| malamorska | 
 |
(8.10.2013 10:40:03)
má největší cenu pracovat na věcech typu: umět odložit uspokojení, umět říct ne, umět odolat tlaku okolí...
psala Líza v tématu o drogách.
Jak se na tom dá pracovat, myslím cíleně?
|
| malamorska |
|
(8.10.2013 10:41:44)
Sama s tím někdy bojuju u sebe. A přála bych si, aby to děti uměly. Ale není mi jasné, jak je to "učit" (tedy kromě toho, že to vidí v realitě, u rodičů)?
|
| jentak | •
|
(8.10.2013 10:56:16)
Nevím, nemyslím, že existuje nějaký recept. Asi se dítěti v rámci svých možností věnovat, mluvit s ním, trávit čas - ale i tak se nedá říct, že dítě pak nějakému nevhodnému tlaku odolá - tam dle mýho záleží na jeho momentálním psych. stavu, momentálních prioritách a momentální situaci. Je to otázka shody okolností. A jako děti ulice ne všechny propadnou drogám, hazardu a já nevím, čemu ještě, tak i dítě, které je tzv. v pohodě, není před těmito věcmi ochráněno.
Jestli má někdo v tomto ohledu nastudováno a nějaký rady, ráda se poučím /to není ironie, to je konstatování/.
|
|
|
| Adelinkaa 1 dítě. | 
|
(8.10.2013 11:02:46)
Obávám se, že děti ani pubertáci nic odkládat nechtějí, at říkáš co chceš..nejvíce na ně platí, když si sami narazí čenich. Syn třeba nekouří, jen proto, že mu cigarety nechutnají, a alkohol nepije proto, že po požití tvrdého alkoholuz totálně zrušil (pozvracel), od té doby ho nechce ani vidět..Je mu tedy 17-l, ale fakt je nejlepší špatná zkušennost.
|
|
| Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. | 
|
(8.10.2013 11:12:27)
Nevím, jestli jsem to dobře pochopila a neodpovím teď úplně mimo, ale budu se snažit.
Myslím si, že tyhle věci je dobré dítěti vštěpovat od malička. Vidím to u dcery. Ona chce čokoládu hned, ale je třeba ještě vytáhnout nákup z kočárku (vytahovat malé věci je její úkol), pokud to nevytáhne, tak nic nedostane, ale pokud to vytáhne, tak dostane svůj proužek čokolády a ještě kostičku navíc. Taky se odložit něco, co právě chce učí, díky mladšímu sourozenci, on je malinký a on nemůže počkat. Její potřeby, prostě nejsou vždy na prvním místě ani u ni samotné.
Umět odolat tlaku okolí a nechtít to, co mají ostatní..... nevím, snažím se. Teď například mají holčičky teď tu vílu Maniposa nebo jak se to píše a dcera jí chtěla samozřejmě taky, ale odmítám ji kupovat panenku za 700,- jen tak. Tak jsme koupili blbé Jojo, které bliká a naučila jsem dceru s tím jojovat a jak to holčičky viděly, tak položily panenky a chtěly jojo. A dcera poznala, že je lepší, když má něco, co ostatní ne. Nevím, jestli je to dobře, ale cítím to tak.
|
|
| Epepe | 
|
(8.10.2013 11:18:47)
Posilovat sebevědomí, aby nebyly tolik závislé na tlaku skupiny, kritické myšlení, vštěpovat jiné, než komerční hodnoty, atd.
Obávám se, že nejlépe se toho dosáhne nejbolestivější cestou - jít příkladem.
|
| Žžena |
|
(8.10.2013 11:46:11)
Příklad a všechny tyto věci jsou bezva, ale stejně pak v pubertě přijde období vzdoru a negace rodičovských příkladů, a je možná trochu loterie, jak moc se to vyhrotí nebo nevyhrotí do nějakých méně žádoucích extrémů.
To pubertální oddělení se od rodičů totiž není věc v jádru špatná, je to taky zásadní krok k vlastní dospělosti... akorát někdo ten krok udělá horším směrem. Ale neudělat ho je taky špatný.
|
|
|
| Ananta | 
|
(8.10.2013 11:22:36)
Nevím, nemyslím si, že by kolegové nějak speciálně vychovávali děti, ono je to stejně soubor všech možných faktorů, který nakonec spustí závislost. Znám všelijaké typy rodin ze kterých se rekrutovali závislí. Osobně na to asi půjdu trochu přes vlastní životní filozofii, že život není dysneland.
|
|
| malamorska |
|
(8.10.2013 11:38:23)
Někde je popsaný experiment, že dávali malým dětem bonbon a nechali je x minut zavřené v pokoji s tím bonbonem a s poučením, že jestli ho nesnědí po určenou dobu, dostanou pak další a budou si moci sníst oba.
Některé děti vydržely, některé ne.
Ty, co vydržely, pak byly po letech v životě/kariéře úspěšnější.
Vrtá mi hlavou, jestli tyhle atributy (schopnost odložit, odolat, rozhodnout se sám) jsou vrozené nebo ne.
A jestli ne, tak jak je podpořit? Mám děti na prvním stupni (takže ještě nejsou zcela zatvrzelí puberťáci
|
| Žžena |
|
(8.10.2013 11:41:45)
Já i syn máme vrozené, že bonbony žerem hned 
Ale nemyslím si, že by to mělo tak zásadní vliv na ostatní život nebo náchylnost k drogám.
|
| malamorska |
|
(8.10.2013 11:50:54)
No já taky to, co mi chutná, neodkládám (a pokud jo, stejně na to celou dobu myslím, takže je skoro výhodnější sníst to hned) Ale možná, pokud bych to uměla, neměla bych deset kilo nadváhu, že.
|
| Žžena |
|
(8.10.2013 11:55:10)
Já třeba nadváhu nemám a nikdy jsem neměla. Ani se bonbonama necpu od rána do večera. A prakticky je nekupuju.
Prostě to, že když mám bonbon, sežeru ho hned, ještě neznamená, že jsem celoživotní otrok bonbonů bez vůle. Je to jednotlivost a jen jeden dílek celé mozaiky.
|
|
|
| Alraune | 
|
(8.10.2013 19:00:44)
Ono záleží taky na schopnosti odlišit, kdy je to ptákovina a kdy důležité :)
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(8.10.2013 11:51:00)
Určitě je to vrozené z větší části. Zčásti se to dá ovlivnit výchovou a zčásti láskou a péčí o dítě, hezky to popsala Kukuřice.
S každým dítětem se musí jinak, každé potřebuje svůj individuální přístup, ale každé je taky na lákadla různě chytlavé.
Určitě velkou roli hraje příklad okolí- v dětství rodičů, v mládí vrstevníků, prostě těch, na kterých dítěti/mladému člověku záleží.
A s někým nelze udělat nic, nic, nic - jsou to lidi buď bez vůle, nebo s velkou vůlí k tomu špatnému, lidi bez motivace ke snažení (radši volí snadnou cestu úniku nebo přežívání). Prostě jsme různí.
|
|
| Veveru | •
|
(8.10.2013 11:54:12)
Hlasuju pro genetiku.
Mám dvojčata, jedna vydrží, druhá ne. 
|
|
| jentak | •
|
(8.10.2013 12:00:04)
No, to nevím.
Jeden syn by bonbon snědl hned s tím, že sliby chyby a že se klidně může stát, že někdo mu ten jeden sebere, takže ho sní hned, druhý bonbon oželí s tím, že však to nějak dopadne.
Druhý by bonbon nesnědl a počkal, co bude následovat.
|
|
|
| DaVinci | 
|
(8.10.2013 11:55:23)
Možná zjednodušeně cítím, že hlavně dát dítěti spoustu lásky, pevné ukotvení v rodině, jednat na rovinu a jít osobním příkladem. Mám 12letého kluka, z drog strach nemám, ale mě zase občas napadne, co udělat ve výchově líp, aby jednou nesedl do auta s vožralým řidičem nebo sám, nedej bože, vožralý řídil. A co můžu udělat? Nic!
|
| jentak | •
|
(8.10.2013 12:03:49)
tak to opilství - opilý člověk vůbec neuvažuje reálně, tudíž výchova je v tom případě mimo, udělá, co ho napadne a jak se bude cítit - tedy v případě shody blbých okolností klidně i sedne do auta .
|
| Žžena |
|
(8.10.2013 12:08:39)
Tak já nevím, myslím, že tam to funguje tak, že člověk, kterej řízení v opiliosti považuje za špatný, se aktivně stará o to, aby k takovým situacím nedocházelo. Tj. nejezdí do hospy autem, když paří s kamarádama, dohodnou se, kdo nebude pít a bude řídit, když je někde autem a nabídnou mu alkohol, nepije atd. To jsou věci, co se řeší dávno před tím, než je člověk nametenej, a zajistí právě to, že až nametenej bude, budou na pořadu úplně jiný řešení, než sedat pod vlivem za volant.
|
|
|
|
|
Okřídlená věta: "Když budou ostatní skákat z okna, skočíš taky?" nebývá úplně dobře přijímána, ale její podstata je zcela pravdivá. Tj. najít jinou větu/příběh/příklad, snažit se to dítěti implantovat a doufat.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)