překvapená 20.9. |
|
(13.2.2013 11:23:56) mi dělá starost, ptž jsem si všimla, že mé nejširší okolí si dle ní i zadeček utírá, rp. o tom ve vztahu k ní mluví a já pořád nechápu, jak to myslí.
Také máte ve svém okolí prodejce, kreativce, psychology, knihovníky a amatérské fotografy, kteří jsou (ne)úspěšní podle Gaussovy křivky a řeknou to 16x týdně?
Co to ta křivka teda je?
|
Epepe |
|
(13.2.2013 11:28:01) ?? V životě jsem to v tomto významu neslyšela.
|
|
Cimbur |
|
(13.2.2013 11:30:11) Teď nevím, jestli je to legrace, nebo se chceš vzdělávat? Určitě si ten pojem bere do pusy dost lidí, kteří tomu vůbec nerozumí.
|
|
. . |
|
(13.2.2013 11:31:45) ??? nemám ve svém okolí nikoho, kdo by Gk zmiňoval. Osobně proti Gaussově křivce nic nemám, vcelku souhlasí, že většina věcí lidí je tak nějak průměrných a míň dobrejch nebo blbejch a ještě míň fakt extrémně mimo... Taky mě ale docela baví jevy, které tak nefungují. Třeba kolik kdo udělá shybů. Většina lidí žádný, pár lidí pár, a pár lidí strašně moc
|
překvapená 20.9. |
|
(13.2.2013 11:43:56) Já teda žiju na tom, že Gauss byl matematik a že to nutně nemusí souviset s lidma
|
. . |
|
(13.2.2013 11:48:05) Ne, nemusí souviset s lidma, vždyť píšu "většina věcí lidí" - tím myslím jak věcí (jevů), tak něčeho, co se týká lidí. Nechtělo se mi to popisovat tak přesně, jako to udělala mm ;-)
|
. . |
|
(13.2.2013 11:49:18) Samozřejmě taky nejde zdaleka jen o škálu dobrej - blbej, ale mnoho jiných škál...
|
|
Cimbur |
|
(13.2.2013 13:26:54) Ona taky většina jevů není ideálně podle G. křivky rozložena, Slupko. Ale právě ta nepravidelnost se nás pak nutí se ptát, proč tomu tak je - třeba tedy myslím v biologii, v medicíně, ale i v sociologii.
|
mm | •
|
(13.2.2013 13:36:08) Jako třeba že mají už z biologické podstaty problému třeba lognormální, alternativní, binomické rozdělení? ;)
Jinak termín Gaussova křivka používají nejvíc asi sociologové, v jiné aplikaci statistiky jsem se s ním moc nepotkala. Odtud pak asi taky tento termín infiltruje obecnou řeč a vede ke spojení s lidskými charakteristikami.
|
Cimbur |
|
(13.2.2013 14:00:43) Tak hluboce jsem do terminologie nikdy nebyla zasvěcena. V biostatistice se ale pojem Gaussova křivka taky používá zcela běžně. Takový okatý příklad neučebnicové křivky je rozložení inteligence - tam je křivka deformovaná a objem pod ní vyšší na straně nízkých hodnot. Prostě mentálně retardovaných osob je více, než těch vyjímečně inteligentních, tady je celkem jasné proč.
|
mm | •
|
(13.2.2013 15:22:58) Tož já biostatistik jsem a používám ji (jako termín) jen když něco vysvětluju doktorům ;) Jinak je to hustota normálního rozdělení.
|
Cimbur |
|
(13.2.2013 16:28:53) nojo, abychom to pochopili Moc jsem si ostuda na toto tema v hlave neuchovala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Šešule |
|
(13.2.2013 11:34:30) Existence Gausovky mě nijan neznepokojuje ani neuráží, zbytek nerozumím. Jsi na mě opět moc hluboká a složitá
|
překvapená 20.9. |
|
(13.2.2013 11:41:23) Jak hluboká, já se ptám, co to je a říkám, že to každý říká?
Lze říct, že podle Gaussovy křivky 10% lidí nikdy nejí kečup, 10% ho žere i na jahodových knedlíkách a zbytek závisí na okolnostech? To jsem včera slyšela a pak jsem si vygůglila, že je je tak definována nějaká pravděpodobnost, za předpokladu, že tam hrajou nějaké proměnné (třeba pí, omega a také číslo mínus nekonečno), což mě utvrdilo v domnění, že je to nějaký výraz předpokladu, ale že bych to třeba já používat neměla.
|
mm | •
|
(13.2.2013 11:51:12) Tak jestli vážně, tak:
Gaussova křivka je fuknce hustoty normálního rozdělení. Je to teoretická funkce parametrizovaná dvěma hodnotami, kterým se říká střed (je symetrická okolo něčeho) a rozptyl (určuje její hubenost nebo roztaženost). Má spoustu skvělých matematických vlastností, proto se normální rozdělení často předpokládá jako teoretická pravděpodobnost za nějakým jevem (dobře se s tím pracuje).
|
mm | •
|
(13.2.2013 11:58:59) Pracuje v oboru plus minus nekonečno, což většina hodnot reálného světa nedělá. Ale naštěstí klesá dolů tak rychle, že ji lze používat jako přiblížení na reálném intervalu celkem bez závad.
V aplikaci funguje nejlépe na jevy, které jsou sumou mnoha malých věcí. Třeba ta výška, která je "on/off" ovlivněna mnoha faktory genetiky a prostředí, podobně ta nejslavnější aplikace na IQ. Mnoho situací lze na její použití jednoduchou transforfací převést (třeba tam, kde je výsledek efektem násobení mnoha různých příspěvků se použije logaritmus).
|
mm | •
|
(13.2.2013 12:15:04) Přiblížit pomocí Gaussovy křivky nebo i její mnohorozměrné varianty můžeš cokoli, od modelování chování atomových částic po planety, stačí jen dohlédnout na splnění předpokladů.
|
|
|
|
Šešule |
|
(13.2.2013 12:04:59) Prostě hluboká, nebo můj přijímač blbě kóduje tvůj vysílač Ty otázku/odpověď, kterou běžnej člověk vyjádří jednou jednoduchou větou, nebo dokonce slovem, opisuješ tak, že člověk přemejšlí, o čem to vlastně je. Možná ale mám ten problém jen já, třeba jsem fakt blbá a v jinejch, než jednoduchejch myšlenkách a větách, se neorientuju
|
Cimbur |
|
(13.2.2013 13:32:09) Možná ti chybí nějaké znakové sady, Šešule. Je to napsáno stručně a srozumitelně, bez balastu.
|
|
|
Inka | •
|
(13.2.2013 13:02:15) Vím zhruba co to je, ale neslyšela jsem to nikoho říkat.
|
|
|
|
mm | •
|
(13.2.2013 11:35:33) Co doopravdy je asi víš - poměrně dobrá a hlavně dobře parametrizovatelná aproximace rozložení mnohých měřitelných charakteristik (nejen) v populaci.
Nejlepší využití jejího pomýleného uplatnění jsem zažila za studií mého muže: kaktor vzal písemky, obodoval, podle histogramu bodů rozdělil na percentily známky 1-4 (tedy neudělal). Studenti tento fakt vyřešili po svém - na kždou zkoušku naverbovali dopstatečný počet kamarádů z úplně jiného oboru. Ti test "nezvládli", obsadili ten dolní konec a všichni ostatní - byť by toho moc nepředvedli - zkoušku udělali.
Je vidět, že aspoň ve statistice dávali pozor
|
Zuuuza |
|
(13.2.2013 11:37:01)
|
|
Šešule |
|
(13.2.2013 11:39:10)
|
|
Mr. Miçkey |
|
(13.2.2013 11:41:09) Genialni
|
|
. . |
|
(13.2.2013 11:45:37) Znám podobné ale bohužel méně veselé pomýlené využití hned ve dvou firmách, kdy manažer musí respektovat toto rozdělení (do úrovní A B C D) při hodnocení výkonu svých podřízených. Jelikož má podřízených málo, nemůže nikoho zařadit do A (do D), takže nikdo nedostane významně vyšší odměnu (ani významně nižší). Jako motivační nástroj je pak toto hodnocení a s ním svázaná výše odměny manažerovi jaksi k prdu :-(
|
mm | •
|
(13.2.2013 12:32:10) Pokud by o to stál, tak je možno statisticky prokázat, že při tak malém vzorku je i rozdělení A,B,0,0 zcela v intencích normálního rozdělení ;)
|
|
|
|
Raduza |
|
(13.2.2013 12:15:49) Neznám nikoho, kdo by to používal.
|
|
Vanka |
|
(13.2.2013 12:59:51) knihovník a Gaussova křivka ?
ježiši já jsem asi nějak mimo
|
|
Martina, 3 synové |
|
(13.2.2013 13:17:09) Všichni lidé, co jich na světě je, jsou (ne)úspěšní podle Gaussovy křivky, ale nesetkávám se s tím, že by o tom někdo mluvil, nejspíš si to ani neuvědomují.
|
|
MrakovaK |
|
(13.2.2013 13:27:45) Myslím, že jsem se nikdy nesetkala s člověkem, který by přede mnou toto vyslovil. Tak maximálně v televizi.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(13.2.2013 13:28:44) tak pozor v učebnici psychologie mé plzeňské Alma Mater to byla Gausovo křivka
a já se s ní oháněla po volbách. když jsou 2/3 populace průměrné a podprůměrné, pak vždycky přehlasují tu nadpůrměrně inteligentní část, no...
a u PT se jí oháním, protože on se svým IQ 156 si furt stěžuje, jak jsou kolem něj blbí lidé (bodejť by ne, když chytřejší než on je asi 0,01 procent populace)
|
|
Girili |
|
(13.2.2013 15:33:13) Ne. V mem okoli se nikdo Gaussovou krivkou neohani. Ani nevim, jak by mel. Jsem stejne blby/chytry jako 95% ni vetsina? Nebo jak se to projevuje?
|
|
TS Garp |
|
(13.2.2013 16:00:24) Ne pohybuji se mezi lidmi co se asi pohybují uprostřed "Gaussovy křivky" na magorárnu si chodím sem. Co to ta křivka teda je? - Dobrá módní výmva
|
|
|