Delete |
|
(28.2.2013 23:45:25) Studuji speciální pedagogiku a v předmětu somatopedie máme napsat seminární práci o jednom z problémů, který do oboru somatopedie spadá.
Nemám prakticky žádnou osobní zkušenost s těmito problémy, takže jsem si prošla, co je co a získala tak hrubou představu. Protože bych i nadále chtěla učit na běžné ZŠ a právě v rámci běžných ZŠ pomáhat řešit problémy dětí, kterých se docházka na běžné ZŠ týká, ale mají nějaký menší č větší problém, který jim docházku a učení komplikuje, zaujala mě právě Perthesova choroba. Děti které postihuje, jsou v předškolním nebo mladším školním věku, takže je jistě v rámci léčby nějak ovlivněno jejich vzdělávání, ať už v MŠ nebo na ZŠ.
Proto bych chtěla poprosit kohokoliv, kdo má s touto nemocí osobní zkušenost, ať už jako rodič nebo dítě, které si nemocí prošlo, a byl by ochotný podělit se jak o pocity, tak o to, jaký vliv to mělo na školu (třeba odklad školní docházky, opakování ročníku, domácí vzdělávání....), vztahy s okolím (rodina, kamarádi), jestli by mi nepopsal své zkušenosti. Pomohlo by mi i, jak se k situaci postavila škola, prostě opradu cokoliv.
Ve své práci nebudu rozebírat jednotlivé zkušenosti, spíš potřebuju získat představu, co dítě s touto nemocí prožívá a jak se cítí, tak nějak všeobecně....
Děkuju předem za pomoc.
|
linda.dos |
|
(1.3.2013 8:52:05) Dcera tuto nemoc má. Přišli jsme na na to ale už ve dvou a půl, teď jí jsou čtyři, takže škola se nás zatím netýká. Pokud bys přesto něco chtěla vědět, napiš mi na mail.
|
|
fronka |
|
(1.3.2013 9:59:37) Ahoj Pošli mi prosím e-mail. měla jsem Perthesovu chorobu, teď mi je 31 a mám tři děti:)
|
Delete |
|
(1.3.2013 15:53:25) Děkuju za reakce, pokud jste ochotné sdělit něco víc, tak na andie-del@kat.cz . Díky.
huhu, nevzpomíná si manžel, proč plánovali ty útěky? Jako že bylo nesnesitelné to upoutání na lůžko nebo i něco jiného? A nepamatuje si, jestli mu ten opožděný nástup nepřinesl nějaké problémy? A co následné omezení v tělocviku, neřešily to ostatní děti, jako že se ulejvá, třeba?
lindo, mě by třeba zajímalo, jestli se jezdí do léčebny i dneska nebo se dítě léčí doma? A jak lze takto malé dítě udržet v klidu na lůžku? Na co si třeba dítě stěžuje?
fronko, budu vděčná za cokoliv, hlavně za to, co člověk nevyčte z knížek, tedy pocity a reakce okolí, a pak jestli to třeba ovlivní i náhled na jiné problémy (že třeba spousta věcí, co lidi řeší pak přijde člověku banálních, mě napadá), jak člověk prožívá chvíle, kdy může vstát a jak probíhá zpětný návrat mezi chodící.....
Jako je fakt těžké psát o něčem, o čem člověk nemá moc představu, na druhou stranu, dokážu si představit, jak coby učitelka musím jednat s rodiči takto nemocného dítěte a je fajn mít alespoň rámcovou představu, co prožívají a s čím jim člověk pomoci může a s čím ne.... Předpokládám, že pokud je dítě nějakou dobu v léčebně, tak tam nejspíš má i nějaké vyučování, ale co v době, kdy není v léčebně? A musí se stále je ležet nebo lze i sedět a jezdit třeba v kočárku nebo na kolečkovém křesle?
|
Kaja222 |
|
(1.3.2013 16:22:45) ono je to fakt hodne davno... Manzel na to urcite nevzpomina, ze by nejak trpel. Ani v te lecebne ani pak ve skole. I ve skolce deti obcas planuji uteky nebo se dokonce seberou a jdou domu. Myslim, ze kazde ditko dlouhodobe izolovane od rodicu by planovalo jak utect domu. I kdyby to tam bylo nejsuprovejsi na celem svete, natoz kdyz jde o lecebnu.
Manzel ma celkem flegmatickou povahu, takze se prizpusobil. Ale od tchyne vim, ze pry tam byla divenka, ktera trpela ukrutne. Tim, ze neni s rodicema, tim, ze nemuze vstavat. Pry kazdou navstevu rodicu probrecela...
Ve skole manzel spis trpel tim, ze se nudil, protoze byl chytre ditko ;-). Nikdy nezminoval, ze by mel problemy s ostatnima detma. Hlavne - ja kdyz vidim deti na prvnim stupni, tak oni jsou zlati. Pokud nemaji uplne mimonskou ucitelku, tak dokazou vzit do kolektivu i deti s nejakym postizenim. A na druhem stupni uz byl manzel jenom sledovanej s ulevama na TV, takze tam nikdo nic neresil.
Nevim jak je to ted, ale driv opravdu mohli v lecebne jen lezet nebo doma pak jezdil v kocarku. V byte to pak resil, ze se plazil.
Rozhodne vetsi nasledky to nechalo na tchyni nez na manzelovi. Pro manzelo to je jenom zajimava vzpominka, ale tchyne si jeste ted vycita, ze lezet mohl i doma misto v lecebne pres celou republiku.
|
Delete |
|
(1.3.2013 16:49:22) huhu, jé, díky za postřeh, mně nedošlo, že tam ty děti vlastně byly úplně bez rodičů, to už teď asi není...
|
|
|
|
Delete |
|
(4.3.2013 1:02:55) fronko, můžeš mi, prosím, napsat na andie-del@kat.cz? Já tvůj e-mail nemám .
|
|
Petra |
|
(9.5.2013 20:29:19) Ahoj, nenapsala bys mi prosím tvůj mail? Nebo mi můžeš napsat na petralukesova2@seznam.cz, ráda bych se na něco zeptala
|
|
|
Kaja222 |
|
(1.3.2013 13:10:07) manzel mel perthes, byl 2 roky coby skolkove dite cca 4-6let v lecebne, kde se lecilo klidem na luzku, nesmeli vstavat. Vratil se na podzim a tak nastupoval s cca 2mesicnim zpozdenim do ZS. Mel akorat omezeni v telocviku. Takze zatizeni do zivota zadne.
manzel si na to moc nevzpomina, akorat jak planovali s ostatnima detma uteky z te lecebny, zato tchyne vypravi pokazde ;-).
Ale pry byly na sidlisti jeste dalsi tri deti s touto diagnozou, coz mi pripada zajimave.
|
|
|