Merylin5 |
|
(4.3.2013 10:34:02) Tvůj strach naprosto chápu, pro mě rodit přirozeně dvojčata je něco jako science-fiction, výkon, který se nerovná lidským možnostem.
Neboj, s dr. se určitě domluvíš, nikdo tě podle mě nemůže nutit.
|
Delete |
|
(4.3.2013 20:04:49) Povidla, rodit dvojčata, zejména pokud je to o něco dříve, což je hodně časté, není o nic horší než rodit jedno dítě, nebo tedy alespoň mně to nepřišlo. Děti byly menší, ale vzhledem k tomu, že nejmladší měla přes čtyři kila a ani u ní jsem neměla žádný problém, tak ta velikost asi nebyla rozhodující. A to mi Bčko museli v břiše otáčet, protože bylo příčně a hodně vysoko, přesto se to stihlo do dvaceti minut po Ačku. Jo a roditj sem měla císařem a ani jsem se nebránila, bylo dost důvodů pro SC....děti rozhodly jinak a draly se na svět tak rychle, že mě nestihli říznout (ani uspat) .
|
Kreaty |
|
(4.3.2013 20:11:43) Delete, neboj uspat a říznou stačí vždycky, já ani ne hodinu po dobrém obědě v plné narkoze, příjem do porodny psán 15.15 narození dítěte 15.18, mezitím se ještě stihnul utz., řezalo se doslova během minuty.
|
Delete |
|
(4.3.2013 20:36:58) Vitaminy, uspat a říznout mě nestihli. V 6:55 mi praskla voda, vyšetřili mě, udělali ultrazvuk, napíchli kapačku na sražení horečky a že za hodinku na to půjdeme. No a za hodinku už bylo pozdě, byl to fofr, nějak nikoho nenapadlo, že to půjde tak rychle, takže když jsem šla na sál, bylo už Ačko v porodních cestách. Dodnes si pamatuju tu větu, kdy už jsem ležela na operačním sále, kanylu napíchnutou a doktor, že se ještě podívá, jak jsme na tom, a zahlásil: "Tak tohle už nestihneme, maminka si tu odrodí sama." Vzhledem k tomu, že jsem měla akutní chřipku a skoro čtyřicítku horečku, to pro mě nebyla zrovna nejveselejší zpráva. Přesun z opěračního sálu na porodní lůžko proběhl tak, že mě napůl nesli, dosedávala jsem na hlavičku malé, která se narodila vzápětí. Dvě a půl hodiny po prasknutí vody. Takže uklidnit fakt nepotřebuju, holky měly minulý týden desáté narozeniny .
|
Kreaty |
|
(4.3.2013 21:23:55) Delete, já tě uklidňovat nechci, já chtěla rodit přirozeně-bylo to potřetí, těšila jsem se, a za tři minuty jsem byla pod narkozou plnou, takže ono se to prostě vždycky zvetí nějak tak osudově - to byla jenom poznámka k tomu, že tě nestihli uspat, to tě ještě nutili přelézat z jednoho stolu na druhý, to už tě tam mohli nechat porodit, stůl jako stůl
|
Delete |
|
(4.3.2013 22:01:00) Vitaminy, šlo o to, že operační sál byl daleko od JIP a oni chtěli být kvůli dětem co nejblíž. Holky se narodily ve 34. tt, jedna měla odhadovanou hmotnost asi 1 300 g (ve skutečnosti měla 1 430g), tak nechtěli riskovat. Jinak by mě jistě nechali porodit na tom sále nebo asi i v kleku na podlahu. Dokonce jsem si myslela, že mě možná "říznou" alespoň kvůli Bčku, jak byla vysoko a příčně, časově by to jistě vyšlo, ale nakonec to nechali být a já jsem ve výsledku ráda.
|
|
|
|
|
|
|