, dokud tu potřebu mají a platí to i o usínání.
 Horama 


Re: Uspávání 

(31.1.2013 19:04:43)
U starší dcery jsem zažila něco podobného. Pokusy "nechat vybrečet" selhaly na tom, že jsem nebyla schopna vydržet. Zkoušeli jsme tu metodu - uložit, říci danou větu na rozloučenou, odejít, vrátit se za pět minut, zopakovat koloběh, vrátit se za deset minut... Povolila jsem, když řvala už čtyři hodiny, dávila a stála v postýlce. Pak jsem přišla já, položila jsem ji k nám do postele, lehla si k ní a ona spala do pěti minut. Uspávali jsme tak, že si s ní šel někdo lehnout a pak se vrátil, když tvrdě spala. Po měsíci toho rituálu usínala do 20 minut. A takhle jsme to provozovali do věku cca 2,5 roku. Pak přišel zlom. Začala si brát s sebou do postýlky pejska. Zkusili jsme ji dát do postýlky s ním a odejít. První den se vrátila 5x, další 3x, třetí den se nevrátila. Od té doby usíná sama a spí celou noc. Takže může to být i tak, že to je vývojová fáze, která přejde. Ale garantovat to samozřejmě nemůžu.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.