| Delete | 
 |
(9.7.2013 0:53:02)
Já si ubližuju poměrně často, ale většinou málo, takže rychle zapomenu, co a proč....ale taky "umím"...
Ale pamatuju si, jak jsem si pochroumnala ruku, která ještě v jistých polohách bolí a rozhodně se na ni nemůžu spolehnout jako dřív...
Bylo to před Vánocemi, možná ještě v listopadu. Měla jsem tu nachystanou krebici s puzzle, takovou dřevěnou lísku od nějakého ovoce plnou malých krabiček, že ji odnesu na půdu. Byla tu už dost dlouho a pořád ne a ne odpochodovat na určené místo. Neměla jsem problém se jí pokaždé vyhnout, byla tak, aby nešla přehlédnout, ale zase aby nepřekážela. Jenže mi s ní někdo hnul a já si do ní v nepozornosti šlápla...pak už to bylo asi jak v grotesce, takové to, jak ujedou nohy, letí do vzduchu, hlava dozadu, nakonec dopad na záda....při tom pádu se mi do té krabice povedlo šlápnout ještě asi třikrát, vždycky se mi posunula přesně pod tu nohu, na které jsem se snažila udržet balanc, až nakonec odlétla o kousek dál a já skončila na těch zádech....bohužel jsem se v pádu zachytila rukou za radiátor, který kdyby tam nebyl, tak se mi asi stejně jako v té grotesce nestalo vůbec nic, i když to byla neuvěřitelná rána, protože nejsem zrovna pírko  ...takhle jsem slyšela jen křupnutí a pak se nemohla zvednout, chvíli jsem myslela, že tu ruku vůbec nemám, pak naopak, že mám tu ruku rozpůlenou...když přešla ta největší bolest, snažila jsem se navigovat dítě, aby mi mohlo udělat dlahu....nevím proč, ale nedokázala jsem se pohnout, natož zvednout, přitom mě opravdu bolela jen ta ruka někde uprostřed pažní kosti....po zafixování té ruky jsem se zvedla a málem jsem šla znovu k zemi, protože se mi zamotala hlava...po půl hodině, když dorazil manžel, už to moc nebolelo, v nemocnici nic nenašli ani při opakovaném rentgenu, nakonec to zhodnotili jako pohmožděný ramenní pletenec (i když mě to v rameni vůbec nebolelo a mohla jsem rukou v rameni normálně pohybovat), a asi tam něco takového bylo, nejdřív musela být ruka asi měsíc v klidu, pak jsem ji postupně rozcvičovala, teď už zabolí jen sem tam....
Ale kromě té ruky ani škrábanec, modřina, nic....přitom jsem fakt dopadala z výšky celou svou těžkostí....
No a asi půl roku před tím jsem podobným způsobem letěla ze schodů, jedna noha mi "zůstala viset" nahoře, jinak hlavou dolů, byla jsem poměrně krátce po artroskopii, kdy jsem před tím půl roku nemohla chodit, jak mě bolelo koleno....no a měla jsem strach, že jsem bez nohy....trochu jsem si narazila bok o schody, ale i když jsem se při pádu kroutila všelijak, zůstala jsem celá....za pád mohly, nejspíš, pantofle, udělal se mi tam žralok a já škobrtla....a to se při chůzi z těchto schodů přidržuju na jedné straně zábradlí a na druhé stěny (schodiště je úzké a hodně příkré), takže možností, kde mohla nějaké končetina zůstat, bylo poměrně dost...
|
| Seyla+1 |
|
(9.7.2013 9:33:31)
Auuuuuuuuuu 
S těmi schody jsi mi připomněla, jak jsem asi v 12ti letech šla s lavorem plným mokrýho prádla do schodů do prvního patra, kde se věšelo a na "rozdělovači" schodiště jsem zapomněla na 1 schod, takže jsem zapackla, nebylo tam zábradlí nic čeho by se dalo chytit, naklonila jsem se dozadu a letěla jsem celých 14 schodů dolů po zádech. Když jsem se probrala z toho šoku a doutírala slzy zjistila jsem, že mi moc nejde se hýbat. Brácha šel náhodou okolo a pomohl mi na nohy, načež jsem mu to vylíčila. Koukl mi na záda a celé záda podél páteře odřený dokrve od schodů  to jsou zážitky!
Nebo když letím jak střevo po dvorku a chci přeskočit nějakou laťku na zemi položenou, což se mi nejen nepovede, ale ještě v ní byl hřebík, který mi projel celou šlapkou 
Jsme šikulky. A já jsem ráda, že v tom nejsem sama 
|
|
|
monokl už taky naskočil - ještěže mám domácí léčení, jinak by si lidi mohli myslet, že mě partner bije 
, to byl můj mistrovský kousek 
hned ako to zistila ho vypluvla na koberec. Hrdlo v tahu, koberec v tahu. Zavolala mi ze co s kobercom ze ma na nom skvrny od Sava. Ked som zistila ako sa tam savo dostala hnala som ju nech vola dr. 
Nicmene trapas jak krava, takhle se pred nima vlastnorucne prizabit... dodnes se modlim, abysme se nekde nepotkali, nebo to budu mit na taliri nadosmrti 
V její náručí
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)